Na Slovensku a v Česku platí odlišná pravidla. Na Slovensku smíte s nabídkou volat zpravidla z čísla vyhrazeného pro marketing, pokud volané číslo není v seznamu nesouhlasu, který vede regulační úřad, a volaný u vás proti takovým voláním nevznesl námitku. Čísla musíte před kampaní v seznamu ověřit. V Česku nesmíte marketingově volat na čísla z veřejných či koupených seznamů ani na náhodně vygenerovaná čísla, pokud se jejich držitel včetně firmy k marketingovým hovorům nepřihlásil. Při volání lidem včetně živnostníků potřebujete v obou státech právní základ podle GDPR a volaného musíte nejpozději při prvním hovoru upozornit na právo vznést námitku.
Firma získá seznam kontaktů z databáze nebo z internetu a chce prostřednictvím call centra nabízet služby lidem a firmám, se kterými nikdy nespolupracovala. Slovenský zákon o elektronických komunikacích staví na seznamu těch, kteří volání nechtějí. Český zákon naopak u čísel ze seznamů dovoluje volat jen těm, kteří se k marketingovým hovorům přihlásili. Vedle toho se v obou státech uplatní nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), protože i telefonní číslo člověka je osobní údaj.
Na Slovensku rozhoduje seznam nesouhlasu
Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb vede na svém webu seznam telefonních čísel, jejichž držitelé nesouhlasí s voláním pro účely přímého marketingu (§ 116 odst. 7 zákona č. 452/2021 Z. z. o elektronických komunikacích). Na zápis v seznamu navazuje zákaz:
Citace v původním znění:
Na účely priameho marketingu je zakázané akékoľvek volanie, ak účastník alebo užívateľ uviedol telefónne číslo v zozname alebo, ak účastník alebo užívateľ namietal takéto volania osobe, v prospech ktorej sa vykonáva priamy marketing.
Zákaz neplatí, pokud vám volaný udělil souhlas až po poslední aktualizaci zápisu svého čísla. Zákon u seznamu nerozlišuje mezi lidmi a firmami. Zapsat se může každý účastník nebo uživatel a zápis nabývá účinků vždy k prvnímu nebo šestnáctému dni měsíce. Čísla proto ověřujte před každou kampaní. Ověřování je zpoplatněno (§ 116 odst. 10) a provádí se prostřednictvím účtu, k němuž se firma provádějící přímý marketing zaregistruje v aplikačním rozhraní úřadu (§ 2 odst. 2 vyhlášky č. 368/2022 Z. z.). Nesouhlas se vyjadřuje k jednotlivým kategoriím, například energetika, finanční služby či prodej nemovitostí (§ 4 odst. 2 vyhlášky), takže výsledek ověření závisí i na tom, co nabízíte.
Kromě ověření seznamu musíte dodržet i další pravidla:
- pro marketingová volání smíte používat jen čísla, která pro tento účel vyhrazuje číslovací plán, s výjimkou volání na zveřejněné kontakty podnikatelů a právnických osob (§ 116 odst. 12),
- volat jen proto, abyste získali souhlas, zákon zakazuje (§ 116 odst. 4),
- automatické volací systémy bez lidského zásahu, SMS a e-maily vyžadují předchozí prokazatelný souhlas, pokud nejde o zákonnou výjimku (§ 116 odst. 3 a 15),
- pokud volaný proti volání vznese námitku, její přijetí mu prokazatelně potvrdíte nejpozději do 30 dnů, potvrzení uchováte na trvalém nosiči nejméně 4 roky (§ 116 odst. 6) a dále mu nevoláte.
Seznam a vyhrazená čísla se netýkají nabídky vlastního podobného zboží a služeb zákazníkům, jejichž kontakt jste získali při prodeji nebo se kterými jste ve smluvním vztahu, ani toho, kdo si takovou komunikaci sám předem prokazatelně vyžádal. I tehdy však musíte nabídnout možnost odmítnout komunikaci již při získání kontaktu a poté při každém dalším kontaktu (§ 116 odst. 14) a kontakt smíte takto použít 1 rok od skončení smluvního vztahu (§ 116 odst. 16). Porušení těchto povinností je správním deliktem, za který úřad podnikateli ukládá pokutu (§ 124 odst. 3). Pro e-mailové nabídky vysvětluje výjimky otázka newsletter stávajícím zákazníkům bez souhlasu.
V Česku rozhoduje přihlášení ve veřejném seznamu
Český zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích zakazuje nabízet zboží nebo služby prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací účastníkům, kteří ve veřejném seznamu neuvedli, že si přejí být kontaktováni pro účely marketingu (§ 96 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb.). Za účastnický seznam se považuje i seznam čísel bez dalších údajů i náhodně vygenerovaná čísla (§ 95 odst. 5). Pravidlo platí i pro účastníky, kteří jsou právnickými osobami (§ 96 odst. 4). Kdo volá na čísla z koupeného seznamu nebo na vygenerovaná čísla, potřebuje, aby se jejich držitel k marketingovým hovorům předem přihlásil, například prostřednictvím svého operátora.
Český telekomunikační úřad v návodu k marketingovým hovorům uvádí, že zákon o elektronických komunikacích řeší případy, kdy je zdrojem kontaktu veřejný seznam včetně náhodně generovaných čísel. Volání klientům ze zákaznické databáze a podle úřadu i použití čísla podnikatele, které je zveřejněno na internetu, se posuzují podle pravidel ochrany osobních údajů, nad nimiž vykonává dohled český Úřad pro ochranu osobních údajů.
GDPR v obou státech
Pokud voláte člověku včetně živnostníka, zpracováváte jeho osobní údaje. Právním základem může být oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR), který je však třeba předem posoudit a zdokumentovat. Pokud jste kontakt nezískali přímo od volaného, informace o zpracování včetně zdroje údajů mu poskytnete v přiměřené lhůtě, nejpozději do 1 měsíce od získání kontaktu. Pokud ho kontaktujete dříve, informace musí dostat nejpozději při prvním kontaktu (čl. 14 odst. 3 písm. a) a b)). Nejpozději při prvním kontaktu ho výslovně a odděleně od ostatních informací upozorníte na právo vznést námitku (čl. 21 odst. 4). Pokud námitku vznese, jeho údaje pro marketing dále použít nesmíte (čl. 21 odst. 3).
Kampaň s vámi nastavíme podle země, do které voláte. Posoudíme zdroj kontaktů, připravíme text hovoru s informacemi podle GDPR, postup ověřování čísel a evidenci námitek v rámci služby GDPR a ochrana osobních údajů.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
