Na Slovensku si ověření podpisu většina lidí spojuje s matrikou na obecním úřadě, s okresním úřadem nebo s notářem. Český právní řád zná ještě jednu cestu: ověření podpisu advokátem, které se jmenuje prohlášení o pravosti podpisu. Pokud podepisujete listinu pro české úřady, soud nebo obchodní rejstřík, vyplatí se vědět, co tento úkon je, co z něj vyplývá a kde jeho možnosti končí.
Co advokát prohlášením potvrzuje
Základ je v jediném ustanovení českého zákona o advokacii, v § 25a zákona č. 85/1996 Sb. Podle jeho prvního odstavce advokát prohlášením prohlašuje, že osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se činí na žádost této osoby a zákon mu přiznává stejné účinky, jaké má úřední ověření podpisu.
Z ustanovení vyplývají tři věci. První je, že papírový dokument musíte podepsat před advokátem. Zákon u vlastnoručního podpisu nepočítá s tím, že byste přinesli již podepsaný dokument a podpis jen uznali; uznání za vlastní připouští u elektronického podpisu. Druhou je, že prohlášení má stejné účinky jako úřední ověření podpisu, nejde tedy o slabší náhradu. Třetí je, co prohlášení nepotvrzuje: vyjadřuje se k tomu, kdo a jak dokument podepsal, nikoli k tomu, zda je obsah listiny správný nebo pravdivý. V tom se shoduje se slovenským osvědčováním na obci či okresním úřadě (§ 14 odst. 3 zákona č. 78/2026 Z. z.) i s legalizací u notáře:
Notář legalizací neosvědčuje pravdivost skutečností uváděných v listině.
— Český překlad § 58 odst. 4 zákona č. 323/1992 Zb.
Co musí prohlášení obsahovat
Doložka se vyhotovuje přímo na listině nebo na listu, který je s ní pevně spojen (§ 25a odst. 2). Zákon předepisuje její obsah poměrně podrobně (§ 25a odst. 3). Doložka obsahuje:
- pořadové číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu,
- jméno, příjmení, datum a místo narození podepisujícího a jeho adresu; pokud ji předložený doklad neobsahuje, zapíše se podle jeho ústního prohlášení,
- označení dokladu, z něhož advokát údaje zjistil,
- údaj, zda osoba dokument před advokátem podepsala, nebo elektronický podpis uznala za vlastní,
- datum a místo prohlášení,
- jméno, evidenční číslo a podpis advokáta, případně advokátního koncipienta s dodatkem „v zastoupení“,
- u elektronického podpisu kvalifikovaný elektronický podpis advokáta a kvalifikované elektronické časové razítko.
Totožnost a evidence
Podepisující prokazuje totožnost platným dokladem. Pro občana Slovenské republiky, který je z pohledu českého práva cizincem, zákon uznává cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie nebo doklad opravňující k pobytu v Česku, pokud obsahují fotografii (§ 25a odst. 9). Slovenský občanský průkaz tedy postačí.
Každé prohlášení se zapisuje do knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou vydává Česká advokátní komora až poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu (§ 25a odst. 4). Kniha má i praktický význam: podle § 25b českého zákona o advokacii musí advokát příslušný svazek knihy zapůjčit například soudu, orgánu činnému v trestním řízení a za zákonných podmínek i znalci ustanovenému v řízení. Při pozdějším zpochybnění podpisu je tedy úkon zpětně dohledatelný. Advokáta může při prohlášení zastoupit koncipient, který komoře předložil úředně ověřený vzor podpisu, nikoli však u dokumentu v elektronické podobě (§ 25a odst. 5).
Elektronický podpis
Zákon připouští prohlášení i k elektronickému podpisu. Doložka se tehdy vyhotoví elektronicky a s podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nebyla porušena jeho integrita (§ 25a odst. 2). Pro elektronické dokumenty zákon výslovně vyjmenovává případy, kdy se prohlášení neprovede (§ 25a odst. 6). Patří sem například podpis samotného advokáta, dokument bez textu, chybějící platný doklad totožnosti, podpis jiné osoby, než je osoba přítomná, zcela nevyplněný formulář nebo dokument v jiném než českém či slovenském jazyce, kterému advokát nerozumí a ke kterému není předložen úředně ověřený překlad. Podrobnosti o povinnostech advokáta dále upravuje stavovský předpis komory (§ 25a odst. 10).
Kde jsou hranice
Prohlášení o pravosti podpisu je nástroj českého práva a jeho přirozeným místem jsou listiny, které směřují do českých řízení: na obchodní rejstřík, katastr, soud či úřad. U slovenské listiny osvědčuje podpis okresní úřad, obec nebo notář (§ 3 zákona č. 78/2026 Z. z. a § 58 odst. 1 notářského řádu) a u ní se na prohlášení nespoléháme. Pokud listinu podepisujete na Slovensku a směřuje do Česka, narazíte na další omezení, které rozebíráme v článku podpis na listinu do Česka, když žijete na Slovensku.
Prohlášení také nenahrazuje úkony, které mají jiný obsah. Kde zákon vyžaduje notářský zápis, ověřený podpis jej nenahradí. A od ověření podpisu je třeba odlišovat úkony, při nichž advokát odpovídá i za obsah listiny; rozdíl vysvětlujeme v otázce kdy stačí ověřený podpis.
Jak to probíhá u nás
Nejprve posoudíme, jakou formu váš úkon a cílový úřad vyžadují, a teprve potom připravíme nebo zkontrolujeme listinu. Podpis proběhne při setkání, které k věci stejně máme, a na místě vyhotovíme doložku. Pokud je ověření součástí věci, kterou pro vás vedeme, je v ceně této služby. Podrobnosti najdete na stránce ověřování podpisů advokátem.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
