Právní poradna · Compliance, registry a licence

Musíme zákazníkům říct, že jim na webu odpovídá chatbot?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Ano, pokud to z okolností není zřejmé. Od 2. srpna 2026 se uplatňuje čl. 50 odst. 1 AI Actu, podle kterého musí být systém určený k přímé interakci s lidmi navržen tak, aby se dotčená osoba dozvěděla, že komunikuje s AI. Povinnost nese poskytovatel systému a tím je zpravidla i firma, která si chatbota dá vyvinout a provozuje ho pod vlastním jménem, ačkoli stojí na cizím jazykovém modelu. Informace musí zaznít jasně, nejpozději při první interakci.

E-shop nebo servisní firma nasadí na web chatbota, který odpovídá na otázky o objednávkách, cenách či reklamacích. Odpovědi znějí přirozeně a zákazník často neví, zda píše s člověkem. Od 2. srpna 2026 to už není jen otázka slušnosti vůči zákazníkovi. Nařízení o umělé inteligenci (AI Act) se od tohoto dne obecně uplatňuje a jeho čl. 50 zavádí povinnosti transparentnosti. Novela (EU) 2026/1744 posunula termíny pro vysoce rizikové systémy, pravidla pro chatboty však neodložila.

Co přesně nařízení vyžaduje

Základní pravidlo pro systémy, které komunikují s lidmi, zní takto:

Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití.

— čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689

Na výjimku „pokud to není zřejmé“ se nevyplatí spoléhat. Okénko s nápisem „Napište nám“ a jménem operátorky zákazníkovi neprozradí, že odpovídá stroj; pokud se asistent hned na začátku sám představí jako virtuální asistent, zákazník to ví a povinnost je splněna. Podle čl. 50 odst. 5 se informace musí poskytnout jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce a musí splňovat požadavky na přístupnost. Poznámka v zásadách ochrany osobních údajů proto nestačí, informace patří přímo do okna chatu.

Kdo je poskytovatel, když chatbot stojí na cizím modelu

Povinnost podle čl. 50 odst. 1 nese poskytovatel. Tím je podle čl. 3 bodu 3 ten, kdo systém AI vyvíjí nebo si jej dává vyvinout a uvádí jej do provozu pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Uvedením do provozu je i dodání systému pro vlastní použití (čl. 3 bod 11). Firma, které agentura postaví chatbota nad jazykovým modelem třetí strany a která jej provozuje na svém webu pod svou značkou, je proto zpravidla poskytovatelem tohoto chatbota, ačkoli samotný model nevyvinula.

Jiná situace nastává, když firma jen vloží na web hotový produkt dodavatele, který vystupuje pod jeho jménem. Poskytovatelem je potom dodavatel a firma je zavádějícím subjektem (čl. 3 bod 4). I tehdy se vyplatí ve smlouvě s dodavatelem výslovně sjednat, že produkt informaci o AI zobrazuje, a před spuštěním si to ověřit, protože zákazník vnímá chatbota jako součást vašeho webu.

Co dalšího čl. 50 přidává

Kdo AI používá k tvorbě obsahu, má další povinnosti. Subjekt, který pomocí AI vytvoří deepfake, tedy obraz, zvuk nebo video působící jako skutečné, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo zmanipulován (čl. 50 odst. 4). Totéž platí pro text uveřejněný s cílem informovat veřejnost o věcech veřejného zájmu, ledaže prošel lidskou redakční kontrolou a někdo za něj nese redakční odpovědnost. Strojové označování syntetického obsahu podle čl. 50 odst. 2 je povinností poskytovatelů generativních systémů; ti, kteří svůj systém uvedli na trh před 2. srpnem 2026, mají na splnění čas do 2. prosince 2026 (čl. 111 odst. 4 ve znění novely).

Chatbot a osobní údaje

AI Act nenahrazuje GDPR. Pokud zákazník v chatu uvede jméno, číslo objednávky nebo e-mail, firma zpracovává osobní údaje a musí ho informovat podle čl. 13 GDPR, tedy o účelu, právním základu, příjemcích včetně dodavatele modelu a o době uchovávání. Pokud dodavatel konverzace zpracovává jménem firmy, je jejím zpracovatelem a je třeba s ním mít smlouvu podle čl. 28 GDPR. Kdy AI Act dopadá na firmu, která AI jen používá, jsme shrnuli v otázce odkdy platí AI Act a koho se týká.

Co udělat teď

Projděte všechna místa, kde s lidmi komunikuje AI: chat na webu, e-mailový asistent, hlasová linka. U každého si zapište, kdo je poskytovatel, a doplňte do rozhraní zřetelnou informaci už v první zprávě. Posouzení vašich AI nástrojů, texty a smlouvy s dodavateli připravíme v rámci služby AI Act a nasazení umělé inteligence; informační povinnosti k údajům z konverzací sladíme ve službě GDPR a ochrana osobních údajů.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Musíme zaměstnance, kteří používají AI nástroje, školit? Ano, v přiměřeném rozsahu. Firma, která AI zavádí, musí podle čl. 4 AI Actu přijmout opatření na podporu gramotnosti v oblasti AI svých zaměstnanců a dalších osob, které AI používají jejím jménem. Novela (EU) 2026/1744 povinnost od 27. července 2026 zmírnila: nevyžaduje již zajistit dostatečnou úroveň gramotnosti a výslovně nežádá zaručit konkrétní úroveň u jednotlivce. Povinnost však trvá a opatření se vyplatí mít zdokumentovaná.
  2. Jak dlouho uchovávat oznámení oznamovatelů a kdo k nim smí mít přístup? Na Slovensku musí zaměstnavatel vést evidenci oznámení tři roky od jejich doručení, v Česku uchovává příslušná osoba oznámení a související dokumenty pět let od přijetí. Přístup má být omezen na osobu, která oznámení přijímá a prověřuje; totožnost oznamovatele se bez jeho písemného souhlasu neprozrazuje ani vedení. Oznámení obsahují osobní údaje více lidí, proto způsob jejich zpracování musí upravit vnitřní předpis a je třeba jej sladit s GDPR.
  3. Může zaměstnanec obejít náš oznamovací kanál a jít rovnou na úřad nebo do médií? Na úřad ano, do médií jen za splnění podmínek. Slovenský i český zákon chrání oznamovatele, který se obrátí přímo na příslušný orgán, aniž by nejprve použil vnitřní systém firmy. Při zveřejnění informací, například v médiích, se ochrana pojí s podmínkami: vnitřní nebo úřední postup nepřinesl výsledek, hrozí bezprostřední ohrožení veřejného zájmu nebo odveta. Zakázat zaměstnancům obracet se na úřady firma nemůže.
  4. Může mít skupina firem jednoho společného pověřence (DPO)? Ano. Čl. 37 odst. 2 GDPR dovoluje skupině podniků jmenovat jednoho pověřence, je-li snadno dostupný z každé provozovny. Podle pokynů evropských dozorových úřadů dostupnost znamená i schopnost komunikovat se subjekty údajů a dozorovými úřady v jejich jazyce, u skupiny ze Slovenska a Česka tedy se dvěma úřady. Každá společnost však zůstává samostatným správcem: sama zveřejňuje kontakt na pověřence, oznamuje jej svému úřadu a musí mu zajistit podmínky pro výkon funkce.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta