Slovenský dopravce naložil zboží v Nitře, vyložil je v Brně nebo v Mnichově a objednatel se sídlem v Česku či Německu fakturu neuhradil. První otázka před žalobou zní: u kterého soudu? U běžné obchodní smlouvy by se odpověď hledala v nařízení Brusel I bis. U přepravy, na kterou se vztahuje Úmluva CMR, tedy u úplatné přepravy zásilek silničním vozidlem, leží-li místo převzetí a místo dodání ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem (čl. 1 odst. 1 CMR), má přednost zvláštní úprava Úmluvy.
Proč rozhoduje Úmluva, a nikoli jen nařízení
Nařízení Brusel I bis výslovně ustupuje zvláštním mezinárodním úmluvám:
Toto nařízení nemá vliv na úmluvy, jejichž smluvními stranami jsou členské státy a které upravují příslušnost nebo uznávání a výkon rozsudků ve zvláštních věcech.
— Český překlad čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012
Soud členského státu si tedy může založit příslušnost podle Úmluvy i vůči žalovanému z jiného členského státu, rozsudek vydaný na tomto základě se však uznává a vykonává podle nařízení (čl. 71 odst. 2 písm. a) a b)).
Kde můžete žalovat
Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy může žalobce ve sporu z přepravy, vedle soudů smluvních států určených dohodou stran, žalovat u soudů státu, na jehož území:
- má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku či zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo
- leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, nebo místo určené k jejímu vydání.
Pro slovenského dopravce to má praktický důsledek. Pokud zboží převzal na Slovensku, může přepravné žalovat u slovenského soudu i po objednateli z Česka či Německa, bez ohledu na to, kde má objednatel sídlo. Stejně tak může žalovat ve státě vykládky nebo přímo ve státě, kde objednatel sídlí a má majetek, což později usnadní výkon.
Dohodnutý soud je podle znění čl. 31 odst. 1 jednou z možností vedle ostatních. Ujednání, která se od Úmluvy přímo nebo nepřímo odchylují, jsou neplatná (čl. 41 odst. 1); jak se konkrétní soud postaví k doložce, která chce příslušnost omezit na jediný soud, je třeba posoudit podle jejího znění. Rozhodčí doložka je přípustná jen tehdy, pokud předpokládá, že rozhodčí soud bude rozhodovat podle Úmluvy (čl. 33).
Jedno omezení platí vždy: pokud u příslušného soudu již probíhá řízení o témže nároku mezi týmiž stranami nebo v něm byl vynesen rozsudek, novou žalobu z téhož důvodu jinde podat nelze, ledaže by první rozhodnutí nebylo vykonatelné ve státě nové žaloby (čl. 31 odst. 2).
Které právo rozhodne o úrocích a o ostatním
Úmluva upravuje zejména odpovědnost dopravce, reklamace a promlčení; nároky z přeprav se zpravidla promlčují za jeden rok (čl. 32 odst. 1). Otázky, které neřeší, například výši úroku z prodlení z přepravného, se posuzují podle práva rozhodného pro smlouvu. Pokud si je strany nezvolily, nařízení Řím I pro smlouvy o přepravě zboží určuje:
Pokud nedošlo k volbě rozhodného práva pro smlouvu o přepravě zboží v souladu s článkem 3, je rozhodným právem pro takové smlouvy právní řád země obvyklého pobytu dopravce za předpokladu, že místo převzetí nebo místo určení zboží nebo obvyklý pobyt odesílatele jsou rovněž v této zemi. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právní řád země, kde se nachází místo určení, jak se dohodly smluvní strany.
— Český překlad čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 593/2008
Slovenský dopravce, který zboží převzal na Slovensku, se tak u úroků z prodlení zpravidla řídí slovenským právem. Jak se podle rozhodného práva určuje úrok z faktury mezi slovenskou a českou firmou, vysvětlujeme v otázce úrok z prodlení u faktury mezi Českem a Slovenskem.
Zasílatel v řetězci
Pokud jste přepravu nedostali přímo od vlastníka zboží, ale od zasílatele, je vaším smluvním partnerem on. Zasílatel podle slovenské úpravy obstarává přepravu vlastním jménem na účet příkazce (§ 601 odst. 1 obchodního zákoníku), proto přepravné vymáháte především po tom, kdo vám přepravu objednal. Objednávka a komunikace při jejím zadání jsou proto stejně důležité jako samotný nákladní list.
Výkon rozsudku ve státě dlužníka
Rozsudek vydaný v členském státě, který je tam vykonatelný, je vykonatelný i v ostatních členských státech bez zvláštního prohlášení vykonatelnosti (čl. 39 nařízení Brusel I bis). U rozsudků ve sporech z přeprav podle Úmluvy se rozsudek vykonatelný v jednom smluvním státě stává vykonatelným i v ostatních smluvních státech po splnění formalit předepsaných v příslušném státě (čl. 31 odst. 3 CMR). Po žalobci, který má sídlo v některém ze smluvních států, navíc nelze ve sporech z přeprav požadovat složení jistoty na náklady řízení (čl. 31 odst. 5).
Jak postupovat
Před žalobou si ověřte, kde bylo zboží převzato a kde vyloženo, kdo vám přepravu objednal a kde má majetek. Podle toho vybereme soud, který je pro vás nejrychlejší a zároveň nejblíže k penězům dlužníka. Přepravné od slovenských i českých objednatelů vymáháme ve službě vymáhání přepravného; jde-li o spor mezi slovenskou a českou firmou, postup a výkon rozhodnutí ve druhém státě řešíme v rámci přeshraničního vymáhání pohledávek. Protože promlčení běží rychle, podívejte se i na otázku promlčení přepravného podle CMR a u krácené faktury na článek započtení škody proti přepravnému.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
