Stavební firma z Trnavy dostane zakázku v Brně a pošle tam partu na tři měsíce. Česká montážní společnost instaluje linku v závodě u Žiliny. Slovenská agentura přiděluje svářeče odběrateli v Ostravě. Ve všech třech případech jde o vyslání zaměstnanců při poskytování služeb. Pracovní povolení občané Slovenska a Česka v druhé zemi nepotřebují, hostitelský stát však od vysílajícího zaměstnavatele vyžaduje ohlášení a dodržení svých minimálních pracovních podmínek.
Kdy jde o vyslání
Slovenský zákoník práce rozlišuje tři formy přeshraničního vyslání:
Vysláním zaměstnance k výkonu prací při poskytování služeb je jeho přeshraniční a) vyslání pod vedením a na odpovědnost vysílajícího zaměstnavatele na základě smlouvy mezi vysílajícím zaměstnavatelem jako přeshraničním poskytovatelem služby a příjemcem této služby, existuje-li mezi vysílajícím zaměstnavatelem a zaměstnancem po dobu vyslání pracovněprávní vztah, b) vyslání mezi ovládající osobou a ovládanou osobou nebo mezi ovládanými osobami, existuje-li mezi vysílajícím zaměstnavatelem a zaměstnancem po dobu vyslání pracovněprávní vztah, nebo c) dočasné přidělení k uživatelskému zaměstnavateli, existuje-li mezi vysílajícím zaměstnavatelem a zaměstnancem po dobu vyslání pracovněprávní vztah.
— Český překlad § 5 odst. 6 zákoníku práce
Agenturní přidělení přes hranice je tedy rovněž vysláním a ve všech třech formách musí po dobu vyslání trvat pracovní poměr s vysílajícím zaměstnavatelem. U zaměstnance vyslaného ze Slovenska do jiného členského státu EU se pracovní podmínky řídí právem státu, kam je vyslán (§ 5 odst. 12).
Zda jde o skutečné vyslání, posuzuje inspekce práce celkově. Zákon č. 351/2015 Z. z. o přeshraniční spolupráci při vysílání zaměstnanců vyjmenovává okolnosti, jako je místo sídla a správy zaměstnavatele, kde platí daně a odvody, kde vykonává hlavní předmět podnikání a kde přijímá zaměstnance, a na straně zaměstnance omezená doba práce v hostitelském státě a návrat po skončení vyslání (§ 3).
Vyslání do Česka
Slovenský zaměstnavatel musí vyslání ohlásit Státnímu úřadu inspekce práce prostřednictvím jeho informačního systému, a to nejpozději v den nástupu vyslaného zaměstnance (§ 101a zákona č. 435/2004 Sb.). Oznámení obsahuje údaje o zaměstnavateli, zaměstnanci, odběrateli služby a předpokládané době a uvádí se v něm i forma vyslání včetně agenturního přidělení. Změnu údajů je třeba ohlásit do 10 kalendářních dnů, stejně tak skončení vyslání, pokud nenastalo v původně ohlášený den. K oznámení se přikládá kopie dokladu o pracovněprávním vztahu; překlad do češtiny se nevyžaduje, je-li doklad slovensky.
Během vyslání platí pro zaměstnance česká pravidla o pracovní době a odpočinku, dovolené, minimální mzdě a složkách mzdy, bezpečnosti práce, rovném zacházení, pracovních podmínkách při agenturním zaměstnávání, ubytování a cestovních náhradách, není-li pro něj slovenská úprava výhodnější (§ 319 odst. 1 českého zákoníku práce). Pravidla o dovolené a mzdě se neuplatní při vyslání do 30 dnů v kalendářním roce, tato výjimka však neplatí při vyslání agenturou práce (§ 319 odst. 2). Po 12 měsících, případně po 18 měsících při včas oznámeném a zdůvodněném prodloužení, se na zaměstnance vztahuje téměř celý český zákoník práce kromě pravidel o vzniku, změně a skončení pracovního poměru (§ 319a).
Vyslání na Slovensko
Český zaměstnavatel oznamuje vyslání Národnímu inspektorátu práce nejpozději v den vyslání, v listinné nebo elektronické podobě (§ 4 odst. 1 zákona č. 351/2015 Z. z.). Oznámení obsahuje mimo jiné údaje o vyslaných zaměstnancích, den zahájení a skončení vyslání, místo a druh práce a domácí kontaktní osobu, která se bude po dobu vyslání zdržovat na Slovensku. V místě výkonu práce musí zaměstnavatel uchovávat pracovní smlouvu, evidenci pracovní doby a doklady o vyplacené mzdě a na žádost inspektorátu předložit jejich překlad do slovenštiny (§ 4 odst. 3 a 4).
Pracovní podmínky se řídí slovenským minimálním standardem podle § 5 odst. 2 zákoníku práce, který zahrnuje i podmínky dočasného přidělení při agenturním vyslání. Po 12, případně 18 měsících se uplatní téměř celý slovenský zákoník práce (§ 5 odst. 3).
Povinnosti má i slovenský odběratel, k němuž jsou zaměstnanci vysláni. Zákon o službách zaměstnanosti jej nazývá informující organizací, činí jej odpovědným za pracovní podmínky vyslaných zaměstnanců (§ 23b odst. 4) a ukládá mu oznámit úřadu práce začátek a skončení vyslání, a to do sedmi pracovních dnů (§ 23b odst. 5).
Cizinci ze třetích zemí a agenturní pracovníci
Vysílá-li česká firma na Slovensko svého zaměstnance ze třetí země, například Ukrajince s českým pobytem, slovenské povolení k zaměstnání nepotřebuje (§ 23a odst. 1 písm. v) zákona č. 5/2004 Z. z.). Slovenský odběratel však k oznámení úřadu přikládá i kopii osvědčení o použitelných právních předpisech, bylo-li vydáno, kopii dokladu o pobytu ve státě, kde cizinec běžně pracuje, a u cizinců bez vízové povinnosti doklad o ubytování (§ 23b odst. 5). Všem takto vyslaným cizincům musí zajistit ubytování splňující minimální požadavky (§ 23b odst. 11).
Při agenturním vyslání na Slovensko nese riziko i uživatel. Nevyplatí-li agentura z jiného členského státu přidělenému zaměstnanci mzdu alespoň na úrovni porovnatelného zaměstnance uživatele, musí rozdíl doplatit uživatelský zaměstnavatel (§ 58 odst. 10). V Česku smí agentura usazená v jiném členském státě poskytovat služby jen dočasně a ojediněle a nejpozději v den zahájení musí činnost písemně oznámit českému ministerstvu práce (§ 14 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb.); jinak potřebuje české povolení agentury práce (§ 14 odst. 3). Za zprostředkování zaměstnání se v Česku považuje i vyslání cizince zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy, jejímž obsahem je pronájem pracovní síly (§ 14 odst. 2), což rozebíráme v článku o zastřeném zprostředkování zaměstnání. Pravidla přidělování cizinců slovenskými agenturami vysvětlujeme v otázce může agentura přidělit pracovníky ze zemí mimo EU.
Odvody a formulář A1
Kterého státu sociální pojištění se na vyslaného zaměstnance vztahuje, určuje nařízení (ES) č. 883/2004:
Osoba, která jako zaměstnanec vykonává v členském státě činnost jménem zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává svou činnost, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu, aby tam konala práci jménem tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále právním předpisům prvního členského státu za předpokladu, že očekávaná doba trvání takové práce nepřesahuje 24 měsíců a že tato osoba tam není vyslána, aby nahradila jinou vyslanou osobu.
— Český překlad čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, konsolidované znění
Příslušnost potvrzuje formulář PD A1, který při vyslání ze Slovenska vydává na žádost zaměstnavatele Sociálna poisťovňa. Podle jejího oznámení se od 1. července 2026 několik typů těchto žádostí podává výlučně přes elektronickou schránku zaměstnavatele.
Postup před vysláním
- posoudit, zda jde o vyslání, nebo o zaměstnání ve druhé zemi,
- podat ohlášení inspekci práce v hostitelském státě nejpozději v den zahájení,
- porovnat mzdu a pracovní dobu s minimem hostitelského státu,
- při agenturním vyslání prověřit oprávnění agentury a smluvně upravit dorovnání mzdy,
- u cizinců ze třetích zemí ověřit jejich pobyt a doklady pro odběratele.
Celý proces pro obě země zajistíme v rámci služby zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků. Agenturám, které přidělují lidi přes hranice, připravíme smlouvy s uživateli i dokumentaci přes právní služby pro pracovní agentury.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
