Slovenská firma pošle skupinu svých lidí do českého závodu a fakturuje „montážní práce“. Lidé však chodí na směny podle rozpisu odběratele, pracují jeho nářadím, úkoly jim rozdává jeho mistr a fakturuje se počet odpracovaných hodin. Česká inspekce práce má pro tento model pojem „zastřené zprostředkování zaměstnání“ — a v posledních letech na něj míří jedna z jejích nejtvrdších sankčních praxí.
Co je zastřené zprostředkování
Definici obsahuje § 5 písm. g) českého zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti: zastřeným zprostředkováním je činnost spočívající v pronájmu pracovní síly jiné osobě bez dodržení podmínek zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Pronajímat práci svých zaměstnanců jiným smějí agentury práce s povolením; agentura usazená v jiném státě EU může v Česku podle § 14 odst. 4 takové služby poskytovat dočasně a ojediněle, pokud to nejpozději v den zahájení činnosti písemně oznámí ministerstvu práce. Kdo pronajímá lidi prostřednictvím smlouvy o dílo či o poskytování služeb, která je dílem jen na papíře, provozuje šedou agenturu. Rozhodující je faktický stav na pracovišti, nikoli název smlouvy: kdo lidem přiděluje úkoly, čí je pracovní doba, nářadí a kontrola výsledku a zda se platí za výsledek díla, nebo za hodiny pronajatých lidí.
Čísla, která mluví sama
Podle ročního programu kontrol na rok 2025 zjistily orgány inspekce práce v roce 2024 celkem 245 případů zastřeného zprostředkování a 169 subjektů, které ho umožnily. Za zastřené zprostředkování uložily 161 pokut v souhrnné výši 71,714 mil. Kč a za jeho umožnění 81 pokut v souhrnné výši 67,198 mil. Kč. Průměr tak vychází na statisíce korun na jedno rozhodnutí. Za rok 2025 (údaje k 30. listopadu) uvádí program kontrol na rok 2026 148 pokut za 77 595 500 Kč a za umožnění 92 pokut za 88 143 000 Kč; šedé agentury má inspekce na rok 2026 mezi hlavními prioritami.
Sazba je nastavena citelně: za přestupek podle § 140 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb. — zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění jeho výkonu — hrozí pokuta do 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč (§ 140 odst. 4 písm. f)). Vedle pokuty lze uložit zákaz činnosti až na dva roky a zveřejnění rozhodnutí na úřední desce Státního úřadu inspekce práce podle § 140 odst. 5 a 6. Pro srovnání, za umožnění výkonu nelegální práce podle § 140 odst. 1 písm. c) — tedy klasický švarcsystém nebo práci cizince bez povolení — uložila inspekce v roce 2024 715 pokut v souhrnné výši 161,301 mil. Kč. U zastřeného zprostředkování je tedy pokut méně, jedna pokuta však v průměru vychází zhruba dvojnásobně.
Pokuta hrozí oběma stranám
Od roku 2021 zákon výslovně postihuje také objednatele — „pseudouživatele“, který výkon zastřeného zprostředkování umožní. Částky výše ukazují, že inspekce tuto možnost využívá: 81 pokut pro objednatele v roce 2024 v souhrnu téměř dorovnalo pokuty samotným šedým agenturám a v roce 2025 je už převýšilo. Česká firma si proto již nevystačí s tím, že „dodavatel si své lidi řeší sám“ — pokud jeho lidi fakticky řídí, přebírá i sankční riziko. Prověření dodavatele — povolení, model odměňování, kdo skutečně řídí práci — je dnes v Česku součástí péče odběratele.
Slovenských firem se téma týká z obou stran. Kdo posílá vlastní zaměstnance k českému odběrateli, aniž by šlo o skutečné dílo nebo o agenturní přidělení v souladu s českým zákonem, riskuje, že ho inspekce posoudí jako šedou agenturu a jeho českého zákazníka jako pseudouživatele. Podobná logika platí doma: slovenský zákon č. 82/2005 Z. z. v § 2 vymezuje nelegální zaměstnávání včetně využívání závislé práce bez pracovněprávního vztahu a slovenský zákoník práce v § 58 odst. 2 za stanovených podmínek (řízení odběratelem, práce převážně v jeho prostorách a jeho prostředky nebo na jeho zařízeních, jeho předmět činnosti) považuje takovou práci za dočasné přidělení, pokud zaměstnavatel neprokáže opak.
Jak se odlišit od šedé agentury
Legální cesty jsou dvě. Buď jde o skutečnou dodávku díla či služby — tehdy musí dodavatel práci sám řídit vlastními vedoucími, nést odpovědnost za výsledek, zpravidla používat vlastní vybavení a účtovat za výsledek, nikoli za hodiny lidí. Nebo jde o pronájem pracovní síly — a ten je třeba přiznat a provozovat v režimu agenturního zaměstnávání s povolením a s pravidly, která k němu patří. Nejrizikovější je smlouva o dílo, které realita pracoviště neodpovídá: při kontrole hrozí pokuta dodavateli i odběrateli.
Pokud vaši lidé pracují v Česku, dokážeme nastavení posoudit a opravit dříve, než ho posoudí inspekce: režim agentury a povolení řešíme v rámci právních služeb pro pracovní agentury, hranici mezi dílem, agenturou a švarcsystémem při spolupráci s OSVČ a obranu při již zahájené kontrole v rámci kontroly inspektorátu práce.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
