Zákon č. 29/2026 Z. z. nahradil od 17. 8. 2026 dosavadní slovenský zákon o obchodním rejstříku. Pro zahraniční firmu, která na Slovensku zřizuje organizační složku, se nezměnilo, proč složku zapisuje: oprávnění podnikat jí i nadále vzniká až zápisem (§ 21 odst. 4 písm. b) obchodního zákoníku). Změnilo se, jak se zapisuje, kdo o zápisu rozhoduje, jak rychle a co se stane, když návrh není v pořádku. Nový zákon složku vede jako pobočku zahraniční právnické osoby (§ 8 písm. f)).
Kdo podává návrh a komu
Navrhovatel je určen výslovně:
Návrh na registraci založené pobočky zahraniční právnické osoby podává zahraniční právnická osoba.
— Český překlad § 46 odst. 6 zákona č. 29/2026 Z. z.
Za zahraniční firmu jedná její statutární orgán nebo zástupce. Soud a registrátor přitom přihlédnou pouze k plné moci udělené advokátovi, notáři nebo zaměstnanci zmocnitele (§ 47 odst. 1). Návrh lze podat rejstříkovému soudu nebo notáři, který působí jako registrátor; registrátor provádí registraci při prvozápisu i při změnách zápisu, s několika výjimkami, například u přeměn (§ 42 odst. 1 a 2, § 95). Výmaz pobočky do tohoto rozsahu nepatří a provádí ho rejstříkový soud. Notář, který pro firmu připravoval zápisové podklady, nesmí registraci sám provést (§ 96). Pro pobočku zřizovanou zjednodušeným způsobem přes k tomu určený elektronický formulář je příslušný Okresní soud Žilina (§ 4 odst. 4).
Návrh se podává výlučně elektronicky přes určený formulář na specializovaném portálu a musí být autorizován, jinak se k němu nepřihlíží. Ten, kdo ho podává, musí mít aktivovanou elektronickou schránku (§ 44 odst. 1 a 2). K návrhu je třeba připojit všechny zápisové podklady najednou (§ 44 odst. 3).
Co rejstřík prověří
Registrující orgán nejprve zkoumá obecné náležitosti: zda návrh podala oprávněná osoba, zda obsahuje všechny zapisované údaje, zda se shodují s podklady a zda podklady mají předepsanou formu (§ 50 odst. 1). U pobočky zahraniční právnické osoby se sídlem v členském státě se zapisuje zejména adresa místa činnosti, předmět podnikání, vedoucí pobočky, prokurista, pokud je prokura udělena, a údaje o zřizovateli včetně jeho statutárního orgánu (§ 21 odst. 1); u zřizovatele mimo členské státy i právo státu, kterým se řídí, jeho předmět podnikání a základní kapitál (§ 21 odst. 2).
K tomu přibývá zvláštní přezkum. U vedoucího rejstřík nahlédne do rejstříku diskvalifikací a u cizince ze země mimo EU, EHP a OECD ověří povolení k pobytu (§ 51 odst. 3 a 4); podrobně o tom hovoří otázka vedoucí organizační složky a cizinec. Předmět podnikání musí odpovídat oprávnění, které udělil příslušný orgán, typicky živnostenskému oprávnění (§ 51 odst. 5). U zjednodušeného zřízení se navíc zkoumá věk, způsobilost a bezúhonnost vedoucího, to, zda není veden jako povinný v rejstříku pověření k provedení exekuce, a zda má zřizovatel účet v bance v členském státě (§ 53 odst. 3).
Dva pracovní dny a budoucí datum
Pokud jsou podmínky splněny, je registrace rychlá:
Pokud se na základě přezkumu provedeného podle § 50 až 57 zjistilo, že jsou splněny podmínky pro provedení registrace, rejstříkový soud provede registraci ve lhůtě dvou pracovních dnů ode dne doručení návrhu na registraci […]
— Český překlad § 58 odst. 1 zákona č. 29/2026 Z. z.
Stejná lhůta platí pro registrátora. Ze závažných provozních důvodů ji může předseda soudu nebo prezident notářské komory prodloužit, nejvýše o deset dnů (§ 119 a § 120). Návrh může obsahovat i budoucí datum, ke kterému se má zápis provést, kromě pobočky zřizované zjednodušeným způsobem (§ 58 odst. 3). Po registraci navrhovatel obdrží potvrzení a výpis z obchodního rejstříku (§ 58 odst. 4) a výpis se do sedmi dnů zpřístupní i finančnímu úřadu (§ 101 odst. 1).
Když návrh neprojde
Pravidla pro chybný návrh jsou přísná. Návrh podaný rejstříkovému soudu nelze vzít zpět ani doplnit (§ 44 odst. 5). Pokud soud registraci odmítne, lze chybu napravit jen námitkami do 15 dnů od doručení oznámení, podanými spolu se zápisovými podklady (§ 44 odst. 6, § 60 odst. 1 a 2); o nich soud rozhodne do deseti pracovních dnů (§ 60 odst. 4). Proti opakovanému odmítnutí jsou přípustné už jen kvalifikované námitky a u nich musí být navrhovatel zastoupen advokátem nebo notářem (§ 62 odst. 2 a 3). Notář jako registrátor postupuje jinak: při nedostatcích vyzve navrhovatele, aby návrh doplnil do 15 dnů (§ 45 odst. 6), a proti jeho odmítnutí se podávají kvalifikované námitky k soudu (§ 62 odst. 1).
Pro zahraniční firmu to znamená, že zahraniční listiny, překlady a podpisové vzory musí být kompletní ještě před podáním. Do sbírky dokumentů se ukládají dokumenty ve státním jazyce nebo v cizím jazyce s ověřeným překladem (§ 40); které dokumenty to u pobočky jsou, vyjmenovává § 35 odst. 1, od zakladatelského dokumentu a účetní závěrky zřizovatele po podpisový vzor vedoucího.
Po zápisu a u existujících složek
Údaje zveřejněné o složce na Slovensku jsou pro obchodní styk se složkou rozhodující i tehdy, když se liší od údajů o zřizovateli v jeho domovském rejstříku (§ 7 odst. 8). Na aktuálnosti slovenského zápisu proto záleží a změny v mateřské firmě je třeba sledovat; jak, rozebírá otázka změna jednatele matky a slovenská složka. Pokud má firma na Slovensku více složek, může dokumenty zřizovatele uložit do sbírky jen u jedné z nich podle vlastní volby a u ostatních se uvede odkaz na tuto sbírku (§ 35 odst. 2).
Složky zapsané před 17. 8. 2026 se považují za zapsané i podle nového zákona a řízení zahájená před tímto dnem se dokončí podle dosavadních předpisů (§ 126 odst. 1 a 2). Každý nový návrh, včetně návrhu na změnu nebo výmaz, se však už podává podle nových pravidel; o výmazu hovoří otázka zrušení organizační složky a výmaz.
Návrh na registraci, zápisové podklady a harmonogram se zahraniční stranou připravíme v rámci služby organizační složka na Slovensku. Jako advokáti můžeme zahraniční firmu v řízení zastupovat i při námitkách.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
