Právní poradna · Compliance, registry a licence

Jsme střední firma. Vztahuje se na nás NIS2 a musíme se registrovat u NBÚ?

Právní stav k 10. 9. 2026

Stručná odpověď

Závisí to na dvou věcech současně: zda vaše činnost patří do sektorů v příloze č. 1 nebo č. 2 slovenského zákona č. 69/2018 Z. z. o kybernetickej bezpečnosti a zda dosahujete alespoň velikosti středního podniku — zpravidla alespoň 50 zaměstnanců nebo současně obratu i bilanční sumy nad 10 milionů eur. Pokud ano, musíte se sami identifikovat a do 60 dnů od zahájení činnosti to oznámit slovenskému Národnému bezpečnostnému úradu. Pozor na výjimky: některé subjekty se registrují bez ohledu na velikost a do velikosti se počítá i skupina.

NIS2 není na Slovensku samostatným zákonem. Směrnici (EU) 2022/2555 transponovala novela č. 366/2024 Z. z. do zákona č. 69/2018 Z. z. o kybernetickej bezpečnosti s účinností od 1. ledna 2025. Otázka tedy ve skutečnosti zní: jste provozovatelem základní služby podle tohoto zákona?

Rozhoduje sektor a velikost současně

Do registru provozovatelů základní služby patří podle § 17 odst. 1 písm. e) slovenského zákona č. 69/2018 Z. z. osoba, která splňuje nejméně podmínky velikosti pro střední podnik a vykonává činnost v některém ze sektorů podle přílohy č. 1 nebo přílohy č. 2. Přílohy sahají daleko za klasickou kritickou infrastrukturu — patří sem například i výroba zdravotnických prostředků či výroba, zpracování a distribuce potravin. Prahem velikosti je zpravidla alespoň 50 zaměstnanců nebo současné překročení ročního obratu i bilanční sumy 10 milionů eur; vychází se z pravidel EU o vymezení mikropodniků, malých a středních podniků (2003/361/ES), na která zákon navazuje.

Zákon stojí na principu sebeidentifikace — posoudit, zda do jeho působnosti spadáte, je v první řadě váš úkol, nikoli úřadu. Platí (český překlad slovenského ustanovení):

Ten, kdo vykonává činnost podle odstavce 1, je povinen do 60 dnů ode dne, kdy ji začne vykonávat, oznámit to úřadu.

— § 17 odst. 2 slovenského zákona č. 69/2018 Z. z.

Oznámení se podává formulářem přes ústřední portál veřejné správy. Úřad následně oznámí zápis do registru; práva a povinnosti vznikají dnem uvedeným v oznámení, nejdříve třicátým dnem po zápisu (§ 17 odst. 4 a 5).

Kde se firmy nejčastěji spletou

Velikost nerozhoduje vždy. Podle § 17 odst. 1 písm. c) a h) se bez ohledu na velikost zapisují mimo jiné podniky poskytující veřejné sítě a služby elektronických komunikací, poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru, správci TLD, poskytovatelé služby DNS a služby registrace domén i jediný poskytovatel klíčové služby v SR.

Skupina se počítá. Velikost podniku se neposuzuje izolovaně — podle pravidel o vymezení MSP se započítávají i partnerské a propojené podniky, takže slovenská dceřiná společnost velké zahraniční skupiny může být „středním podnikem“ i s hrstkou vlastních zaměstnanců. Přeshraniční struktury a služby řízené z mateřské společnosti řeší NBÚ ve zvláštních výkladových stanoviscích. A sídlo v zahraničí samo o sobě nechrání: poskytovatele digitálních služeb, například cloudu, DNS, online tržišť či sociálních sítí, lze do registru zapsat i bez sídla v SR (§ 2 odst. 2).

Nakonec rozhoduje skutečně vykonávaná činnost — lhůta běží ode dne, kdy jste činnost v regulovaném sektoru skutečně zahájili, nikoli od zápisu předmětu podnikání do rejstříku.

Co následuje po registraci

Zápis je začátek, nikoli konec. Zákon ukládá přijmout bezpečnostní opatření, jejichž podrobnosti určuje vyhláška slovenského NBÚ č. 227/2025 Z. z. o bezpečnostných opatreniach, a hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty. V praxi to znamená interní dokumentaci, určení odpovědností a promítnutí požadavků do smluv s IT dodavateli.

Pokud působíte i v Česku

Česko šlo cestou zcela nového předpisu: zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti je účinný od 1. listopadu 2025 a posouzení i registrace u NÚKIB probíhají podle vlastních pravidel. Skupina působící v obou zemích proto potřebuje dvě samostatná posouzení.

S čím vám pomůžeme

Posoudíme, zda do příloh zákona patříte, a připravíme registraci i nastavení povinností v rámci služby NIS2 a kybernetická bezpečnost. Vnitřní dokumentaci pokryjí interní předpisy a směrnice a bezpečnostní požadavky vůči dodavatelům promítneme do servisní smlouvy a SLA.

Pokud jste prahy velikosti překročili teprve nedávno, ozvěte se co nejdříve — šedesátidenní lhůta běží ode dne, kdy jste činnost začali vykonávat.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 10. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Chceme provozovat strážní službu. Co potřebujeme pro licenci SBS? Licenci k provozování strážní služby na Slovensku uděluje krajské ředitelství Policejního sboru na deset let. U společnosti se prověřuje její spolehlivost a zejména lidé: každý člen statutárního orgánu musí mít alespoň 21 let, být bezúhonný, spolehlivý, zdravotně způsobilý a odborně způsobilý, tedy mít předepsané vzdělání s praxí a průkaz odborné způsobilosti typu P po zkoušce na ministerstvu vnitra; společníci s podílem od 15 % musí být bezúhonní a spolehliví. K žádosti se přikládají doklady o těchto osobách, zakladatelská listina a správní poplatek. Bez licence hrozí pokuta a zákaz činnosti.
  2. Co potřebujeme pro povolení k nákladní silniční dopravě nad 3,5 tuny? Povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy uděluje slovenský okresní úřad v sídle kraje na deset let, pokud podnik prokáže čtyři podmínky podle nařízení (ES) č. 1071/2009: skutečné a stabilní místo usazení na Slovensku, bezúhonnost členů statutárního orgánu a vedoucího dopravy, finanční spolehlivost, tedy vlastní kapitál alespoň 9 000 € na první vozidlo a 5 000 € na každé další nad 3,5 tuny, a odbornou způsobilost jmenovaného vedoucího dopravy ověřenou zkouškou. Pro přepravu do jiných států EU je navíc třeba licence Společenství a její doklad v každém vozidle.
  3. Musíme zákazníkům říct, že jim na webu odpovídá chatbot? Ano, pokud to z okolností není zřejmé. Od 2. srpna 2026 se uplatňuje čl. 50 odst. 1 AI Actu, podle kterého musí být systém určený k přímé interakci s lidmi navržen tak, aby se dotčená osoba dozvěděla, že komunikuje s AI. Povinnost nese poskytovatel systému a tím je zpravidla i firma, která si chatbota dá vyvinout a provozuje ho pod vlastním jménem, ačkoli stojí na cizím jazykovém modelu. Informace musí zaznít jasně, nejpozději při první interakci.
  4. Musíme zaměstnance, kteří používají AI nástroje, školit? Ano, v přiměřeném rozsahu. Firma, která AI zavádí, musí podle čl. 4 AI Actu přijmout opatření na podporu gramotnosti v oblasti AI svých zaměstnanců a dalších osob, které AI používají jejím jménem. Novela (EU) 2026/1744 povinnost od 27. července 2026 zmírnila: nevyžaduje již zajistit dostatečnou úroveň gramotnosti a výslovně nežádá zaručit konkrétní úroveň u jednotlivce. Povinnost však trvá a opatření se vyplatí mít zdokumentovaná.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta