Firma se zaměstnanci na Slovensku i v Česku často předpokládá, že skončení pracovního poměru funguje v obou zemích stejně. Oba zákoníky práce skutečně sdílejí stejnou logiku: zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů, které zákon vyjmenovává, důvod musí skutkově vymezit a dodatečně jej měnit nemůže (§ 61 odst. 2 slovenského zákoníku práce, zákon č. 311/2001 Z. z., a § 50 zákona č. 262/2006 Sb.). V detailech, které rozhodují spory, se však liší. Které právo se na konkrétní pracovní poměr použije, je třeba posoudit zvlášť; tento článek porovnává samotná pravidla.
Přehled rozdílů
| Slovensko (zákon č. 311/2001 Z. z.) | Česko (zákon č. 262/2006 Sb.) | |
|---|---|---|
| Lhůta zaměstnavatele pro výpověď za porušení povinností a pro okamžité skončení | dva měsíce od zjištění, nejpozději jeden rok od vzniku důvodu (§ 63 odst. 4, § 68 odst. 2) | tři měsíce od zjištění, nejpozději patnáct měsíců od vzniku důvodu (§ 58) |
| Lhůta zaměstnance pro okamžité skončení | jeden měsíc od zjištění (§ 69 odst. 3) | dva měsíce od zjištění, nejpozději jeden rok (§ 59) |
| Výzva při neuspokojivých výsledcích | v posledních šesti měsících (§ 63 odst. 1 písm. d)) | v posledních dvanácti měsících (§ 52 písm. f)) |
| Výpovědní doba | nejméně jeden měsíc; dva měsíce při trvání poměru alespoň rok, tři měsíce při organizačních či zdravotních důvodech a trvání alespoň pět let (§ 62) | nejméně dva měsíce, při důvodech § 52 písm. f) až h) jeden měsíc (§ 51) |
| Začátek výpovědní doby | první den měsíce po doručení (§ 62 odst. 7) | den doručení výpovědi (§ 51 odst. 1) |
| Výpověď doručená před ochrannou dobou | poměr skončí posledním dnem ochranné doby (§ 64 odst. 2) | ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, zbytek běží po ní (§ 53 odst. 2) |
| Snížení náhrady mzdy při neplatném skončení | za dobu nad dvanáct měsíců, nejvýše za třicet šest měsíců (§ 79 odst. 2) | za dobu nad šest měsíců, bez zákonného stropu (§ 69 odst. 2) |
Výpovědní důvody a okamžité skončení
Při porušení povinností zaměstnance se formulace liší více, než se zdá. Slovenský zákon dovoluje výpověď pro méně závažné porušení pracovní kázně, byl-li zaměstnanec v posledních šesti měsících písemně upozorněn na možnost výpovědi. Český zákon hovoří o soustavném méně závažném porušování povinností a upozornění rovněž váže na posledních šest měsíců; navíc má samostatný důvod pro zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance (§ 52 písm. g) a h) zákona č. 262/2006 Sb.). Slovenská úprava takový samostatný výpovědní důvod nemá.
Okamžité skončení pro trestný čin je na Slovensku vázáno na pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin (§ 68 odst. 1). Český zákon vyžaduje nepodmíněný trest odnětí svobody delší než jeden rok, nebo nejméně šest měsíců, pokud zaměstnanec trestný čin spáchal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 55 odst. 1 českého zákona). Při porušení povinností slovenský zákon hovoří o závažném porušení pracovní kázně, český o porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Volbu mezi okamžitým skončením a výpovědí na Slovensku rozebíráme v článku okamžité skončení, nebo výpověď.
Výpovědní doba a ochranná doba
Největší praktický rozdíl je v počítání výpovědní doby. Na Slovensku začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení, proto záleží na tom, zda výpověď doručíte poslední den měsíce, nebo o den později. V Česku začíná dnem doručení a končí dnem, který se s ním číslem shoduje (§ 51 odst. 1 českého zákona); písemnou dohodou ji lze prodloužit nebo změnit její běh, a to stejně pro obě strany, s výjimkou výpovědi podle § 52 písm. f) až h) (§ 51 odst. 3 českého zákona).
Rozdílné jsou i následky ochranné doby, která nastane během běžící výpovědi. Slovenský poměr se prodlouží do posledního dne ochranné doby, pokud zaměstnanec neoznámí, že na prodloužení netrvá. V Česku se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává a zbývající část výpovědní doby doběhne až po jejím skončení. Český zákon přitom do ochranné doby řadí i karanténu, ošetřování dítěte mladšího než deset let a dlouhodobou péči podle zákona o nemocenském pojištění (§ 53 odst. 1 českého zákona). Slovenskou úpravu podrobně popisuje článek výpověď v ochranné době.
Doručování
Slovenský zaměstnavatel doručuje výpověď osobně a teprve když to není možné, poštou (§ 38 odst. 1 slovenského zákona). Český zákon navíc připouští doručení do datové schránky a elektronicky, to druhé jen se souhlasem zaměstnance a s uznávaným elektronickým podpisem (§ 334a a § 335 českého zákona); slovenský zákon elektronické doručení výpovědi mezi způsoby doručení neuvádí. Podrobnosti uvádí článek doručení výpovědi a okamžitého skončení.
Neplatné skončení
Lhůta pro žalobu o neplatnost je v obou zemích dvouměsíční a počítá se ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§ 77 slovenského zákona, § 72 českého zákona). Rozdíl je v náhradě mzdy. Český zaměstnanec musí zaměstnavateli písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, a soud může na návrh zaměstnavatele snížit náhradu za dobu nad šest měsíců, přičemž přihlíží zejména k tomu, zda zaměstnanec mezitím pracoval jinde (§ 69 českého zákona). Slovenský zákon formu oznámení neurčuje a soud může náhradu na žádost zaměstnavatele snížit nebo nepřiznat až za dobu nad dvanáct měsíců, nejvýše se přiznává za třicet šest měsíců (§ 79 odst. 1 a 2).
S čím umíme pomoci
Skončení pracovního poměru připravíme podle práva, které se na vztah použije, a pro firmy s lidmi v obou zemích nastavíme jednotný postup s národními odlišnostmi v rámci služby skončení pracovního poměru. U zaměstnanců, jejichž výkon nebo chování je třeba řešit postupně, s výzvami a upozorněními podle slovenských i českých lhůt, pomůže služba problémový zaměstnanec. Slovenský postup při slabých výsledcích rozebírá článek výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
