Právní poradna · Compliance, registry a licence

Co musí obsahovat verifikační dokument a kdo jej vyhotovuje?

Právní stav k 10. 9. 2026

Stručná odpověď

Verifikační dokument vyhotovuje výhradně oprávněná osoba — advokát, notář, banka, auditor nebo daňový poradce — a prokazuje jím identifikaci nebo ověření identifikace konečného uživatele výhod podle slovenského práva. Musí odůvodnit, na základě jakých informací k závěru dospěla, uvést vlastnickou a řídicí strukturu partnera a prohlásit, že uvedené skutečnosti odpovídají skutečně zjištěnému stavu. Nesmí obsahovat rodné číslo ani jiný obecně použitelný identifikátor.

Existuje použitelný vzor verifikačního dokumentu?

Fráze „verifikační dokument vzor“ patří mezi nejvyhledávanější k tomuto tématu a odpověď je nepříjemná: použitelný vzor neexistuje. Nikoli proto, že by jej nikdo nezveřejnil, ale proto, že verifikační dokument není formulář s políčky. Je to odůvodnění odborného závěru o tom, kdo firmu skutečně ovládá — a to nelze vyplnit, jen napsat.

Vyhotovit jej navíc nesmí firma sama. Podle slovenského zákona o registri partnerov verejného sektora jej vyhotovuje oprávněná osoba, tedy advokát, notář, banka, auditor nebo daňový poradce se sídlem či místem podnikání ve Slovenské republice, který se k tomu písemně zavázal.

Co musí verifikační dokument obsahovat?

Podle § 11 odst. 6 zákona oprávněná osoba ve verifikačním dokumentu:

  1. odůvodní, na základě jakých informací identifikovala konečného uživatele výhod nebo ověřila jeho identifikaci,
  2. uvede vlastnickou a řídicí strukturu partnera veřejného sektoru, pokud je právnickou osobou,
  3. uvede údaje o veřejných funkcionářích včetně označení veřejné funkce, pokud o nich má nebo mohla mít vědomost,
  4. u partnera podle § 4 odst. 5 prokáže podmínky zvláštního zápisu statutárního orgánu a jeho členů namísto konečných uživatelů výhod,
  5. prohlásí, že uvedené skutečnosti odpovídají jí skutečně zjištěnému stavu.

Čtvrtý bod se týká zvláštního režimu § 4 odst. 5: emitenta na regulovaném trhu podléhajícího předepsanému zveřejňování informací nebo společnosti, kterou takový emitent výlučně majetkově ovládá a řídí. Od toho je třeba odlišit náhradní určení členů vrcholového managementu jako konečných uživatelů výhod podle AML zákona, pokud žádná fyzická osoba nesplňuje příslušná kritéria. Jde o dva odlišné právní důvody; náročné rozkrývání struktury samo o sobě nestačí ani pro jeden z nich.

A pozor na jedno omezení formy: verifikační dokument nesmí obsahovat obecně použitelný identifikátor (§ 11 odst. 7), tedy ani rodné číslo. Dokument se totiž zveřejňuje a jeho zveřejnění není porušením obchodního ani bankovního tajemství (§ 16 odst. 3). Cokoli je v něm uvedeno, si přečte kdokoli — včetně konkurence.

Nestrannost, která je pro klienta výhodou

Zákon oprávněné osobě ukládá jednat nestranně a s odbornou péčí, opatřit si o předmětu zápisu všechny dostupné informace a vyhodnotit je. Výslovně dodává, že oprávněná osoba není vázána pokyny partnera veřejného sektoru (§ 11 odst. 5).

Zní to jako omezení, ale je to ochrana. Verifikační dokument, který vznikl jako nezávislé odborné vyhodnocení, obstojí při kontrole — a právě o to jde. Dokument napsaný podle toho, co si klient přeje mít zapsáno, je při řízení o kvalifikovaném podnětu bezcenný.

Kdy se verifikační dokument vyhotovuje?

Je třeba rozlišit provedení a zdokumentování ověření od toho, co se podává do registru. Při prvním zápisu a návrhu týkajícím se konečného uživatele výhod se přikládá verifikační dokument (§ 5 odst. 3). Ověření se provádí také při dalších událostech podle § 11 odst. 2. Pokud se při ročním či dalším ověření podle § 11 odst. 8 konečný uživatel výhod nezměnil, zasílá se oznámení o ověření, nikoli automaticky nový verifikační dokument. Oznámení ročního ověření se podává do 28. února následujícího roku, u ostatních uvedených ověření bezodkladně. Zjištěná změna se řeší návrhem podle § 9 včetně verifikačního dokumentu; zákon rovněž upravuje nahrazení ročního oznámení zápisem změny od 1. ledna do 28. února.

Proč se nevyplatí kupovat jej levně

Oprávněná osoba ručí za pokutu uloženou statutárnímu orgánu partnera (10 000 až 100 000 €) a zprostí se toho, jen pokud prokáže, že jednala s odbornou péčí. Kvalita verifikačního dokumentu je tedy přímo navázána na to, kolik práce do rozkrytí někdo skutečně vložil — a advokát, který jej vyhotovuje formálně, riskuje vlastní peníze.

U jednoduché s.r.o. se dvěma slovenskými společníky je to práce na pár hodin. U holdingu se zahraničními články jde o rozkrývání, které se navíc opakuje při každém ročním ověření — a tam se rozdíl mezi poctivým a formálním ověřováním projeví nejvíce. Obě situace pokrýváme v rámci služby zápis do RPVS a péče oprávněné osoby.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 10. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Kdo je konečný uživatel výhod a jak se určuje? Konečným uživatelem výhod podle slovenského práva je vždy fyzická osoba — nikdy firma. U obchodní společnosti jím je zejména ten, kdo má přímý nebo nepřímý podíl alespoň 25 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, kdo má právo jmenovat či odvolat statutární nebo dozorčí orgán, kdo společnost ovládá jiným způsobem nebo kdo má právo na hospodářský prospěch alespoň 25 %. Pokud takovou osobu nelze určit, za konečné uživatele výhod se považují členové vrcholového managementu, tedy statutární orgán.
  2. Co hrozí, pokud nejsme zapsáni v RPVS nebo vynecháme roční ověření? Následkem není jen pokuta. Pokud není splněna povinnost ověření konečných uživatelů výhod, druhá smluvní strana z veřejného sektoru není v prodlení, když z tohoto důvodu neplní — fakturu vám tedy může podle slovenského zákona zadržet. Při nepravdivých nebo neúplných údajích hrozí firmě pokuta ve výši získaného hospodářského prospěchu, jinak od 10 000 do 1 000 000 €, a statutárnímu orgánu od 10 000 do 100 000 €. Dvouletý zákaz opětovného zápisu vzniká v sankčních případech podle § 13a, nikoli při každém dobrovolném výmazu.
  3. Jsme střední firma. Vztahuje se na nás NIS2 a musíme se registrovat u NBÚ? Závisí to na dvou věcech současně: zda vaše činnost patří do sektorů v příloze č. 1 nebo č. 2 slovenského zákona č. 69/2018 Z. z. o kybernetickej bezpečnosti a zda dosahujete alespoň velikosti středního podniku — zpravidla alespoň 50 zaměstnanců nebo současně obratu i bilanční sumy nad 10 milionů eur. Pokud ano, musíte se sami identifikovat a do 60 dnů od zahájení činnosti to oznámit slovenskému Národnému bezpečnostnému úradu. Pozor na výjimky: některé subjekty se registrují bez ohledu na velikost a do velikosti se počítá i skupina.
  4. Jaké doklady si máme přinést k autorizaci smlouvy u advokáta? Přineste si dva platné úřední doklady totožnosti s fotografií, z toho alespoň jeden občanský průkaz nebo cestovní pas — jeden doklad podle slovenských stavovských pravidel standardně nestačí. Pokud druhý listinný doklad nemáte, přichází v úvahu eID, kvalifikovaná elektronická identifikace nebo dva svědci totožnosti. Zmocněnec potřebuje i plnou moc s úředně ověřeným podpisem; autorizace ji nenahradí.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta