Platební rozkaz podle civilního sporového řádu, nebo upomínací řízení: dvě cesty k titulu a dva způsoby obrany

U nesporné peněžité pohledávky má slovenský věřitel dvě cesty k platebnímu rozkazu. První je žaloba u místně příslušného soudu podle civilního sporového řádu, o níž soud může rozhodnout platebním rozkazem; žalobce k ní může připojit i vyplněný platební rozkaz na tiskopisu. Druhou je elektronické upomínací řízení podle zákona č. 307/2016 Z. z. Obě končí stejným výsledkem, pokud dlužník neudělá nic, liší se však v podmínkách, v nákladech a zejména v tom, co se děje, když dlužník podá odpor. Pro žalovaného je důležité vědět, který rozkaz dostal, protože na tom závisí i forma jeho obrany.

Řízení podle tohoto zákona je alternativním způsobem uplatňování peněžitých nároků k postupu podle civilního sporového řádu.

— Český překlad § 1 odst. 2 zákona č. 307/2016 Z. z.

Kde a jak se podává

Platební rozkaz podle civilního sporového řádu může soud vydat, lze-li rozhodnout na základě skutečností tvrzených žalobcem, o nichž nemá pochybnosti, zejména pokud vyplývají z listin (§ 265 odst. 1 CSP). Předloží-li žalobce rozkaz na zveřejněném tiskopisu, jsou splněny podmínky a je zaplacen poplatek, soud ho vydá nejpozději do deseti pracovních dnů (§ 265 odst. 2).

Upomínací řízení vede jediný soud, Okresní soud Banská Bystrica (§ 2 zákona č. 307/2016 Z. z.). Návrh se podává výlučně elektronicky na určeném formuláři a musí být autorizován (§ 4 odst. 1). Žalobce musí mít aktivovanou elektronickou schránku a rozkaz se nesmí doručovat do ciziny (§ 3 odst. 6 písm. b) a d)). Jsou-li obě strany účetními jednotkami, stačí připojit fakturu a prohlásit, že žalobce nárok eviduje v účetnictví (§ 3 odst. 3). Nepřípustný je například sjednaný úrok z prodlení, který o více než pět procentních bodů převyšuje zákonnou sazbu, nebo nárok ze směnky vůči fyzické osobě (§ 3 odst. 5). Rozkaz soud vydá rovněž nejpozději do deseti pracovních dnů od splnění podmínek (§ 7 odst. 1).

Poplatek

V upomínacím řízení se platí polovina procentní sazby ze sazebníku, a to bez stropu na výši snížení. Poplatek je třeba zaplatit celý do 15 dnů od podání návrhu, soud k tomu nevyzývá a jinak se k návrhu nepřihlíží (§ 11c odst. 1, 3 a 4 zákona č. 71/1992 Zb.). Žaloba podaná podle civilního sporového řádu elektronicky do schránky soudu má rovněž poloviční poplatek, snížení je však zákonem omezeno pevnou částkou (§ 6 odst. 3), takže u vyšších pohledávek vychází upomínací řízení levněji. Přesnou částku pro vaši pohledávku potvrdíme při posouzení podkladů.

Doručení

Oba rozkazy se žalovanému doručují do vlastních rukou a fikce doručení u vrácené zásilky se nepoužije (§ 266 odst. 1 a 2 CSP, § 9 odst. 4 zákona č. 307/2016 Z. z.). Rozkaz z upomínacího řízení se přednostně doručuje elektronicky do schránky žalovaného (§ 9 odst. 2). Rozdíl je v tom, co následuje po neúspěšném doručení. Podle civilního sporového řádu soud rozkaz zruší a o žalobě jedná dál (§ 266 odst. 3). V upomínacím řízení soud vyzve žalobce, aby do 15 dnů navrhl pokračování u příslušného soudu; pokud to neudělá, rozkaz se ruší, řízení se zastavuje a žádná strana nemá nárok na náhradu nákladů (§ 10 odst. 1 a 2).

Obrana žalovaného

Lhůta je v obou případech 15 dnů od doručení (§ 265 odst. 1 CSP, § 7 odst. 2 zákona č. 307/2016 Z. z.) a odpor musí být věcně odůvodněn (§ 267 odst. 1 CSP, § 11 odst. 1 zákona č. 307/2016 Z. z.). Upomínací řízení přidává další požadavky. Elektronický odpor se podává pouze na určeném autorizovaném formuláři (§ 11 odst. 2). Jsou-li obě strany účetními jednotkami, žalovaný musí uvést, zda mu byla faktura doručena, jak s ní naložil a zda nárok eviduje v účetnictví (§ 11 odst. 3). Pokud žalobce prohlásil, že fakturu uvedl v kontrolním výkazu DPH, a žalovaný ji uvedl ve svém, musí nárok závažně zpochybnit a tvrzení osvědčit listinami již ve lhůtě k odporu (§ 11 odst. 4). Podaný odpor v upomínacím řízení nelze vzít zpět (§ 11 odst. 1). Co přesně do odporu napsat, rozebíráme v otázce co musí obsahovat odpor proti platebnímu rozkazu.

Pouze v upomínacím řízení může fyzická osoba namísto odporu požádat o povolení plnění ve splátkách, a to za přísných podmínek (§ 13 odst. 1 a 3), které podrobně popisuje služba odpor proti platebnímu rozkazu. Pro firmu jako žalovanou tato možnost neexistuje.

Co se děje po odporu

Podle civilního sporového řádu včasný věcně odůvodněný odpor rozkaz zruší a soud nařídí jednání (§ 267 odst. 4). V upomínacím řízení se rozkaz odporem rovněž ruší, iniciativa však přechází na žalobce. Soud mu odpor pošle s výzvou, aby se do 15 dnů vyjádřil a navrhl pokračování u soudu příslušného podle civilního sporového řádu (§ 14 odst. 1). Následek nečinnosti je jednoznačný:

Marným uplynutím lhůty k podání návrhu na pokračování v řízení podle odstavce 1 se řízení zastavuje. O náhradě nákladů řízení rozhodne soud na návrh.

— Český překlad § 14 odst. 2 zákona č. 307/2016 Z. z.

Během upomínacího řízení se nepřihlíží například na vzájemnou žalobu, změnu žaloby ani na návrh na neodkladné opatření; o nich rozhodne až soud, jemuž byla věc postoupena (§ 15 odst. 4 a 5).

Jak se rozhodnout

• Upomínací řízení se hodí na nesporné faktury vůči slovenským podnikatelům, kde věřitel očekává, že dlužník nebude reagovat. Je levnější, vyžaduje však elektronickou schránku a disciplínu u lhůt po odporu či nedoručení.
• Platební rozkaz podle CSP je vhodnější, když lze čekat odpor, když je třeba spolu s návrhem žádat neodkladné opatření nebo když nárok nesplňuje podmínky upomínacího řízení.
• Pro žalovaného platí v obou případech totéž: odpor musí přijít včas a s obsahem, u upomínacího řízení navíc ve správné formě.

Formu řízení volíme při posouzení podkladů a návrh podáváme ve službě platební rozkaz a žaloba o zaplacení (SR). Pokud jste rozkaz dostali, pošlete ho hned; odpor připravíme ve službě odpor proti platebnímu rozkazu. Jak se z nenapadeného rozkazu stává exekuce, popisujeme v článku od platebního rozkazu k exekuci.