Platební rozkaz je pravomocný a dlužník neplatí: jak se z něj stane exekuce

Soud vydal platební rozkaz, dlužník nepodal odpor a lhůta uplynula. Firma má v rukou rozhodnutí, které je rovnocenné prohranému sporu, na účtu však nic nepřibylo. Platební rozkaz dlužníka k zaplacení zavazuje, majetek mu však neodebere. K tomu slouží exekuce, která má vlastní pravidla, lhůty a náklady. Kdo je zná předem, neztratí první týdny formálními chybami a dokáže odhadnout, co z exekuce reálně přijde.

Kdy je platební rozkaz exekučním titulem

Slovenský civilní sporový řád určuje okamžik právní moci přesně:

Platební rozkaz nabývá právní moci a) marným uplynutím lhůty k podání odporu, b) dnem nabytí právní moci usnesení o odmítnutí odporu podle § 267 odst. 2 písm. c).

— Český překlad § 268 zákona č. 160/2015 Z. z.

Exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu, které zavazuje k povinnosti (§ 45 odst. 1 exekučního řádu). Potvrzením o vykonatelnosti je opatří soud, který rozhodoval v prvním stupni (§ 46 odst. 1 písm. a)). Platební rozkaz z elektronického upomínacího řízení, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku (§ 11 odst. 6 zákona č. 307/2016 Z. z.) a k exekučnímu návrhu ho ani není třeba připojovat (§ 48 odst. 4 písm. a) exekučního řádu). Pokud dlužník odpor podal, ale soud ho odmítl pro chybějící věcné odůvodnění, rozhoduje právní moc usnesení o odmítnutí; jak vypadá odpor, který obstojí, rozebíráme v otázce co musí obsahovat odpor proti platebnímu rozkazu.

Návrh na provedení exekuce

Návrh se podává elektronicky do elektronické schránky soudu na určeném formuláři a musí být autorizován, jinak se k němu nepřihlíží (§ 48 odst. 7). Oprávněný bez aktivované schránky ho může podat prostřednictvím kteréhokoli exekutora (§ 48 odst. 8). Pozornost si vyžaduje vyčíslení. Peněžitý nárok je třeba v návrhu rozdělit na jistinu, opakující se příslušenství, kapitalizované příslušenství, smluvní pokutu a náklady exekuce oprávněného a zároveň prohlásit, zda a v jaké části dlužník povinnost ke dni podání splnil (§ 48 odst. 3 písm. g) a k)). Částečné úhrady po vydání rozkazu se proto musí odečíst ještě před podáním.

Soudní poplatek za návrh je třeba zaplatit celý do 15 dnů od podání; soud k zaplacení nevyzývá a po marném uplynutí lhůty se k návrhu nepřihlíží (§ 11d odst. 2 a 3 zákona č. 71/1992 Zb.).

Soud pověří exekutora

Nejsou-li důvody k zamítnutí, soud do 15 dnů od doručení návrhu vydá pověření k provedení exekuce (§ 53 odst. 1). Exekutora si oprávněný nevybírá: soud ho určí náhodným výběrem z exekutorů pro obvod krajského soudu podle sídla nebo trvalého pobytu povinného (§ 55 odst. 1 a 2). Exekuce se zahajuje doručením pověření exekutorovi (§ 57 odst. 1). Pozor na staré tituly: podává-li se návrh po třech letech od vykonatelnosti a vymáhá se i opakující se příslušenství, soud ho v části příslušenství vzniklého po vykonatelnosti zamítne, pokud dlužník nebyl v posledních třech měsících vyzván k plnění a neexistuje dohoda o splátkách (§ 53 odst. 3 písm. g) a odst. 4). Jaké další následky má výzva, vysvětlujeme v článku předžalobní výzva ve slovenském právu.

Vyrozumění a obrana dlužníka

Exekutor vyrozumí oprávněného i povinného o zahájení exekuce a povinného vyzve, aby vymáhaný nárok splnil (§ 61 odst. 1). Ve vyrozumění uvede výši nákladů při zaplacení do patnácti dnů a vyšší výši pro případ, že povinný v této době nezaplatí (§ 61a odst. 1 písm. e) a f)). Povinný může do 15 dnů od doručení vyrozumění podat návrh na zastavení exekuce, který má odkladný účinek, avšak pouze z důvodů, které zákon vyjmenovává, například pro okolnosti, jež způsobily zánik nároku až po vzniku titulu (§ 61k odst. 1 a 2). Námitky proti samotnému nároku, které měl uplatnit v odporu, v exekuci zpravidla neobstojí. Právnická osoba může za zákonných podmínek žádat o splátky (§ 61g odst. 3).

Způsob provedení určuje exekutor tak, aby byl přiměřený vymáhané povinnosti (§ 64). U peněžitého nároku přicházejí v úvahu srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, cenných papírů, nemovitosti nebo podniku (§ 63 odst. 1). Při prodeji movitých věcí, nemovitosti či podniku může exekutor od oprávněného žádat zálohu na nezbytné výdaje; pokud ji oprávněný nesloží, exekuce se zastaví (§ 58).

V jakém pořadí se vymožená částka dělí

Z každého plnění se nejprve hradí náklady exekutora, potom jistina, potom příslušenství přiznané titulem a nakonec náklady oprávněného (§ 60 odst. 1). Na náklady exekutora jde nejvýše 24 % přijatého plnění a zbytek na jistinu; úroky a náklady oprávněného přicházejí na řadu až po zániku jistiny (§ 60 odst. 2). Při pravidelných srážkách se proto úroky z prodlení a náklady oprávněného začnou hradit až po splacení jistiny.

Když dlužník nemá majetek

Exekuce nemůže trvat donekonečna. U firmy ji zákon ukončuje takto:

Exekutor vydá vyrozumění o zastavení exekuce, pokud […] při exekuci vedené na majetek právnické osoby se do 30 měsíců od zahájení exekuce nebo od posledního zexekvování majetku nepodařilo zjistit majetek nebo příjmy, které by mohly být postiženy exekucí a které by stačily alespoň na úhradu nákladů exekutora […]

— Český překlad § 61n odst. 1 písm. c) zákona č. 233/1995 Z. z.

U fyzické osoby je tato doba pět let (§ 61n odst. 1 písm. d)). Ve vyrozumění o zastavení exekutor oprávněného vyzve k zaplacení náhrady výdajů (§ 61n odst. 3). Obchodní společnost, u níž se exekuce zastavila pro nemajetnost, se po šesti měsících od zveřejnění vyrozumění v Obchodním věstníku zrušuje bez likvidace, není-li v konkurzu (§ 61n odst. 6). Ještě předtím má smysl prověřit, zda za dluhy firmy neodpovídá jednatel, jak popisujeme v otázce můžeme žalovat přímo jednatele.

Co si připravit

Rozkaz s potvrzením o vykonatelnosti, přehled všech úhrad po jeho vydání a vše, co o majetku dlužníka víte: banku, zaměstnavatele, nemovitosti, vozidla, podíly. Návrh vyčíslíme a podáme, s exekutorem komunikujeme a stav vám průběžně hlásíme ve službě exekuční vymáhání pohledávky. Pokud titul ještě nemáte, cesta k němu vede přes platební rozkaz a žalobu o zaplacení.