Přihláška do insolvenčního řízení v Česku

Lhůtu určuje soud v rozhodnutí o úpadku a zákon ji stanoví na 2 měsíce (§ 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona). Důležité je, že čekat na rozhodnutí o úpadku není třeba: přihlášky se podávají již od zahájení insolvenčního řízení (§ 173 odst. 1). U známého zahraničního věřitele z příslušného členského státu EU prověříme také povinné individuální vyrozumění a jeho účinky na lhůtu. Pokud se o řízení dozvíte brzy, přihlásíme vás hned.

V Česku je to fatální a zde se nejvíce liší od Slovenska. Zákon říká přímo: „K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují“ (§ 173 odst. 1 insolvenčního zákona). Nejde tedy o zhoršené postavení jako na Slovensku, ale o to, že pohledávka v řízení přestane existovat. Lhůtu nelze prominout ani omluvit, proto ji hlídáme za vás.

Ano a je to past, o které slovenští věřitelé zpravidla nevědí. Pokud se při přezkumu zjistí, že skutečná výše pohledávky je méně než 50 % přihlášené částky, nepřihlíží se k pohledávce ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna, a insolvenční soud může věřiteli na návrh správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku až do výše rozdílu (§ 178 odst. 1 insolvenčního zákona). Nafouknuté smluvní pokuty a úroky tedy mohou věřitele připravit i o nespornou jistinu. Proto s vámi výši přihlášky procházíme doklad po dokladu, ačkoli to zní jako zbytečná opatrnost.

Nestačí, musí to být přímo v přihlášce. Jde-li o zajištěnou pohledávku, věřitel musí v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění, a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; pokud to neudělá, má se za to, že toto právo v řízení uplatněno nebylo (§ 174 odst. 3 insolvenčního zákona). Zákon si tedy domyslí, že jste zajištění nechtěli, a nebude se ptát proč.

Ano. Přihlašují se i pohledávky již uplatněné u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které se vymáhají výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 173 odst. 2 insolvenčního zákona). Rozsudek ani probíhající exekuce vás přihlašovací povinnosti nezbavují a spoléhání na ně je jednou z nejdražších chyb v této agendě. U vykonatelné pohledávky je navíc třeba v přihlášce uvést, o co se vykonatelnost opírá.

Ano, přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo vázanou na podmínku (§ 173 odst. 3 insolvenčního zákona). Stejně se vyplatí přihlásit i tam, kde výtěžek nedokážete odhadnout: přihláška má pro běh promlčecí lhůty stejné účinky jako žaloba, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu (§ 173 odst. 4).

Popření je začátek sporu, nikoli konec pohledávky. U nevykonatelné pohledávky se právo uplatňuje žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání, přičemž lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona). Tato žaloba směřuje proti insolvenčnímu správci. U vykonatelné pohledávky naopak podává žalobu správce podle § 199 a věřitel se brání. Pozor na jednu věc předem: v žalobě lze jako důvod vzniku pohledávky uplatnit jen skutečnosti, které byly uplatněny nejpozději do skončení přezkumného jednání (§ 198 odst. 2). Co se nenapíše do přihlášky včas, to již ve sporu nelze dohnat, a proto důvod vzniku formulujeme důkladně hned na začátku.

Další kancelář sami hledat nemusíte. Patrik Tulinský je zapsán v České i Slovenské advokátní komoře, připravuje česká podání a vede insolvenční věc ze Slovenska. Komunikujeme s vámi slovensky; případnou osobní účast u českého soudu zajistí po dohodě spolupracující místní advokát.

Cena závisí na počtu pohledávek, na tom, zda je pohledávka zajištěná nebo vykonatelná, a na složitosti dokládání. Potvrdíme ji předem a platí to, co jsme si dohodli. Ceny jsou konečné, kancelář není plátcem DPH.