Pomlouvání u klíčového zákazníka, klamavá srovnávací kampaň konkurenta či série vymyšlených recenzí poškozují aktivum, které firma buduje roky. Dlouho přitom nebylo jisté, zda si společnost může za samotný zásah do pověsti — bez prokazování ušlého zisku — nárokovat peníze. V Česku na to v lednu 2025 odpovědělo plénum Ústavního soudu; na Slovensku odpověď stojí přímo v zákoně. Oba režimy fungují jinak a vyplatí se je nezaměňovat.
Česko: plénum Ústavního soudu uzavřelo desetiletou mezeru
Český občanský zákoník od roku 2014 ukládá povinnost odčinit nemajetkovou újmu — nebyla-li výslovně ujednána — pouze v případech, které zvlášť stanoví zákon (§ 2894 odst. 2), a zásah do pověsti právnické osoby mezi nimi chyběl. Nejvyšší soud ČR proto v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 327/2021 uzavřel, že se právnická osoba peněžitého zadostiučinění domoci nemůže. Stejnou právní doktrínu následně zpochybnil spolek Milion chvilek v jiném řízení o vlastní pověsti. Jak rekapituluje nález Pl. ÚS 26/24, podkladem jeho ústavní stížnosti bylo rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2494/2022; spolek nebyl účastníkem věci 23 Cdo 327/2021.
Plénum Ústavního soudu ČR nálezem sp. zn. Pl. ÚS 26/24 ze dne 15. ledna 2025, zveřejněným 22. ledna 2025, návrh na zrušení § 135 a § 2894 odst. 2 českého občanského zákoníku zamítlo — současně však vyslovilo, že účinná ochrana dobré pověsti právnických osob zaručená čl. 10 odst. 1 Listiny vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 českého občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu — podle okolností i v penězích. Soud zároveň vytyčil hranici: ochrana pověsti nesmí sloužit ke strategickým žalobám proti kritice ve věcech veřejného zájmu (SLAPP), soudy mají odlišovat výkon práva od šikany.
Užitečný zůstává i starší závěr české judikatury: dobrá pověst se předpokládá. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1385/2006 má právnická osoba dobrou pověst od svého vzniku, dokud se neprokáže opak; hodnotí se přitom podle jejího chování v obchodních vztazích — kdo své závazky neplní řádně a včas, na dobrou pověst se neodvolá.
Slovensko: nárok stojí přímo v občanském zákoníku
Slovenské právo analogii nepotřebuje. Ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby upravuje § 19b občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Zb.) a s peněžitým zadostiučiněním výslovně počítá:
Při neoprávněném použití názvu právnické osoby se lze u soudu domáhat, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; lze se také domáhat přiměřeného zadostiučinění, které lze požadovat i v penězích. — Český překlad § 19b odst. 2 zákona č. 40/1964 Zb.
Podle § 19b odst. 3 platí totéž přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby. Ochrana není omezena na konkurenty — může směřovat i proti médiu, bývalému obchodnímu partnerovi či recenzentovi, kterého se podaří ztotožnit; vždy však musí jít o neoprávněný zásah. Výši zadostiučinění zákon neurčuje a posuzuje ji soud, proto záleží na důkazech o intenzitě a dosahu zásahu.
Nekalá soutěž: druhá linie proti konkurentům
Pokud pověst poškozuje jiný soutěžitel, nastupuje vedle toho slovenský obchodní zákoník. Nekalou soutěží je podle § 44 jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Mezi vyjmenovanými skutkovými podstatami je zlehčování (§ 50) — šíření nepravdivých, ale i pravdivých údajů způsobilých přivodit újmu (u pravdivých s výjimkou oprávněné obrany a srovnávací reklamy) — a parazitování na pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele (§ 48). Nároky jsou nastaveny obdobně jako při ochraně pověsti:
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, se mohou proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které lze poskytnout i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. — Český překlad § 53 zákona č. 513/1991 Zb.
Režimy se liší podmínkami: nekalosoutěžní ochrana předpokládá soutěžní vztah a rozpor s dobrými mravy soutěže, ochrana podle § 19b občanského zákoníku funguje i mimo konkurenční boj. Nároky lze uplatnit i vedle sebe; kterou úpravu na skutek použít, posoudí soud.
Co z toho vyplývá pro vaši firmu
- Zásah zdokumentujte hned: snímky obrazovky s datem, archivované verze stránek, svědectví obchodních partnerů. Obsah z internetu mizí rychle a důkazní břemeno nese žalobce.
- Zaznamenejte následky — zrušené objednávky, otázky klientů, pokles poptávky. Peněžité zadostiučinění není podmíněno vznikem škody, jeho výši však tyto skutečnosti ovlivní; náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení lze žádat vedle něj.
- Začněte kvalifikovanou výzvou ke stažení tvrzení a omluvě. Někdy věc vyřeší rychleji než žaloba a v případném sporu poslouží jako důkaz, že rušitel o zásahu věděl.
- Působíte i v Česku? Nález Pl. ÚS 26/24 je přímou oporou peněžitého nároku, argumentace se však staví na českých předpisech — oba režimy je třeba vést odděleně.
Pokud někdo poškozuje pověst vaší firmy, rozhoduje rychlost a kvalita důkazů. Pomůžeme s ochranou před nekalou soutěží a poškozením pověsti, s vyčíslením a uplatněním nároků na náhradu škody a bezdůvodné obohacení i se zastupováním v soudním sporu.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
