Právní poradna · Obchodní smlouvy

Patent jsme vyvinuli společně s partnerem. Co smí každý z nás udělat bez souhlasu druhého?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Pokud jste se nedohodli jinak, každý spolumajitel může vynález využívat sám, bez ohledu na velikost svého podílu. Licenci třetí osobě můžete udělit jen se souhlasem všech spolumajitelů, a to na Slovensku i v Česku. Protože zákonná úprava zvýhodňuje toho, kdo má výrobu, patří využívání, licence, poplatky a výstup z projektu do smlouvy mezi partnery.

Společný vývoj často končí společnou patentovou přihláškou. Obě firmy jsou pak zapsány jako spolumajitelé a v první chvíli to působí férově. Problém se ukáže později, když jedna strana začne vynález ve velkém vyrábět a druhá, která výrobu nemá, by jej chtěla licencovat někomu jinému. Zákon na takovou situaci dává odpověď, která nemusí odpovídat tomu, co jste si při podpisu představovali.

Využívat může každý, licencovat jen všichni společně

Na Slovensku se podíl spolumajitelů odvozuje od toho, v jakém rozsahu jim náleží právo na řešení, pokud se nedohodnou jinak (§ 20 odst. 1 zákona č. 435/2001 Z. z.). Pro samotné využívání však velikost podílu nerozhoduje:

Každý ze spolumajitelů patentu má právo využívat vynález, který je předmětem patentu, pokud se spolumajitelé patentu nedohodnou jinak.

— Český překlad § 20 odst. 3 zákona č. 435/2001 Z. z.

Spolumajitel s podílem deset procent tak může vyrábět ve stejném rozsahu jako ten s devadesáti a patentový zákon mu výslovně neukládá, aby ostatním za využívání platil. Zda a jak se zde přiměřeně uplatní pravidla o podílovém spoluvlastnictví, je otázka, kterou je bezpečnější vyřešit smlouvou než sporem. Opačně je to u licence. K poskytnutí práva využívat vynález třetí osobě se vyžaduje souhlas všech spolumajitelů, pokud se nedohodnou jinak (§ 20 odst. 4). Strana bez výroby tak na licenci pro třetí osobu potřebuje souhlas partnera, který je často jejím konkurentem.

Při zásahu do patentu může žalovat každý spolumajitel sám; rozhodnutí vydané k žalobě jednoho je však závazné i pro ostatní (§ 20 odst. 3). Na ostatní vztahy mezi spolumajiteli se přiměřeně použijí pravidla občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví (§ 20 odst. 8). Dohoda o zrušení spolumajitelství a vypořádání musí být písemná a vůči třetím osobám působí až zápisem do rejstříku (§ 20 odst. 5). Částečný převod patentu není přípustný (§ 21 odst. 1); se svým spolumajitelským podílem však spolumajitel nakládat může, na což pamatuje i § 20 odst. 4 odkazem na § 21 až 23. Zda mají ostatní spolumajitelé při převodu podílu předkupní právo podle pravidel o podílovém spoluvlastnictví, slovenský zákon výslovně neupravuje.

Jak to řeší české právo

Český zákon č. 527/1990 Sb. stojí na stejném základě. Pokud se spolumajitelé nedohodnou jinak, vynález může využívat každý z nich a k licenční smlouvě je potřebný souhlas všech (§ 16 odst. 2 a 3). Navíc výslovně upravuje převod: k převodu celého patentu je třeba souhlas všech a spolumajitel může svůj podíl převést na třetí osobu, jen pokud jej žádný ze spolumajitelů nepřijme do jednoho měsíce od písemné nabídky (§ 16 odst. 4). U česko-slovenského projektu s patenty v obou zemích je proto třeba počítat s tím, že pravidla pro převod podílu se mohou lišit.

Co sjednat ve smlouvě o spolupráci

Zákonná pravidla jsou dispozitivní, proto je můžete smlouvou nahradit. Do smlouvy o výzkumu a vývoji nebo do samostatné dohody spolumajitelů patří:

  • kdo smí vynález využívat, v jakém oboru a na jakém území,
  • zda a jakou náhradu platí spolumajitel, který vynález využívá sám, ostatním,
  • jak se rozhoduje o licencích třetím osobám a zda může jedna strana licenci udělit sama,
  • kdo platí udržovací poplatky a co se stane s podílem strany, která přestane platit,
  • kdo vede spory při porušení patentu a jak se dělí náklady a výnosy,
  • předkupní právo nebo jiný mechanismus při odchodu strany z projektu.

Tyto otázky se mnohem snáze řeší před podáním přihlášky než ve chvíli, kdy už jedna strana vyrábí. Smlouvu s rozdělením práv k výsledkům, licencemi a pravidly pro spolumajitelství připravíme v rámci služby smlouva o spolupráci ve výzkumu a vývoji. Pokud spolupracujete s konkurentem, podívejte se i na článek o společném vývoji a blokové výjimce EU.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Jak prodat zboží s výhradou vlastnictví, abychom o ně nepřišli, dokud není zaplacené? Výhradu je třeba sjednat písemně — v kupní smlouvě, rámcové smlouvě nebo v řádně připojených obchodních podmínkách. Bez ní kupující nabývá vlastnictví už předáním zboží a při nezaplacení vám zůstává jen pohledávka. Výhrada ponechává vlastnictví u vás do úplného zaplacení, což se počítá zejména v konkursu kupujícího. Nebezpečí škody na zboží však přechází převzetím bez ohledu na výhradu, proto k ní patří i ujednání o pojištění a zákazu dalšího zcizení.
  2. Ukončili jsme smlouvu s obchodním zástupcem. Má ještě nárok na provizi z dalších obchodů? Může mít. Slovenský obchodní zákoník přiznává zástupci provizi i po skončení smlouvy, pokud se obchod uskutečnil především v důsledku jeho činnosti a v přiměřené lhůtě po skončení nebo pokud objednávka třetí osoby přišla ještě před skončením smlouvy. Toto pravidlo je dispozitivní — ve smlouvě je lze upravit i vyloučit. Vedle něj však stojí právo na odstupné podle § 669, které je kogentní a nelze se ho předem vzdát; zástupce je musí uplatnit do jednoho roku od skončení smlouvy.
  3. Podepsal jsem jako OSVČ zákaz konkurence na tři roky. Je vůbec vymahatelný? Tříletá doložka nese vážné riziko neplatnosti, výsledek však závisí na skutečném typu spolupráce, rozsahu zákazu a jeho přiměřenosti. U obchodního zastoupení platí přímo dvouletý limit § 672a; na jiné smlouvy soudy jeho kritéria použily analogicky v konkrétních případech. Není proto bezpečné tvrdit, že každý tříletý zákaz každé OSVČ automaticky neplatí. Je třeba prověřit také zajišťující pokutu a to, zda spolupráce nebyla závislou prací.
  4. Protistrana žádá „neodvolatelnou“ plnou moc jako pojistku obchodu. Můžeme ji dát? Dát ji můžete, „neodvolatelnost“ však fungovat nebude: zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoli odvolat. Plná moc proto není zajišťovacím nástrojem a konstrukce, ve které si má protistrana při nesplnění sama převést váš majetek, se navíc nebezpečně blíží zakázané propadné zástavě. Obchod se zajišťuje úschovou, zástavním právem nebo podmínkami přímo ve smlouvě.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta