Právní poradna · 06

Obchodní smlouvy — otázky a odpovědi.

35 zodpovězených otázek z oblasti, které se věnujeme. Související služby najdete v katalogu Obchodní smlouvy.

Odpovídá , český a slovenský advokát, zapsaný v ČAK i SAK (SAK 300422 · ČAK 19654).

Hledat v otázkách z této oblasti

Hledáme v otázkách, krátkých odpovědích i tématech. Celou poradnu prohledáte na její vstupní stránce.

Seznam otázek z oblasti Obchodní smlouvy

  1. Odstoupili jsme od smlouvy, protože dodavatel byl v prodlení. Máme ještě nárok na smluvní pokutu? Ano, nárok na pokutu za prodlení, které nastalo před odstoupením, odstoupením nezaniká. Mezi podnikateli to na Slovensku výslovně stanoví obchodní zákoník, v Česku občanský zákoník u pokuty, která již byla splatná. Pokuta za každý den prodlení se však počítá jen do dne, kdy odstoupení nabylo účinků, protože tehdy zaniká také povinnost dodavatele plnit. U smluv podle slovenského občanského zákoníku platí podle Nejvyššího soudu SR totéž. Pokutu vázanou až na samotné odstoupení však podle něj přiznat nelze.
  2. Odstoupili jsme od smlouvy o dílo u rozestavěné stavby. Kolik musíme zhotoviteli zaplatit za to, co provedl? U smlouvy mezi podnikateli podle slovenského obchodního zákoníku nemusí jít o poměrnou část smluvní ceny. Pokud jste vlastníkem rozestavěné stavby a smlouva zanikla z důvodu, za který neodpovídáte, například pro prodlení zhotovitele, zákon vám ukládá uhradit to, o co jste se prováděním stavby obohatili. Od této částky se odečtou zálohy, které jste již zaplatili. Nejvyšší soud SR však v jiném sporu přisvědčil ocenění provedených prací podle smlouvy. Výsledek proto není předem jistý. Pokud smlouva upravuje vyúčtování po odstoupení jinak, má přednost.
  3. Musí být smlouva písemná, aby platila? Většina smluv je platná i ústně — slovenské právo stojí na bezformálnosti. Písemnou formu však vyžaduje buď zákon (například smlouvy o převodech nemovitostí), nebo dohoda samotných stran; pokud chybí tam, kde je předepsaná, je smlouva neplatná. U změn je třeba rozlišit občanský a obchodní režim: v obchodním vztahu samotný písemný podpis smlouvy ještě neznamená, že každá změna musí být písemná. V praxi se písemná forma doporučuje i tam, kde ji zákon nevyžaduje — pro důkaz a jistotu.
  4. Jak funguje smluvní pokuta a je vymahatelná? Smluvní pokuta je peněžní sankce za porušení smluvní povinnosti. Podle slovenského práva platí jen tehdy, je-li sjednána písemně a má určenou výši nebo alespoň způsob jejího určení. Věřiteli náleží, i když mu porušením nevznikla žádná škoda; zároveň zpravidla nemůže vedle pokuty žádat i náhradu škody, pokud se nesjedná jinak. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh snížit.
  5. Jak lze platně odstoupit od smlouvy? Od smlouvy lze odstoupit jen tehdy, pokud to dovoluje zákon nebo samotná smlouva — nikoli „jen tak“. V občanském režimu se smlouva zpravidla ruší od počátku; v obchodním režimu zaniká doručením odstoupení s účinky podle § 351 slovenského Obchodného zákonníka. V obchodních vztazích závisí právo odstoupit na tom, zda je porušení podstatné (tehdy ihned), nebo nepodstatné (až po marném uplynutí dodatečné lhůty). Odstoupení je třeba oznámit bez zbytečného odkladu.
  6. Co všechno podepisuji, když kupuji franšízu? Téměř nikdy jeden dokument. Vedle franšízové smlouvy se podepisuje převzetí provozního manuálu, nájemní nebo podnájemní smlouva na provozovnu a zajišťovací dokumentace — nejčastěji blankosměnka s dohodou o jejím vyplnění, kde jako ručitel vystupuje osobně společník franšízanta. Někdy přibude i dokumentace společné firmy s franšízorem. Posuzovat lze jen celý balíček současně, protože dokumenty na sebe odkazují.
  7. Co je smlouva o smlouvě budoucí a jak silně zavazuje? Smlouvou o smlouvě budoucí se strany podle slovenského práva písemně zavážou, že do sjednané doby uzavřou konkrétní budoucí smlouvu; musí se přitom dohodnout na jejích podstatných náležitostech. Pokud jedna strana budoucí smlouvu neuzavře, druhá se může podle slovenského občanského zákoníku do jednoho roku domáhat u soudu, aby její prohlášení vůle nahradil soud, případně žádat náhradu škody; v obchodních vztazích může žádat, aby obsah smlouvy určil soud. Závazek zaniká, pokud se okolnosti podstatně změní.
  8. Může franšízor jednostranně měnit provozní manuál? Zpravidla ano — a je to v pořádku, protože manuál je živý dokument, který udržuje standard sítě. Nejde však o bezbřehé právo: rozsah změn je omezen tím, co si strany sjednaly, a změnu, která by měnila podstatu závazku nebo obcházela sjednanou cenu, nelze prosadit odkazem na manuál. Klíčové je, zda smlouva řeší lhůtu pro zavedení změn a kdo nese náklady vyvolané investice.
  9. Podle jakého práva se řídí franšízová smlouva mezi českou a slovenskou firmou? Pokud si strany právo nezvolí, franšízová smlouva se řídí právním řádem země obvyklého pobytu franšízanta, tedy toho, kdo franšízu přebírá a provozuje — nikoli země majitele značky. Vyplývá to ze zvláštního pravidla nařízení Řím I pro franšízu. Volbu práva proto doporučujeme sjednat výslovně; jinak může slovenský franšízor zjistit, že jeho vlastní síť v Česku funguje podle českého práva.
  10. Kdy je smlouva neplatná? Smlouva může být neplatná z více důvodů: pokud není uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, uzavřela ji osoba bez způsobilosti nebo svým obsahem či účelem odporuje zákonu, obchází ho nebo se příčí dobrým mravům. Rozlišuje se absolutní neplatnost (působí ze zákona vůči každému) a relativní (smlouva platí, dokud se jí dotčená osoba nedovolá) — například při jednání v omylu.
  11. Jak převést pohledávku na jinou osobu (postoupení)? Věřitel může svou pohledávku postoupit jinému písemnou smlouvou, a to i bez souhlasu dlužníka. S pohledávkou přechází i její příslušenství a související práva. Postoupení je třeba dlužníkovi bez zbytečného odkladu oznámit — dokud se tak nestane, dlužník se zbaví dluhu i plněním původnímu věřiteli. Postoupit nelze pohledávku vázanou na osobu věřitele, nepostižitelnou exekucí ani takovou, kde to zakazuje zákon nebo dohoda s dlužníkem.
  12. Obchodní zástupce nám po skončení smlouvy přebírá klienty. Obstojí konkurenční doložka? Záleží na tom, jak je napsaná. Slovenský Obchodný zákonník dovoluje zakázat zástupci konkurenční činnost nejdéle dva roky po skončení smlouvy, na určeném území nebo vůči určenému okruhu zákazníků na tomto území. Doložka cílená na okruh vašich klientů má šanci obstát; plošný zákaz podnikání soud omezí nebo prohlásí za neplatný. Nezaměňujte ji s doložkou zaměstnance — ta má vlastní, přísnější podmínky.
  13. Kdy se naše obchodní podmínky skutečně stanou součástí smlouvy? Tehdy, když je druhá strana zná nebo je dostala spolu s návrhem smlouvy. Slovenský Obchodný zákonník dovoluje určit část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, ale jen pokud jsou stranám známé nebo k návrhu přiložené — a ve sporu to prokazuje ten, kdo se podmínek dovolává. Samotné zveřejnění na webu nestačí. Do každé smlouvy a objednávky proto patří věta, která podmínky přesně označí a potvrdí jejich převzetí; pokud si podmínky vyměňují obě strany, je třeba střet výslovně vyřešit.
  14. Smlouvu máme ve slovenštině i angličtině. Která verze platí, když se texty rozcházejí? Rozhodující znění je vhodné výslovně dohodnout, vždy je však třeba zohlednit zákonná pravidla a fórum sporu. Podle § 8 odst. 5 slovenského zákona o státním jazyce se v řízení před orgány a právnickými osobami podle § 3 odst. 1 při nejasnostech nebo rozporech uplatní znění smlouvy ve státním jazyce. Mimo tuto zvláštní úpravu se význam smlouvy posuzuje podle rozhodného práva a pravidel výkladu; znalecké zkoumání překladu není automaticky povinné.
  15. Jak prodat zboží s výhradou vlastnictví, abychom o ně nepřišli, dokud není zaplacené? Výhradu je třeba sjednat písemně — v kupní smlouvě, rámcové smlouvě nebo v řádně připojených obchodních podmínkách. Bez ní kupující nabývá vlastnictví už předáním zboží a při nezaplacení vám zůstává jen pohledávka. Výhrada ponechává vlastnictví u vás do úplného zaplacení, což se počítá zejména v konkursu kupujícího. Nebezpečí škody na zboží však přechází převzetím bez ohledu na výhradu, proto k ní patří i ujednání o pojištění a zákazu dalšího zcizení.
  16. Ukončili jsme smlouvu s obchodním zástupcem. Má ještě nárok na provizi z dalších obchodů? Může mít. Slovenský obchodní zákoník přiznává zástupci provizi i po skončení smlouvy, pokud se obchod uskutečnil především v důsledku jeho činnosti a v přiměřené lhůtě po skončení nebo pokud objednávka třetí osoby přišla ještě před skončením smlouvy. Toto pravidlo je dispozitivní — ve smlouvě je lze upravit i vyloučit. Vedle něj však stojí právo na odstupné podle § 669, které je kogentní a nelze se ho předem vzdát; zástupce je musí uplatnit do jednoho roku od skončení smlouvy.
  17. Podepsal jsem jako OSVČ zákaz konkurence na tři roky. Je vůbec vymahatelný? Tříletá doložka nese vážné riziko neplatnosti, výsledek však závisí na skutečném typu spolupráce, rozsahu zákazu a jeho přiměřenosti. U obchodního zastoupení platí přímo dvouletý limit § 672a; na jiné smlouvy soudy jeho kritéria použily analogicky v konkrétních případech. Není proto bezpečné tvrdit, že každý tříletý zákaz každé OSVČ automaticky neplatí. Je třeba prověřit také zajišťující pokutu a to, zda spolupráce nebyla závislou prací.
  18. Protistrana žádá „neodvolatelnou“ plnou moc jako pojistku obchodu. Můžeme ji dát? Dát ji můžete, „neodvolatelnost“ však fungovat nebude: zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoli odvolat. Plná moc proto není zajišťovacím nástrojem a konstrukce, ve které si má protistrana při nesplnění sama převést váš majetek, se navíc nebezpečně blíží zakázané propadné zástavě. Obchod se zajišťuje úschovou, zástavním právem nebo podmínkami přímo ve smlouvě.
  19. Kupuji jako firma od soukromé osoby. Chrání ji spotřebitelské právo proti mně? Samotné označení soukromé osoby za prodávajícího spotřebitelskou ochranu nevylučuje. Obecný § 52 slovenského Občianskeho zákonníka posuzuje, zda obchodník jedná v rámci podnikání a fyzická osoba mimo něj; neurčuje status pouze podle toho, kdo platí cenu. Zvláštní pravidla spotřebitelské koupě, odstoupení či informačních povinností však mohou mít užší rozsah. Při výkupu je proto třeba posoudit konkrétní smlouvu a každé pravidlo samostatně, nikoli předpokládat úplnou ochranu ani její úplné vyloučení.
  20. Kupuji auto z Česka. Co si ověřit a co musí být ve smlouvě? Nejprve ověřte auto v českých registrech podle VIN: technické údaje a stavy tachometru ze STK, pátrání policie, historii pojistných událostí a to, zda je vlastníkem skutečně prodávající, nikoli financující společnost. Poté ověřte prodávajícího, zejména exekuce a insolvenci. Do smlouvy patří prohlášení o původu a stavu vozidla a o nezatížení právy třetích osob, přesný okamžik přechodu vlastnictví a rizika, rozhodné právo a soud. Auto přihlašujete na Slovensku prostřednictvím uznání jednotlivě dovezeného vozidla; pokud je podle zákona o DPH nové, daň se platí na Slovensku.
  21. U smlouvy o smlouvě budoucí jsme zaplatili zálohu. Vrátí se nám, pokud obchod nevyjde? Zpravidla ano. Co zaplatíte před uzavřením smlouvy, je podle § 498 občanského zákoníku záloha na budoucí cenu; pokud budoucí smlouva nevznikne, právní důvod platby odpadne a druhá strana ji musí vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ponechat si ji může jen v rozsahu, v jakém má proti vám vlastní nárok, typicky ze smluvní pokuty nebo odstupného sjednaného ve smlouvě, případně na náhradu škody, pokud jste obchod zmařili vy.
  22. Patent jsme vyvinuli společně s partnerem. Co smí každý z nás udělat bez souhlasu druhého? Pokud jste se nedohodli jinak, každý spolumajitel může vynález využívat sám, bez ohledu na velikost svého podílu. Licenci třetí osobě můžete udělit jen se souhlasem všech spolumajitelů, a to na Slovensku i v Česku. Protože zákonná úprava zvýhodňuje toho, kdo má výrobu, patří využívání, licence, poplatky a výstup z projektu do smlouvy mezi partnery.
  23. Vynález ve společném projektu vytvořil náš zaměstnanec. Co musíme udělat, aby patřil firmě? Právo na řešení k vynálezu, který zaměstnanec vytvoří při plnění pracovních úkolů, patří zaměstnavateli, pokud jste se nedohodli jinak, ale firma si jej musí včas uplatnit. Zaměstnanec vás musí o vynálezu písemně vyrozumět a vy máte tři měsíce na písemné uplatnění nebo podání přihlášky; jinak právo přejde na zaměstnance. Za uplatněný vynález patří zaměstnanci přiměřená odměna.
  24. Řešíme projekt s českou univerzitou z české veřejné podpory. Komu budou patřit výsledky? Pokud projekt není veřejnou zakázkou, náleží práva k výsledkům podle § 16 zákona č. 130/2002 Sb. příjemci podpory. Jsou-li příjemci společně firma a výzkumná organizace, nabízí zákon tři modely: výzkumná organizace si ponechá práva ke svým výsledkům, práva se rozdělí podle rozsahu účasti, nebo za ně firma zaplatí tržní cenu. Model je třeba zvolit ve smlouvě mezi partnery a sladit jej s podmínkami poskytovatele.
  25. Stačí dohoda o mlčenlivosti potvrzená e-mailem nebo kliknutím v datové místnosti? Samotná dohoda o mlčenlivosti může vzniknout i e-mailem nebo kliknutím, protože slovenské ani české právo pro ni zvláštní formu nepředepisuje, pokud si ji strany samy nevyhradily. Na Slovensku však lze smluvní pokutu, na níž NDA obvykle stojí, sjednat jen písemně. Elektronický úkon písemnou formu zachová, pokud zachytí obsah a určí, kdo jednal; zaručený elektronický podpis ji zachová vždy. U NDA podle slovenského práva proto doporučujeme podpis, při kliknutí alespoň spolehlivý záznam o tom, kdo a jaké znění potvrdil.
  26. Příjemce NDA chce naše informace ukázat svým poradcům a subdodavatelům. Kdo odpovídá, pokud je vynesou oni? Dohoda o mlčenlivosti zavazuje jen ty, kdo ji uzavřeli, poradce ani subdodavatel příjemce jí vázáni nejsou. Příjemce, který informace předá někomu mimo dovolený okruh, porušuje NDA sám. Pokud plní své závazky pomocí jiné osoby, odpovídá podle § 331 slovenského obchodního zákoníku tak, jako by plnil sám; na každý typ poradce se však toto pravidlo spolehlivě neuplatní. Proto má NDA okruh třetích osob, jejich zavázání a odpovědnost příjemce za ně upravit výslovně.
  27. Protistrana nám vrátila náš smluvní vzor s úpravami, které neoznačila. Platí to, co jsme podepsali? Zpravidla ano. Odpověď, která k vašemu návrhu připojí změny, je podle slovenského práva novým návrhem, a kdo jej podepíše, přijímá jej i se změnami, které přehlédl. Bránit se lze jen výjimečně, pokud protistrana omyl vyvolala nebo o něm musela vědět; neplatnosti je třeba se dovolat a okolnosti prokázat. Spolehlivější je porovnat každé vrácené znění se schváleným vzorem před podpisem.
  28. Je v našem smluvním vzoru nejasná formulace. Vyloží ji soud v náš prospěch? Spíše ne. Soud nejprve hledá úmysl stran a obvyklý význam výrazu a zohlední i jednání či dosavadní praxi. Pokud pochybnost zůstane, výraz připouštějící různý výklad se vyloží k tíži strany, která jej v jednání použila jako první. U vlastního vzoru jste to zpravidla vy, a to na Slovensku i v Česku.
  29. Náš obchodník podepsal smlouvu s jinými podmínkami, než povoluje interní vzor. Zavazuje to firmu? Zpravidla ano. Kdo je při provozování podniku pověřen určitou činností, je oprávněn ke všem úkonům, ke kterým při ní obvykle dochází. Pokud pověření překročí, firmu to nezavazuje jen tehdy, když partner o překročení věděl nebo vědět mohl. Interní pokyn podepisovat pouze schválený vzor proto chrání firmu navenek jen tehdy, když jej partner zná.
  30. Může náš obchodní zástupce během spolupráce zastupovat i konkurenci? Pokud jste si nesjednali výhradní zastoupení ani jiný zákaz, zpravidla ano. Obchodní zákoník u nevýhradního zastoupení dovoluje zástupci vykonávat stejnou činnost i pro jiné osoby, u výhradního zastoupení to v dohodnutém rozsahu nesmí a porušení vám dává právo od smlouvy odstoupit. I nevýhradního zástupce však váže povinnost dbát na vaše zájmy a nezneužít informace, které od vás získal.
  31. Chceme ukončit mandátní smlouvu. Kdy výpověď účinkuje a co musíme mandatáři zaplatit? Jako mandant můžete mandátní smlouvu podle obchodního zákoníku vypovědět kdykoli, celou nebo jen její část; pokud výpověď neurčí pozdější den, účinkuje dnem, kdy se o ní mandatář dozvěděl nebo dozvědět mohl. Mandatáři však náleží náhrada nezbytných a účelných nákladů a přiměřená část odplaty za činnost řádně vykonanou do účinnosti výpovědi. Mandatář může vypovědět také, jeho výpověď však účinkuje až ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vám ji doručil.
  32. Dali jsme zboží komisionáři na prodej. Komu patří, dokud je neprodá, a co když kupující nezaplatí? Zboží zůstává vaše, dokud je nenabude kupující, komisionář se jeho vlastníkem nestává. Smlouvu s kupujícím však uzavírá komisionář vlastním jménem, proto vůči kupujícímu zpravidla nemáte přímá práva a nezaplacenou cenu musí na váš účet vymáhat komisionář, nebo vám s vaším souhlasem pohledávku postoupit. Za to, že kupující zaplatí, komisionář ručí jen tehdy, pokud se k tomu písemně zavázal nebo porušil vaše pokyny o tom, s kým má smlouvu uzavřít.
  33. Budou se smlouvy uzavřené před účinností nového občanského zákoníku řídit novým zákonem? Podle vládního návrhu zpravidla ne. Vztahy ze smluv uzavřených před účinností, včetně následků jejich porušení, se mají i nadále řídit dosavadními předpisy; strany se však budou moci písemně dohodnout, že jejich vztah přejde pod nový zákon. Jde o návrh, který Národní rada dosud neschválila, a dnes platí občanský i obchodní zákoník v dosavadním znění.
  34. Co se podle návrhu nového občanského zákoníku změní u nájmu prostor k podnikání? Vládní návrh ruší zákon č. 116/1990 Zb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor a nahrazuje jej nájmem prostoru k podnikání přímo v občanském zákoníku. Výslovně upravuje inflační doložku, peněžitou jistotu a zástavní právo pronajímatele a dovoluje sjednat náhradu za zákaznickou základnu při výpovědi. Dokud Národní rada návrh neschválí, platí zákon č. 116/1990 Zb., a nájmy uzavřené před účinností by se podle návrhu řídily dosavadními předpisy.
  35. Co se podle návrhu nového občanského zákoníku změní pro smlouvy s obchodními zástupci? Podle vládního návrhu by obchodní zastoupení upravoval nový občanský zákoník a nadále by vycházelo z evropské směrnice o obchodních zástupcích. Pravidla o provizi, výpovědních lhůtách a konkurenční doložce zůstávají v jádru podobná, odstupné by se však přejmenovalo na zvláštní odměnu s novým stropem při spolupráci kratší než rok a návrh výslovně vyjmenovává ujednání, která by byla neplatná nebo ke kterým by se v neprospěch zástupce nepřihlíželo. Návrh zatím není schválen, dnešní smlouvy se řídí § 652 a násl. obchodního zákoníku a jeho závazkovou část má vypustit až samostatná uváděcí novela.

Nenašli jste svou otázku? Položte nám ji — odpovíme e-mailem. Odpovědi v poradně jsou obecnými informacemi, nikoli právní službou.

Další oblasti poradny

Řešíte něco z této oblasti?

Popište nám, co řešíte. Ozveme se zpravidla do 24 hodin.

Odpověď v poradně popisuje pravidlo, konzultace řeší vaši situaci. U každého tématu dokážeme říct, co konkrétně je třeba udělat a dokdy.

Objednat úvodní konzultaci Položit vlastní otázku
Oslovit advokáta