Podnikatel, který působí na Slovensku i v Česku a potřebuje akciovou společnost, si musí vybrat, podle kterého práva ji založí. Slovenskou akciovou společnost upravuje slovenský obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Zb.), českou zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Obě formy mají společný základ, tedy jmění rozvržené na akcie, valnou hromadu a oddělení majetku společnosti od majetku akcionářů. V detailech, které rozhodují o nákladech a o tom, kdo společnost řídí, se však liší.
Kdo může společnost založit a v jaké formě
Na Slovensku omezuje zákon zakládání jedinou osobou:
Společnost může založit jeden zakladatel, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dva nebo více zakladatelů.
— Český překlad § 162 odst. 1 zákona č. 513/1991 Zb.
Podnikatel, který chce slovenskou akciovou společnost založit bez společníka, to proto může udělat pouze prostřednictvím své firmy. Česká úprava takovou podmínku nemá a kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel, který je fyzickou osobou (§ 11 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.).
Rozdíl je i ve formě zakladatelského dokumentu. V Česku se akciová společnost zakládá přijetím stanov (§ 250 odst. 1), které jako společenská smlouva nebo zakladatelská listina vyžadují formu veřejné listiny (§ 8 odst. 1 a 2), tedy notářského zápisu. Na Slovensku novela od 17. srpna 2026 vypustila větu, která u akciové společnosti notářský zápis žádala výslovně, obecné pravidlo o dvou formách (§ 57 odst. 1) však ustupuje jiným ustanovením zákona — a ta u a.s. zůstala: § 172 odst. 2 i § 171 odst. 3 s notářským zápisem počítají. Zakladatelská smlouva slovenské a.s. proto zůstává u notáře stejně jako v Česku. Rozbor je v otázce zakladatelská smlouva a.s. po novu.
Kapitál a jeho splacení
Největší rozdíl je ve výši kapitálu. Slovenská akciová společnost potřebuje základní kapitál alespoň 25 000 eur (§ 162 odst. 3 slovenského obchodního zákoníku). Česká podstatně více:
Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.
V eurech může česká společnost kapitál vyjádřit, pouze pokud vede účetnictví v eurech (§ 246 odst. 1). Před podáním návrhu na zápis musí být splaceno emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií na účet zřízený správcem vkladů (§ 253 odst. 1), podrobně v otázce základní kapitál české a.s. a jeho splacení. Na Slovensku musí být před vznikem společnosti splaceno nejméně 30 % peněžitých vkladů (§ 175 slovenského obchodního zákoníku) a správce vkladů vydává písemné prohlášení o splacení vkladů, které se přikládá k návrhu na zápis (§ 60 odst. 4). V obou zemích platí, že zbytek emisního kurzu je třeba splatit ve lhůtě podle stanov, nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti (§ 177 odst. 1 slovenského obchodního zákoníku, § 344 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.).
Orgány společnosti
Slovenská akciová společnost má pevnou strukturu: představenstvo jako statutární orgán a dozorčí radu s nejméně třemi členy (§ 200 odst. 1). Členem představenstva i dozorčí rady může být pouze fyzická osoba (§ 194 odst. 2 a § 200 odst. 4).
Česká úprava nabízí volbu. Společnost si ve stanovách vybere dualistický systém s představenstvem a dozorčí radou, nebo monistický systém se správní radou, a v pochybnostech platí dualistický (§ 396). Správní rada má tři členy, neurčí-li stanovy jinak (§ 457 odst. 1), takže pokud stanovy určí jednočlennou správní radu, může českou akciovou společnost řídit i jediná osoba. Členem orgánu může být i právnická osoba, která však musí k výkonu funkce zmocnit jednu fyzickou osobu (§ 46a odst. 1). Jak mezi systémy vybrat, rozebírá článek česká a.s. se správní radou nebo s představenstvem.
Akcie a evidence akcionářů
V obou zemích lze vydat akcie na jméno i na doručitele (v Česku na majitele), listinné i zaknihované. Akcii na doručitele připouští slovenský zákon pouze jako zaknihovanou (§ 156 odst. 2), český pouze jako zaknihovanou nebo imobilizovanou (§ 274 odst. 2). U listinných akcií na jméno se liší evidence. Slovenská společnost seznam akcionářů bez zbytečného odkladu předává centrálnímu depozitáři (§ 156 odst. 6), česká jej vede sama (§ 264 odst. 1). Obě úpravy dovolují převoditelnost akcií na jméno ve stanovách omezit, nikoli však vyloučit (§ 156 odst. 9 slovenského obchodního zákoníku, § 270 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.). Volbu akcií u české společnosti popisuje otázka akcie české a.s. na jméno nebo na majitele.
Česká akciová společnost má navíc povinnost bez zbytečného odkladu po vzniku zveřejňovat údaje na vlastních internetových stránkách (§ 7 odst. 2), o čemž hovoří otázka musí mít česká a.s. webovou stránku.
Jak se rozhodnout
Při výběru země nerozhoduje pouze kapitál. Důležité je, kde bude společnost podnikat a platit daně, kde má banky a investory a kdo ji má řídit. Má-li akciovou společnost založit a vést jeden člověk, česká forma s jednočlennou správní radou to umožňuje přímo. Slovenská vyžaduje při založení mateřskou firmu nebo druhého zakladatele a vždy také dozorčí radu s nejméně třemi členy. Je-li rozhodující nižší kapitál, vychází lépe slovenská akciová společnost.
Založíme akciovou společnost v obou zemích, případně celou strukturu najednou. Slovenskou a.s. připravíme ve službě založení a.s. na Slovensku, českým zakladatelům ji založíme na dálku. Českou a.s. zakládáme ve službě založení a.s. v Česku: notářský zápis u českého notáře vyřídíme na základě plné moci.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
