Slovenské smluvní právo žije od roku 1991 ve dvou světech. Kupní smlouva, smlouva o dílo či úschova jsou upraveny dvakrát — jednou v občanském zákoníku (č. 40/1964 Zb.), podruhé v obchodním zákoníku (č. 513/1991 Zb.). Vládní návrh nového občanského zákoníku (tisk 1312), který je v Národní radě ve druhém čtení, má tento dualismus ukončit.
Proč jsou dva režimy problém
Než podepíšete smlouvu, musíte vědět, kterým zákoníkem se bude řídit — a odpověď není vždy zřejmá. Závisejí na ní přitom praktické věci: občanskoprávní a obchodněprávní režim promlčení se liší a důvodová zpráva k návrhu je proto navrhuje sjednotit. Rozdílné jsou i následky porušení smlouvy — dnes je třeba hledat v neúplné úpravě jednotlivých smluvních typů. Chyba v určení režimu se přitom může projevit až ve sporu.
Co navrhuje nový zákoník
Návrh volí monistickou koncepci: jednotný civilní kodex, jehož součástí bude také úprava obchodních závazkových vztahů a nekalé soutěže. Důvodová zpráva to označuje za klíčovou změnu — odstraňuje se dualismus nejtypičtějších smluvních typů: kupní smlouvy, smlouvy o dílo, mandátní/příkazní smlouvy, smluv o úschově a částečně i přepravních smluv.
Obchodní zákoník přitom nezanikne. Podle zprávy slovenského ministerstva spravedlnosti z 5. 5. 2026 „úprava obchodních společností zůstává v obchodním zákoníku“ a „celá závazková část se přesouvá do jednoho předpisu“. Slovensko tak jde jinou cestou než Česko, kde je od roku 2014 účinný samostatný zákon o obchodních korporacích. Samotný návrh kodexu však obchodní zákoník zatím nemění: závazkovou část z něj má vypustit samostatná doprovodná novela, kterou důvodová zpráva plánuje až po schválení kodexu. Dokud nebude přijata, obě úpravy by formálně platily vedle sebe.
Důležitý detail: obsahově nová úprava přebírá především dosavadní obchodněprávní úpravu, na kterou navazuje. Východiskem kupní smlouvy i smlouvy o dílo je jejich znění v obchodním zákoníku, úschova se spojuje se skladováním na obchodněprávním základě a příkazní smlouva se inspiruje obchodní mandátní smlouvou. K tomu přibývá jednotný systém následků nesplnění pro všechny typy smluv a jednotná tříletá obecná promlčecí lhůta.
Co to znamená pro firmy
Pro podnikatele zvyklé na obchodní zákoník nebude nový režim cizím prostředím — obsahově z něj do značné míry vychází. Prakticky bude třeba aktualizovat vzorové smlouvy a obchodní podmínky pro nové vztahy. Smlouvy mezi firmami uzavírané od 1. 7. 2027 se vyplatí psát tak, aby obstály v obou režimech, dokud nebude jasné, kdy doprovodná novela nabude účinnosti. Existující smlouvy je však třeba odlišit: § 1889 odst. 3 návrhu zpravidla zachovává dosavadní právo pro závazky z dříve uzavřených smluv včetně následků jejich porušení, pokud se strany podle odst. 4 písemně nedohodnou na přechodu pod nový zákon, a běh lhůt samostatně řeší § 1892. Číslování paragrafů je podle vládního návrhu a po schválení se změní. Rekodifikace proto automaticky neruší všechny starší odkazy na obchodní zákoník ani jejich sjednané účinky. Revizi si zaslouží především doložky o promlčení, sankcích a následcích porušení smlouvy, vždy s ohledem na příslušná přechodná pravidla.
Kdy se to stane
Návrh nového občanského zákoníku schválila slovenská vláda 6. 5. 2026 a Národní rada SR ho 9. 6. 2026 posunula do druhého čtení. Ústavně právní výbor ho 15. 9. 2026 doporučil schválit ve znění pozměňovacích návrhů a 22. 9. 2026 podali poslanci v plénu další pozměňovací návrhy; o konečném znění rozhodne plénum. Navrhovaná účinnost je 1. 7. 2027 — termín i znění se ještě mohou změnit. Článek zohledňuje stav k 26. 9. 2026.
Pokud vaše firma stojí na vzorových smlouvách a VOP, vyplatí se připravit přechod s předstihem. Jak to děláme, najdete ve službě příprava na nový občanský zákoník — rádi projdeme vaši dokumentaci s dostatečným předstihem.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
