Slovenská firma, která dodává odběratelům na Slovensku i v Česku, je v konkurzu slovenského odběratele domácím věřitelem a v insolvenci českého odběratele zahraničním. Obě řízení vypadají na první pohled podobně: přihláška, správce, přezkum, rozvrh. Rozdíly jsou však právě tam, kde se na ně doplatí, tedy ve lhůtě, ve formě přihlášky a v tom, co se stane při chybě. Stejně to platí pro českou firmu se slovenským dlužníkem, jen v opačném gardu.
Kde se řízení vede a kterým právem se řídí
Příslušnost určuje nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. Hlavní řízení se zahajuje ve státě, kde má dlužník centrum hlavních zájmů; u společnosti se jím do prokázání opaku rozumí registrované sídlo, pokud je dlužník nepřesunul do jiného státu během tří měsíců před návrhem (čl. 3 odst. 1). Má-li dlužník podnik i v jiném členském státě, může se tam vést vedlejší řízení omezené na tamní majetek (čl. 3 odst. 2) a každý věřitel může přihlásit pohledávku v hlavním i ve vedlejším řízení (čl. 45 odst. 1).
Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, řídí se insolvenční řízení a jejich účinky právem členského státu, na jehož území bylo toto řízení zahájeno […]
— Český překlad čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2015/848
Právo státu řízení určuje mimo jiné pravidla přihlašování a přezkumu pohledávek, podmínky započtení i odporovatelnost úkonů dlužníka (čl. 7 odst. 2). Nařízení z toho činí několik výjimek, například pro započtení (čl. 9) a probíhající soudní spory (čl. 18). Slovenský věřitel v české insolvenci se tedy řídí českým insolvenčním zákonem a český věřitel ve slovenském konkurzu zákonem č. 7/2005 Z. z. o konkurzu a restrukturalizaci.
Zahraniční věřitel má přihlášku usnadněnou
Nařízení zahraničnímu věřiteli usnadňuje první krok. Pohledávku může přihlásit jakýmikoli komunikačními prostředky, které připouští právo státu řízení, a k samotnému přihlášení nepotřebuje advokáta (čl. 53). Známé zahraniční věřitele má soud nebo správce informovat individuálním oznámením, které obsahuje i lhůty a následky jejich zmeškání (čl. 54). Přihlášku lze podat na standardním formuláři v kterémkoli úředním jazyce Unie, správce nebo soud však může žádat překlad (čl. 55 odst. 5). Lhůta pro zahraničního věřitele nesmí být kratší než 30 dnů od uveřejnění oznámení o zahájení řízení v insolvenčním rejstříku státu řízení (čl. 55 odst. 6).
Slovenský zákon má pro zahraničního věřitele zvláštní režim: zahraniční věřitel nepodává přihlášku prostřednictvím elektronického formuláře portálu, ale u správce (§ 28 odst. 2). Na jednu povinnost se přitom snadno zapomene:
Věřitel, který nemá na území Slovenské republiky svůj obvyklý pobyt, bydliště nebo sídlo, je povinen ustanovit si zástupce pro doručování s bydlištěm, obvyklým pobytem nebo sídlem na území Slovenské republiky a ustanovení zástupce oznámit správci, jinak se mu budou písemnosti doručovat zveřejněním v insolvenčním rejstříku.
— Český překlad § 29 odst. 8 zákona č. 7/2005 Z. z.
Doručení zveřejněním znamená, že lhůty začnou běžet, aniž by se věřitel o písemnosti reálně dozvěděl, například o popření jeho pohledávky.
Rozdíly, na které se v praxi doplatí
| Slovensko: konkurz | Česko: insolvence | |
|---|---|---|
| Kdy přihlásit | v základní lhůtě 45 dní od prohlášení konkurzu | již od zahájení řízení do uplynutí lhůty z rozhodnutí o úpadku, která je 2 měsíce (§ 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona) |
| Forma | elektronicky na formuláři do schránky správce, autorizovaná; zahraniční věřitel u správce | jen na předepsaném formuláři (§ 176 insolvenčního zákona) |
| Opožděná přihláška | přihlíží se k ní, věřitel však nehlasuje a uspokojí se jen z později oznámených rozvrhů (§ 28 odst. 3) | soud k ní nepřihlíží a pohledávka se v řízení neuspokojí (§ 173 odst. 1 insolvenčního zákona) |
| Zajištění | uplatnit v základní lhůtě, jinak se k němu nepřihlíží (§ 28 odst. 4) | uvést v přihlášce s druhem a dobou vzniku, jinak se má za to, že uplatněno nebylo (§ 174 odst. 3 insolvenčního zákona) |
| Popření pohledávky | žaloba do 30 dnů od zveřejnění popření v seznamu pohledávek (§ 32 odst. 8) | u nevykonatelné pohledávky žaloba do 30 dnů od přezkumného jednání; lhůta neskončí dříve než 15 dnů od doručení vyrozumění (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona) |
Největší rozdíl je v následku zmeškání. Slovenský věřitel, který přihlásí pozdě, nehlasuje a uspokojí se jen z později oznámených rozvrhů, kdežto v Česku se jeho pohledávka v řízení neuspokojí vůbec. Český zákon má i zvláštní past: pokud se při přezkumu zjistí méně než 50 % přihlášené částky, nepřihlíží se k pohledávce ani ve zjištěném rozsahu a soud může věřiteli na návrh správce uložit platbu do majetkové podstaty (§ 178 odst. 1 insolvenčního zákona); výjimkou jsou případy, kdy výše závisela na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Nafouknuté smluvní pokuty a úroky tak v Česku ohrožují i nespornou jistinu.
Jeden odběratel, dva rejstříky
Kdo má odběratele v obou zemích, musí sledovat slovenský insolvenční rejstřík i český insolvenční rejstřík. Na individuální oznámení podle nařízení se nespoléhejte a v Česku se vyplatí přihlásit hned po zahájení řízení, bez čekání na rozhodnutí o úpadku. Co se po zahájení české insolvence děje s rozběhnutým sporem a exekucí, popisujeme v otázce český odběratel je v insolvenci, slovenský postup v otázce jak a dokdy přihlásit pohledávku do konkurzu.
S čím umíme pomoci
Advokát kanceláře je zapsán ve slovenské i české advokátní komoře, obě řízení proto vedeme z jedné kanceláře. Přihlášku do slovenského konkurzu včetně ustanovení zástupce pro doručování pro české věřitele připravíme ve službě přihlášení pohledávky do konkurzu na Slovensku, českou přihlášku na předepsaném formuláři a v částce, kterou umíte doložit, ve službě přihláška do insolvenčního řízení v Česku. V obou případech umíme vaše odběratele sledovat v rejstřících a ozvat se, když se některý objeví.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
