Výši úroku z prodlení a náhrady nákladů určuje právo, kterým se smlouva řídí, nikoli stát dlužníka ani soud, u kterého se žaluje. Při slovenském právu náleží mezi podnikateli úrok ve výši základní sazby ECB zvýšené o osm procentních bodů a paušální náhrada 40 eur. Při českém právu je to repo sazba ČNB zvýšená o osm procentních bodů a náklady spojené s uplatněním každé pohledávky nejméně 1 200 Kč. Bez volby práva se smlouva zpravidla řídí právem státu dodavatele.
Slovenská firma dodala zboží odběrateli v Brně, faktura je tři měsíce po splatnosti a věřitel chce k jistině připočítat úrok a náklady. Česká firma řeší stejnou otázku u slovenského zákazníka. V obou případech platí totéž pravidlo: výši úroku z prodlení neurčuje sídlo dlužníka ani stát, u jehož soudu se bude žalovat, ale právo, kterým se smlouva řídí. Slovenská a česká úprava se přitom liší v sazbě i v paušálních nákladech, takže chybně zvolené právo se projeví v každém vyčíslení.
Které právo se použije
Strany si rozhodné právo mohou zvolit (čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I). Pokud je nezvolily, smlouva o prodeji zboží se řídí právem státu obvyklého bydliště prodávajícího a smlouva o poskytování služeb právem státu poskytovatele (čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)). Rozhodné právo se vztahuje i na důsledky porušení závazků (čl. 12 odst. 1 písm. c)), kam patří i prodlení s platbou. Dodavatel, který je věřitelem kupní ceny nebo odměny, proto bez volby práva zpravidla počítá úrok podle práva svého státu, a to i před soudem ve státě dlužníka. Rozhoduje však konkrétní smlouva: volbu práva často obsahují obchodní podmínky, na které odkazuje objednávka odběratele.
Při koupi zboží mezi firmami ze Slovenska a z Česka se navíc použije Vídeňská úmluva o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, vyhlášená oznámením č. 160/1991 Zb. (čl. 1 odst. 1 písm. a)), pokud ji strany nevyloučily. Její čl. 78 přiznává nárok na úroky z prodlení při pozdním zaplacení kupní ceny, sazbu však neurčuje. Podle převažujícího výkladu se i v tomto případě určí podle práva, které je pro smlouvu rozhodné podle nařízení Řím I.
Slovenské právo
Pokud se smlouva řídí slovenským právem a jde o obchodní závazek, úrok vzniká přímo ze zákona a není třeba jej předem sjednávat ani ohlašovat:
Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, vzniká věřiteli, který splnil své zákonné a smluvní povinnosti, právo požadovat z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši dohodnuté ve smlouvě, a to bez potřeby zvláštního upozornění.
— Český překlad § 369 odst. 1 obchodního zákoníku
Pokud strany sazbu nedohodly, platí nařízení vlády č. 21/2013 Z. z. Sazba se rovná základní úrokové sazbě Evropské centrální banky platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 1 odst. 1). Věřitel si místo toho může zvolit pevnou sazbu ECB platnou k prvnímu dni prodlení zvýšenou o devět bodů, která platí po celou dobu prodlení (§ 1 odst. 2). K úroku náleží paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky 40 eur jednorázově, bez ohledu na délku prodlení (§ 2 ve spojení s § 369c odst. 1 obchodního zákoníku). Podrobnosti slovenské úpravy rozebírá otázka jaké úroky z prodlení si mohu uplatnit.
České právo
Český občanský zákoník přiznává věřiteli, který řádně splnil své povinnosti, úrok z prodlení u peněžitého dluhu, ledaže dlužník za prodlení neodpovídá, a jeho výši odkazuje na nařízení vlády, pokud ji strany nedohodly (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.). Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá roční sazba repo sazbě České národní banky platné pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení nastalo, zvýšené o osm procentních bodů. Na rozdíl od slovenského postupu podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 21/2013 Z. z., kde se sazba mění s každým pololetím prodlení, se tedy česká sazba určí podle pololetí, ve kterém prodlení začalo, a během prodlení se nepřepočítává.
Mezi podnikateli k úroku přistupují náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jejich minimální výše činí 1 200 Kč za každou pohledávku (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), takže při více nezaplacených fakturách se počítají u každé z nich.
Co z toho plyne pro výzvu a žalobu
Úrok a náklady je třeba vyčíslit podle správného práva už ve výzvě k zaplacení, protože ta se později stává podkladem návrhu k soudu. Kdo bez volby práva vyčíslí sazbu podle státu dlužníka, riskuje, že soud rozdíl nepřizná, nebo naopak přichází o část nároku. Žaluje-li se u českého soudu, má výzva i procesní význam: podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. má úspěšný žalobce zpravidla právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, pokud žalovanému alespoň 7 dní před podáním návrhu zaslal výzvu k plnění. Pokud si nejste jisti, zda lze na fakturu ještě žalovat, podívejte se na článek promlčení faktury mezi slovenskou a českou firmou.
Jistinu, úrok a náklady podle rozhodného práva vyčíslíme a uplatníme vůči českému dlužníkovi ve službě vymáhání pohledávek v České republice, vůči slovenskému ve službě vymáhání pohledávek na Slovensku. Stačí poslat faktury, smlouvu nebo objednávku i s obchodními podmínkami a přehled dosavadních plateb.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
