Na úřad ano, do médií jen za splnění podmínek. Slovenský i český zákon chrání oznamovatele, který se obrátí přímo na příslušný orgán, aniž by nejprve použil vnitřní systém firmy. Při zveřejnění informací, například v médiích, se ochrana pojí s podmínkami: vnitřní nebo úřední postup nepřinesl výsledek, hrozí bezprostřední ohrožení veřejného zájmu nebo odveta. Zakázat zaměstnancům obracet se na úřady firma nemůže.
Firma má zavedený vnitřní oznamovací systém, odpovědnou osobu i směrnici. Přesto se vedení dozví o problému z dopisu inspekce, z výzvy prokuratury nebo z novinového článku. První reakcí bývá otázka, zda zaměstnanec neměl povinnost ozvat se nejprve interně. Takovou povinnost zákon neukládá.
Úřad je rovnocenná cesta
Slovenský zákon o ochraně oznamovatelů staví vnitřní a vnější cestu vedle sebe:
Pro účely tohoto zákona se rozumí […] oznamovatelem fyzická osoba, která v dobré víře učiní oznámení orgánu příslušnému k přijetí oznámení nebo zaměstnavateli; […]
— Český překlad § 2 písm. a) zákona č. 54/2019 Z. z.
Orgánem příslušným k přijetí oznámení je slovenský Úřad na ochranu oznamovatelů, prokuratura, správní orgán příslušný k řízení o správním deliktu, který je závažnou protispolečenskou činností, a příslušné instituce a orgány Evropské unie (§ 2 písm. g)). Oznámení, které dostane úřad, postoupí příslušnému orgánu, a požádá-li o to oznamovatel, bez údajů o jeho totožnosti (§ 13 odst. 15). Za oznamovatele se považuje i ten, kdo oznámení učinil anonymně a jeho totožnost byla později odhalena.
V podstatě stejně řeší věc česká úprava. Ochrana náleží oznamovateli, který oznámení podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo Ministerstvu spravedlnosti (§ 7 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.), a rovněž tomu, kdo se obrátil na orgán veřejné moci příslušný podle jiného předpisu (§ 7 odst. 2). Ministerstvo je v českém systému externím kanálem, který oznámení přijímá a posuzuje (§ 14).
Kdy je chráněno i zveřejnění
Při zveřejnění informací, například v médiích nebo na sociálních sítích, jsou obě úpravy opatrnější. Slovenský zákon považuje za oznamovatele toho, kdo informace zveřejnil, jen pokud nastala některá z těchto situací (§ 2 písm. a) bod 4): oznámení podal interně a poté i orgánu a v přiměřené lhůtě se nedozvěděl o stavu nebo výsledku prověření, stejně neúspěšně se obrátil přímo na orgán, je důvodná obava z bezprostředního nebo zjevného ohrožení veřejného zájmu, nebo je důvodná obava, že by mu při oznámení orgánu hrozil postih či nestranné prověření není zaručeno. Český zákon podmiňuje ochranu při uveřejnění podobně: vnitřní nebo ministerský postup v zákonných lhůtách nepřinesl vhodné opatření, hrozí bezprostřední ohrožení veřejného zájmu či nenapravitelná újma, nebo je zvýšené riziko odvety (§ 7 odst. 1 písm. c)). Ochrana před odvetou nenáleží tomu, kdo oznámení učinil bez oprávněných důvodů domnívat se, že se zakládá na pravdivých informacích (§ 7 odst. 3).
Rozdíl mezi oběma cestami je proto podstatný. Zaměstnanec, který při zveřejnění tyto podmínky nesplní, nemusí požívat zákonné ochrany oznamovatele; oznámení příslušnému orgánu učiněné v dobré víře však chráněno je bez ohledu na to, zda předtím použil vnitřní kanál.
Co z toho vyplývá pro zaměstnavatele
Zákaz obracet se na úřady nemá místo v pracovní smlouvě, ve směrnici ani v dohodě o mlčenlivosti. Oznamovatel se práva na ochranu před odvetou nemůže vzdát (§ 1 odst. 5 slovenského zákona) a v Česku se k takovému vzdání nepřihlíží (§ 6 zákona č. 171/2023 Sb.). Ochrana před odvetnými opatřeními se přitom podle § 1 odst. 4 vztahuje i na blízké osoby oznamovatele, na ty, kteří mu pomohli, a na odpovědnou osobu.
Jediným účinným nástrojem, který firma má, je důvěryhodný vnitřní systém. Pokud zaměstnanci vědí, že oznámení někdo převezme, ochrání jejich totožnost a ve lhůtě jim odpoví, mají důvod začít interně. Firma se tak o problému dozví dříve než úřad a má čas jej napravit. Pravidla lhůt a mlčenlivosti rozebíráme v otázce o povinnosti mít vnitřní systém oznamování a o uchovávání spisů v otázce jak dlouho uchovávat oznámení.
S čím vám pomůžeme
Pokud se o oznámení dozvíte od úřadu nebo z médií, pomůžeme vám reagovat tak, aby žádný krok nemohl působit jako odveta vůči oznamovateli. Vnitřní systém, kterému zaměstnanci důvěřují, nastavíme a na přání i provozujeme jako externí osoba v rámci služby whistleblowing a oznamovací systém.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
