Slovenský výrobce dodal českému odběrateli stroje na fakturu a ta zůstala nezaplacená více než tři roky po splatnosti. Věřitel si přečte, že obecná promlčecí lhůta je v Česku tříletá, a pohledávku odepíše. Česká firma, která poskytuje služby slovenskému klientovi, se naopak spoléhá na slovenské čtyři roky a teprve u soudu zjistí, že se její smlouva řídí českým právem. Obě chyby mají společný původ: promlčení se neurčuje podle sídla dlužníka ani podle státu, v němž se žaluje, ale podle předpisu, který se na konkrétní závazek vztahuje. U obchodu mezi slovenskou a českou firmou přicházejí v úvahu tři režimy.
Koupě zboží: jednotná Úmluva o promlčení
Slovensko i Česko jsou smluvními státy Úmluvy o promlčení při mezinárodní koupi zboží z roku 1974. Ve Sbírce byla vyhlášena jako vyhláška č. 123/1988 Zb. a oba státy do ní po rozdělení Československa vstoupily sukcesí. Úmluva se použije na kupní smlouvu, pokud prodávající a kupující mají v době jejího uzavření místo podnikání na území smluvních států (čl. 3 odst. 1), a k právu, které by jinak určily kolizní normy, se v takovém případě nepřihlíží (čl. 3 odst. 2). U prodeje zboží mezi slovenskou a českou firmou se tedy neřeší, zda platí slovenský, nebo český zákon, a lhůta je pro obě strany stejná:
Promlčecí lhůta je čtyři roky.
— Český překlad čl. 8 Úmluvy o promlčení při mezinárodní koupi zboží (vyhláška č. 123/1988 Zb.), smluvní státy podle depozitáře OSN
Lhůta začíná běžet dnem, kdy lze právo uplatnit v právním řízení (čl. 9 odst. 1); právo z porušení smlouvy, kam patří i nezaplacená kupní cena, lze uplatnit dnem, kdy byla smlouva porušena (čl. 10 odst. 1). Bez ohledu na další ustanovení skončí lhůta nejpozději deset let od počátku jejího běhu (čl. 23) a k promlčení se v řízení přihlíží jen tehdy, pokud se ho dlužník dovolá (čl. 24).
Úmluva má své hranice. Nevztahuje se na koupi zboží pro osobní potřebu (čl. 4 písm. a)) ani na smlouvy, v nichž se převažující část závazků prodávajícího týká prací nebo služeb (čl. 6 odst. 1). Dodávka zboží, které se má vyrobit, se za koupi považuje, ledaže objednatel sám dodává podstatnou část materiálu (čl. 6 odst. 2). Strany ji mohou vyloučit, ale pouze výslovně (čl. 3 odst. 3); doložku, která vylučuje jen Vídeňskou úmluvu o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, je proto třeba číst pozorně.
Služby, dílo a ostatní smlouvy: rozhoduje právo smlouvy
Pokud Úmluva nedopadá, promlčení se řídí právem, jímž se spravuje smlouva; nařízení Řím I ho výslovně řadí do rozsahu rozhodného práva (čl. 12 odst. 1 písm. d)). Strany si rozhodné právo mohou zvolit (čl. 3 odst. 1). Bez volby se smlouva o poskytování služeb řídí právem státu, kde má obvyklý pobyt poskytovatel (čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008). Slovenská IT firma, která bez volby práva fakturuje českému klientovi, tak zpravidla postupuje podle slovenského práva i před českým soudem a u českého dodavatele služeb to platí naopak.
U slovenského práva a závazku mezi podnikateli, který se týká jejich podnikání (§ 261 odst. 1 obchodního zákoníku), platí obecná obchodní promlčecí doba:
Pokud zákon nestanoví pro jednotlivá práva jinak, je promlčecí doba čtyři roky.
— Český překlad § 397 obchodního zákoníku
České právo je pro věřitele přísnější. Obecná promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.) a začíná běžet dnem, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy když se věřitel dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o rozhodných okolnostech (§ 619). Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne splatnosti (§ 629 odst. 2). Český zákon zároveň dovoluje sjednat kratší nebo delší lhůtu v zákonných mezích (§ 630). Úmluva u koupě zboží takové dohody nepřipouští, s výjimkou kratší lhůty k zahájení rozhodčího řízení; její lhůtu může prodloužit pouze dlužník písemným prohlášením věřiteli (čl. 22).
Typické chyby
- Počítat podle sídla dlužníka. Český odběratel neznamená českou tříletou lhůtu. U koupě zboží platí čtyři roky podle Úmluvy, u služeb právo poskytovatele, pokud si strany nezvolily jiné.
- Přehlédnout volbu práva v podmínkách odběratele. Objednávka, která odkazuje na obchodní podmínky s volbou českého práva, může u služeb znamenat tříletou lhůtu i pro slovenského dodavatele. Posuzuje se, zda se takové podmínky staly součástí smlouvy.
- Spoléhat se na upomínky. Podle Úmluvy lhůta přestává běžet zahájením soudního řízení (čl. 13) a novou čtyřletou lhůtu spustí písemné uznání závazku, placení úroků nebo částečné plnění, lze-li z něj usuzovat na uznání (čl. 20). Samotná upomínka lhůtu nezastaví. Jak postupovat, když český odběratel navrhuje splátky, píšeme v otázce český odběratel žádá splátky.
- Zapomenout na zvláštní režimy. Přepravné z mezinárodní silniční přepravy se promlčuje podle úmluvy CMR; podrobnosti v otázce promlčení přepravného podle CMR.
Jak postupovat u starší faktury
Před odpisem si ověřte čtyři věci: zda jde o koupi zboží, nebo o služby či dílo; kde měly strany v době uzavření smlouvy místo podnikání; zda smlouva nebo obchodní podmínky obsahují volbu práva nebo vyloučení Úmluvy; a zda dlužník dluh písemně uznal nebo část zaplatil. Z toho vyplyne rozhodný režim i poslední den, kdy je třeba podat návrh k soudu. U hraniční lhůty rozhoduje včasné podání návrhu, nikoli další výzva ani jednání.
Slovenskému věřiteli s českým dlužníkem lhůtu posoudíme a věc povedeme před českým soudem ve službě vymáhání pohledávek v České republice, české firmě se slovenským odběratelem ve službě vymáhání pohledávek na Slovensku. Faktury, smlouvu a komunikaci s dlužníkem stačí poslat e-mailem. Jaký úrok z prodlení k jistině náleží, vysvětluje otázka úrok z prodlení u faktury mezi slovenskou a českou firmou, slovenská pravidla promlčení podrobně otázka kdy se promlčí pohledávka.
Jak to bude podle nového občanského zákoníku
Národní rada Slovenské republiky 1. října 2026 schválila nový slovenský občanský zákoník, který nabude účinnosti 1. července 2027. Obchodní zákoník se zatím neruší, a proto pro závazky mezi podnikateli definitivně rozhodne až doprovodná novela. Ze tří režimů popsaných v článku se změní jen slovenské právo u služeb, díla a ostatních smluv, na které se Úmluva nevztahuje:
- obecná promlčecí lhůta bude tříletá jako v Česku, mezi firmami by tedy nahradila dnešní čtyři roky,
- strany si ji budou moci písemně sjednat, nejméně na jeden a nejvýše na deset let,
- písemné uznání dluhu co do důvodu a výše spustí desetiletou lhůtu, zaplacení úroků nebo části dluhu, z něhož vyplývá uznání zbytku, jen tříletou.
Zůstává, že lhůta běží ode dne, kdy lze nárok poprvé uplatnit u soudu, nikoli od vědomosti věřitele jako v Česku. Upomínka ji nezastaví ani podle nové úpravy, běžet přestane až uplatněním nároku u soudu nebo jiného příslušného orgánu. U koupě zboží mezi slovenskou a českou firmou se nemění nic. Úmluva o promlčení je mezinárodní smlouva, kterou nový zákoník nemění, takže platí její čtyři roky i pravidla o uznání. Rozhodné právo u služeb bude i nadále určovat nařízení Řím I a česká úprava se nemění.
Pohledávky ze smluv uzavřených do 30. června 2027 se promlčí podle dosavadních pravidel popsaných v článku. Dokud doprovodná novela nerozhodne, počítejte z opatrnosti u slovenského práva a smluv uzavřených od 1. července 2027 s kratší tříletou lhůtou a u každé faktury evidujte i datum uzavření smlouvy. Více v článku o promlčení v novém zákoníku.
Stav k 22. 10. 2026: zákon je schválen a 20. 10. 2026 jej podepsal prezident, ve Sbírce zákonů však zatím nebyl vyhlášen. Do 30. 6. 2027 platí úprava popsaná výše v článku.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 22. 10. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
