Odchod, smrt nebo exekuce společníka: jak zachovat veřejnou obchodní a komanditní společnost

Veřejná obchodní společnost stojí na tom, že společníci podnikají společně a ručí celým svým majetkem. Zákon z toho vyvozuje, že když jeden ze společníků vypadne, společnost se zpravidla zrušuje. Na rozdíl od s.r.o., kde se obchodní podíl dědí nebo převádí a společnost pokračuje, je u veřejné obchodní společnosti pokračování výjimkou, kterou je třeba zajistit smlouvou nebo včasným rozhodnutím ostatních společníků.

Kdy se společnost zrušuje

Kromě obecných důvodů zrušení vyjmenovává zákon zvláštní důvody pro veřejnou obchodní společnost (§ 88 odst. 1). Patří k nim výpověď společníka u smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, podaná nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku, pokud smlouva neurčuje něco jiného, dále smrt společníka, zánik právnické osoby, která je společníkem, prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutí návrhu na něj pro nedostatek majetku, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a doručení exekučního příkazu na podíl společníka. Další důvody si mohou společníci určit ve smlouvě.

U událostí na straně jednoho společníka je tedy rozhodující, co se stane potom. U většiny z nich zákon nabízí ostatním společníkům možnost společnost zachránit:

U důvodů zrušení společnosti uvedených v odstavci 1 písm. a), c), d), e), f) a g) se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, kterého se důvod zániku týká. Takovou dohodu o změně společenské smlouvy je třeba učinit ve lhůtě tří měsíců od zrušení společnosti, jinak toto právo zaniká.

— Český překlad § 88 odst. 2 zákona č. 513/1991 Zb.

Tři měsíce jsou krátká doba, zejména pokud společník zemře a ostatní řeší vedle společnosti i rodinné a obchodní věci. Pokud ve společnosti zůstane jediný společník, nemá dohodu s kým uzavřít; pro tento případ zákon nabízí převzetí jmění bez likvidace do jednoho měsíce, které rozebíráme v otázce co se stane, když zůstane jediný společník.

Smrt společníka a dědicové

Smrt společníka společnost nezruší, pokud společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic, ten se o svou účast přihlásí a ve společnosti zůstávají alespoň dva další společníci (§ 88 odst. 1 písm. c)). Postup přihlášení je přesný:

Pokud smrtí společníka nezaniká společnost, může se dědic přihlásit o svou účast ve společnosti do jednoho měsíce od skončení řízení o dědictví. Přihlášením vstupuje dědic do práv a povinností zemřelého společníka ke dni jeho smrti. Přihlášení musí být písemné a podpis dědice musí být úředně ověřen.

— Český překlad § 91 odst. 1 zákona č. 513/1991 Zb.

Dědic, který se nepřihlásí, má právo na vypořádací podíl (§ 91 odst. 2). Pokud je dědiců více, každý rozhoduje sám za sebe o své části a podíl zemřelého se mezi ně rozdělí v poměru jejich dědických podílů (§ 91 odst. 3). Kdo chce, aby rodina mohla ve firmě pokračovat, musí tuto možnost do společenské smlouvy výslovně napsat; bez ní zůstává při smrti společníka jen tříměsíční dohoda ostatních podle § 88 odst. 2, případně převzetí jmění jediným zbývajícím společníkem podle § 88a.

Konkurz a exekuce na společníka

Konkurz na majetek společníka nebo exekuční příkaz na jeho podíl ohrožují společnost, aniž by ostatní společníci něco zanedbali. Pokud se společnost zachrání dohodou podle § 88 odst. 2, vzniká dotčenému společníkovi nárok na vypořádací podíl (§ 89). Zákon počítá i s návratem: pokud se konkurz zruší z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, účast společníka se obnovuje a společnost má nárok na vrácení vyplaceného vypořádacího podílu; obdobně to platí při zastavení exekuce (§ 88 odst. 3). Pokud společnost ještě nezanikla, mohou se společníci za těchto podmínek dohodnout, že nadále trvá (§ 88 odst. 4).

Vystoupení a neshody mezi společníky

Dobrovolně lze ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy, pokud v ní zůstanou alespoň dva společníci (§ 83). Úprava veřejné obchodní společnosti v obchodním zákoníku neobsahuje zvláštní postup, kterým by ostatní společníci mohli společníka vyloučit. Při podstatném porušení společenské smlouvy může soud na návrh jiného společníka zrušit celou společnost (§ 90). Smlouva může doplnit i vlastní důvody zrušení (§ 88 odst. 1 písm. h)), na ty se však dohoda o pokračování společnosti podle § 88 odst. 2 nevztahuje, takže nejde o nástroj k odchodu jednoho společníka. K tomu slouží spíše smluvní pravidla vystoupení a vypořádání společníka, který odchází. Odchodem přitom nekončí ručení za dříve vzniklé závazky, jak vysvětluje otázka ručení společníka po vystoupení.

Vypořádací podíl

Pokud společnost pokračuje bez společníka podle § 88 odst. 2 nebo její jmění převezme jediný zbývající společník, dostává bývalý společník nebo jeho dědic vypořádací podíl, který se vypočítá obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku (§ 89); na toto ustanovení odkazuje i úprava dědice, který se o účast nepřihlásí (§ 91 odst. 2). Likvidační zůstatek se podle zákona dělí nejprve do výše hodnoty splacených vkladů a zbytek rovným dílem, pokud společenská smlouva neurčí jinak (§ 92). U společnosti, která má hodnotný majetek a malé vklady, proto může zákonný výpočet vyjít jinak, než by společníci považovali za spravedlivé. Způsob ocenění a splatnost vypořádacího podílu je rozumné dohodnout předem.

Komanditní společnost

Na komanditní společnost se pravidla veřejné obchodní společnosti použijí přiměřeně (§ 93 odst. 2). Pro komanditistu však zákon činí výjimku: jeho smrt, omezení způsobilosti, konkurz ani zánik právnické osoby, která je komanditistou, nejsou důvodem zrušení společnosti; při konkurzu zaniká pouze jeho účast (§ 102). U komplementářů platí stejná rizika jako u společníků veřejné obchodní společnosti. Pokud zanikne účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se společnost bez likvidace změní na veřejnou obchodní společnost (§ 103). Zvlášť citlivá je struktura, ve které je komplementářem s.r.o.; její rizika rozebírá článek komanditní společnost se s.r.o. jako komplementářem.

Co dohodnout ve společenské smlouvě

Společenská smlouva osobní společnosti by měla řešit vstup dědiců, postup ostatních společníků při konkurzu či exekuci na někoho z nich, důvody a pravidla vystoupení, výpočet a splatnost vypořádacího podílu a vlastní důvody zrušení. Takovou smlouvu připravíme v rámci služeb založení veřejné obchodní společnosti a založení komanditní společnosti. Zda je pro váš záměr osobní společnost vůbec vhodná, rozebírá článek kdy má osobní společnost smysl namísto s.r.o..