Právní poradna · 09

Compliance, registry a licence — otázky a odpovědi.

40 zodpovězených otázek z oblasti, které se věnujeme. Související služby najdete v katalogu Compliance, registry a licence.

Odpovídá , český a slovenský advokát, zapsaný v ČAK i SAK (SAK 300422 · ČAK 19654).

Hledat v otázkách z této oblasti

Hledáme v otázkách, krátkých odpovědích i tématech. Celou poradnu prohledáte na její vstupní stránce.

Seznam otázek z oblasti Compliance, registry a licence

  1. Zákazníkovi jsme omylem poslali fakturu nebo e-mail s údaji jiného zákazníka. Musíme to hlásit úřadu? Ne vždy, ale každý takový omyl je porušením zabezpečení osobních údajů, které musíte posoudit a zapsat do evidence. Úřadu jej oznámíte bez zbytečného odkladu, pokud možno do 72 hodin od zjištění, ledaže riziko pro člověka, jehož údaje byly odeslány, není pravděpodobné. Při záměně dvou faktur se jménem, adresou a nákupem Evropský sbor pro ochranu osobních údajů v modelovém případě hodnotí riziko jako nízké a stačí interní záznam. Pokud doklad prozradil i neveřejné údaje, například datum narození, citlivé údaje nebo údaje mnoha lidí, počítejte s oznámením úřadu. Při vysokém riziku informujte i dotčené osoby.
  2. Bývalý zaměstnanec od nás žádá všechny osobní údaje i e-maily. Zřejmě se chystá soudit. Musíme mu je dát? Ano, v rozsahu osobních údajů, které o něm zpracováváte. Důvod žádosti včetně chystaného sporu neposuzujete. Celou e-mailovou schránku předávat nemusíte, dostane však věrnou a srozumitelnou kopii svých údajů a tam, kde je to pro jejich pochopení nezbytné, i výpisy nebo celé dokumenty. Údaje kolegů, klientů a obchodní tajemství můžete chránit začerněním. Pro odmítnutí celé žádosti dává GDPR jen úzký prostor. Odpovědět je třeba bez zbytečného odkladu a do měsíce od doručení žádosti. U složité žádosti lze lhůtu s oznámením prodloužit.
  3. Chceme telefonicky nabízet služby lidem a firmám, se kterými jsme nespolupracovali. Co musíme splnit na Slovensku a v Česku? Na Slovensku a v Česku platí odlišná pravidla. Na Slovensku smíte s nabídkou volat zpravidla z čísla vyhrazeného pro marketing, pokud volané číslo není v seznamu nesouhlasu, který vede regulační úřad, a volaný u vás proti takovým voláním nevznesl námitku. Čísla musíte před kampaní v seznamu ověřit. V Česku nesmíte marketingově volat na čísla z veřejných či koupených seznamů ani na náhodně vygenerovaná čísla, pokud se jejich držitel včetně firmy k marketingovým hovorům nepřihlásil. Při volání lidem včetně živnostníků potřebujete v obou státech právní základ podle GDPR a volaného musíte nejpozději při prvním hovoru upozornit na právo vznést námitku.
  4. Zaměstnanec podal oznámení o protispolečenské činnosti a chceme mu dát výpověď z jiného důvodu. Potřebujeme souhlas úřadu? Na Slovensku jen tehdy, pokud je zaměstnanec chráněným oznamovatelem, tedy pokud vám prokurátor nebo správní orgán doručil oznámení, že mu poskytl ochranu. Pokud se souhlas vyžaduje a úřad ho neudělil, výpověď je neplatná. U ostatních oznamovatelů souhlas není třeba, zaměstnanec však může požádat úřad o pozastavení účinnosti výpovědi a vy musíte prokázat, že s oznámením nesouvisí. V Česku zákon souhlas úřadu nezná, odvetu však zakazuje. Pokud zaměstnanec ve sporu uvede skutečnosti nasvědčující odvetě, zaměstnavatel musí prokázat, že výpověď byla objektivně odůvodněná.
  5. Jsme skupina firem. Může oznámení zaměstnanců všech dceřiných společností přijímat mateřská firma nebo jeden externí dodavatel? Ano, přijímání oznámení může za dceřiné společnosti smluvně převzít mateřská firma i externí dodavatel. Povinnosti však zůstávají každé dceřiné společnosti, která systém musí mít. Na Slovensku smí externí osoba oznámení i prověřovat jen u zaměstnavatele s méně než 250 zaměstnanci a každá dcera si určuje vlastní odpovědnou osobu a vydává vlastní vnitřní předpis. V Česku mohou povinné firmy s nejvýše 249 zaměstnanci systém sdílet. Větší mohou jeho vedením pověřit jinou osobu. Totožnost oznamovatele se bez jeho písemného souhlasu nesmí dostat ani k vedení mateřské společnosti.
  6. V obchodním rejstříku máme „činnost organizačních a ekonomických poradců“, ale nic takového neděláme. Jsme povinnou osobou podle AML zákona? Ne automaticky. Slovenský AML zákon považuje organizačního a ekonomického poradce za povinnou osobu pouze při vymezených činnostech, například při koupi a prodeji nemovitosti nebo podniku, správě majetku klientů, zakládání a řízení společností nebo poskytování sídla. Finančná spravodajská jednotka k přesně této situaci uvádí, že pokud tyto činnosti nevykonáváte, povinnou osobou nejste. Obecně však při zapsané činnosti vyžaduje program vlastní činnosti i od toho, kdo ji nevykonává, proto je nejjistější nepotřebnou živnost ukončit. Pokud si ji ponecháte, mějte skutečnou činnost zdokumentovanou.
  7. Jsme česká firma s organizační složkou na Slovensku. Musíme plnit i slovenský zákon o kybernetické bezpečnosti? Podle výkladu Národného bezpečnostného úradu zpravidla ne, protože organizační složka je součástí české společnosti a ta spadá pod pravomoc státu, v němž je usazena, tedy pod český zákon o kybernetické bezpečnosti. Výklad úřadu však není závazný. Směrnice NIS2 v odůvodnění u subjektu usazeného ve více státech počítá se souběžnou pravomocí. Složku s vlastním provozem je proto rozumné posoudit i podle slovenského zákona. Výjimkou jsou poskytovatelé veřejných sítí a služeb elektronických komunikací, kteří spadají pod stát, kde služby poskytují, a některé digitální služby, u nichž rozhoduje, kde se přijímají rozhodnutí o kybernetické bezpečnosti. Slovenská dceřiná společnost je naopak slovenským subjektem.
  8. Jsme kryptofirma mimo EU a slovenští nebo čeští klienti nás oslovili sami. Potřebujeme povolení podle MiCA? Pro konkrétní službu, o kterou vás klient z EU požádal zcela z vlastního podnětu, povolení podle MiCA nepotřebujete. Výjimka se však vykládá úzce. Neplatí, pokud vy nebo kdokoli vaším jménem jakýmkoli způsobem oslovujete klienty v Unii, ani když smlouva nebo web tvrdí opak. Ani klientovi, který přišel sám, nesmíte nabízet nové druhy kryptoaktiv či služeb. Pokud chcete na slovenském a českém trhu působit soustavně, potřebujete povolení CASP v členském státě EU.
  9. Kdo je konečný uživatel výhod a jak se určuje? Konečným uživatelem výhod podle slovenského práva je vždy fyzická osoba — nikdy firma. U obchodní společnosti jím je zejména ten, kdo má přímý nebo nepřímý podíl alespoň 25 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, kdo má právo jmenovat či odvolat statutární nebo dozorčí orgán, kdo společnost ovládá jiným způsobem nebo kdo má právo na hospodářský prospěch alespoň 25 %. Pokud takovou osobu nelze určit, za konečné uživatele výhod se považují členové vrcholového managementu, tedy statutární orgán.
  10. Co hrozí, pokud nejsme zapsáni v RPVS nebo vynecháme roční ověření? Následkem není jen pokuta. Pokud není splněna povinnost ověření konečných uživatelů výhod, druhá smluvní strana z veřejného sektoru není v prodlení, když z tohoto důvodu neplní — fakturu vám tedy může podle slovenského zákona zadržet. Při nepravdivých nebo neúplných údajích hrozí firmě pokuta ve výši získaného hospodářského prospěchu, jinak od 10 000 do 1 000 000 €, a statutárnímu orgánu od 10 000 do 100 000 €. Dvouletý zákaz opětovného zápisu vzniká v sankčních případech podle § 13a, nikoli při každém dobrovolném výmazu.
  11. Co musí obsahovat verifikační dokument a kdo jej vyhotovuje? Verifikační dokument vyhotovuje výhradně oprávněná osoba — advokát, notář, banka, auditor nebo daňový poradce — a prokazuje jím identifikaci nebo ověření identifikace konečného uživatele výhod podle slovenského práva. Musí odůvodnit, na základě jakých informací k závěru dospěla, uvést vlastnickou a řídicí strukturu partnera a prohlásit, že uvedené skutečnosti odpovídají skutečně zjištěnému stavu. Nesmí obsahovat rodné číslo ani jiný obecně použitelný identifikátor.
  12. Jsme střední firma. Vztahuje se na nás NIS2 a musíme se registrovat u NBÚ? Závisí to na dvou věcech současně: zda vaše činnost patří do sektorů v příloze č. 1 nebo č. 2 slovenského zákona č. 69/2018 Z. z. o kybernetickej bezpečnosti a zda dosahujete alespoň velikosti středního podniku — zpravidla alespoň 50 zaměstnanců nebo současně obratu i bilanční sumy nad 10 milionů eur. Pokud ano, musíte se sami identifikovat a do 60 dnů od zahájení činnosti to oznámit slovenskému Národnému bezpečnostnému úradu. Pozor na výjimky: některé subjekty se registrují bez ohledu na velikost a do velikosti se počítá i skupina.
  13. Jaké doklady si máme přinést k autorizaci smlouvy u advokáta? Přineste si dva platné úřední doklady totožnosti s fotografií, z toho alespoň jeden občanský průkaz nebo cestovní pas — jeden doklad podle slovenských stavovských pravidel standardně nestačí. Pokud druhý listinný doklad nemáte, přichází v úvahu eID, kvalifikovaná elektronická identifikace nebo dva svědci totožnosti. Zmocněnec potřebuje i plnou moc s úředně ověřeným podpisem; autorizace ji nenahradí.
  14. Proč advokát při autorizaci smlouvy zkoumá konečného uživatele výhod? Advokát je při autorizaci povinnou osobou podle slovenského zákona č. 297/2008 Z. z., takže musí provést péči ve vztahu ke klientovi včetně identifikace a ověření konečného uživatele výhod, vlastnické struktury, sankčních seznamů a politicky exponovaných osob. Pokud konečného uživatele výhod nelze zjistit nebo klient odmítne součinnost, advokát nemůže v úkonu pokračovat. Připravte si proto vlastnickou strukturu rozkrytou až ke konkrétním fyzickým osobám.
  15. Jak dáme přístup do elektronické schránky firmy účetní nebo advokátovi? Oprávnění uděluje statutární orgán přímo ve schránce na slovensko.sk: po přihlášení přes „Nastavenia“ a „Oprávnenia osôb“ přidá osobu, určí rozsah (úplný nebo částečný přístup) a platnost. Elektronicky podané oprávnění správce zapracuje bezodkladně, listinná žádost s ověřeným podpisem trvá déle. Oprávnění není plná moc — osoba získá přístup ke zprávám, nikoli právo jednat za firmu. Stejným postupem je lze kdykoli změnit nebo zneplatnit.
  16. K čemu slouží zápis do seznamu hospodářských subjektů a co k němu nemusíte dokládat? Zápis vede slovenský Úřad pro veřejné zakázky a nahrazuje prokazování osobního postavení v každé soutěži — platí vůči všem zadavatelům tři roky, poté se obnovuje novou žádostí. Doklady, které si úřad může získat z informačních systémů veřejné správy, nepřikládáte: výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku trestů i stav odvodů a daní si zjišťuje sám. Ve skutečnosti tak jde především o správně vyplněnou žádost a poplatek.
  17. Veřejný zadavatel nám nevystavil referenci. Jak si ji vynutíme? Reference je zákonnou povinností slovenského zadavatele: při řádném skončení plnění ji vyhotovuje sám do 30 dnů, ve zvláštních případech do 10 dnů od vaší žádosti. Pokud mlčí, pošlete písemnou žádost; pokud referenci nevyhotoví ani potom, podejte u Úradu pre verejné obstarávanie návrh s důkazy o plnění — úřad ji vyhotoví místo něj a zadavateli za nevyhotovení uloží pokutu. Subdodavatelům se reference podle § 12 nevystavuje, zkušenost prokazují potvrzením od generálního dodavatele.
  18. Jezdíme dodávkou s přívěsem do zahraničí. Potřebujeme od 1. července 2026 tachograf? Velmi pravděpodobně ano. Pokud největší přípustná hmotnost vozidla včetně každého přívěsu přesahuje 2,5 tuny a vezete zboží přes hranice, musí být vozidlo od 1. července 2026 vybaveno inteligentním tachografem druhé generace a řidič dodržuje doby řízení, přestávky a odpočinek jako u kamionů. Nové rozšíření pro soupravy nad 2,5 t do 3,5 t se týká mezinárodní dopravy a kabotáže. Nad 3,5 t mohou pravidlům podléhat i vnitrostátní jízdy; vždy se posuzují zákonné výjimky. Při kontrole je třeba prokázat příslušné záznamy za den kontroly a předchozích 56 dnů.
  19. Podle čeho úřad vypočítá pokutu za porušení GDPR? Podle metodiky EDPB (pokyny 04/2022) v pěti krocích: úřad vymezí posuzované operace zpracování, určí výchozí částku podle kategorie porušení, jeho závažnosti a obratu podniku, upraví ji o přitěžující a polehčující okolnosti, zkontroluje zákonný strop a výsledek otestuje z hlediska účinnosti a přiměřenosti. Stropy činí 10 nebo 20 milionů eur, u podniků 2 % nebo 4 % celosvětového obratu — počítá se přitom obrat celé skupiny, nikoli pouze společnosti, která pochybila. Argumentovat lze závažností, nápravou a nadstandardní spoluprací; samotné povinné oznámení je neutrální. Platební neschopnost se zohledňuje jen výjimečně.
  20. Musíme mít vnitřní systém oznamování protispolečenské činnosti (whistleblowing)? Ano, pokud na Slovensku zaměstnáváte nejméně 50 zaměstnanců; orgán veřejné moci již od pěti zaměstnanců a bez ohledu na počet i zaměstnavatel ve finančních službách, bezpečnosti dopravy nebo v oblasti životního prostředí. Systém znamená určenou odpovědnou osobu, zveřejněný způsob podávání oznámení, vnitřní předpis a evidenci oznámení. Přijetí oznámení je třeba potvrdit do sedmi dnů a výsledek prověření oznámit do 90 dnů. Za porušení může slovenský Úrad na ochranu oznamovateľov uložit pokutu do 50 000 eur, zaměstnavateli s nejméně 250 zaměstnanci do 100 000 eur.
  21. Chceme změnit oprávněnou osobu v registru partnerů veřejného sektoru. Jak to probíhá? Změna je vždy výměna, protože registr připouští jen jednu oprávněnou osobu. Uzavřete písemnou dohodu s novou oprávněnou osobou, ta znovu ověří identifikaci konečných uživatelů výhod, vyhotoví verifikační dokument a elektronicky podá návrh na zápis změny; součinnost dosavadní oprávněné osoby zákon nevyžaduje. Pokud se však dosavadní oprávněná osoba nechala vymazat sama, novou musíte zajistit do 30 dní od výmazu; po jejich uplynutí může druhá smluvní strana zadržet platby a při prodlení delším než 30 dní od smlouvy odstoupit.
  22. Kdy stačí úředně ověřený podpis a kdy potřebujeme autorizaci advokátem? Jde o různé instituty slovenského práva. Úřední ověření podpisu u notáře, na obci nebo na okresním úřadě potvrzuje jen to, že listinu podepsala daná osoba; obsah nikdo nezkoumá. Při autorizaci advokát smlouvu sepíše, zjistí totožnost účastníků, posoudí její soulad se zákonem a odpovídá za škodu; katastr u ní ověřený podpis nevyžaduje a zakladatelské dokumenty či převod obchodního podílu od 17. srpna 2026 jinou formu než autorizaci nebo notářský zápis nepřipouštějí. Kvalifikovaný elektronický podpis s časovým razítkem nahrazuje vlastnoruční podpis i jeho ověření, nikoli však autorizaci ani notářský zápis.
  23. Chceme provozovat strážní službu. Co potřebujeme pro licenci SBS? Licenci k provozování strážní služby na Slovensku uděluje krajské ředitelství Policejního sboru na deset let. U společnosti se prověřuje její spolehlivost a zejména lidé: každý člen statutárního orgánu musí mít alespoň 21 let, být bezúhonný, spolehlivý, zdravotně způsobilý a odborně způsobilý, tedy mít předepsané vzdělání s praxí a průkaz odborné způsobilosti typu P po zkoušce na ministerstvu vnitra; společníci s podílem od 15 % musí být bezúhonní a spolehliví. K žádosti se přikládají doklady o těchto osobách, zakladatelská listina a správní poplatek. Bez licence hrozí pokuta a zákaz činnosti.
  24. Co potřebujeme pro povolení k nákladní silniční dopravě nad 3,5 tuny? Povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy uděluje slovenský okresní úřad v sídle kraje na deset let, pokud podnik prokáže čtyři podmínky podle nařízení (ES) č. 1071/2009: skutečné a stabilní místo usazení na Slovensku, bezúhonnost členů statutárního orgánu a vedoucího dopravy, finanční spolehlivost, tedy vlastní kapitál alespoň 9 000 € na první vozidlo a 5 000 € na každé další nad 3,5 tuny, a odbornou způsobilost jmenovaného vedoucího dopravy ověřenou zkouškou. Pro přepravu do jiných států EU je navíc třeba licence Společenství a její doklad v každém vozidle.
  25. Musíme zákazníkům říct, že jim na webu odpovídá chatbot? Ano, pokud to z okolností není zřejmé. Od 2. srpna 2026 se uplatňuje čl. 50 odst. 1 AI Actu, podle kterého musí být systém určený k přímé interakci s lidmi navržen tak, aby se dotčená osoba dozvěděla, že komunikuje s AI. Povinnost nese poskytovatel systému a tím je zpravidla i firma, která si chatbota dá vyvinout a provozuje ho pod vlastním jménem, ačkoli stojí na cizím jazykovém modelu. Informace musí zaznít jasně, nejpozději při první interakci.
  26. Musíme zaměstnance, kteří používají AI nástroje, školit? Ano, v přiměřeném rozsahu. Firma, která AI zavádí, musí podle čl. 4 AI Actu přijmout opatření na podporu gramotnosti v oblasti AI svých zaměstnanců a dalších osob, které AI používají jejím jménem. Novela (EU) 2026/1744 povinnost od 27. července 2026 zmírnila: nevyžaduje již zajistit dostatečnou úroveň gramotnosti a výslovně nežádá zaručit konkrétní úroveň u jednotlivce. Povinnost však trvá a opatření se vyplatí mít zdokumentovaná.
  27. Jak dlouho uchovávat oznámení oznamovatelů a kdo k nim smí mít přístup? Na Slovensku musí zaměstnavatel vést evidenci oznámení tři roky od jejich doručení, v Česku uchovává příslušná osoba oznámení a související dokumenty pět let od přijetí. Přístup má být omezen na osobu, která oznámení přijímá a prověřuje; totožnost oznamovatele se bez jeho písemného souhlasu neprozrazuje ani vedení. Oznámení obsahují osobní údaje více lidí, proto způsob jejich zpracování musí upravit vnitřní předpis a je třeba jej sladit s GDPR.
  28. Může zaměstnanec obejít náš oznamovací kanál a jít rovnou na úřad nebo do médií? Na úřad ano, do médií jen za splnění podmínek. Slovenský i český zákon chrání oznamovatele, který se obrátí přímo na příslušný orgán, aniž by nejprve použil vnitřní systém firmy. Při zveřejnění informací, například v médiích, se ochrana pojí s podmínkami: vnitřní nebo úřední postup nepřinesl výsledek, hrozí bezprostřední ohrožení veřejného zájmu nebo odveta. Zakázat zaměstnancům obracet se na úřady firma nemůže.
  29. Může mít skupina firem jednoho společného pověřence (DPO)? Ano. Čl. 37 odst. 2 GDPR dovoluje skupině podniků jmenovat jednoho pověřence, je-li snadno dostupný z každé provozovny. Podle pokynů evropských dozorových úřadů dostupnost znamená i schopnost komunikovat se subjekty údajů a dozorovými úřady v jejich jazyce, u skupiny ze Slovenska a Česka tedy se dvěma úřady. Každá společnost však zůstává samostatným správcem: sama zveřejňuje kontakt na pověřence, oznamuje jej svému úřadu a musí mu zajistit podmínky pro výkon funkce.
  30. Odchází nám vedoucí dopravy. Kolik času máme na náhradu, abychom nepřišli o povolení? Změnu v osobě vedoucího dopravy musíte okresnímu úřadu v sídle kraje oznámit do 15 dnů a dopravu smíte provozovat jen se jmenovaným vedoucím, který dopravní činnosti skutečně a soustavně řídí. Nařízení (ES) č. 1071/2009 umožňuje úřadu určit lhůtu nejvýše šest měsíců na přijetí náhradníka, pokud vedoucí dopravy přestane splňovat požadavky bezúhonnosti nebo odborné způsobilosti; při úmrtí nebo fyzické nezpůsobilosti vedoucího ji lze prodloužit o tři měsíce. Lhůta není automatická a týká se osudu povolení. Pokutu za dopravu bez vedoucího zákon nevylučuje ani během ní, proto náhradu řešte ještě během jeho výpovědní doby.
  31. Zjišťujeme pro klienty majetek dlužníků a informace o firmách. Potřebujeme licenci na detektivní službu? Pokud takovou činnost vykonáváte pro klienty, zpravidla ano. Slovenský zákon č. 473/2005 Z. z. o soukromé bezpečnosti za detektivní službu výslovně považuje hledání majetku, získávání informací o majetkových poměrech osob i získávání informací v souvislosti s vymáháním pohledávky, a detektivní službu lze provozovat jen s licencí od krajského ředitelství Policejního sboru. Výjimkou jsou činnosti vykonávané jako součást činnosti podle zvláštních předpisů. Za činnost bez licence hrozí pokuta od 3 319 € do 66 387 € a zákaz činnosti.
  32. Prodáváme firmu s licencí SBS a mění se jednatel. Zůstane licence platná? Při prodeji obchodního podílu ano, licence zůstává společnosti, které byla udělena; samotnou licenci převést nelze, proto ji při prodeji podniku kupující nezíská. Nový jednatel však musí splňovat stejné podmínky jako při udělení licence a nový společník s podílem nejméně 15 % musí být bezúhonný a spolehlivý, přičemž změny je třeba krajskému ředitelství oznámit do 15 dnů. Pokud odejde jediný jednatel nebo člen statutárního orgánu přestane podmínky splňovat, krajské ředitelství Policejního sboru provozování pozastaví nejdéle na tři měsíce, a trvají-li důvody po uplynutí lhůty, licenci odejme.
  33. Chceme vydat vlastní token. Potřebujeme povolení podle MiCA? U běžného tokenu, který není stablecoinem, zpravidla ne. Veřejná nabídka takového tokenu povolení od regulátora nepotřebuje, vyžaduje však právnickou osobu, bílou knihu kryptoaktiv oznámenou příslušnému orgánu alespoň 20 pracovních dní před uveřejněním a dodržování povinností osoby, která kryptoaktiva nabízí. Jiný režim platí pro stablecoiny: token vázaný na aktiva vyžaduje povolení podle MiCA a token elektronických peněz může nabízet jen banka nebo instituce elektronických peněz. Povolení poskytovatele služeb kryptoaktiv potřebujete i tehdy, pokud vedle emise poskytujete klientům služby kryptoaktiv, například směnu tokenu za peníze či jeho úschovu.
  34. Vyvíjíme nekustodiální kryptopeněženku. Potřebujeme povolení CASP? Samotný software nebo hardware peněženky, v níž soukromé klíče drží výlučně uživatel, povolení poskytovatele služeb kryptoaktiv zpravidla nevyžaduje, protože nejde o úschovu jménem klienta. Nařízení MiCA to výslovně uvádí v bodě odůvodnění 83. Povolení však potřebujete, pokud nad kryptoaktivy nebo prostředky přístupu k nim získáte kontrolu, například při správě či obnově klíčů, nebo pokud aplikace sama poskytuje směnu, přijímá pokyny či provádí převody jménem uživatelů.
  35. Máme povolení CASP na Slovensku. Jak začneme poskytovat kryptoslužby v Česku? Nové povolení od České národní banky nepotřebujete. Povolení CASP udělené Národnou bankou Slovenska opravňuje poskytovat služby v celé Unii, před zahájením služeb v Česku však musíte NBS oznámit seznam států, služby, datum zahájení a další činnosti. NBS informace do 10 pracovních dnů postoupí českému jednotnému kontaktnímu místu a začít můžete ode dne, kdy vás o postoupení vyrozumí, nejpozději 15. kalendářní den po podání oznámení. Poskytovat smíte jen služby, na které zní vaše povolení.
  36. Firmu zasáhl kybernetický útok. Komu a dokdy ho musíme nahlásit? Pokud jste provozovatelem základní služby, závažný kybernetický bezpečnostní incident hlásíte Národnímu bezpečnostnímu úřadu přes jednotný informační systém kybernetické bezpečnosti. Včasné varování je třeba poslat nejpozději do 24 hodin od zjištění, oznámení s prvotním posouzením do 72 hodin a závěrečnou zprávu nejpozději měsíc po oznámení. Vedle hlášení musíte incident řešit, zajistit důkazy a trestný čin, o kterém se hodnověrně dozvíte, oznámit policii nebo orgánu činnému v trestním řízení.
  37. Musíme podstoupit audit kybernetické bezpečnosti, nebo nám stačí sebehodnocení? Provozovatel základní služby musí účinnost bezpečnostních opatření prověřit auditem kybernetické bezpečnosti do dvou let ode dne zařazení do registru; audit dělá certifikovaný auditor a závěrečnou zprávu je třeba předložit úřadu do 30 dnů. Mimo přechodná pravidla do konce roku 2026 může audit sebehodnocením přes jednotný informační systém nahradit jen ten, kdo neprovozuje kritickou základní službu, a i ten se musí auditu podrobit do pěti let od zařazení. Audit se opakuje i po každé změně s významným vlivem na bezpečnostní opatření.
  38. Už neobchodujeme se státem. Máme se z RPVS vymazat, nebo stačí ukončit spolupráci s oprávněnou osobou? Pokud už nejste partnerem veřejného sektoru a z žádné smlouvy už nepřijímáte plnění, správnou cestou je výmaz z registru, který navrhne vaše oprávněná osoba, dokud je ještě zapsána. Kdyby oprávněná osoba navrhla výmaz jen sebe, zůstanete v registru a do 30 dnů od jejího výmazu musíte zajistit novou. Dobrovolný výmaz sám o sobě nevyvolává dvouletý zákaz nového zápisu, neukončí však již zahájené řízení o ověření údajů o konečném uživateli výhod.
  39. Může být oprávněnou osobou v RPVS náš stálý advokát nebo auditor? Ano, běžný vztah s advokátem, notářem, auditorem, daňovým poradcem nebo bankou, který vznikl při výkonu jejich povolání, nestrannost oprávněné osoby podle zákona nezpochybňuje. Vyloučen je však ten, kdo je ve věci sám partnerem nebo konečným uživatelem výhod, kdo má s firmou téhož konečného uživatele výhod nebo kdo je s firmou či členy jejích orgánů personálně nebo majetkově propojen. Porušení zákazu se trestá pokutou oprávněné osobě, firmě i statutárnímu orgánu.
  40. Jsme v seznamu hospodářských subjektů. Co musíme do nabídky předložit stejně? Zápis prokazuje jen podmínky účasti týkající se osobního postavení, tedy bezúhonnost, pořádek v odvodech a daních, absenci konkurzu, oprávnění podnikat a absenci zákazu účasti. Do nabídky stejně patří prokázání finančního a ekonomického postavení a technické či odborné způsobilosti, pokud je zadavatel vyžaduje, a čestné prohlášení o osobách s rozhodujícím vlivem podle § 32 odst. 7. Potvrzení o odvodech a daních si zadavatel může vyžádat dodatečně i od zapsané firmy a zápis se může ztratit dříve, než uplyne jeho platnost.

Nenašli jste svou otázku? Položte nám ji — odpovíme e-mailem. Odpovědi v poradně jsou obecnými informacemi, nikoli právní službou.

Další oblasti poradny

Řešíte něco z této oblasti?

Popište nám, co řešíte. Ozveme se zpravidla do 24 hodin.

Odpověď v poradně popisuje pravidlo, konzultace řeší vaši situaci. U každého tématu dokážeme říct, co konkrétně je třeba udělat a dokdy.

Objednat úvodní konzultaci Položit vlastní otázku
Oslovit advokáta