Čl. 3 a čl. 25 AI Actu · Compliance, registry a licence

Kdy se ze zavádějícího subjektu stává poskytovatel AI: role podle AI Actu

AI Act rozděluje povinnosti podle role, nikoli podle toho, kdo napsal kód. Firma, která si dá vyvinout chatbota nad cizím modelem, prodává AI produkt pod svou značkou nebo použije obecný nástroj k citlivému účelu, se může stát poskytovatelem se všemi povinnostmi. Článek vysvětluje, kde je hranice a co z ní vyplývá pro smlouvy s dodavateli.

· aktualizováno 26. 9. 2026

Většina firem, které s umělou inteligencí pracují, žádný model nevyvinula. Používají licencované nástroje, staví aplikace nad rozhraním velkých jazykových modelů nebo si nechají agenturou postavit chatbota. Mnohé proto předpokládají, že povinnosti z nařízení o umělé inteligenci (AI Act) nese výrobce modelu. To platí jen zčásti. Nařízení přiřazuje povinnosti podle role, kterou firma ve vztahu ke konkrétnímu systému zastává, a ta se může změnit jediným obchodním rozhodnutím.

Dvě základní role

Klíčové je vymezení poskytovatele:

„poskytovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, veřejný orgán, agentura nebo jiný subjekt, který vyvíjí systém AI či obecný model AI nebo nechává vyvíjet systém AI či obecný model AI a uvádějí je na trh nebo které uvádějí systém AI do provozu pod svým vlastním jménem, názvem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, nebo zdarma;

— čl. 3 bod 3 nařízení (EU) 2024/1689

Proti němu stojí zavádějící subjekt, tedy ten, kdo systém AI používá v rámci své působnosti, s výjimkou osobní neprofesionální činnosti (čl. 3 bod 4). Důležitý je i pojem uvedení do provozu: je jím dodání systému k prvnímu použití zavádějícímu subjektu nebo k vlastnímu použití v Unii (čl. 3 bod 11). Poskytovatelem se proto nestává jen ten, kdo AI prodává, ale i ten, kdo si systém dá vyvinout a sám jej pod svým jménem provozuje. Nařízení počítá i s navazujícím poskytovatelem, který do svého systému integruje model AI, vlastní nebo dodaný jiným subjektem (čl. 3 bod 68).

Tři situace, v nichž se firma stává poskytovatelem

Vlastní systém nad cizím modelem. Firma si objedná chatbota pro zákaznickou podporu postaveného na rozhraní jazykového modelu třetí strany a spustí jej na svém webu pod svou značkou. Model vyvinul někdo jiný, chatbota jako systém AI však uvedla do provozu firma. Od 2. srpna 2026 jí tak patří například povinnost zajistit, aby lidé věděli, že komunikují s AI, pokud to není zřejmé z okolností (čl. 50 odst. 1); podrobnosti jsme rozebrali v otázce zda musíte zákazníkům říct, že jim odpovídá chatbot.

Vlastní značka na cizím vysoce rizikovém systému. Distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana, která umístí své jméno nebo ochrannou známku na vysoce rizikový systém již uvedený na trh nebo do provozu, se považuje za jeho poskytovatele (čl. 25 odst. 1 písm. a)). Nařízení zde připouští, aby si strany povinnosti smluvně rozdělily jinak.

Podstatná změna nebo nový účel. Poskytovatelem vysoce rizikového systému se stává i ten, kdo na něm provede podstatnou změnu, po které zůstává vysoce rizikový, nebo kdo změní zamýšlený účel systému, který vysoce rizikový nebyl, tak, že se jím stane (čl. 25 odst. 1 písm. b) a c)). Příkladem může být univerzální nástroj pro práci s textem nasazený na hodnocení uchazečů o zaměstnání, tedy do oblasti, kterou příloha III označuje za vysoce rizikovou. Souvislosti u personálních nástrojů popisujeme v článku AI při náboru a hodnocení zaměstnanců.

Co se mění s rolí poskytovatele

U systémů, které vysoce rizikové nejsou, jsou povinnosti poskytovatele poměrně úzké; jde zejména o transparentnost podle čl. 50. U vysoce rizikových systémů je rozdíl zásadní: poskytovatel musí zajistit soulad systému s požadavky nařízení, zavést systém řízení kvality, uchovávat dokumentaci, podrobit systém posouzení shody, vydat EU prohlášení o shodě, označit jej značkou CE a zaregistrovat jej (čl. 16). Pro systémy podle přílohy III se tyto povinnosti po novele (EU) 2026/1744 uplatňují od 2. prosince 2027, pro systémy navázané na regulované výrobky podle přílohy I od 2. srpna 2028. Na vysoce rizikové systémy uvedené na trh nebo do provozu před tímto datem se nařízení vztahuje, jen pokud u nich později dojde k významným změnám v jejich návrhu. Systémy určené k použití orgány veřejné moci musí být v souladu do 2. srpna 2030 (čl. 111 odst. 2 ve znění novely).

Nastane-li některá ze situací podle čl. 25 odst. 1, přestává se původní poskytovatel za poskytovatele daného konkrétního systému považovat. Musí však s novým poskytovatelem úzce spolupracovat a novela upřesnila, že to podle potřeby zahrnuje zpřístupnění technické dokumentace, informování o známých omezeních a poruchových stavech a cílený technický přístup, i pro testování (čl. 25 odst. 2 ve znění novely). Tato povinnost však odpadá, pokud původní poskytovatel jasně uvedl, že jeho systém se nemá měnit na vysoce rizikový. Firma, která obecný nástroj nasadí k citlivému účelu proti výslovnému vymezení dodavatele, tak může zůstat s povinnostmi poskytovatele bez dokumentace, kterou by k jejich splnění potřebovala.

Co patří do smlouvy s dodavatelem

U vysoce rizikových systémů nařízení výslovně žádá písemnou dohodu mezi poskytovatelem a třetí stranou, která dodává systém AI, model AI, nástroje, služby, komponenty nebo procesy použité ve vysoce rizikovém systému, a to o informacích, způsobilostech, technickém přístupu a jiné pomoci potřebné ke splnění povinností (čl. 25 odst. 4 ve znění novely). Výjimku mají třetí strany, které takové nástroje či komponenty, kromě modelů AI pro obecné účely, zpřístupňují veřejnosti na základě bezplatné licence s otevřeným zdrojovým kódem. Porušení povinností podle čl. 25 odst. 2 a 4 novela výslovně zařadila mezi porušení, za která lze uložit pokutu (čl. 99 odst. 4 písm. da)). I u běžných projektů se vyplatí ve smlouvě o vývoji nebo licenci jasně upravit:

  • kdo bude ve vztahu k výslednému systému poskytovatelem a pod jakým jménem se systém provozuje,
  • k jakému účelu je systém určen a k čemu se používat nesmí,
  • jaké podklady a dokumentaci dodavatel předá a jak bude spolupracovat při změnách,
  • jak se rozděluje odpovědnost, pokud systém nesplňuje požadavky nařízení nebo způsobí škodu.

Roli vaší firmy u jednotlivých AI nástrojů posoudíme a povinnosti z ní odvodíme v rámci služby AI Act a nasazení umělé inteligence. Smlouvy o vývoji a licenci AI řešení, které tyto otázky upravují, připravíme nebo zkontrolujeme ve službě softwarová a licenční smlouva.

Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.

Řešíte podobnou situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta