Whistleblowing a oznamovací systém

Na Slovensku jde o zaměstnavatele s nejméně 50 zaměstnanci a bez ohledu na počet také o zaměstnavatele ve vybraných oblastech (finanční služby, bezpečnost dopravy, životní prostředí); orgány veřejné moci již od 5 zaměstnanců (§ 10 odst. 1 zákona č. 54/2019 Z. z.). V Česku je povinným subjektem mimo jiné zaměstnavatel, který k 1. lednu zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců — pokud není povinnou osobou podle českého zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, na kterou se vztahuje zvláštní režim (§ 8 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.). Právě tato AML výjimka bývá zdrojem omylu: firma, která si myslí, že pod povinnost nespadá, do ní může patřit jinou cestou. Zda a v jakém rozsahu se povinnost týká vás, posoudíme přesně.

Ano — slovenský zákon výslovně umožňuje smluvně svěřit přijímání a potvrzování oznámení jiné osobě a u zaměstnavatelů s méně než 250 zaměstnanci (mimo orgány veřejné moci) i samotné prověřování (§ 10 odst. 2 zákona č. 54/2019 Z. z.). Česká úprava umožňuje pověřit vedením vnitřního oznamovacího systému jinou osobu, přičemž pověřením není dotčena odpovědnost povinného subjektu (§ 8 odst. 2 zákona č. 171/2023 Sb.). Pro skupiny je užitečné, že české povinné subjekty s nejvýše 249 zaměstnanci mohou systém také sdílet nebo využít systém zavedený jiným povinným subjektem (§ 8 odst. 3) — jedna linka tak může obsloužit více společností. Jako advokáti k tomu přidáváme zákonnou mlčenlivost a nezávislost na vnitrofiremních vztazích.

Na Slovensku je třeba přijetí oznámení potvrdit do 7 dnů a výsledek prověření oznámit zpravidla do 90 dnů od potvrzení přijetí (§ 10 odst. 6 a 8 zákona č. 54/2019 Z. z.). V Česku je lhůta pro vyrozumění o přijetí rovněž 7 dnů, posouzení důvodnosti však má přísnější základ — 30 dnů od přijetí; ve skutkově nebo právně složitých případech ji lze prodloužit vždy o 30 dnů, nejvýše však dvakrát, a o prodloužení je třeba oznamovatele písemně vyrozumět ještě před jejím uplynutím (§ 12 odst. 2 a 3 zákona č. 171/2023 Sb.). Firmy působící v obou zemích proto nemohou jednoduše převést slovenský proces do Česka — česká základní lhůta je třikrát kratší. Systém nastavíme tak, aby lhůty hlídal podle země.

Je třeba rozlišovat jednotlivé země. Slovenský systém počítá i s anonymními oznámeními. Český zákon č. 171/2023 Sb. obecně neukládá jejich přijímání ani evidenci v zákonném režimu; firma může zavést širší dobrovolný kanál. Když totožnost původně anonymního oznamovatele vyjde najevo osobě, která jej může vystavit odvetě, nastupuje ochrana podle § 4 odst. 3. Zvláštní AML režim posoudíme samostatně. Pravidla přijímání a prověřování nastavíme ve vnitřním předpisu.

Pozor — oznamovatel požívá ochrany před odvetnými opatřeními a postih za oznámení může firmu vyjít draho. Dříve než uděláte personální krok, nechte situaci právně posoudit; pomůžeme oddělit legitimní pracovněprávní důvody od zakázané odvety.

Zavedení je jednorázovou položkou podle velikosti firmy; výkon externí osoby bývá měsíční paušál. Obě ceny potvrdíme předem — a platí to, co jsme si dohodli.