Slovenský stavební zákon (zákon č. 25/2025 Z. z.) přesunul velkou část povolování do fáze před samotným řízením. Dříve než stavebník podá návrh na řízení o stavebním záměru, musí projektovou dokumentaci zpřístupnit v informačním systému a požádat orgán územního plánování, dotčené orgány a dotčené právnické osoby o závazná stanoviska a vyjádření (§ 20 odst. 1). Učinit to může sám nebo jím pověřený projektant. Kvalita této fáze do velké míry určí, jak rychle a s jakými podmínkami projekt projde.
Kdo se vyjadřuje a v jaké formě
Dotčeným orgánem je orgán veřejné správy, který chrání zájem podle zvláštního předpisu, může-li jej stavba dotknout (§ 21 odst. 2); jejich seznam vede úřad v informačním systému a vydávají závazné stanovisko. Dotčenou právnickou osobou je zejména vlastník, správce nebo provozovatel dopravní infrastruktury a sítí technického vybavení (§ 22 odst. 1); vydává závazné vyjádření s konkrétními oprávněnými požadavky na zapracování do projektu stavby (§ 22 odst. 3). Projednat lze samotný stavební záměr, nebo stavební záměr spolu s projektem stavby (§ 20 odst. 2).
Zákon klade na obsah závazného stanoviska přísné požadavky. Dotčený orgán smí uplatňovat požadavky pouze v rozsahu své zákonné působnosti, musí uvést ustanovení předpisu, na jehož základě jedná, konkrétní požadavky přezkoumatelně odůvodnit a uvést, zda stanovisko nahrazuje i posouzení dalších stupňů dokumentace (§ 21 odst. 6). Vlastním stanoviskem je vázán, ledaže se změnil předpis nebo se podstatně změnily skutkové okolnosti či podklady (§ 21 odst. 7).
Lhůty a mlčení úřadu
Pro harmonogram projektu je klíčová lhůta, jejíž zmeškání má pro dotčený orgán následek:
Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, lhůta pro vydání závazného stanoviska orgánu územního plánování a závazného stanoviska dotčeného orgánu je 30 dnů ode dne doručení žádosti, nebo u složitých staveb 60 dnů, o čemž je dotčený orgán povinen žadatele vyrozumět. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko podle první věty, předpokládá se, že nemá připomínky ani požadavky na obsah stavebního záměru, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
— Český překlad § 21 odst. 9 zákona č. 25/2025 Z. z.
Obdobnou lhůtu (30 dnů, u složitých staveb nejvýše 60 dnů) a obdobný předpoklad, že nemá připomínky ani oprávněné požadavky, zákon určuje pro závazné vyjádření dotčené právnické osoby (§ 22 odst. 5). U doložky souladu k projektu stavby zákon určuje, že nevydá-li ji dotčený orgán ve lhůtě, předpokládá se, že požadavky ze závazného stanoviska jsou splněny a doložka je souhlasná (§ 24 odst. 2 a 3).
Fikce má dvě slabá místa. U závazného stanoviska dotčeného orgánu zákon připouští, že zvláštní předpis určí jinou lhůtu nebo jiný následek (§ 21 odst. 9), takže u každého orgánu je třeba ověřit i jeho předpis. A neobsahuje-li žádost dostatečně přesné podklady, orgán vyzve žadatele k jejímu upřesnění v určené lhůtě, během které lhůta pro vydání stanoviska neběží (§ 21 odst. 8); stejně tak u závazného vyjádření dotčené právnické osoby (§ 22 odst. 5). Kdo se chce na fikci spolehnout, potřebuje úplnou žádost a prokazatelné datum jejího doručení. Nepožádal-li stavebník o stanovisko, ačkoli měl, musí o ně požádat dodatečně (§ 21 odst. 10).
Obrana proti podmínkám
Stavebník může obsah závazného stanoviska dotčeného orgánu namítat u jeho věcně příslušného nadřízeného orgánu do 15 dnů ode dne doručení (§ 21 odst. 13). Proti stanovisku orgánu územního plánování se námitka podává u Úřadu pro územní plánování a výstavbu podle zvláštního předpisu (§ 21 odst. 14). Ostatní účastníci řízení, například sousedé, mohou obsah závazného stanoviska napadnout až odvoláním proti rozhodnutí o stavebním záměru (§ 21 odst. 15).
Patnáctidenní lhůta je krátká a při desítkách stanovisek snadno unikne. Každé stanovisko proto doporučujeme po doručení posoudit ze tří hledisek: zda požadavek patří do působnosti orgánu, zda má oporu v uvedeném předpisu a zda je odůvodněn tak, aby se dal přezkoumat. Podmínku, která tato kritéria nesplňuje a projekt podstatně prodraží nebo omezí, je vhodné namítat, nikoli mlčky zapracovat. U správců sítí zákon hovoří o oprávněných požadavcích; jejich požadavky na přeložky, kapacity nebo věcná břemena se mohou promítnout do smluv o připojení nebo o věcném břemeni, které je vhodné připravit souběžně s projektem.
Zpráva o projednání jako výsledek
Všechna stanoviska a vyjádření vyhodnotí stavebník nebo pověřený projektant ve zprávě o projednání stavebního záměru, v níž uvede, kdo připomínku uplatnil a jak byla vyhodnocena; zpráva je spolu se stavebním záměrem podkladem pro řízení (§ 23). Do zprávy patří i stanoviska, u kterých nastala fikce (§ 21 odst. 9). Zajišťuje-li projednání projektant, odpovídá za podklady ve sjednaném rozsahu (§ 35 odst. 9), proto má smlouva s ním určit, kdo sleduje lhůty a kdo rozhoduje o námitkách. Rozdělení podkladů mezi investora a projektanta rozebíráme v otázce kdo zajišťuje podklady pro projektanta.
Právní vrstvu projednání, tedy vyhodnocení podmínek, námitky u nadřízených orgánů a smlouvy se správci sítí a sousedy, zajišťujeme v rámci služby inženýring a právní podpora povolování. Technickou část ponecháváme projektantovi a s ním se koordinujeme.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
