Pomlouvání u klíčového zákazníka, klamavá srovnávací kampaň konkurenta či série vymyšlených recenzí poškozují aktivum, které firma buduje roky. Dlouho přitom nebylo jisté, zda si společnost může za samotný zásah do pověsti — bez prokazování ušlého zisku — nárokovat peníze. V Česku na to v lednu 2025 odpovědělo plénum Ústavního soudu; na Slovensku odpověď stojí přímo v zákoně. Oba režimy fungují jinak a vyplatí se je nezaměňovat.
Česko: plénum Ústavního soudu uzavřelo desetiletou mezeru
Český občanský zákoník od roku 2014 ukládá povinnost odčinit nemajetkovou újmu — nebyla-li výslovně ujednána — pouze v případech, které zvlášť stanoví zákon (§ 2894 odst. 2), a zásah do pověsti právnické osoby mezi nimi chyběl. Nejvyšší soud ČR proto v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 327/2021 uzavřel, že se právnická osoba peněžitého zadostiučinění domoci nemůže. Stejnou právní doktrínu následně zpochybnil spolek Milion chvilek v jiném řízení o vlastní pověsti. Jak rekapituluje nález Pl. ÚS 26/24, podkladem jeho ústavní stížnosti bylo rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2494/2022; spolek nebyl účastníkem věci 23 Cdo 327/2021.
Plénum Ústavního soudu ČR nálezem sp. zn. Pl. ÚS 26/24 ze dne 15. ledna 2025, zveřejněným 22. ledna 2025, návrh na zrušení § 135 a § 2894 odst. 2 českého občanského zákoníku zamítlo — současně však vyslovilo, že účinná ochrana dobré pověsti právnických osob zaručená čl. 10 odst. 1 Listiny vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 českého občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu — podle okolností i v penězích. Soud zároveň vytyčil hranici: ochrana pověsti nesmí sloužit ke strategickým žalobám proti kritice ve věcech veřejného zájmu (SLAPP), soudy mají odlišovat výkon práva od šikany.
Užitečný zůstává i starší závěr české judikatury: dobrá pověst se předpokládá. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1385/2006 má právnická osoba dobrou pověst od svého vzniku, dokud se neprokáže opak; hodnotí se přitom podle jejího chování v obchodních vztazích — kdo své závazky neplní řádně a včas, na dobrou pověst se neodvolá.
Slovensko: nárok stojí přímo v občanském zákoníku
Slovenské právo analogii nepotřebuje. Ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby upravuje § 19b občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Zb.) a s peněžitým zadostiučiněním výslovně počítá:
Při neoprávněném použití názvu právnické osoby se lze u soudu domáhat, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; lze se také domáhat přiměřeného zadostiučinění, které lze požadovat i v penězích. — Český překlad § 19b odst. 2 zákona č. 40/1964 Zb.
Podle § 19b odst. 3 platí totéž přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby. Ochrana není omezena na konkurenty — může směřovat i proti médiu, bývalému obchodnímu partnerovi či recenzentovi, kterého se podaří ztotožnit; vždy však musí jít o neoprávněný zásah. Výši zadostiučinění zákon neurčuje a posuzuje ji soud, proto záleží na důkazech o intenzitě a dosahu zásahu.
Nekalá soutěž: druhá linie proti konkurentům
Pokud pověst poškozuje jiný soutěžitel, nastupuje vedle toho slovenský obchodní zákoník. Nekalou soutěží je podle § 44 jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Mezi vyjmenovanými skutkovými podstatami je zlehčování (§ 50) — šíření nepravdivých, ale i pravdivých údajů způsobilých přivodit újmu (u pravdivých s výjimkou oprávněné obrany a srovnávací reklamy) — a parazitování na pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele (§ 48). Nároky jsou nastaveny obdobně jako při ochraně pověsti:
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, se mohou proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které lze poskytnout i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. — Český překlad § 53 zákona č. 513/1991 Zb.
Režimy se liší podmínkami: nekalosoutěžní ochrana předpokládá soutěžní vztah a rozpor s dobrými mravy soutěže, ochrana podle § 19b občanského zákoníku funguje i mimo konkurenční boj. Nároky lze uplatnit i vedle sebe; kterou úpravu na skutek použít, posoudí soud.
Co z toho vyplývá pro vaši firmu
- Zásah zdokumentujte hned: snímky obrazovky s datem, archivované verze stránek, svědectví obchodních partnerů. Obsah z internetu mizí rychle a důkazní břemeno nese žalobce.
- Zaznamenejte následky — zrušené objednávky, otázky klientů, pokles poptávky. Peněžité zadostiučinění není podmíněno vznikem škody, jeho výši však tyto skutečnosti ovlivní; náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení lze žádat vedle něj.
- Začněte kvalifikovanou výzvou ke stažení tvrzení a omluvě. Někdy věc vyřeší rychleji než žaloba a v případném sporu poslouží jako důkaz, že rušitel o zásahu věděl.
- Působíte i v Česku? Nález Pl. ÚS 26/24 je přímou oporou peněžitého nároku, argumentace se však staví na českých předpisech — oba režimy je třeba vést odděleně.
Pokud někdo poškozuje pověst vaší firmy, rozhoduje rychlost a kvalita důkazů. Pomůžeme s ochranou před nekalou soutěží a poškozením pověsti, s vyčíslením a uplatněním nároků na náhradu škody a bezdůvodné obohacení i se zastupováním v soudním sporu.
Jak to bude podle nového občanského zákoníku
Národní rada Slovenské republiky 1. října 2026 schválila nový slovenský občanský zákoník, který nabude účinnosti 1. července 2027. Pravidlo, že při neoprávněném zásahu do dobré pověsti má právnická osoba stejná práva jako při nekalé soutěži, nahradí dnešní § 19b. Nový zákoník neruší úpravu nekalé soutěže v obchodním zákoníku a její vztah k nové úpravě definitivně určí až doprovodná novela. Podle důvodové zprávy úprava navazuje na úvahy z nálezu českého Ústavního soudu Pl. ÚS 26/24. Firma bude moci žádat zejména:
- odstranění protiprávního stavu a zdržení se zásahu, pokud hrozí jeho opakování, i dříve, než k němu dojde,
- informace o rozsahu, způsobu a důsledcích zásahu,
- náhradu účelně vynaložených nákladů předžalobní výzvy,
- podle důvodové zprávy i odčinění nemajetkové újmy.
Peněžité odčinění však bude možné, jen pokud nestačí jiný způsob a jsou splněny podmínky odpovědnosti za škodu. Dokazování bude záviset na režimu odpovědnosti; u zásahu souvisejícího s provozem podniku nelze bez dalšího tvrdit, že zavinění musí prokazovat poškozená firma. Jiné odčinění, například omluva, bude možné i při nezaviněném zásahu. Pokud se rušitel písemně zaváže zdržet se jednání z výzvy a přijme přiměřenou pokutu za každé další porušení, hrozba opakování se bude považovat za pominulou až do dalšího porušení.
U konkurenta zanikne zlehčování jako samostatná skutková podstata. Nepravdivé nebo klamavé informace o konkurentovi určené firemním zákazníkům budou klamáním jiných zákazníků, pokud mohou uvést průměrného zákazníka v omyl a ovlivnit jeho rozhodnutí. Pravdivou a neklamavou informaci by bylo možné posoudit zejména podle generální klauzule o nepoctivém jednání, u srovnávací reklamy i jako nedovolené srovnávání.
Nároky ze zásahů, k nimž došlo do 30. června 2027, se budou posuzovat podle dosavadních předpisů. Pokud zásah trvá, uchovejte důkaz, kdy se rušitel o nepravdivosti dozvěděl, například doručenou výzvu. Více v článku o náhradě škody.
Stav k 22. 10. 2026: zákon je schválen a 20. 10. 2026 jej podepsal prezident, ve Sbírce zákonů však zatím nebyl vyhlášen. Do 30. 6. 2027 platí úprava popsaná výše v článku.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 22. 10. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
