Exekuce zastavená pro nedostatek majetku, schránka bez odpovědi a s.r.o., která už jen čeká na výmaz — pro věřitele obraz ztracené pohledávky. Vždy tomu tak být nemusí: zákon zná situace, ve kterých za dluh firmy odpovídá vlastním majetkem člen jejího statutárního orgánu. O tom, jak postavení statutárních orgánů může změnit připravovaná rekodifikace občanského zákoníku, jsme psali samostatně; tento článek je o nástrojích, které věřitelům slouží už dnes — dvou slovenských cestách a jedné české.
První cesta: pozdní návrh na prohlášení konkurzu
Statutární orgán je povinen podat návrh na prohlášení konkurzu do 30 dnů, odkdy se o úpadku společnosti dozvěděl nebo se o něm při zachování odborné péče dozvědět mohl (§ 11 odst. 2 zákona č. 7/2005 Z. z. o konkurzu a restrukturalizaci). Kdo tuto povinnost poruší, odpovídá podle § 11a věřitelům za způsobenou škodu přímo — věřitel žaluje sám, vlastním jménem, aniž by čekal na správce.
Zákon věřiteli výrazně usnadňuje dokazování. Návrh se považuje za nepodaný včas mimo jiné tehdy, když konkurz pro nedostatek majetku nebyl vůbec prohlášen, když byl z tohoto důvodu zrušen nebo když exekuce vůči dlužníkovi skončila pro nedostatek majetku. Domněnka platí i pro výši škody (český překlad ustanovení):
Pokud se neprokáže jiná výše škody, předpokládá se, že věřiteli vznikla škoda v rozsahu, v jakém pohledávka věřitele nebyla uspokojena po zastavení konkurzního řízení pro nedostatek majetku dlužníka, zrušení konkurzu prohlášeného na majetek dlužníka pro nedostatek majetku nebo ukončení exekuce či obdobného vykonávacího řízení vedeného vůči dlužníkovi pro nedostatek majetku. — § 11a odst. 3 zákona č. 7/2005 Z. z.
Břemeno prokázat jinou výši škody tak nese žalovaný člen statutárního orgánu. Nároky věřitele se přitom promlčí nejdříve uplynutím jednoho roku od skončení uvedených řízení, takže se vyplatí jednat krátce po jejich zastavení, dokud jsou důkazy čerstvé.
Druhá cesta: nárok společnosti v rukou věřitele
Jednatelé odpovídají společnosti za škodu způsobenou porušením povinností při výkonu funkce — § 135a obchodního zákoníku jim ukládá odbornou péči a zákaz upřednostnit vlastní zájmy před zájmy společnosti. Tento nárok patří společnosti; poškozený věřitel však nemusí přihlížet, jak ho firma ovládaná stejným jednatelem nikdy neuplatní (český překlad ustanovení):
Nároky společnosti na náhradu škody vůči jednatelům může uplatnit vlastním jménem a na vlastní účet věřitel společnosti, pokud nemůže uspokojit svou pohledávku z majetku společnosti. — § 135a odst. 5 zákona č. 513/1991 Zb.
Nároky věřitelů nezanikají, ani když se společnost náhrady škody vůči jednateli vzdá nebo s ním uzavře narovnání; po prohlášení konkurzu je uplatňuje správce. Obchodní zákoník přitom prošel k 17. srpnu 2026 rozsáhlou novelou provedenou zákonem č. 29/2026 Z. z. — na této úpravě se nic nemění a § 135a platí v citovaném znění i po ní.
Česká větev: ručení člena orgánu a pozdní insolvenční návrh
U pohledávek vůči českým společnostem vede cesta přes dva předpisy. Podle § 159 odst. 3 českého občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) člen voleného orgánu, který společnosti nenahradil škodu způsobenou porušením povinností při výkonu funkce, ručí jejímu věřiteli za dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil — pokud se věřitel nemůže domoci plnění od samotné společnosti. Vedle toho český insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.) v § 98 ukládá členům statutárního orgánu podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděli nebo dozvědět měli; podle § 99 odpovídají věřiteli za škodu ve výši rozdílu mezi zjištěnou výší jeho přihlášené pohledávky a částkou, kterou na její uspokojení v insolvenčním řízení skutečně dostal.
Jak přísně to česká judikatura myslí, ukázal Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2538/2024 z 29. dubna 2026. Členové představenstva převedli pohledávky společnosti na vlastní firmy a předali jim i podklady pro vymáhání; smlouvy se později ukázaly jako neplatné a pohledávky se vrátily do majetkové podstaty. Nejvyšší soud přesto uzavřel, že škoda mohla vzniknout už tím, že se splatné pohledávky staly v důsledku protiprávního jednání dočasně nevymahatelnými — společnost na čas ztratila možnost je vymáhat. Ani pozdější zařazení pohledávek do podstaty, ani pasivita insolvenční správkyně přitom příčinnou souvislost nepřerušily.
Kde začít, dokud je čas
Východiskem je časová osa. Z účetních závěrek v rejstříku a z průběhu exekucí je třeba určit, kdy se společnost dostala do úpadku, kdy vznikla vaše pohledávka a kdy byla řízení ukončena pro nedostatek majetku — na tom závisí výběr cesty, důkazní břemeno i běh promlčení. Pokud na majetek dlužníka probíhá konkurz, je třeba si pohledávku hlídat přímo v něm; postup shrnuje odpověď poradny na přihlášení pohledávky do konkurzu a základní přehled dává odpověď odpovídá jednatel za dluhy s.r.o.?
Žaloby z odpovědnosti proti členům statutárních orgánů jsou důkazně náročné a čas v nich hraje proti věřiteli. V rámci vymáhání pohledávek prověříme i majetkové poměry a historii dlužníka — k tomu slouží prověření bonity dlužníka — a nárok proti členovi statutárního orgánu dotáhneme při zastupování v soudních sporech.
Článek představuje obecnou právní informaci ke stavu k datu 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani radu k vaší konkrétní věci. Právní předpisy se mění a vaše situace se může v detailech lišit; před rozhodnutím si postup ověřte nebo se nám ozvěte.
