Firmy, které spolupracují s dodavateli, obchodními zástupci či IT specialisty na Slovensku i v Česku, často používají jednu šablonu smlouvy pro obě země. U zákazu konkurence po skončení spolupráce se to nemusí vyplatit: slovenské a české právo mohou tutéž doložku posoudit podle odlišných pravidel. Před jejím použitím je proto třeba prověřit rozhodné právo i povahu spolupráce.
Slovensko: rozhoduje typ smlouvy a přiměřenost zákazu
Výslovné pravidlo má slovenský obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Zb.) pouze pro obchodní zastoupení:
Ve smlouvě lze písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesmí nejdéle dva roky po skončení smlouvy na určeném území nebo vůči určenému okruhu zákazníků na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.
— Český překlad § 672a odst. 1 obchodního zákoníku
Tato kritéria se přímo uplatní u obchodního zastoupení. U smlouvy o dílo či jiné obchodní spolupráce je třeba samostatně posoudit povahu vztahu, chráněný zájem a přiměřenost omezení; bez dalšího nelze prohlásit dvouletý strop nebo kompenzaci za univerzální podmínku platnosti každé obchodní doložky.
Ve sporu, který se později dostal k Nejvyššímu soudu SR pod sp. zn. 4Obdo/17/2016, nižší soudy vyhodnotily konkrétní tříletý zákaz bez územního vymezení a bez kompenzace jako neplatný a nepřiznaly ani související smluvní pokutu. Nejvyšší soud však dovolání odmítl a výslovně se nezabýval věcnou správností tohoto posouzení. Jde proto o příklad rizika konkrétního ujednání, nikoli o meritorní závěr Nejvyššího soudu pro všechny obchodní vztahy. Podrobnosti rozebíráme v odpovědích o konkurenční doložce obchodního zástupce a o zákazu konkurence sjednaném s OSVČ.
Česko: kompenzace není podmínkou platnosti
Český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje konkurenční doložky obecně v § 2975. Podle výkladu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 27 Cdo 3424/2019) je třeba určit činnost, které se zákaz týká, a jeho rozsah — postačí přitom území nebo okruh osob, není třeba obojí; k neurčité doložce se nepřihlíží. Časový strop činí pět let a zákon výslovně určuje i následek jeho překročení: ujednání na delší dobu nebo na neurčito doložku neshodí, pouze se zkrátí — platí, že byla sjednána na pět let. A především: finanční protiplnění český zákon nevyžaduje a jeho absenci nijak nesankcionuje, jak výslovně uvedl Nejvyšší soud ČR v témže rozhodnutí. Výše protiplnění nebo jiná plnění mezi stranami se však zohledňují při posouzení přiměřenosti.
Obrana zavázané strany proto v Česku stojí jinde — na poměru mezi rozsahem zákazu a potřebnou ochranou oprávněného. Doložku, která omezuje více, než tato ochrana vyžaduje, může soud omezit, zrušit nebo prohlásit za neplatnou; učiní tak však pouze na návrh dotčené strany, nikoli z úřední povinnosti. Bezpečnější je proto zákaz zaměřit na konkrétní klienty a obchodní partnery oprávněného, než jej formulovat jako obecný zákaz jakékoli činnosti. U obchodního zastoupení platí zvláštní § 2518 zákona č. 89/2012 Sb. s dvouletým stropem, podobný slovenské úpravě; doložka na delší dobu je tam neplatná, nezkracuje se.
Společné riziko obou zemí: překvalifikace na závislou práci
Pokud spolupracovník pracuje osobně, podle pokynů objednatele, jeho jménem a ve vztahu podřízenosti, hrozí v obou zemích posouzení vztahu jako závislé práce — a doložku pak lze posuzovat podle pracovního práva. Slovenský § 83a zákoníku práce požaduje ujednání přímo v pracovní smlouvě, trvání nejvýše jeden rok a peněžitou náhradu nejméně 50 % průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc omezení. Český § 310 zákoníku práce má stejný roční strop a vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku. Obě úpravy navíc připouštějí doložku jen u zaměstnance, který v zaměstnání může získat informace nebo znalosti, jejichž využití by zaměstnavateli mohlo způsobit podstatnou újmu, v Česku závažným způsobem ztížit jeho činnost (§ 83a odst. 2, § 310 odst. 2). České pracovní právo mimo konkurenční doložku smluvní pokuty nepřipouští (§ 346d odst. 7). Jak se doložka posuzuje po skončení zaměstnání, píšeme v odpovědi o platnosti konkurenční doložky.
Co z toho plyne pro smlouvy
- Jedna šablona pro obě země je riziková. Doložku je třeba psát podle práva, kterým se smlouva řídí, a s vědomím, kde bude zavázaná strana skutečně působit.
- Na Slovensku rozlišujte typ spolupráce. U obchodního zastoupení dodržte § 672a včetně dvouletého stropu. U ostatních obchodních smluv posuďte rozsah zákazu, jeho odůvodnění a vyváženost ujednání; nepřiměřená doložka ohrožuje i smluvní pokutu.
- V Česku pište úzce, nikoli dlouze. Kompenzace není povinná, přehnaný rozsah však soud na návrh protistrany může omezit, zrušit nebo doložku prohlásit za neplatnou. Vymezte činnost a území nebo okruh osob.
- Posuzujte povahu vztahu, nikoli pouze text. Doložka nezachrání spolupráci, která je ve skutečnosti zaměstnáním — tehdy mohou nastoupit přísné pracovněprávní limity obou zemí.
Jak doložku nastavit správně
Doložky pro obě jurisdikce připravíme v rámci obchodní smlouvy na míru nebo dvojjazyčných smluv, stávající ujednání prověříme při revizi a kontrole smlouvy a rámec spolupráce s OSVČ nastavíme tak, aby ochrana klientely nestála na neplatném ujednání. Poslat nám doložku k posouzení se vyplatí dříve, než ji podepíšete — nebo dříve, než ji začnete vymáhat.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 26. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
