Obchodní podmínky při prodeji českým firmám: co se změní, když platí české právo

Slovenský výrobce nebo velkoobchod má vyladěné VOP, na které odkazuje v nabídkách i v potvrzeních objednávek. Když začne dodávat českým firmám, přirozeně je používá dál. U přeshraničního obchodu však nerozhoduje jen text podmínek, ale i to, kterým právem se smlouva řídí. A to nemusí být slovenské.

Nejprve rozhodné právo

Smlouva se řídí právním řádem, který si strany zvolí (čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I). Pokud si jej nezvolí, řídí se smlouva o prodeji zboží právem země obvyklého pobytu prodávajícího a smlouva o poskytování služeb právem země obvyklého pobytu poskytovatele (čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 593/2008). Slovenský dodavatel bez volby práva tedy zpravidla zůstává ve slovenském právu. České právo se uplatní zejména tehdy, pokud si je strany zvolí, například doložkou o volbě práva v nákupních podmínkách českého odběratele, stanou-li se tyto podmínky součástí smlouvy.

U prodeje zboží je zde ještě jedna vrstva. Slovensko i Česko jsou smluvními státy Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (oznámení č. 160/1991 Zb.), která se podle čl. 1 odst. 1 písm. a) použije na kupní smlouvy mezi stranami s místem podnikání v různých smluvních státech. Strany její použití mohou vyloučit (čl. 6). Pokud ji nevyloučí, použije se na otázky, které úmluva upravuje, přednostně před vnitrostátním zákonem. Zda k vyloučení stačí samotný odkaz VOP na slovenský či český zákon, nemusí být jednoznačné, proto je bezpečnější rozhodnout o úmluvě ve smlouvě výslovně.

Když si podmínky odporují

Typická situace: vaše nabídka odkazuje na vaše VOP, objednávka českého odběratele na jeho nákupní podmínky. Úmluva OSN v takovém případě vychází z toho, že odpověď s dodatky, které podstatně mění nabídku, je protinabídkou, přičemž za podstatné považuje mimo jiné změny týkající se ceny, placení, jakosti, dodání, rozsahu odpovědnosti nebo řešení sporů (čl. 19). Český občanský zákoník volí jiný přístup. Pokud strany v nabídce i v jejím přijetí odkáží na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva podle § 1751 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. přesto uzavřena, a to s obsahem určeným v rozsahu, v jakém si podmínky neodporují. Platí to i tehdy, když to podmínky vylučují. Smlouva uzavřena není, jen pokud to některá strana vyloučí nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle. U koupě zboží, na kterou se uplatní Úmluva OSN, se uzavření smlouvy řídí jejími pravidly; české pravidlo se proto uplatní zejména tam, kde je úmluva vyloučena nebo se nepoužije, například u služeb.

Pokud se české pravidlo uplatní, smlouva vznikne a sporná ustanovení obou podmínek vypadnou. Nahradí je zákon. Doložka „platí výlučně naše VOP“ tomu podle výslovného znění nezabrání. Zabránit tomu můžete jen tak, že uzavření smlouvy bez vašich podmínek bez zbytečného odkladu vyloučíte. Slovenské právo pro tuto kolizi výslovné pravidlo nemá, jak popisujeme v odpovědi kdy se obchodní podmínky stanou součástí smlouvy.

Jednostranná změna VOP

Změnu podmínek během dlouhodobého vztahu český zákon připouští jen za podmínek podle § 1752 odst. 1. Jde o strany, které v běžném obchodním styku s větším počtem osob uzavírají smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu, a o případy, kdy z povahy závazku již při uzavření vyplývá rozumná potřeba pozdější změny. Takovou změnu v přiměřeném rozsahu si lze ujednat, ujednání je však platné jen tehdy, byl-li předem dohodnut způsob oznámení změny a má-li druhá strana právo změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět s výpovědní dobou dostatečnou k obstarání náhradního dodavatele. Pokud nebyl ujednán rozsah změn, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným okolnostmi, se kterými musela strana odkazující na podmínky počítat již při uzavření smlouvy, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů (§ 1752 odst. 2).

Překvapivá ustanovení

Největším rizikem pro slovenské VOP bývá ustanovení, které je pro druhou stranu neobvyklé. Podle § 1753 zákona č. 89/2012 Sb. je ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, neúčinné, pokud je tato strana výslovně nepřijala, a k opačnému ujednání se nepřihlíží.

Pravidlo nerozlišuje mezi spotřebiteli a podnikateli a zákon dodává, že se posuzuje nejen obsah ustanovení, ale i způsob jeho vyjádření. Omezení odpovědnosti, krátká lhůta k reklamaci či smluvní pokuta ukrytá v odstavci o dopravě proto v českém právu nemusí obstát, pokud je odběratel výslovně nepřijal. U smluv uzavíraných adhezním způsobem chrání slabší stranu i § 1800. Mezi podnikateli se od něj lze odchýlit, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku (§ 1801).

Jak VOP pro české odběratele nastavit

• Rozhodněte o právu a o úmluvě. Zvolte rozhodné právo výslovně a rozhodněte, zda chcete Úmluvu OSN použít, nebo ji vyloučit (čl. 6). Obě řešení jsou legitimní, důležité je vědět, kterými pravidly se smlouva řídí.
• Klíčová ustanovení vytáhněte do smlouvy nebo potvrzení objednávky. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním podmínek přednost ve slovenském (§ 273 odst. 2 Obchodného zákonníka) i českém právu (§ 1751 odst. 1) a výslovně přijaté ustanovení není překvapivé.
• Při kolizi podmínek jednejte hned. Pokud odběratel odkáže na své nákupní podmínky, rozhodněte bez zbytečného odkladu, zda smlouvu za takových okolností uzavřít chcete.
• Mechanismus změn pište podle § 1752. Oznámení změny, právo odmítnout ji a přiměřená výpovědní doba.
• Připravte českou jazykovou verzi, abyste snížili riziko námitky, že odběratel důležitým ustanovením nerozuměl.

Jak se kontrola standardizovaných smluv chystá i ve slovenském návrhu nového Občianskeho zákonníka, popisujeme v článku VOP pod kontrolou a odpovědnost za nepoctivé jednání. Slovenskou i českou verzi obchodních podmínek z jedné kanceláře připravujeme v rámci služby všeobecné obchodní podmínky (VOP). Pokud prodáváte do Česka na základě individuálních kupních smluv, podívejte se na službu kupní smlouva na movité věci.