Česká firma z Brna dodává slovenskému odběrateli a tři faktury zůstaly nezaplacené. Z domova zná osvědčený postup: výzvu alespoň týden před žalobou, elektronický platební rozkaz a exekutora, kterého si sama vybere. Na Slovensku některé z těchto kroků fungují jinak a exekutora si věřitel vybrat nemůže. Následující čtyři rozdíly rozhodují o tom, kolik věřitel zaplatí, jak rychle získá exekuční titul a zda se návrh vůbec dostane k soudu.
1. Výzva před žalobou není podmínkou náhrady nákladů
Český věřitel je zvyklý, že podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. má úspěšný žalobce náhradu nákladů zpravidla jen tehdy, pokud žalovanému alespoň 7 dní před podáním návrhu zaslal výzvu k plnění. Slovenský civilní sporový řád takovou podmínku v ustanoveních o náhradě nákladů nemá. Rozhoduje úspěch ve věci:
Soud přizná straně náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu ve věci.
— Český překlad § 255 odst. 1 civilního sporového řádu
Výjimky tvoří případy, kdy strana procesně zavinila zastavení řízení nebo náklady, které by jinak nevznikly (§ 256), a důvody hodné zvláštního zřetele (§ 257). Předžalobní výzva se na Slovensku přesto vyplatí, neboť část dlužníků zaplatí ještě před soudem a výzva zároveň ukáže, zda dlužník pohledávku vůbec zpochybňuje. Postup popisuje služba předžalobní výzva k úhradě.
2. Upomínací řízení a odpor, který musí mít obsah
Slovenskou obdobou českého elektronického platebního rozkazu je upomínací řízení podle zákona č. 307/2016 Z. z. Rozhoduje v něm jediný soud, Okresní soud Banská Bystrica (§ 2), a návrh se podává výlučně elektronicky na předepsaném formuláři (§ 4 odst. 1). Pro zahraničního věřitele jsou důležité dvě podmínky. Návrh není přípustný, pokud žalobce, a je-li zastoupen, pak jeho zástupce, nemá aktivovanou elektronickou schránku (§ 3 odst. 6 písm. b)); česká firma, která slovenskou elektronickou schránku nemá, proto návrh podá prostřednictvím zástupce s aktivovanou schránkou, typicky advokáta. Zahraniční právnická osoba navíc musí své údaje osvědčit připojeným výpisem z rejstříku (§ 4 odst. 3). Upomínací řízení se nepoužije, pokud by se platební rozkaz měl doručovat do ciziny (§ 3 odst. 6 písm. d)), což u dlužníka se sídlem na Slovensku nenastává.
Dlužník má na zaplacení nebo odpor 15 dní od doručení (§ 7 odst. 2) a odpor musí být věcně odůvodněn (§ 11 odst. 1). Stejné pravidlo platí pro platební rozkaz podle civilního sporového řádu, kde soud odpor bez věcného odůvodnění odmítne (§ 267). Jsou-li obě strany účetními jednotkami, musí žalovaný v odporu v upomínacím řízení uvést i to, zda mu byla faktura doručena a zda ji eviduje v účetnictví (§ 11 odst. 3). Jak vypadá řádně odůvodněný odpor, vysvětluje otázka co musí obsahovat odpor proti platebnímu rozkazu.
3. Exekutora přiděluje soud
V Česku vede exekuci exekutor, kterého oprávněný označí v exekučním návrhu (§ 28 zákona č. 120/2001 Sb.). Na Slovensku se návrh na provedení exekuce podává elektronicky do elektronické schránky soudu (§ 48 odst. 7 exekučního řádu), kauzálně příslušným je Okresní soud Banská Bystrica (§ 49) a exekutora určí soud náhodným výběrem z exekutorů pro obvod krajského soudu podle sídla povinného (§ 55 odst. 1 a 2); pokud proti povinnému již exekuce běží, přidělí se věc témuž exekutorovi (§ 55 odst. 4). Nejsou-li důvody k zamítnutí, vydá soud pověření do 15 dnů od doručení návrhu (§ 53 odst. 1). I zde platí, že zahraniční právnická osoba musí své údaje osvědčit výpisem z rejstříku (§ 48 odst. 3 písm. b) bod 2). Oprávněný bez aktivované elektronické schránky může návrh podat prostřednictvím kteréhokoli exekutora (§ 48 odst. 8), výběr exekutora k provedení exekuce to však nemění.
4. Promlčení a příslušenství podle rozhodného práva
Slovenský soud nepoužije automaticky slovenské hmotné právo. Rozhodující je, kterým právem se řídí smlouva, a při prodeji zboží mezi českou a slovenskou firmou i Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží se čtyřletou lhůtou. Řídí-li se smlouva slovenským právem, je obchodní promlčecí doba 4 roky (§ 397 obchodního zákoníku), zatímco česká obecná lhůta trvá 3 roky. Podrobně to rozebírá článek promlčení faktury mezi slovenskou a českou firmou.
Podobně je to s příslušenstvím. Při slovenském právu patří věřiteli úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 21/2013 Z. z. a paušální náhrada nákladů 40 eur (§ 369c odst. 1 obchodního zákoníku), při českém právu úrok podle repo sazby ČNB a náklady spojené s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Porovnání sazeb přináší otázka úrok z prodlení u faktury mezi slovenskou a českou firmou.
Jak to řešíme pro české věřitele
Slovenské řízení vedeme přímo, bez partnerské kanceláře, protože náš advokát je zapsaný ve Slovenské advokátní komoře. S českými klienty komunikujeme česky, faktury, smlouvu a komunikaci s dlužníkem stačí poslat e-mailem a překlady podkladů zpravidla nejsou třeba. Celý postup od výzvy po exekuci je popsán na stránce vymáhání pohledávek na Slovensku, a pokud máte dlužníky v obou státech, na stránce přeshraniční vymáhání pohledávek.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
