Aktuality · CZ · SK
Právní změny, které se týkají vašeho podnikání.
Sledujeme legislativu i judikaturu v Česku a na Slovensku. Píšeme o tom, co má skutečný dopad na vaše podnikání — a u každého tématu najdete i službu, kterou ho dokážeme vyřešit.
212 článků v 15 tématech RSS
Zobrazeny všechny články
eFaktura od roku 2027. Jak se má podnikatel připravit
Od 1. ledna 2027 budou plátci DPH při tuzemských obchodech s firmami na Slovensku vystavovat faktury ve strukturované elektronické podobě a zpravidla je posílat přes certifikovaného poskytovatele. Přijímat je budou muset umět i podnikatelé, kteří plátci nejsou. Vedle účetnictví je třeba připravit také smlouvu s poskytovatelem a vnitřní pravidla pro archiv a schvalování faktur.
Číst dál →
Česká EET 2.0. Které platby bude podnikatel s provozovnou v Česku evidovat
Česko se vrací k elektronické evidenci tržeb. Zákon parlament schválil a prezident podepsal, 1. 10. 2026 byl odeslán k vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle schváleného textu se bude evidovat i platba kartou nebo QR kódem v provozovně či při osobním kontaktu se zákazníkem, a to i u slovenských firem, které v Česku prodávají.
Číst dál →Články k návrhu nového slovenského občanského zákoníku a jeho navrhovaným změnám pro smlouvy, podnikání a majetkové vztahy.
Smlouva o franšíze v návrhu nového Občianskeho zákonníka
Franšízová smlouva dnes na Slovensku nemá vlastní úpravu a uzavírá se jako nepojmenovaná smlouva. Vládní návrh nového Občianskeho zákonníka ji poprvé upravuje jako samostatný smluvní typ. Co by se změnilo pro franšízory a franšízanty a co platí, dokud návrh není schválen.
Číst dál →
Konec dvou zákoníků: závazky budou v jednom kodexu
Stejná smlouva se dnes řídí jinými pravidly podle toho, zda spadá pod slovenský občanský, nebo obchodní zákoník. Návrh nového občanského zákoníku (tisk 1312) má tuto dvojkolejnost ukončit — obchodní závazky přesouvá do jednoho kodexu.
Číst dál →
Náhrada škody po novu: co lze sjednat a co už ne
Návrh nového slovenského občanského zákoníku (tisk 1312) řeší dlouhodobě sporné otázky náhrady škody: vzdání se nároku předem, zastřený úrok z prodlení i nemajetkové nároky z porušení smlouvy. Limitační doložky by dostaly jasnější pravidla.
Číst dál →
Porušení smlouvy po novu: jeden systém následků
Návrh nového slovenského občanského zákoníku (tisk 1312) má sjednotit následky porušení smlouvy pro všechny smluvní typy. Dnes je třeba hledat v neúplné úpravě jednotlivých smluv — a často ve dvou zákonících. Co by to změnilo pro doložky ve vašich vzorových smlouvách.
Číst dál →
Pohledávky podle návrhu nového slovenského OZ: smluvní zákaz postoupení by ztratil účinky vůči třetím osobám
Návrh nového slovenského občanského zákoníku by posílil ochranu třetích osob při postupování pohledávek — porušení smluvně sjednaného zákazu cese by podle něj nemělo dopad na třetí osoby. Co by to znamenalo pro dodavatele i odběratele.
Číst dál →
Promlčení podle návrhu nového slovenského OZ: obecně tři roky
Návrh nového slovenského občanského zákoníku by sjednotil občanskoprávní a obchodněprávní režim promlčení do jednotné tříleté obecné lhůty. Věřitelům s obchodními pohledávkami by u nových smluv zmizel „čtvrtý rok“, pokud si nesjednají delší lhůtu — a to je důvod upravit interní procesy.
Číst dál →
Statutární orgány podle návrhu nového slovenského OZ: zastoupení, střet zájmů a pravidla výkonu funkce
Návrh nového slovenského občanského zákoníku by změnil základy postavení statutárních orgánů: jednání firmy by bylo jednáním v zastoupení, střet zájmů by dostal výslovná pravidla a při výkonu funkce by bylo možné sjednat přiměřené použití pracovněprávních pravidel bez vzniku pracovněprávního vztahu.
Číst dál →
VOP pod kontrolou a odpovědnost za nepoctivé jednání
Nový slovenský občanský zákoník má sjednotit a doplnit existující pravidla uzavírání smluv — zejména odpovědnost za nepoctivé jednání, písemná potvrzení ústních smluv a kontrolu standardizovaných smluv. Co to znamená pro vaše obchodní podmínky a objednávkové procesy.
Číst dál →
Neplatnost smluv po novu: nastupuje zrušitelnost
Návrh nového slovenského občanského zákoníku mění koncept neplatnosti smluv. Neplatné má být jen to, co je dnes absolutně neplatné; relativní neplatnost má nahradit zrušitelnost se šestiměsíční lhůtou. Více jistoty pro transakce — a méně času na obranu.
Číst dál →
Advokát při obchodu zprostředkovaném realitní kanceláří: pro koho pracuje a co z toho plyne
Makléř doporučí advokáta, který připraví smlouvy pro prodávajícího i kupujícího, a kancelář jej platí paušálem. Čí zájmy pak advokát chrání, co smí říci makléři a co se stane, když se strany pohádají? Vysvětlujeme, co na to říká zákon o advokacii a jak spolupráci nastavit tak, aby jí důvěřovali všichni.
Číst dál →
Kdy se ze zavádějícího subjektu stává poskytovatel AI: role podle AI Actu
AI Act rozděluje povinnosti podle role, nikoli podle toho, kdo napsal kód. Firma, která si dá vyvinout chatbota nad cizím modelem, prodává AI produkt pod svou značkou nebo použije obecný nástroj k citlivému účelu, se může stát poskytovatelem se všemi povinnostmi. Článek vysvětluje, kde je hranice a co z ní vyplývá pro smlouvy s dodavateli.
Číst dál →
AI při náboru a hodnocení zaměstnanců: co žádá AI Act a co GDPR
Nástroje, které třídí životopisy nebo hodnotí výkon zaměstnanců, patří podle AI Actu zpravidla mezi vysoce rizikové systémy. Hlavní povinnosti přijdou v prosinci 2027, zákaz rozpoznávání emocí na pracovišti a pravidla GDPR však platí už dnes. Článek je určen zaměstnavatelům a personalistům.
Číst dál →
Akciová společnost na Slovensku nebo v Česku: v čem se liší založení, kapitál a orgány
Slovenská a česká akciová společnost nesou stejný název, řídí se však odlišnými zákony. Porovnáváme, kdo je může založit, jaký kapitál potřebují, jaké orgány musejí mít a jaké akcie vydávají, pro podnikatele, kteří se rozhodují, ve které zemi akciovou společnost založit.
Číst dál →
Alarmy, kamery a pult centrální ochrany: kdy je třeba licence na technickou a kdy na strážní službu
Montáž alarmu, servis kamer a nepřetržité vyhodnocování poplachů patří podle zákona o soukromé bezpečnosti pod dvě různé licence. Pro instalační firmy, správce budov a provozovatele pultů centrální ochrany rozebíráme, kde je mezi nimi hranice a jaké podmínky platí pro každou z nich.
Číst dál →
AML program realitní kanceláře: co v něm musí být a jak na něj navázat školení makléřů
Realitní kancelář je povinnou osobou podle AML zákona a její program vlastní činnosti nemůže být obecný vzor ze šuplíku. Vysvětlujeme, co musí program obsahovat, jak do něj zapracovat neobvyklé operace typické pro realitní obchod, proč a jak často školit makléře včetně těch na živnost a co hrozí při kontrole.
Číst dál →
Smlouvu připravila realitka nebo developer: revize, nebo autorizace advokátem?
Kupující často chtějí smlouvu od realitní kanceláře „dát autorizovat“. Autorizace a revize cizí smlouvy jsou však dvě různé služby s jiným výsledkem pro katastr i pro vás. Vysvětlujeme, co která přináší a kdy dává smysl která.
Číst dál →
Bankovní záruka místo zádržného: jak ji nastavit ve smlouvě o dílo, aby se dala čerpat
Zádržné může zhotoviteli vázat peníze i na roky, bankovní záruka je může nahradit. Zda objednatele skutečně ochrání, však rozhoduje text záruční listiny a to, co o ní říká smlouva o dílo. Článek je pro objednatele, developery i stavební firmy.
Číst dál →
Rezervace koupě stroje nebo vozidla: smlouva o smlouvě budoucí, nebo kupní smlouva s odkládací podmínkou?
Když je koupě dohodnutá, ale závisí na úvěru, dotaci či dodání, nabízejí se dva nástroje: smlouva o smlouvě budoucí a kupní smlouva s odkládací podmínkou. Článek vysvětluje, v čem se liší, kdy který zvolit a na co si dát pozor u movitých věcí.
Číst dál →
Smlouva o smlouvě budoucí mezi podnikateli: výzva, lhůty a co může udělat soud
Obchodní zákoník upravuje smlouvu o smlouvě budoucí přísněji, než se na první pohled zdá. Závazek zaniká, pokud oprávněná strana nevyzve druhou stranu včas, a i po včasné výzvě má na soud zpravidla jen jeden rok. Článek je pro firmy, které si budoucí smlouvou rezervují koupi, dodávky nebo spolupráci.
Číst dál →
Bývalý zaměstnanec odešel ke konkurenci i s klienty: co může zaměstnavatel uplatnit
Když klíčový zaměstnanec odejde ke konkurenci a za ním i klienti nebo firemní data, má zaměstnavatel k dispozici konkurenční doložku, ochranu obchodního tajemství, nekalou soutěž a náhradu škody. Každý nástroj má jiné podmínky a vyžaduje jiné důkazy. Článek ukazuje, jak situaci vyhodnotit a v jakém pořadí postupovat.
Číst dál →
Carve-out v Česku: odštěpení, vyčlenění nebo prodej části závodu
Kdo vlastní českou s.r.o. nebo a.s. a chce z ní vyčlenit divizi, vybírá podle českého práva ze tří cest. Porovnáváme odštěpení, vyčlenění do dceřiné společnosti a prodej části závodu: kdo se stane společníkem, co s divizí přejde a jak jsou chráněni věřitelé a zaměstnanci.
Číst dál →
Cenné papíry v dědictví: kde je hledat podle toho, kdo je eviduje
Akcie, dluhopisy a podílové listy po zůstaviteli nemusejí být na jednom místě. Článek vysvětluje, ve které evidenci mohou být vedeny, zda v centrálním depozitáři, u banky, u obchodníka s cennými papíry nebo u správcovské společnosti, a co z toho vyplývá pro dědice a dědické řízení.
Číst dál →
Ceny, území a prodej přes internet v distribuční a franšízové síti
Můžete distributorovi nebo franšízantovi určit prodejní cenu, zakázat mu prodávat mimo území či přes e-shop? Nařízení Komise (EU) 2022/720 určuje, co bloková výjimka pro vertikální dohody kryje a co ne. Přehled pro výrobce, dovozce a franšízory, kteří budují prodejní síť.
Číst dál →
Česká firma má slovenského dlužníka: čtyři pravidla, která jsou na Slovensku jinak
Česká firma, která vymáhá fakturu na Slovensku, přirozeně vychází z českých návyků. Slovenské právo však jinak váže náhradu nákladů na výzvu, jinak upravuje obranu dlužníka proti platebnímu rozkazu, jinak přiděluje exekutora a jinak počítá příslušenství. Přehled pro věřitele z Česka před prvním krokem.
Číst dál →
Český platební rozkaz a dlužník, který nepřebírá poštu: datová schránka, zrušení rozkazu a další postup
Český platební rozkaz je rychlý, ale stojí na doručení do vlastních rukou. Vysvětlujeme, proč firmě s datovou schránkou nepřebírání nepomůže, kdy soud rozkaz zruší nebo jej vůbec nevydá a jak si slovenský věřitel ověří adresu dlužníka ještě před podáním návrhu.
Číst dál →
Co prověřit před náborem nemovitosti: prověrka, kterou udělá makléř, a chvíle, kdy ji je třeba předat advokátovi
Realitní obchod se může rozpadnout na překážce, která byla na listu vlastnictví od začátku. Realitním kancelářím a jejich makléřům vysvětlujeme, proč je prověření nemovitosti před zařazením do nabídky povinností kanceláře, co je třeba zkontrolovat hned, co z listu vlastnictví není vidět a kdy už jde o právní prověrku, která patří advokátovi.
Číst dál →
Cookie lišta pro slovenský i český web: jeden standard, dva zákony
Slovenský i český zákon o elektronických komunikacích dnes vyžadují souhlas před uložením cookies, které nejsou nezbytné. Znění se liší v detailech a Česko přešlo na souhlas až v roce 2022. Článek vysvětluje, co mají obě úpravy společné a na co myslet u webu či e-shopu pro obě země.
Číst dál →
Darování nemovitosti jednomu z dětí: co to znamená pro dědictví sourozenců
Rodiče často darují byt nebo dům jednomu z dětí ještě za života. Dar se v dědickém řízení může započíst do dědického podílu, ale ne vždy a ne automaticky. Vysvětlujeme, kdy se započítává, proč darování není vydědění a co zvážit už při sepisování darovací smlouvy.
Číst dál →
Darování, prodej za symbolickou cenu nebo směna: kterou smlouvu zvolit při převodu nemovitosti v rodině
Rodiče chtějí převést byt na dítě, sourozenci si chtějí vyměnit pozemky. Volba mezi darovací, kupní a směnnou smlouvou má důsledky pro daně, manželské vlastnictví, dědictví i pro to, zda se dá převod později vrátit. Porovnáváme je na situacích, které se v rodinách opakují.
Číst dál →
Po prodeji prvního bytu: developer jako spoluvlastník domu, fond oprav a vady společných částí
Prvním převodem bytu se developer stává jedním z vlastníků domu. Za neprodané byty platí do fondu provozu, údržby a oprav, hlasuje na schůzi a práva z vad domu vůči zhotoviteli přecházejí na vlastníky bytů. Článek vysvětluje, na co se připravit ještě před podpisem první kupní smlouvy.
Číst dál →
Distributor, obchodní zástupce nebo komisionář: tři modely prodeje a jejich důsledky
Zboží může za vás prodávat distributor na vlastní účet, obchodní zástupce vaším jménem nebo komisionář vlastním jménem na váš účet. Každý model jinak rozděluje riziko nezaplacení, vlastnictví zboží i nároky při ukončení spolupráce. Pro výrobce a dovozce, kteří budují prodejní síť podle slovenského práva, i s partnery v Česku.
Číst dál →
Dohoda o skončení pracovního poměru: kdy je bezpečnější než výpověď a co do ní patří
Dohoda o skončení pracovního poměru nepotřebuje výpovědní důvod, výpovědní dobu ani projednání se zástupci zaměstnanců. I ona však má zákonné náležitosti a lze ji napadnout u soudu. Článek ukazuje, kdy je dohoda nejlepší cestou, co do ní napsat a na čem může později padnout.
Číst dál →
Dohoda s oprávněnou osobou v RPVS: co do ní patří a na co si dát pozor
Bez písemné dohody nemůže nikdo vykonávat roli oprávněné osoby a zákon na ni přiměřeně použije pravidla smlouvy o kontrolní činnosti. Pro firmy zapsané v registru partnerů veřejného sektoru vysvětlujeme, co má dohoda upravit, která ujednání neobstojí a jak ji ukončit bez běžící lhůty.
Číst dál →
Spor o doménu .sk, .cz nebo .eu: soud, nebo alternativní řešení sporu
Doménu s vaším jménem nebo značkou lze od držitele získat soudní žalobou nebo v rychlejším alternativním řešení sporu podle pravidel registru. Pro každou koncovku platí jiné podmínky. Článek je pro firmy a e-shopy, které se rozhodují, kterou cestou jít.
Číst dál →
Doprava na vlastní účet: kdy firma nepotřebuje povolení dopravce ani licenci Společenství
Stavební firma vozí vlastní materiál, výrobce rozváží své výrobky odběratelům. Na takovou dopravu není třeba povolení provozovatele silniční dopravy ani licence Společenství, jsou-li splněny všechny podmínky přepravy na vlastní účet. Rozebíráme, kde výjimka končí a která pravidla platí i bez povolení.
Číst dál →
Doručení výpovědi a okamžitého skončení: pravidla § 38 zákoníku práce a nejčastější chyby
Výpověď i okamžité skončení působí až doručením a neprokázané doručení zvrátí i věcně oprávněné skončení pracovního poměru. Článek vysvětluje, v jakém pořadí a jakými způsoby zaměstnavatel doručuje, co se stane při odmítnutí převzetí a proč nestačí e-mail. Na závěr porovnává slovenskou a českou úpravu.
Číst dál →
Dozorčí rada v s.r.o. a akciové společnosti: kdy ji zřídit a co zmůže
Dozorčí rada bývá buď formalitou, která podepisuje, nebo skutečnou kontrolou vedení. Článek vysvětluje, kdy je na Slovensku a v Česku povinná, jaká oprávnění jí dává zákon a proč její souhlas jednatele ani představenstvo nezbavuje odpovědnosti.
Číst dál →
Dvě zodpovědné osoby: DPO podle GDPR a zodpovědná osoba pro oznamování
Slovenské právo zná dvě funkce se stejným názvem: zodpovědnou osobu podle GDPR a zodpovědnou osobu podle zákona o ochraně oznamovatelů. Článek porovnává jejich úlohy, nezávislost a požadavky a vysvětluje, kdy je může vykonávat tentýž člověk nebo externí poskytovatel. Pro firmy, které musí mít jednu nebo obě funkce.
Číst dál →
Řízení o drobných nárocích proti polské firmě: kdy se vyplatí a jak probíhá
U pohledávky do 5 000 eur vůči polské firmě nemusí být běžná žaloba v Polsku jedinou cestou. Evropské řízení ve věcech s nízkou hodnotou sporu je písemné, formulářové a jeho rozsudek se v Polsku vykoná bez uznávání. Vysvětlujeme, kdy se vyplatí více než evropský platební rozkaz a na co si dát pozor u nákladů.
Číst dál →
Druhy akcií v j. s. a.: jak při založení rozdělit hlasy, zisk a informace mezi zakladatele, investora a tým
Jednoduchá společnost na akcie dovoluje odlišit akcie zakladatelů, investora i zaměstnanců bez složitých smluvních konstrukcí. Článek je pro zakladatele, kteří j. s. a. zakládají: co zákon dovoluje, kde jsou jeho mantinely a proč se druhy akcií vyplatí navrhnout už v prvních stanovách.
Číst dál →
Družstvo nebo občanské sdružení: která forma unese společný projekt
Společný nákup, sdílená dílna, komunitní prostor nebo společný prodej produkce: skupina lidí či firem často váhá mezi družstvem a občanským sdružením. Porovnáváme obě formy podle účelu, zakladatelů, kapitálu, rozhodování a majetkových nároků členů.
Číst dál →
Právní prověrka startupu před prvním kolem: co investor zkontroluje a co si připravit předem
Před první investicí si investor nechá startup právně prověřit. Firma bývá mladá, otázky se však soustřeďují do stejných oblastí: kdo firmu vlastní, komu patří produkt a co zakladatelé slíbili lidem kolem sebe. Článek je pro zakladatele, kteří se na prověrku chtějí připravit dříve, než přijde seznam otázek od investora.
Číst dál →
Duplicitní vlastnictví před soudem: jak postavit žalobu a co rozhodne o vítězi
Když dohoda o narovnání nevyjde, duplicitu parcel C a E odstraní jen soud. Článek vysvětluje, proč má duplicitně zapsaný vlastník na určovací žalobě vždy naléhavý právní zájem, jak formulovat návrh, aby jej soud nezamítl z formálních důvodů, co se ve sporu dokazuje a jak se výsledek dostane na list vlastnictví.
Číst dál →
Evropský příkaz k obstavení účtů je vydán. Co se děje s penězi dlužníka a co musí udělat věřitel
Vydáním evropského příkazu k obstavení účtů práce věřitele nekončí. Banka obstaví, vydá prohlášení, dlužník dostává všechny vaše důkazy a věřiteli běží krátké lhůty na uvolnění přebytku a na žalobu. Přehled kroků po vydání příkazu pro firmy, které jej získaly nebo o něm uvažují.
Číst dál →
Exekuce v Česku pro slovenského věřitele: výběr exekutora, zálohy a exekuce bez výsledku
Rozsudek nebo platební rozkaz českého soudu je listina, peníze přinese až exekuce. Český systém dává věřiteli více volby než slovenský, ale i povinnost skládat zálohy a reagovat, když exekuce roky nic nepřináší. Vysvětlujeme postup od návrhu po zastavení pro slovenské firmy s českým dlužníkem.
Číst dál →
Chyby v registru emitenta: jak společnost opraví údaje o emisi a zápisy na účtech akcionářů
Nesprávný počet akcií, špatná jmenovitá hodnota nebo akcie připsané na nesprávný účet. Článek je pro akciové společnosti se zaknihovanými akciemi: kde chyby při registraci a změnách emise vznikají, jak je emitent opraví námitkou u centrálního depozitáře a jak jim předejít.
Číst dál →
Kabotáž, návrat vozidla a doklady: pravidla pro dopravce s licencí Společenství
Licence Společenství otevírá trh celé Unie, nikoli však bez omezení. Kolik vnitrostátních přeprav smí slovenský dopravce provést v jiném státě, jak dlouho musí potom počkat, čím je prokazuje při kontrole a proč se vozidlo musí pravidelně vracet domů.
Číst dál →
Přepravné od zahraničního objednatele: kde žalovat podle Úmluvy CMR, podle kterého práva a jak rozsudek vykonat
Slovenský dopravce provedl přepravu do zahraničí a objednatel z jiného státu neplatí. Úmluva CMR mu dává na výběr více soudů než běžná obchodní smlouva, včetně soudu ve státě, kde zboží naložil. Vysvětlujeme, jak si soud vybrat, které právo rozhodne o úrocích a jak se rozsudek vykoná ve státě dlužníka.
Číst dál →
Kdy změna ve firmě opravdu platí: rozhodnutí, zápis a zveřejnění v obchodním rejstříku
Jednatel je odvolán dnem rozhodnutí, prokurista smí podepisovat až od zápisu a partnerům lze změnu zpravidla namítat až po jejím zveřejnění. Článek vysvětluje, kdy změna v s. r. o. nastává, co k ní přidává zápis a jak naplánovat návrh podle nového zákona o obchodním rejstříku.
Číst dál →
Kdy ukončit mimosoudní vymáhání: pět signálů, že je čas podat návrh k soudu
Upomínky a jednání o splátkách jsou často nejrychlejší cestou k penězům, nikoli však donekonečna. Pět situací, v nichž další upomínání věřiteli škodí, a jak pravidla eskalace nastavit u desítek dlužníků najednou.
Číst dál →
Komanditní společnost se s.r.o. jako komplementářem: jak struktura funguje a kde jsou její hranice
Komanditní společnost, ve které neomezeně ručí s.r.o. namísto člověka, spojuje pevné rozdělení rolí s ohraničeným rizikem. Článek vysvětluje, kdo v takové struktuře jedná, kdo za co ručí, jaká omezení platí pro komplementářskou s.r.o. a co dělat, aby společnost nezanikla spolu s ní.
Číst dál →
Konkurenční doložka v pracovní smlouvě: jak ji napsat, aby chránila firmu a obstála
Konkurenční doložka podle § 83a zákoníku práce chrání firmu jen tehdy, je-li napsána pro konkrétního zaměstnance a konkrétní riziko. Článek vysvětluje, komu ji dávat, jak vymezit zakázanou činnost, nastavit náhradu a sankci a co doložka nepokryje. Je určen zaměstnavatelům, kteří doložku zavádějí nebo revidují.
Číst dál →
Emitent dluhopisů v konkurzu nebo restrukturalizaci: co musí udělat majitel dluhopisu a v jakých lhůtách
Když emitent skončí v konkurzu, peníze z dluhopisu se již nevymáhají žalobou, ale přihláškou. Vysvětlujeme, kdo ji podává, má-li emise společného zástupce, co do ní patří u jistiny, výnosů a zajištění, proč ji nelze dodatečně opravit a proč je u restrukturalizace lhůta ještě kratší.
Číst dál →
Odběratel v konkurzu na Slovensku nebo v insolvenci v Česku: co dělá věřitel jinak
Firma s odběrateli na obou stranách hranice je jednou domácím a jednou zahraničním věřitelem. Kde se řízení vede, kterým právem se řídí, jak se podává přihláška ze zahraničí a ve kterých bodech je český režim k věřiteli tvrdší než slovenský.
Číst dál →
Koupě akcií jednoduché společnosti na akcie: co znamená registrovaný tag-along a drag-along pro kupujícího
Na akciích jednoduché společnosti na akcie mohou váznout registrovaná práva akcionářů, která převod přežijí a zavážou i kupujícího. Článek je pro kupující i prodávající: co ukáže registr, co musí prodávající doložit depozitáři a co hrozí, když se tag-along obejde.
Číst dál →
Kupujete byt, na kterém je hypotéka prodávajícího: jak zaplatit, abyste nekoupili i cizí dluh
Zástavní právo banky na listu vlastnictví kupovaného bytu je běžné a obchodu nebrání. Převodem však nezanikne, proto musí kupní smlouva přesně určit, kdo a kdy splatí úvěr prodávajícího, kdo zajistí výmaz a kdy dostane prodávající zbytek ceny. Článek je pro kupující i prodávající.
Číst dál →
Kupujete pronajatý byt: co z nájmu přechází na vás a co vyřešit v kupní smlouvě
Prodejem bytu nájem nekončí, kupující vstupuje do postavení pronajímatele se vším, co si nájemce dohodl. Vysvětlujeme, co si před koupí vyžádat, jak ošetřit jistotu a nájemné a co dělat, pokud chcete byt volný.
Číst dál →
Koupě staršího rodinného domu: co má smlouva říci o stavu domu, vadách a prohlášeních prodávajícího
Starší dům nemá záruku developera a o tom, co bude možné později reklamovat, rozhoduje především kupní smlouva. Vysvětlujeme, jak popsat stav domu a známé vady, jaká prohlášení má prodávající dát a proč pravdivý popis chrání obě strany.
Číst dál →
Kupní smlouva na dům a pozemek: jak označit stavbu, parcely a příslušenství, aby prošla katastrem
U rodinného domu se nepřevádí jedna věc, ale stavba a několik parcel, často ve dvou registrech katastru. Vysvětlujeme, jak je v kupní smlouvě a v návrhu na vklad označit, aby katastr nic nevynechal a řízení se nezastavilo na identifikaci.
Číst dál →
Kupní smlouva na auto či stroj: podle Občianskeho, nebo Obchodného zákonníka?
Na Slovensku se koupě movité věci řídí jedním ze dvou zákoníků a rozdíl se projeví zejména u vad, vlastnictví a promlčení. Článek vysvětluje, kdy platí který režim, v čem se liší a co se mění, je-li druhá strana z Česka.
Číst dál →
Když katastr přeruší nebo zamítne vklad: co má kupní smlouva vyřešit předem
Kupní smlouvy obvykle počítají s tím, že vklad projde napoprvé. Vysvětlujeme, jaká ustanovení potřebuje smlouva na byt či dům pro případ, že katastr řízení přeruší nebo vklad zamítne, aby obchod nestál na podpisu jedné strany.
Číst dál →
Obsah od influencera v reklamě značky: co musí obsahovat licence k fotkám a videím
Značka zaplatí za příspěvek a pak zjistí, že video nesmí použít v placené reklamě ani na webu. Autorský zákon při mlčení smlouvy dává licenci jen v rozsahu potřebném k účelu spolupráce, a pokud ani z něj nevyplývá jinak, jen pro Slovensko a nejvýše na rok. Článek vysvětluje, co musí smlouva s tvůrcem obsahovat, aby obsah fungoval i po kampani.
Číst dál →
Listinné nebo zaknihované akcie: co zvolit při založení akciové společnosti
Podoba akcií rozhoduje o tom, jak se budou převádět, kdo povede evidenci akcionářů a co společnost čeká v centrálním depozitáři. Článek porovnává listinné akcie na jméno se zaknihovanými akciemi pro zakladatele akciové společnosti a upozorňuje, kdy volba vůbec není na nich.
Číst dál →
Logo od grafika jako ochranná známka: bez licence riskujete námitky i spor o práva
Logo je často autorským dílem grafika a zaplacená faktura z něj ještě nedělá vaše logo v plném rozsahu. Kdo ho chce zapsat jako ochrannou známku, potřebuje od autora licenci, která zápis, úpravy i používání po celém světě výslovně pokrývá. Jinak mu hrozí námitky, neplatnost známky a problém při prodeji firmy.
Číst dál →
Česká akciová společnost se správní radou nebo s představenstvem: jak zvolit strukturu při založení
Česká akciová společnost si při založení volí, zda ji povede správní rada, nebo představenstvo s dozorčí radou. Článek vysvětluje oba systémy, kdy stačí jedna osoba, jak funguje právnická osoba v orgánu a na co nezapomenout při odměňování.
Číst dál →
NDA se zahraničním partnerem: které právo, který soud a který jazyk
Když důvěrné informace odcházejí k partnerovi v Česku nebo jinde v EU, o síle NDA rozhoduje i to, kterým právem se řídí, kde se bude spor řešit a která jazyková verze platí. Článek je pro firmy, které podepisují NDA v angličtině nebo na vzoru protistrany.
Číst dál →
Nájemce provozovny neplatí: výpověď, zadržení věcí a vyklizení nebytového prostoru
Obchod, kancelář nebo sklad, za který nájemce měsíce neplatí, je pro pronajímatele dvojí ztráta: chybí nájemné a prostor nelze nabídnout jinému. Článek vysvětluje, kdy zákon o nájmu nebytových prostor dovoluje nájem vypovědět, jak funguje zástavní právo pronajímatele k věcem nájemce a co dělat, když nájemce po skončení nájmu neodejde.
Číst dál →
Nevyplacený dluhopis: proč ztrátu nenahradí Garanční fond investic a kdy se podívat na toho, kdo vám dluhopis prodal
Investoři po výpadku emitenta často čekají, že ztrátu pokryje Garanční fond investic nebo dohled Národní banky Slovenska. Vysvětlujeme, co fond ve skutečnosti kryje, jaké povinnosti měl obchodník nebo banka, která vám dluhopis prodala, a v jakém pořadí postupovat, abyste nepřišli o nárok vůči emitentovi ani vůči prodejci.
Číst dál →
Uznání dluhu v notářském zápisu: exekuce bez žaloby a její hranice
Uznání dluhu obrací důkazní břemeno, při nesplácení je však stále třeba žalovat. Notářský zápis se souhlasem s vykonatelností tuto fázi přeskočí. Co musí obsahovat, co jím vymoci nelze a jak to funguje u českého dlužníka.
Číst dál →
Obchodní jméno a ochranná známka: proč zápis firmy do rejstříku nechrání značku
Zapsané nebo rezervované obchodní jméno chrání před tím, aby si jiná firma zapsala totožný název, nechrání však značku produktu. Článek je pro zakladatele a firmy, které chtějí název používat i jako značku, a vysvětluje, kde se obchodní jméno a ochranná známka setkávají a jak kolizím předejít.
Číst dál →
Obchodní jméno nové s.r.o.: co prověří rejstříkový soud a za co odpovídáte sami
Rejstříkový soud před zápisem zkoumá, zda navrhované obchodní jméno není totožné se zapsaným nebo rezervovaným jménem. Obchodní zákoník však žádá více: jméno nesmí být zaměnitelné ani klamavé. Článek vysvětluje rozdíl mezi těmito měřítky a jak vybrat jméno, které obstojí i po zápisu.
Číst dál →
Obchodní podmínky při prodeji českým firmám: co se změní, když platí české právo
Slovenská firma, která dodává českým odběratelům, se se svými VOP může ocitnout pod Vídeňskou úmluvou o mezinárodní koupi zboží i pod českým občanským zákoníkem. Ten má vlastní pravidla pro kolizi podmínek, jejich pozdější změnu i překvapivá ustanovení. Článek je pro firmy, které prodávají do Česka podle vlastních obchodních podmínek.
Číst dál →
Obchodní tajemství na Slovensku a v Česku: co chrání zákon a co musí doplnit NDA
Zákonná ochrana obchodního tajemství a dohoda o mlčenlivosti se doplňují, nikoli nahrazují. Článek porovnává slovenskou a českou úpravu a ukazuje, které mezery musí zakrýt NDA, pokud firma sdílí know-how s partnery v obou zemích.
Číst dál →
Omezení odpovědnosti v EULA a SaaS podmínkách: co obstojí vůči firmám a co vůči spotřebitelům
Téměř každé licenční a SaaS podmínky obsahují vyloučení odpovědnosti převzaté ze zahraničního vzoru. Na Slovensku ho mezi firmami omezuje zákaz vzdát se náhrady škody předem, v Česku zákonné výjimky a vůči spotřebitelům je většina takových vět neplatná. Článek je pro poskytovatele softwaru, kteří chtějí limit, jenž při sporu skutečně obstojí.
Číst dál →
Od architektonické studie k projektu stavby: stupně dokumentace a smlouvy, které je nesou
Nový slovenský stavební zákon zná čtyři stupně projektové dokumentace a architektonickou studii mezi nimi neuvádí. Vysvětlujeme, co který stupeň obsahuje, kdo jej smí vypracovat a jak nastavit smlouvy s architektem a projektantem, aby na sebe navazovaly. Článek je pro developery a investory, kteří projekt připravují od pozemku.
Číst dál →
Platební rozkaz je pravomocný a dlužník neplatí: jak se z něj stane exekuce
Pravomocný platební rozkaz je exekuční titul, peníze však sám nevymůže. Procházíme kroky od potvrzení vykonatelnosti přes návrh na provedení exekuce a pověření exekutora až po to, v jakém pořadí se dělí vymožená částka a co se stane, když dlužník nemá majetek.
Číst dál →
Od rezervace po zápis vlastníka: jak na sebe mají navazovat dokumenty realitního obchodu
Realitní obchod projde rezervační smlouvou, kupní smlouvou, úschovou, často i zástavní smlouvou banky a nakonec návrhem na vklad. Každý dokument píše někdo jiný a v jiné době, katastr však posuzuje výsledek jako celek. Vysvětlujeme, kde se řetěz dokumentů nejsnáze přetrhne a jak ho nastavit, aby vklad prošel napoprvé.
Číst dál →
Odchod, smrt nebo exekuce společníka: jak zachovat veřejnou obchodní a komanditní společnost
Veřejná obchodní společnost se ze zákona zrušuje při událostech, které se týkají byť jen jediného společníka: smrt, konkurz, exekuce či výpověď. Článek vysvětluje, kdy k tomu dochází, jak mohou ostatní společníci společnost zachránit, co patří dědicům a co je třeba si dohodnout ve společenské smlouvě. Pro komplementáře komanditní společnosti platí tato pravidla přiměřeně.
Číst dál →
Když jednatel odchází: vzdání se funkce, odvolání, smlouva o výkonu funkce a výmaz z rejstříku
Jednatel se může funkce vzdát a společníci ho mohou kdykoli odvolat. Ani jedno však samo neřeší smlouvu o výkonu funkce, předání agendy a výmaz z obchodního rejstříku. Článek prochází slovenskou i českou úpravu a to, na co při odchodu myslet na straně firmy i jednatele.
Číst dál →
Odměna jednatele na Slovensku a v Česku: kdo ji schvaluje, v jaké formě a co když chybí
Odměnu jednatele neurčuje jednatel sám. Na Slovensku o ní rozhoduje valná hromada a pravost podpisu předsedy na zápisu musí být úředně ověřena, v Česku bez ujednání ve smlouvě o výkonu funkce platí, že funkce je bezplatná. Srovnání pro firmy s jednatelem v jedné nebo v obou zemích.
Číst dál →
Z odštěpného závodu na českou s. r. o.: převod části závodu, zaměstnanci a oprávnění
Slovenská firma, jejíž odštěpný závod v Česku přerostl v samostatný byznys, ho může převést na vlastní českou s. r. o. Článek vysvětluje, jak funguje převod části závodu podle českého občanského zákoníku, co se děje se zaměstnanci a živnostmi a v čem se česká úprava liší od slovenské.
Číst dál →
Výpověď nebo přeřazení oznamovatele: kdy jde o odvetné opatření a co může udělat úřad
Zaměstnanec podal oznámení a firma krátce nato zvažuje výpověď, přeřazení nebo snížení odměny. Slovenský zákon o ochraně oznamovatelů při takových krocích nechává na zaměstnavateli, aby před úřadem prokázal, že s oznámením nesouvisejí, a dává úřadu nástroje, jak je zastavit. Článek je pro zaměstnavatele na Slovensku i v Česku, kteří potřebují udělat legitimní personální krok a nechtějí, aby vypadal jako odveta.
Číst dál →
Okamžité skončení, nebo výpověď? Volba při závažném porušení pracovní kázně
Při závažném porušení pracovní kázně může zaměstnavatel skončit pracovní poměr okamžitě i výpovědí. Článek porovnává lhůty, ochranu zaměstnance, náklady a především riziko pro případ, že soud důvod neuzná. Je určen zaměstnavatelům, kteří se rozhodují pod tlakem čerstvé události.
Číst dál →
Oprava chybného zápisu se zpětným účinkem: co to znamená pro dividendu, hlasování a další převod
Námitka proti chybnému zápisu v evidenci cenných papírů vede k opravě ke dni, kdy chyba vznikla. Článek vysvětluje, co taková zpětná oprava znamená pro dividendu vyplacenou mezitím, pro hlasování na valné hromadě a pro akcie, které se mezitím převedly dále, a kde její účinky končí.
Číst dál →
Organizační složka na Slovensku a odštěpný závod v Česku: co mají společné a v čem se liší
Slovenská organizační složka a český odštěpný závod jsou zrcadlová řešení pro firmu, která chce působit v druhé zemi bez nové společnosti. Obě stojí na zápisu do obchodního rejstříku, pravidla pro vedoucího, živnosti a povinnosti po zápisu se však v každém státě řídí jinými předpisy. Článek je pro české firmy mířící na Slovensko i slovenské firmy mířící do Česka.
Číst dál →
Kupujete ornou půdu na stavbu: co musí proběhnout, než z ní bude stavební pozemek
Orná půda na okraji obce bývá levnější než stavební pozemek a prodávající často ujišťuje, že se na ní bude dát stavět. Článek vysvětluje, proč o tom rozhodne územní plán a orgán ochrany zemědělské půdy, co znamená odnětí půdy a odvod za ně a jak nastavit koupi, aby kupující nezaplatil za pozemek, na kterém stavět nesmí.
Číst dál →
Podpis na listinu do Česka, když žijete na Slovensku: kdo vám jej ověří
Slovenská obec ani okresní úřad neosvědčí podpis na listině, která se má použít v cizině, tedy ani v Česku. Pro společníky a jednatele českých firem vysvětlujeme, které české listiny ověřený podpis vyžadují a jaké možnosti jim zbývají.
Číst dál →
Paušál, nebo platba za obchod: jak si realitní kancelář dohodne odměnu advokáta
Realitní kancelář, která pravidelně uzavírá obchody, se dříve či později rozhoduje, zda advokáta platit za každou smlouvu zvlášť, nebo měsíčně. Vysvětlujeme, jaké formy odměny advokátní předpis připouští, co má být v dohodě o paušálu, na co myslet, když advokáta platí přímo klient, a podle čeho se rozhodnout.
Číst dál →
Dlužník zaplatil a potom skončil v konkurzu: kdy musí věřitel platbu vrátit
Odběratel po měsících zaplatí staré faktury a o pár měsíců později je v konkurzu. Správce potom může platbu napadnout jako zvýhodnění jednoho věřitele. Kdy to hrozí na Slovensku a v Česku, co se stane po vrácení peněz a proč si dát pozor na zajištění od dlužníka v krizi.
Číst dál →
Platební podmínky v kupní smlouvě na nemovitost: kdy a jak platit, aby nikdo nepřišel o peníze ani o byt
Kupní cena je největší platba v životě mnoha lidí a smlouvy od realitních kanceláří ji často řeší jednou větou. Vysvětlujeme, na jaké události vázat splatnost, jak zkombinovat vlastní zdroje, hypotéku a úschovu a co si v návrhu smlouvy zkontrolovat před podpisem.
Číst dál →
Platební rozkaz podle civilního sporového řádu, nebo upomínací řízení: dvě cesty k titulu a dva způsoby obrany
Slovenský věřitel si u nesporné faktury vybírá mezi platebním rozkazem podle civilního sporového řádu a elektronickým upomínacím řízením. Porovnáváme podání, poplatek, doručení a to, co se děje po odporu, a pro žalovaného i rozdíly v obraně, které rozhodují o tom, zda se rozkaz stane exekučním titulem.
Číst dál →
Slovenský, český nebo evropský platební rozkaz: co zvolit, když dlužník sídlí za česko-slovenskou hranicí
Slovenská firma s českým odběratelem nebo česká firma se slovenským odběratelem má na nespornou fakturu tři cesty: národní platební rozkaz ve státě dlužníka, národní rozkaz doma s výkonem za hranicí, nebo evropský platební rozkaz. Porovnáváme, kde lze jednat, jak se dlužník může bránit, jak se doručuje a co je třeba k výkonu.
Číst dál →
Pobočka zahraniční firmy v novém obchodním rejstříku: kdo podává návrh, jaké jsou lhůty a co při odmítnutí
Od 17. 8. 2026 se organizační složka zahraniční firmy zapisuje podle nového zákona o obchodním rejstříku jako pobočka zahraniční právnické osoby. Návrh se podává elektronicky, registrace trvá dva pracovní dny a chybný návrh nelze u soudu doplnit. Článek vysvětluje nový postup pro české a jiné zahraniční firmy, které složku na Slovensku zřizují.
Číst dál →
Když se rozhodnutí vedení nevydaří: podklady, zápisy a souhlas společníků jako ochrana statutára
Ve sporu o náhradu škody musí jednatel či člen představenstva prokázat, že rozhodoval s odbornou péčí. Článek vysvětluje, co má po rozhodnutí zůstat zdokumentováno, kdy pomůže souhlas valné hromady a v čem se slovenská a česká úprava liší.
Číst dál →
Polský odběratel neplatí: které evropské nástroje fungují a kdy je potřeba polský soud
Proti polské firmě má slovenský či český věřitel k dispozici více nástrojů než jen žalobu v Polsku: evropský platební rozkaz, řízení o drobných nárocích, zablokování účtu a výkon slovenského rozsudku bez uznávání. Který z nich zvolit, závisí na tom, zda dlužník pohledávku popírá, jak je vysoká a zda hrozí, že majetek zmizí.
Číst dál →
Právo přechodu přes cizí pozemek: smlouva, rozhodnutí soudu a přístup při dělení parcely
Pozemek bez přístupu ze silnice lze prodat, ale těžko užívat a ještě hůře na něm stavět. Článek vysvětluje, jak se právo přechodu a přejezdu zřizuje smlouvou, kdy je může zřídit soud, proč to u nezastavěného pozemku nejde a na co myslet při dělení pozemku, aby žádná nová parcela nezůstala bez cesty.
Číst dál →
Prodej bytů v projektu financovaném bankou: zástavní právo, uvolnění jednotek a výmaz
Banka, která financuje výstavbu, má zpravidla zástavní právo k pozemku a stavbě a často i k budoucím bytům. Kupující a jejich banky však chtějí byt bez zatížení. Vysvětlujeme, proč zástavní právo převodem bytu nezanikne, jakými cestami je zákon dovoluje u jednotlivých bytů uvolnit a co si sjednat v úvěrové dokumentaci ještě před spuštěním prodeje.
Číst dál →
Prodej firmy zapsané v RPVS: co prověřit před podpisem a co stihnout po převodu
Kdo kupuje firmu se zakázkami pro stát, přebírá i její zápis v registru partnerů veřejného sektoru se všemi lhůtami a riziky. Pro kupující i prodávající vysvětlujeme, co z registru vyčíst při prověrce, kdy se po převodu mění konečný uživatel výhod a kdy vyměnit oprávněnou osobu.
Číst dál →
Prodej zemědělské půdy, kterou obdělává nájemce: co kupující přebírá a kdy může nájem skončit
Zemědělská půda se často prodává i s nájemcem, který ji obdělává. Článek vysvětluje, proč prodej nájem neukončí, jaké minimální doby a výpovědní pravidla platí u nájmu půdy pro podnik, proč nájemce nemá smluvní předkupní právo a na co myslet v kupní smlouvě, aby se kupující a prodávající nesoudili o nájemné.
Číst dál →
Prodáváte projekt s povolením? Licence ke studii a projektu s pozemkem automaticky nepřejde
Při prodeji developerského projektu kupující neplatí jen za pozemek, ale i za hotovou dokumentaci. Právo ji používat je však licence od architekta a projektanta, kterou nelze bez jejich souhlasu jednoduše postoupit. Vysvětlujeme, jak to vypadá při prodeji pozemku, při prodeji projektové společnosti a co mít ve smlouvách od začátku.
Číst dál →
Předžalobní výzva ve slovenském právu: čtyři situace, v nichž má výzva právní následky
Slovenský civilní sporový řád výzvu před žalobou nevyžaduje jako podmínku náhrady nákladů. Přesto s ní právo spojuje následky: u odměny advokáta, u spotřebitelských nároků v upomínacím řízení, u exekuce starého titulu i u dlužníka, který zaplatí až po žalobě. Přehled pro firmy, které vymáhají faktury.
Číst dál →
Kdy se promlčí faktura mezi slovenskou a českou firmou: tři roky, čtyři roky nebo Úmluva z roku 1974
Slovenský věřitel snadno počítá s českými třemi lety, český se slovenskými čtyřmi, a oba se mohou mýlit. U koupě zboží mezi firmami z obou států platí jednotná Úmluva o promlčení, u služeb rozhoduje právo smlouvy. Článek je pro firmy, které dodávají přes česko-slovenskou hranici a řeší starší fakturu.
Číst dál →
Pronájem bytu nebo domu ve spoluvlastnictví: kdo rozhoduje, kdo podepisuje a komu patří nájemné
Sourozenci zdědili byt, partneři po rozchodu vlastní dům na polovinu, investoři koupili byt společně. Když se takovou nemovitost rozhodnou pronajmout, řeší se, kdo o nájmu rozhoduje, kdo podepisuje smlouvu, jak se dělí nájemné a co dělat, když se spoluvlastníci neshodnou. Článek je pro spoluvlastníky, kteří pronajímají nebo pronajmout chtějí.
Číst dál →
Převod družstevního podílu v Česku a na Slovensku: v čem se pravidla liší
Družstevní byty se v obou zemích převádějí mimo katastr, pravidla však nejsou stejná. Porovnáváme slovenský obchodní zákoník s českým zákonem o obchodních korporacích v bodech, které mění smlouvu: souhlas družstva, dluhy, účinnost převodu a manžele.
Číst dál →
Stanovy j. s. a.: jak omezit převod akcií, vyloučit dědění a ochránit se před exekucí akcionáře
Stanovy jednoduché společnosti na akcie mohou převod akcií podmínit souhlasem společnosti nebo ho vyloučit, vyloučit dědění a zabránit tomu, aby akcie skončily v exekuci u cizí osoby. Zákon za to žádá protiváhu: v určených případech musí společnost akcie odkoupit nebo zaplatit jejich přiměřenou hodnotu. Článek je pro zakladatele, kteří chtějí mít akcionářskou strukturu pod kontrolou od prvního dne.
Číst dál →
Prohlášení o pravosti podpisu: co advokát při ověření podpisu potvrzuje a co doložka obsahuje
Český zákon o advokacii dovoluje advokátovi ověřit podpis se stejnými účinky, jaké má úřední ověření. Vysvětlujeme, co prohlášení o pravosti podpisu potvrzuje, co musí obsahovat, jak probíhá u elektronického podpisu a kde jsou jeho hranice.
Číst dál →
Prokura, plná moc, pověření nebo další jednatel: jak dát člověku právo podepisovat za firmu
Když jednatel nestíhá podepisovat, má firma čtyři nástroje: pověření činností, běžnou plnou moc, prokuru a dalšího jednatele. Porovnáváme, co každý z nich dovoluje, zda se dá navenek omezit, co se zapisuje do obchodního rejstříku a kdy se který hodí.
Číst dál →
Provize obchodního zástupce a zprostředkovatele: kdy vzniká, kdy je splatná a kdy zaniká
Obchodní zástupce a zprostředkovatel dostávají provizi podle odlišných pravidel Obchodného zákonníka. U zastoupení zákon určuje nejzazší okamžik vzniku nároku i splatnost a tyto hranice nelze posunout v neprospěch zástupce. Článek je pro firmy, které prodávají přes zástupce, i pro zástupce samotné.
Číst dál →
Registrace občanského sdružení: od přípravného výboru po zápis v rejstříku
Občanské sdružení vzniká registrací na okresním úřadě v sídle kraje. Pro zakladatele komunitních, sportovních a kulturních spolků vysvětlujeme, kdo návrh podává, co musí obsahovat stanovy, jak plynou lhůty a jaké povinnosti přicházejí hned po registraci.
Číst dál →
Registrace ochranné známky: postup od rešerše po zápis a volba mezi SR, ČR a EU
Úřad u přihlášky ochranné známky sám nerozhoduje o kolizi se staršími známkami; tu musí namítnout jejich majitelé ve lhůtě pro námitky. Článek prochází postup registrace na Slovensku, rozdíly oproti české a evropské známce a rozhodnutí, která je třeba udělat ještě před podáním přihlášky.
Číst dál →
Reklamace po 31. červenci 2026: co musí e-shop změnit v reklamačním řádu
U koupí od 31. července 2026 se po první opravě prodlužuje doba odpovědnosti prodávajícího za vady o 12 měsíců a prodávající musí kupujícího před odstraněním vady poučit o jeho volbě. Rozebíráme, na které koupě se nová pravidla vztahují a co z nich musí promítnout reklamační řád e-shopu i kamenné prodejny.
Číst dál →
Reklamační řád pro Slovensko i Česko: kde se úpravy rozcházejí
E-shop, který prodává do obou zemí, nevystačí s jedním reklamačním řádem přeloženým do dvou jazyků. Porovnáváme slovenskou a českou úpravu odpovědnosti za vady v bodech, se kterými podpora pracuje denně: lhůty, důkazní břemeno, vytknutí vady, prodloužení po opravě a potvrzení pro zákazníka.
Číst dál →
Rezervační smlouva, nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě: koho co doopravdy zavazuje
Zájemce složí rezervační poplatek a věří, že mu prodávající nemovitost musí prodat. Rozsudek Krajského soudu v Trnavě z března 2026 ukazuje, že to tak být nemusí. Vysvětlujeme, čím se rezervace liší od smlouvy o smlouvě budoucí, čím je rezervační poplatek a kterou formu zvolit podle toho, na které straně obchodu stojíte.
Číst dál →
Rozhodčí doložka pro spory společníků: co lze dát před rozhodce a co raději ne
Společníci si mohou předem sjednat, že jejich spory rozhodnou rozhodci namísto soudu. Doložka ve společenské smlouvě může zavázat i budoucí společníky, ne každý korporátní spor se však do arbitráže hodí. Článek je pro společníky s.r.o. a akcionáře, kteří nastavují společenskou smlouvu nebo dohodu společníků.
Číst dál →
Rozhodčí rozsudek ze Slovenska v Česku a z Česka na Slovensku: uznání a výkon
Vyhráli jste rozhodčí řízení, ale dlužník má majetek za česko-slovenskou hranicí. Rozhodčí rozsudky nespadají pod evropské nařízení o výkonu soudních rozhodnutí, mezi Slovenskem a Českem se proto vykonávají podle Newyorské úmluvy a vnitrostátních zákonů. Článek je pro věřitele i dlužníky, kteří řeší výkon nebo obranu ve druhé zemi.
Číst dál →
Rozchod společníků a duševní vlastnictví: komu zůstane značka, software a obchodní firma
Při rozchodu společníků se řeší cena podílu, hodnota firmy však často leží ve značce, softwaru a jméně, pod nímž ji zákazníci znají. Pokud tato aktiva nejsou právně na společnosti, odcházející společník si je může odnést. Článek je pro společníky startupů, IT firem a rodinných podniků, kteří řeší odchod společníka nebo mu chtějí předejít.
Číst dál →
Ručení a bankovní záruka k půjčce: kdy zajištění během trvání dluhu zeslábne
Ručitelské prohlášení nebo záruční listina se podepisují na začátku, zkouškou však projdou až o roky později. Mezitím se úvěr mění, pohledávka se prodává a záruce běží platnost. Článek je pro věřitele, kteří půjčují firmám, i pro ručitele, kteří chtějí vědět, kdy jejich závazek trvá.
Číst dál →
Skončení pracovního poměru v Česku a na Slovensku: rozdíly, na které naráží zaměstnavatel
Slovenský a český zákoník práce vycházejí ze společného základu, při skončení pracovního poměru se však dnes liší ve lhůtách, ve výpovědní době i v doručování. Článek porovnává výpovědní důvody, lhůty pro postih, výpovědní dobu, ochrannou dobu a náhradu mzdy při neplatném skončení. Je určen firmám, které mají zaměstnance v obou zemích.
Číst dál →
Konkurent zkopíroval váš web, texty nebo fotografie: co nabízí autorské právo a co nekalá soutěž
Převzaté texty, fotografie produktů či napodobená podoba e-shopu se dají řešit dvěma právními režimy najednou. Článek vysvětluje, kdy je obsah webu chráněným dílem, co lze od porušovatele žádat a jak se počítá finanční náhrada. Je pro e-shopy a firmy, jejichž obsah se objevil na cizím webu.
Číst dál →
Skryté vady nemovitosti na Slovensku a v Česku: lhůty, nároky a rozdíly, které rozhodují
Koupě bytu či domu za hranicí přináší jiný režim vad, než na jaký je kupující zvyklý. Porovnáváme, podle kterého práva se vady posuzují, dokdy je třeba je vytknout a co lze od prodávajícího žádat na Slovensku a v Česku.
Číst dál →
Když zemře akcionář: co se děje s listinnými a zaknihovanými akciemi
Smrtí akcionáře přecházejí akcie na dědice, společnost a centrální depozitář se to však dozvědí až z rozhodnutí o dědictví. Článek je pro rodiny a spoluakcionáře menších akciových společností: co platí u listinných a co u zaknihovaných akcií, kdy může dědic vykonávat práva akcionáře a jak se řeší více dědiců.
Číst dál →
Když nájemce bytu zemře: přechod nájmu, věci v bytě a vyklizení na Slovensku i v Česku
Smrt nájemce nájemní vztah automaticky neukončí a pronajímatel nesmí byt jen tak vyklidit. Článek vysvětluje, kdy nájem přejde na členy domácnosti, co platí u krátkodobého nájmu, jak naložit s věcmi zemřelého a s dlužným nájemným a v čem je česká úprava odlišná.
Číst dál →
Společný vývoj s konkurentem: kdy dohodu kryje bloková výjimka EU
Dohoda o společném výzkumu a vývoji může omezovat hospodářskou soutěž, zejména uzavírají-li ji konkurenti. Nařízení Komise (EU) 2023/1066 ji za určitých podmínek vyjímá ze zákazu kartelů. Článek vysvětluje tyto podmínky a klauzule, které výjimku ruší.
Číst dál →
Spor o stejnou odměnu po novu: co musí zaměstnavatel umět prokázat
Zákon č. 76/2026 Z. z. zpřísnil pravidla sporů o stejnou odměnu mužů a žen. Zaměstnavatel, který porušil nové informační a reportingové povinnosti, musí ve sporu zpravidla prokázat, že nediskriminoval, i když zaměstnanec žádné indicie nepředloží. Článek je pro zaměstnavatele a personalisty, kteří chtějí vědět, jaké nároky hrozí a jak se na spor připravit.
Číst dál →
Subdodavatel ve veřejné zakázce: kdy musí být v RPVS a jak prokazuje podmínky účasti
Smlouvu se státem může hlavnímu dodavateli zablokovat i subdodavatel, který není zapsán v registru partnerů veřejného sektoru. Vysvětlujeme, kdy se subdodavatel zapisuje, co o něm smí zadavatel vyžadovat a jak mu pomůže zápis v seznamu hospodářských subjektů.
Číst dál →
Jednatel a ředitel v jedné osobě: souběh funkce a pracovní smlouvy na Slovensku a v Česku
Jednatel nebo člen představenstva, který má s vlastní firmou i pracovní smlouvu ředitele, je běžný. Slovenské soudy takovou smlouvu při stejné náplni nepovažují za pracovní poměr, české připouštějí smluvní použití zákoníku práce. Článek vysvětluje, kde jsou hranice a jak rozdělit dokumenty.
Číst dál →
Souhlas s cookies: jak jej doložit, kdy jej obnovit a jak umožnit jeho odvolání
Cookie lišta nestačí, pokud správce neumí doložit, kdo a s čím souhlasil. Článek vysvětluje, co znamená prokazatelný souhlas podle slovenského a českého zákona a GDPR, co musí návštěvník vědět před kliknutím a jak má fungovat odvolání. Pro provozovatele webů a e-shopů.
Číst dál →
Tag-along a drag-along v j. s. a.: co musí obsahovat ujednání, aby se dalo zaregistrovat a vykonat
U jednoduché společnosti na akcie mají tag-along a drag-along zákonnou úpravu a po registraci silné účinky, zákon jim však předepisuje obsah i formu. Článek je pro zakladatele a investory, kteří akcionářskou smlouvu teprve připravují, a vysvětluje, co musí text obsahovat a co zákon nechá na smlouvě.
Číst dál →
Z organizační složky na slovenskou s. r. o.: prodej podniku, zaměstnanci a výmaz ve správném pořadí
Organizační složku zahraniční firmy nelze jednoduše přejmenovat na společnost. Nová slovenská s. r. o. musí podnik složky převzít smlouvou, zaměstnanci přecházejí ze zákona a složka se vymaže až na konci. Článek je pro české a jiné zahraniční firmy, jejichž slovenská větev přerostla v samostatný byznys.
Číst dál →
Co smí influencer říci o produktu: zdravotní tvrzení, léky a porovnávání s konkurencí
U influencer kampaní se nejčastěji řeší označení reklamy, stejné riziko však nese to, co tvůrce o produktu řekne. U potravin a doplňků výživy platí seznam povolených zdravotních tvrzení, u porovnávání s konkurencí přísné podmínky zákona o reklamě. Článek je pro e-shopy a značky, které dávají tvůrcům volnou ruku.
Číst dál →
Únik osobních údajů: co udělat v prvních 72 hodinách a jakou úlohu má pověřenec
Ukradený notebook, e-mail s přílohou poslaný nesprávnému adresátovi nebo zašifrované servery. GDPR dává správci na ohlášení porušení úřadu zpravidla 72 hodin a při vysokém riziku ukládá informovat i dotčené lidi. Článek vysvětluje postup krok za krokem a úlohu pověřence.
Číst dál →
Ustavující schůze družstva: co musí rozhodnout a co následuje až po zápis
Družstvo se nezakládá smlouvou, ale ustavující schůzí, jejíž průběh osvědčuje notář. Pro zakladatele vysvětlujeme, co musí schůze rozhodnout, kdo na ní hlasuje, co je třeba splnit po jejím skončení a jak se podle zákona o obchodním rejstříku účinného od 17. 8. 2026 podává návrh na zápis.
Číst dál →
Uznání dluhu podle slovenského a českého práva: tři režimy, tři různé výsledky
Písemné uznání dluhu obrací důkazní břemeno a prodlužuje promlčení, ale ne všude stejně. Porovnáváme slovenský občanskoprávní a obchodněprávní režim s českým a ukazujeme, na co myslet, když s dlužníkem jednáte o splátkách.
Číst dál →
Střežení vlastního areálu vlastními zaměstnanci: i vlastní ochrana potřebuje licenci
Výrobní závod, sklad nebo obchodní centrum si často střeží vlastní zaměstnanci. Zákon o soukromé bezpečnosti takovou činnost nazývá vlastní ochranou a vyžaduje na ni licenci od krajského ředitelství Policejního sboru. Vysvětlujeme, kdy o vlastní ochranu jde, jaké podmínky platí pro firmu a pro strážné a co hrozí bez licence.
Číst dál →
Veřejná obchodní a komanditní společnost: kdy má osobní společnost smysl namísto s.r.o.
Vedle s.r.o. nabízí obchodní zákoník i veřejnou obchodní a komanditní společnost. Článek vysvětluje, v čem se liší od s.r.o. v ručení, kapitálu, řízení, zdanění a při odchodu společníka, a pro koho mohou být lepší volbou.
Číst dál →
Vydržení pozemku: kdy deset let držby stačí na vlastnictví a jak se dostane do katastru
Zahrada, kterou rodina roky užívá jako vlastní, avšak v katastru patří jinému. Pozemek koupený kdysi smlouvou, která se nikdy nezapsala. Článek vysvětluje, kdy z takové držby vzniká vlastnictví vydržením, jak se po rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu posuzuje dobrá víra a kterou cestou, soudním potvrzením vydržení nebo určovací žalobou, se výsledek zapíše do katastru.
Číst dál →
Výkon zástavního práva k akciím: jak se věřitel uspokojí, když dlužník nezaplatí
Zástavní právo k akciím má cenu pouze tehdy, pokud se dá vykonat. Článek pro věřitele i zástavce vysvětluje, jak zákon o cenných papírech upravuje prodej zastavených cenných papírů, proč propadnutí zástavy běžně není možné a co musí být dohodnuto už ve smlouvě o zastavení.
Číst dál →
Výkon zástavního práva k nemovitosti: od oznámení dlužníkovi po dobrovolnou dražbu
Zástavní právo se ukáže teprve tehdy, když dlužník přestane platit. Článek vysvětluje, jak zástavní věřitel zahajuje výkon, kdy může nemovitost prodat, jaká pravidla platí pro dobrovolnou dražbu včetně nejnižšího podání u bytu, v němž dlužník bydlí, a jakou obranu má zástavce. Je pro věřitele soukromých a firemních půjček i pro ty, kdo nemovitostí ručí.
Číst dál →
Výměna bytů směnnou smlouvou: jak provázat dva převody, hypotéku a doplatek
Rodina se stěhuje do většího bytu, rodiče do menšího a byty si chtějí vyměnit místo dvou prodejů. Směnná smlouva to umožňuje jednou listinou a jedním vkladem, každá strana je však u ní prodávajícím i kupujícím. Vysvětlujeme, co musí smlouva o výměně bytů řešit a kde vznikají rizika.
Číst dál →
Spolupráce s univerzitou od 1. září 2026: vynálezy a díla vědců patří jim, pokud se se školou nedohodnou jinak
Od 1. září 2026 patří právo na řešení k vynálezu a technickému řešení, stejně jako práva k autorskému dílu kromě počítačového programu, které vytvoří zaměstnanec veřejné vysoké školy nebo Slovenské akademie věd, jemu, není-li dohodnuto jinak. Pro firmy, které s univerzitami vyvíjejí, to mění to, s kým je třeba smlouvu o výsledcích uzavřít.
Číst dál →
Výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky: výzva, přiměřený čas a časté chyby
Zaměstnanec se snaží, ale výsledky nepřicházejí. Zákoník práce má pro to zvláštní výpovědní důvod, který stojí na písemné výzvě a přiměřené době k nápravě. Článek vysvětluje, jak jej odlišit od porušení kázně, jak napsat výzvu a v čem se liší česká úprava.
Číst dál →
Výpověď během pracovní neschopnosti, těhotenství či rodičovské dovolené: co zakazuje § 64 zákoníku práce
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci v ochranné době, například během pracovní neschopnosti, těhotenství nebo rodičovské dovolené. Zákon však zná výjimky a zvlášť řeší i výpověď doručenou těsně před nemocí. Článek vysvětluje, kdy je výpověď neplatná, kdy se pracovní poměr jen prodlouží a dokdy lze výpověď napadnout u soudu.
Číst dál →
Vysílání zaměstnanců mezi Slovenskem a Českem: ohlášení, mzda a agenturní pracovníci
Slovenská firma na zakázce v Česku, česká montáž na Slovensku nebo agentura, která posílá lidi ke klientovi za hranice. Povolení k práci občané obou zemí nepotřebují, vyslání však má v hostitelské zemi vlastní ohlášení a minimální pracovní podmínky. Článek je shrnuje pro oba směry včetně agenturního přidělování a vyslaných cizinců ze třetích zemí.
Číst dál →
Zajišťovací postoupení pohledávky: když úvěr jistí faktury odběratelů
Firma bez nemovitostí má často nejcennější majetek v pohledávkách vůči odběratelům. Věřitel je může přijmout jako zajištění postoupením nebo zástavním právem. Článek vysvětluje, co zajišťovací postoupení znamená, kde naráží a co musí smlouva doplnit za zákon.
Číst dál →
Žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví: od výzvy po zápis rozsudku
Když se spoluvlastníci domu, bytu nebo pozemku nedokážou dohodnout, rozhodne o konci spoluvlastnictví soud. Článek prochází řízení krok za krokem: co udělat před podáním žaloby, koho žalovat, proč soud není vázán navrženým způsobem vypořádání, jak se určuje náhrada, kdo platí náklady řízení a jak se rozsudek dostane do katastru.
Číst dál →
Zástavní právo, nebo zajišťovací převod nemovitosti: co je pro věřitele půjčky silnější
Kdo půjčuje větší částku proti nemovitosti, vybírá mezi zástavním právem a zajišťovacím převodem vlastnictví. Na první pohled působí převod silněji, v rozhodujících situacích se však oba nástroje chovají podobně. Srovnání je pro firmy, investory i developery, kteří zajištění vybírají.
Číst dál →
Zástavní právo k listinným akciím na jméno: registr, doložka a souhlas společnosti
I listinné akcie se zastavují prostřednictvím centrálního depozitáře, jen jinak než zaknihované. Článek je pro věřitele a akcionáře, kteří zajišťují úvěr listinnými akciemi na jméno: co musí být na listině, co v registru, kdy je třeba souhlas společnosti a co se děje se seznamem akcionářů při výkonu zástavního práva.
Číst dál →
Zástavní právo ve druhém pořadí: co dostane druhý věřitel, když dlužník přestane platit
Nemovitost, kterou dlužník nabízí jako zajištění, může být již zatížena hypotékou banky. Článek vysvětluje, jak se určuje pořadí zástavních práv, co se stane, když výkon zahájí banka nebo druhý věřitel, proč se při výkonu druhým v pořadí prodává nemovitost zatížená a jak si druhý věřitel může pomoci vstupem do práv prvního.
Číst dál →
Zamítnutý vklad do katastru: odvolání, nebo nová smlouva a nový návrh?
Po zamítnutí vkladu může obchod pokračovat, o dalším postupu je však třeba rozhodnout v krátké lhůtě. Vysvětlujeme, kdy má smysl odvolání, kdy je rychlejší nová smlouva s novým návrhem a jak se přitom chová plomba a pořadí zápisu.
Číst dál →
Zápis z valné hromady a rozhodnutí jediného společníka: jaká forma platí od 17. 8. 2026
Forma zápisu z valné hromady s. r. o. závisí na tom, o čem se rozhoduje, a od 17. 8. 2026 přibyl u změny jednatele a u některých dalších rozhodnutí notářský zápis. Přehled, kdy stačí podpis předsedy a zapisovatele, kdy musí být podpis předsedy úředně ověřen, kdy je třeba notářský zápis a co platí pro jediného společníka.
Číst dál →
Objednatel si strhl škodu z přepravného: kdy zápočet u přepravy podle CMR neobstojí
Dopravce vyfakturuje přepravu a objednatel zaplatí méně, protože si započetl tvrzenou škodu na zásilce. Vysvětlujeme, co musí objednatel u mezinárodní přepravy podle Úmluvy CMR prokázat, jaké výhrady musel učinit, kolik může škoda nejvýše být a proč může zápočet ztroskotat i na promlčení.
Číst dál →
Závazná stanoviska ke stavebnímu záměru: lhůty, mlčení úřadu a obrana proti podmínkám
Před řízením o stavebním záměru musí investor projednat projekt s dotčenými orgány a správci sítí. Nový slovenský stavební zákon jim určuje lhůty, při mlčení předpokládá, že nemají připomínky, a stavebníkovi dává krátkou lhůtu k obraně proti podmínkám. Článek je pro developery a investory, kteří povolování řídí sami nebo přes projektanta.
Číst dál →
Aktualizace a změny aplikace: co smíte změnit zákazníkovi, který už zaplatil
Aplikace a SaaS služby se mění neustále, vůči spotřebitelům má však jejich poskytovatel v občanském zákoníku jasně vymezené povinnosti i mantinely. Musí dodávat aktualizace potřebné k zachování souladu se smlouvou a funkce nad jejich rámec smí měnit jen z důvodů dohodnutých ve smlouvě. Článek je pro vývojáře aplikací a poskytovatele digitálních služeb.
Číst dál →
Změna s.r.o. na akciovou společnost: projekt, schválení a zápis podle zákona o přeměnách
Společnost s ručením omezeným se může stát akciovou společností bez likvidace a bez zakládání nové firmy. Článek prochází postup podle zákona č. 309/2023 Z. z. od projektu přes zprávu jednatelů a hlasování až po zápis a porovnává jej se založením nové akciové společnosti.
Číst dál →
Lhůta k odporu proti platebnímu rozkazu uplynula: co ještě zbývá žalované firmě
Firma se o platebním rozkazu dozví až od exekutora nebo po návratu z dovolené a patnáct dnů je pryč. Procházíme, kdy rozkaz ve skutečnosti doručen nebyl, kdy soud zmeškání lhůty promine, co lze namítat v exekuci a kdy je rozumnější dohodnout splátky.
Číst dál →
Smlouva o převodu členských práv v bytovém družstvu: co do ní patří a kdy platit
Družstevní byt se „prodává“ smlouvou o převodu členských práv a povinností, která se nevkládá do katastru a účinky vůči družstvu má až od předložení družstvu. Pro převodce i nabyvatele vysvětlujeme, co má smlouva obsahovat a jak k ní provázat platbu ceny.
Číst dál →
Smlouva o převodu domény: co se převádí a jak provázat platbu s převodem
Při koupi domény chce prodávající peníze dříve, než doménu pustí, a kupující doménu dříve, než zaplatí. Vysvětlujeme, co se při převodu domény právně děje, jak změnu držitele provede registr a co musí obsahovat smlouva, aby ani jedna strana nezůstala bez peněz nebo bez domény.
Číst dál →
Smluvní pokuty ve smlouvách realitní kanceláře: kde končí ochrana provize a začíná nepřijatelná podmínka
Realitní kanceláře si exkluzivitu i rezervaci chrání smluvními pokutami. Vůči klientovi spotřebiteli má tato ochrana hranice, které v roce 2024 potvrdil Nejvyšší správní soud. Vysvětlujeme, které pokuty neobstály, proč a jak provizi chránit způsobem, který při kontrole i ve sporu vydrží.
Číst dál →
Jedna vzorová smlouva pro Slovensko i Česko: kde se oba právní řády rozcházejí
Slovenské a české smluvní právo mají společné kořeny, v bodech, na kterých stojí obchodní vzory, se však rozešly: uzavření smlouvy, smluvní pokuta, limit náhrady škody a promlčení. Článek je pro firmy, které podepisují z jedné sady vzorů v obou zemích.
Číst dál →
Snížení základního kapitálu s.r.o.: kdy se dělá, kdo rozhoduje a jak chránit věřitele
Základní kapitál se snižuje po odchodu společníka, jehož podíl nikdo nepřevzal, nebo když společnost nepotřebuje tolik kapitálu. Článek vysvětluje, kdo o snížení rozhoduje a v jaké formě, proč postup trvá měsíce a v čem se slovenská a česká úprava liší.
Číst dál →
Kybernetická bezpečnost jako úkol vedení: co zákon ukládá statutárům
Zákon o kybernetické bezpečnosti nenechává řízení rizik jen na IT oddělení. Vysvětlujeme, co musí vedení provozovatele základní služby schvalovat a vědět, kdy může úřad zakázat statutárovi výkon funkce a proč rozhoduje dokumentace rozhodnutí.
Číst dál →
Zrušení společnosti bez likvidace: kdy firma zanikne bez likvidátora a co se děje po zrušení soudem
Majitelé firmy, která už nemá majetek ani činnost, často hledají způsob, jak ji zrušit bez likvidace. Obchodní zákoník to připouští jen v úzce vymezených situacích a ani jedna není zkratkou pro společníky. Článek vysvětluje, kdy společnost zaniká bez likvidace, jak postupuje soud a co z toho plyne pro společníky a jednatele.
Číst dál →
Agilní vývoj softwaru: jaká smlouva se hodí na sprinty místo smlouvy o dílo
Sprinty se s klasickou smlouvou o dílo míjejí: rozsah není pevný, software vzniká po inkrementech a přijímá se průběžně. Řešením je rámcová smlouva s objednávkami, rozpočtový strop, definice hotového a pravidla pro backlog i předání repozitáře.
Číst dál →Právní prověrka firmy: co se při koupi kontroluje a co nejčastěji vyjde najevo
Právní prověrka před koupí firmy projde řetězec převodů podílů, smlouvy se zákazníky, pracovní vztahy, software i registry. Výsledkem není akademický posudek — zjištění se promítají do prohlášení a záruk, úschovy části ceny a její úpravy.
Číst dál →
Nástupnictví v rodinné firmě: předání dětem za života, nikoli děděním
Nechat předání rodinné firmy na dědickém řízení bývá nejméně výhodná možnost: podíl může připadnout více dědicům najednou a rozhodování se může zablokovat. Nástupnictví za života stojí na postupných převodech podílů, akcionářské dohodě mezi generacemi a často i holdingu.
Číst dál →
AML novela: registrace v goAML do 30. listopadu 2026 a přísnější ověřování skutečných majitelů
Novela slovenského AML zákona č. 73/2026 Z. z. je účinná od 1. června 2026. Dosavadní povinné osoby se musí do 30. listopadu 2026 zaregistrovat v systému goAML Finanční zpravodajské jednotky (nové do 30 dnů) a při ověřování konečných uživatelů výhod se nesmějí spoléhat jen na výpis z registru právnických osob.
Číst dál →
Audit vymáhání: osm otázek, které firmě řeknou, kolik peněz nechává ležet
Faktury, které se letos promlčí, úrok a paušál, které nikdo nevyfakturoval, upomínky bez právního účinku, konkurz zjištěný po lhůtě. Osm otázek, které ukážou, kde firma při vymáhání přichází o peníze, s odkazy na podrobné odpovědi v poradně.
Číst dál →
Konec bezcelních zásilek do 150 €: co od 1. července 2026 platí pro e-shopy
Nařízení Rady (EU) 2026/382 zrušilo osvobození od cla pro zásilky do 150 eur. Od 1. července 2026 do 1. července 2028 se u zboží prodaného na dálku přes IOSS nebo v poštovních či kurýrních zásilkách platí paušální clo 3 eura za položku — a e-shopům postaveným na levném dovozu to mění kalkulaci každé objednávky.
Číst dál →
Střet zájmů ve slovenských veřejných zakázkách: kdy uchazeči hrozí vyloučení
Bývalý zaměstnanec na straně zadavatele, projektant v nabídce či osobní vazby na komisi — slovenský Úřad pro veřejné zakázky v metodickém pokynu č. 3/2026 vysvětlil, která propojení představují střet zájmů a kdy vedou až k vyloučení uchazeče. K vyloučení dochází, pokud střet nelze odstranit jinými opatřeními; při kontrole se posuzuje i to, zda bylo propojení přiznáno a řešeno.
Číst dál →
Konkurenční doložka: odlišná pravidla na Slovensku a v Česku
U konkurenční doložky rozhoduje právo dané země i typ smlouvy. Slovenský § 672a upravuje obchodní zastoupení s dvouletým stropem; u jiné obchodní spolupráce je třeba samostatně posoudit přiměřenost zákazu. Český § 2975 má obecný pětiletý strop a nevyžaduje kompenzaci, obchodní zastoupení však i v Česku podléhá zvláštním pravidlům.
Číst dál →
Povolení CASP podle MiCA: co si připravit do žádosti pro NBS
Služby související s kryptoaktivy lze v EU poskytovat pouze s povolením CASP (vybrané finanční instituce na základě oznámení) a přechodné období pro staré kryptoživnosti na Slovensku skončilo 30. prosince 2025. Rozsah žádosti pro NBS určuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/305 — a po každé oznámené změně údajů v žádosti začíná lhůta pro její posouzení běžet znovu.
Číst dál →
NIS2 registrací nekončí: kybernetická bezpečnost patří do smluv s dodavateli
Slovenský zákon o kybernetické bezpečnosti požaduje od provozovatelů základní služby zvláštní smlouvu s dodavatelem, jehož činnost přímo souvisí s bezpečností jejich sítí a informačních systémů (pokud nejde o zákonnou výjimku) — se souhlasem s bezpečnostními politikami, auditem i hlášením incidentů. Co do takové smlouvy patří, co si vyžádat od IT dodavatele a na co si dát pozor, když jste dodavatelem vy.
Číst dál →
Put a call opce: jak si společníci předem dohodnou rozchod
Call opce je právo koupit podíl druhého společníka, put opce právo mu svůj podíl prodat. V akcionářské dohodě podle § 66c slovenského obchodního zákoníku mohou předejít dlouhým sporům: předem určí spouštěč, cenu i postup. Od 17. srpna 2026 vyžaduje samotný převod obchodního podílu v s.r.o. notářský zápis nebo autorizaci advokátem.
Číst dál →Software na míru: zdrojový kód, SLA a escrow rozhodnou, zda vám aplikace patří
Zaplatit za vývoj aplikace neznamená vlastnit ji. Pokud software vyvíjí dodavatelská firma, má objednatel bez výslovných ujednání zpravidla jen úzká oprávnění — o zbytku rozhoduje smlouva: práva k dílu, vydání zdrojového kódu, měřitelné SLA a escrow pro případ krachu dodavatele.
Číst dál →
Stablecoiny v podnikání: kdy licence CASP nestačí a je třeba i platební povolení
Tokeny elektronických peněz jsou z pohledu platební regulace finančními prostředky. Směnu stablecoinů EBA doporučuje za platební službu nepovažovat, jejich převody pro klienty jí však být mohou — a to i mezi účty stejného klienta. Kde licence CASP končí a začíná PSD2, naznačuje zatím přístup EBA.
Číst dál →
Konec volné živnosti pro provádění staveb: co dnes potřebuje stavební firma na Slovensku
Od 1. dubna 2025 se na Slovensku stavby provádějí pouze na vázanou živnost s prokázanou odbornou způsobilostí. Firmy se starou volnou živností pro provádění staveb a jejich změn mají čas do 31. března 2029 — kdo však vznikl po 1. dubnu 2025, žádné přechodné období nemá.
Číst dál →
Stavební deník jako důkaz: co se nezapíše, to se po letech těžko dokazuje
Ve sporu o prodlení či vady stavby je stavební deník často jediným záznamem z doby, kdy se věci skutečně děly. Nový slovenský stavební zákon č. 25/2025 Z. z. určuje, kdo ho vede a kdo má právo do něj zapisovat — o jeho síle ve sporu však rozhoduje důslednost zápisů a to, co si k deníku sjednáte ve smlouvě.
Číst dál →
Soupisy prací, dílčí faktury a zádržné: o penězích stavby rozhoduje mechanismus smlouvy
O tom, kdy zhotovitel uvidí peníze, nerozhoduje konečná cena, ale fakturační mechanismus smlouvy o dílo — soupisy provedených prací, jejich potvrzování a zádržné. Jak tato ujednání nastavit, aby platby probíhaly během celé výstavby a nezastavila je první neshoda.
Číst dál →
Přemístění sídla firmy mezi Slovenskem a Českem: změna právní formy bez likvidace
Společnost lze od března 2024 přesunout mezi Slovenskem a Českem jako celek — bez likvidace, bez zakládání nástupce a bez převodu smluv. Přeshraniční změna právní formy podle zákona č. 309/2023 Z. z. zachovává identitu firmy; mění se jen právní forma a stát sídla.
Číst dál →
Dobrá pověst firmy má cenu: za její poškození lze žádat peníze
Plénum českého Ústavního soudu nálezem Pl. ÚS 26/24 potvrdilo, že právnická osoba může za zásah do dobré pověsti žádat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu — i v penězích. Slovenský občanský zákoník dává firmám stejný nárok přímo v § 19b a při útocích konkurence ho doplňuje úprava nekalé soutěže.
Číst dál →
NBS si posvítila na prodej podnikových dluhopisů: co ukázaly kontroly distributorů
Podnikové dluhopisy na Slovensku běžně končí v portfoliích retailových investorů. NBS pro jejich distribuci vydala dohledový benchmark a při kontrole devíti distributorů našla úplnou implementaci pouze u jednoho. Co z toho plyne pro emitenty i prodejce.
Číst dál →
Odštěpení: jak vyčlenit část firmy bez zániku původní společnosti
Nemovitost, rozběhnutý projekt nebo celou divizi lze na Slovensku od března 2024 vyčlenit do jiné společnosti bez zániku původní firmy a bez prodeje podniku. Odštěpení podle zákona č. 309/2023 Z. z. přenáší vybranou část jmění jediným dnem a se vším, co k ní patří.
Číst dál →
Odvody OSVČ na Slovensku nově: příjmový test, odvodové prázdniny a mikroodvod
Od 1. července 2026 se sociální odvody živnostníků na Slovensku posuzují nově. OSVČ, které podnikaly již v předchozím roce, jsou povinně pojištěny pouze nad hranicí příjmu, pro letošní test nastavenou na 2 876,90 eura, začínající OSVČ mají půlroční odvodové prázdniny a nízké příjmy pokrývá mikroodvod 131,34 eura měsíčně. Reformu přinesly zákony č. 261/2025 a 122/2026 Z. z.
Číst dál →
Pozemkové úpravy: co může vlastník ovlivnit a proč mlčení znamená souhlas
Pozemkové úpravy nově uspořádají vlastnictví v celém území: původní pozemky zaniknou a vlastník dostane nové. Řízení má několik období, kdy lze výsledek ovlivnit — kdo je zmešká, tomu zákon na Slovensku i v Česku počítá mlčení jako souhlas a rozhodne se bez něj.
Číst dál →
Předávací protokol u smlouvy o dílo: formalita, která rozhoduje o penězích
Dokud se dílo nepředá, zhotovitel zpravidla neuvidí peníze — a o tom, co znamená „předat“, rozhoduje smlouva. Jak sjednat předávací protokol, fikci převzetí i převzetí s drobnými vadami a co k zadržovaným podpisům naznačují vybraná slovenská a česká rozhodnutí.
Číst dál →
Rok kontrol slev: co slovenská SOI při akcích a výprodejích skutečně pokutuje
Slovenská obchodní inspekce uzavřela celoslovenskou kontrolní akci zaměřenou na slevy podle zákona č. 108/2024 Z. z.: ze 180 kontrolovaných provozoven našla nedostatky při snižování cen ve 23 a ukládá pokuty. Co inspektoři při akcích a výprodejích skutečně zjišťují a jak připravit e-shop i kamennou prodejnu.
Číst dál →
Stavební amnestie: tři režimy legalizace starých a černých staveb
Slovenská novela č. 46/2024 Z. z. rozdělila staré a nepovolené stavby do tří režimů: stavby z doby před říjnem 1976 zlegalizovala bez podmínek, stavby do konce roku 1989 podmíněně a stavbám od roku 1990 otevřela řízení na žádost (po novele č. 26/2025 Z. z. pro stavby do března 2025) se lhůtou do 31. března 2029. Ani jeden z režimů však stavbu sám nedostane do katastru.
Číst dál →
Zastřené zprostředkování: za co česká inspekce práce rozdává milionové pokuty
Česká inspekce práce zjistila v roce 2024 celkem 245 případů zastřeného zprostředkování zaměstnání a uložila za ně 161 pokut v souhrnné výši 71,714 mil. Kč; dalších 81 pokut za 67,198 mil. Kč dostali objednatelé, kteří práci šedých agentur umožnili. Model „dodáváme službu“, který je ve skutečnosti pronájmem lidí, je tak v Česku jedním z nejdražších omylů — i pro slovenské firmy.
Číst dál →
Když za dluhy firmy zaplatí jednatel: tři cesty věřitele k majetku člena statutárního orgánu
Pohledávka vůči vyprázdněné s.r.o. nemusí být ztracená. Slovenské právo dává věřiteli přímý nárok na náhradu škody proti členovi statutárního orgánu, který včas nepodal návrh na konkurz, i možnost uplatnit nárok společnosti podle obchodního zákoníku; v Česku člen orgánu, který společnosti nenahradil způsobenou škodu, ručí za její dluh a odpovídá i za pozdní insolvenční návrh.
Číst dál →
Minimální mzda na Slovensku 2026: 915 eur je jen první ze šesti stupňů
Minimální mzda na Slovensku pro rok 2026 činí 915 eur měsíčně, pro rok 2027 je vyhlášeno 972 eur. Pro většinu pracovních míst však platí vyšší částka — minimální mzdový nárok podle stupně náročnosti práce.
Číst dál →
Potvrzení o neporušení zákazu nelegálního zaměstnávání: kdy ho firma potřebuje a co ho zablokuje
Slovenský inspektorát práce ho vydá do sedmi pracovních dnů. Problém nastane, pokud firma v posledních letech dostala pokutu — tehdy nedostane příspěvky z úřadu práce ani státní dotace a z veřejných zakázek ji mohou vyloučit.
Číst dál →
Příspěvek na zaměstnání osoby nad 50 let na Slovensku v roce 2026: až 1 291,17 eura měsíčně
Zaměstnavatel může při přijetí evidovaného uchazeče staršího 50 let získat příspěvek až 1 291,17 eura měsíčně. Rozhoduje však více než věk. Článek popisuje slovenskou podporu zaměstnanosti.
Číst dál →
Zákon o rovném odměňování: co měl zaměstnavatel stihnout do 31. července 2026 a co ho ještě čeká
Strukturu odměňování podle objektivních kritérií měly firmy na Slovensku zavést do 31. července 2026. Termín uplynul, povinnost trvá dál — a většina ostatních pravidel platí bez ohledu na velikost firmy.
Číst dál →
Minimální daň právnické osoby má na Slovensku od roku 2026 páté pásmo: 11 520 eur
Konsolidační balíček rozdělil nejvyšší pásmo minimální daně a firmám se zdanitelnými příjmy nad pět milionů eur ji ztrojnásobil. Jaké jsou nové částky, koho se netýkají a proč si na ni má dát pozor i společnost, která právě vznikla fúzí.
Číst dál →
Koupili jste podnik bez daňové přílohy? Slovenský zákon předpokládá plný odpočet
Prodej podniku se při splnění zákonných podmínek nepovažuje za dodání pro účely DPH — kupující však pro účely DPH vstupuje do postavení právního nástupce prodávajícího. Pokud od něj nedostane údaje o odpočtené dani u investičního majetku, slovenský zákon o DPH pracuje s domněnkou plného odpočtu. A tu nelze vyvrátit tím, že podklady jednoduše nepřišly.
Číst dál →
Od ledna 2026 se na Slovensku v hotovosti platí méně: limit klesl na 5 000 eur
Dva a půl roku platila jednotná hranice 15 000 eur. Od 1. ledna 2026 se na Slovensku vrátil dvojí režim — 5 000 eur obecně a 15 000 eur pouze mezi fyzickými osobami nepodnikateli. Co to znamená pro kupní ceny, zálohy a splátkové kalendáře.
Číst dál →
Listing Act od 5. června 2026: co se mění pro slovenského emitenta — a co ne
Evropská pravidla pro prospekt se od 5. června 2026 mění a Slovensko ke stejnému dni zvýšilo svůj práh z jednoho na pět milionů eur. Titulky o „dvanácti milionech“ jsou však pro slovenské firmy zavádějící. Co se skutečně mění.
Číst dál →
Prodej podílu ve slovenské s.r.o. po třech letech bez daně? Takové pravidlo neexistuje
Schváleno bylo, účinnosti nikdy nenabylo. Tříleté osvobození příjmu z převodu podílu v s.r.o. se dodnes objevuje v článcích i v transakčních plánech — ve slovenském zákoně o dani z příjmů ho však nenajdete. Co pro společníka platí místo něj.
Číst dál →
Od 20. listopadu 2026 je spotřebitelským úvěrem i to, co jste za úvěr nepovažovali
Nový slovenský zákon č. 312/2025 Z. z. nahrazuje úpravu spotřebitelských úvěrů starou patnáct let. Rozšiřuje působnost na odložené platby, malé a bezúročné úvěry — a dotkne se i firem, které se za věřitele nikdy nepovažovaly.
Číst dál →
ESOP na Slovensku: s.r.o., a.s. nebo j.s.a. — která forma zvládne zaměstnanecké podíly?
Slíbit klíčovým lidem podíl je jednoduché. Splnit tento slib závisí na právní formě — s.r.o. klade programu tvrdé překážky, a.s. dává nástroje pouze zaměstnancům a j.s.a. má ESOP zabudovaný přímo v zákoně.
Číst dál →
Finanční asistence už není zakázána: co platí od 1. 3. 2024 a co to znamená pro ESOP
Slovenská akciová společnost dlouho nesměla půjčovat na nákup vlastních akcií. Od 1. března 2024 je finanční asistence za zákonných podmínek povolena — a staré vzory smluv, které odkazují na zákaz, citují ustanovení, které dnes zní úplně jinak.
Číst dál →
Jednoduchá společnost na akcie: ESOP zabudovaný přímo v zákoně
Zatímco slovenská s.r.o. klade zaměstnaneckým podílům překážky, jednoduchá společnost na akcie pro ně má vlastní zákonný režim: akcie v eurocentech, upisování do 20 % kapitálu a účast i pro vývojáře na živnost.
Číst dál →
Zákaz řetězení s.r.o. se ruší: co to mění pro holdingy a projektové firmy
Od 17. srpna 2026 je ze slovenského obchodního zákoníku vypuštěn § 105a — jednočlenná s.r.o. může sama založit další společnost a jedna osoba už není omezena třemi jednočlennými s.r.o. Zákon č. 29/2026 Z. z. tím otevřel cestu jednodušším holdingům i projektovým firmám.
Číst dál →
Katastr měl být jen po přihlášení. Parlament novelu nepřijal — co tedy platí
Novela měla podmínit přístup k údajům o vlastnících autentizací a zúžit rozsah veřejných údajů. Národní rada SR ji 23. dubna 2026 neposunula do druhého čtení. Shrnujeme, co se navrhovalo, jak to dopadlo a jaký režim přístupu ke slovenskému katastru platí dnes.
Číst dál →
Advokátní úschova při koupi nemovitosti: proč peníze nemají jít přímo prodávajícímu
Nejrizikovějším okamžikem převodu nemovitosti je doba mezi podpisem smlouvy a povolením vkladu do katastru. Advokátní úschova kupní ceny chrání obě strany. Vysvětlujeme, jak funguje.
Číst dál →
Český odběratel neplatí? Jak vymoci pohledávku z Česka s jedním odpovědným vedením
Dlužník za hranicí neznamená ztracenou pohledávku. Jak postupovat při vymáhání od českého odběratele — od výzvy přes platební rozkaz až po exekuci — a jak zajistit jedno vedení celé věci.
Číst dál →
Korporátní dluhopisy v Česku: kdy dávají smysl i slovenským developerům
Emise dluhopisů může doplnit bankovní financování developerského projektu. Jak emise v ČR probíhá, co obnáší pro emitenta a kdy dává smysl i slovenské firmě.
Číst dál →
Založení české s.r.o. ze Slovenska: kompletní postup bez jediné cesty do Česka
Krok za krokem, od plné moci po výpis z obchodního rejstříku. Jak probíhá založení české s.r.o. na dálku a na co se připravit.
Číst dál →
Převod obchodního podílu nově: notář nebo advokát
Od 17. 8. 2026 vyžaduje převod obchodního podílu ve slovenské s.r.o. kvalifikovanou formu — autorizaci advokátem nebo notářský zápis. Co to znamená a jak se připravit.
Číst dál →
Nový slovenský zákon o obchodním rejstříku: co se mění pro vaši společnost od 17. 8. 2026
Rezervace obchodního jména, vyšší pokuty a nová povinná forma klíčových korporátních dokumentů. Přehled změn, které přinesl slovenský zákon č. 29/2026 Z. z., a co s nimi udělat.
Číst dál →Týká se některé z témat vaší firmy?
Popište nám, co řešíte. Ozveme se zpravidla do 24 hodin.
Článek popisuje pravidlo, konzultace řeší vaši situaci. U každého tématu dokážeme říct, co konkrétně je třeba udělat a dokdy.