Právní poradna · 02
Společnost a společníci — otázky a odpovědi.
44 zodpovězených otázek z oblasti, kterou řešíme denně. Související služby najdete v katalogu Společnost a společníci.
Hledat v otázkách z této oblasti
Seznam otázek z oblasti Společnost a společníci
- Jaký je minimální základní kapitál s.r.o. a musím jej složit do banky? Základní kapitál slovenské s.r.o. musí být alespoň 5 000 eur a vklad každého společníka alespoň 750 eur. Peníze není třeba skládat na zvláštní účet v bance — vklady před vznikem společnosti spravuje správce vkladu, zpravidla jeden ze zakladatelů, a k návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá jeho písemné prohlášení o splacení.
- Mohu založit s.r.o. sám, bez dalších společníků? Ano, s.r.o. může založit jedna osoba — vzniká jednočlenná s.r.o. se zakladatelskou listinou místo společenské smlouvy. Dosavadní omezení — že fyzická osoba smí být jediným společníkem nejvýše ve třech s.r.o. a že jednočlenná s.r.o. nemůže sama založit další — od 17. 8. 2026 již neplatí (zrušil je zákon č. 29/2026 Z. z.). Založení však stále brání evidovaný daňový dluh, nedoplatky na sociálním pojištění či exekuce.
- Kdy může s.r.o. vyplatit společníkům podíl na zisku? O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada a společníci na něj mají nárok v poměru ke splaceným vkladům, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Vyplatit jej však lze jen po splnění zákonných podmínek a nikdy ne tak, aby to firmě způsobilo úpadek. Zákon zakazuje vyplácet úroky z vkladů i zálohy na podíly na zisku. Podíl vyplacený v rozporu se zákonem musí společníci vrátit a za vrácení ručí jednatelé, kteří s výplatou souhlasili.
- Dědí se obchodní podíl v s.r.o. a může dědic pokračovat jako společník? Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva však může dědění vyloučit — kromě jednočlenné s.r.o., kde se podíl dědí vždy. Pokud dědění vyloučeno není, dědic se stává společníkem; pokud není jediným společníkem a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby jím zůstal, může se domáhat zrušení své účasti soudem. Pokud je dědění vyloučeno, dědic společníkem nebude, ale vzniká mu právo na vypořádací podíl.
- Jaký je rozdíl mezi vkladem a obchodním podílem v s.r.o.? Vklad je konkrétní majetková hodnota (peníze nebo nepeněžitý vklad), kterou se společník podílí na základním kapitálu. Obchodní podíl je naproti tomu souhrn práv a povinností společníka a jeho účast ve společnosti; jeho výše se určuje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu. Při založení nebo zvýšení kapitálu se přebírá vkladová povinnost. Při převodu či dědění již splaceného podílu však nevzniká nová povinnost vklad znovu splatit. Podíl lze za zákonných podmínek převést, zdědit i zastavit.
- Jak se počítá vypořádací podíl společníka při zániku účasti? Pokud zanikne účast společníka za trvání společnosti, vzniká mu právo na vypořádací podíl. Ze zákona se jeho výše určí z řádné účetní závěrky za předchozí účetní období a vypočte se poměrem splaceného vkladu daného společníka ke splaceným vkladům všech společníků. Toto je však jen subsidiární pravidlo — společenská smlouva může určit jiný způsob (například podle čistého obchodního jmění) i jiný termín splatnosti a taková úprava má přednost.
- Za co si centrální depozitář účtuje poplatky a kolik stojí? Centrální depozitář je podnikatelský subjekt a služby poskytuje za úplatu podle svého ceníku. Nejčastěji se platí za vedení účtu vlastníka, které se fakturuje zpětně za předchozí rok, za registraci a vedení emise u emitentů a za jednotlivé úkony jako převod, přechod či registrace zástavního práva. Ceník se mění každoročně — úkon z minulého roku se posuzuje podle tehdejšího znění, nikoli podle dnešního.
- Patří obchodní podíl v s.r.o. do bezpodílového spoluvlastnictví manželů? Obchodní podíl nabytý za trvání manželství ze společných prostředků patří podle převažující judikatury do bezpodílového spoluvlastnictví manželů jako jiná majetková hodnota (jde o dlouhodobě spornou otázku). Společníkem firmy je však jen ten manžel, který je zapsán v obchodním rejstříku — druhý manžel se automaticky společníkem nestává. Při rozvodu se proto nedělí účast ve firmě, ale vypořádává se hodnota podílu. Podíl nabytý před manželstvím, darem či děděním do BSM nepatří.
- Ručím jako společník s.r.o. za dluhy společnosti? Za dluhy odpovídá společnost celým svým majetkem. Vy jako společník ručíte jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku — pokud je vklad plně splacen a splacení zapsáno v obchodním rejstříku, ze zákona za závazky společnosti neručíte. Osobní riziko však může vzniknout jinak: z ručitelského prohlášení, které podepíšete bance či dodavateli, nebo z pozice jednatele.
- Platím daň z příjmů při převodu (prodeji) obchodního podílu v s.r.o.? Při prodeji obchodního podílu fyzickou osobou se zdaňuje rozdíl mezi příjmem a pořizovací cenou podílu (vkladem) jako ostatní příjem podle § 8 zákona o dani z příjmů. U podílů nabytých od 1. ledna 2004 samotná délka držby zpravidla nezakládá osvobození; starší podíly se posuzují podle přechodného § 52 odst. 21. Běžné osvobození do 500 € i případný historický limit je třeba ověřit podle data a způsobu nabytí. Právnická osoba má osvobození podle § 13c po 24 měsících držby alespoň 10 % podílu. Bezúplatný (darovací) převod u obdarovaného zpravidla není předmětem daně a převod podílu nepodléhá DPH.
- Jak převedu obchodní podíl v s.r.o. na jinou osobu? Obchodní podíl se převádí písemnou smlouvou o převodu; od 17. 8. 2026 musí mít tato smlouva formu notářského zápisu nebo smlouvy autorizované advokátem (do té doby stačily úředně ověřené podpisy). K převodu na jiného společníka se standardně vyžaduje souhlas valné hromady; na osobu mimo společnost je převod možný, jen pokud to připouští společenská smlouva. Převod blokuje exekuce na straně převodce i nabyvatele a účinky vůči společnosti nastávají doručením smlouvy společnosti.
- Musím zdanit příjem z prodeje obchodního podílu v s.r.o.? Ano, zpravidla ano. Příjem fyzické osoby z převodu podílu v s.r.o., v komanditní společnosti nebo z převodu členských práv družstva je ostatním příjmem podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona o dani z příjmů. Zdaňuje se rozdíl mezi příjmem a výdajem, kterým je vklad nebo pořizovací cena podílu. Ztrátu z takového prodeje vykázat nelze a osvobození je jen úzké.
- Má společník při likvidaci s.r.o. nárok na podíl na likvidačním zůstatku? Ano. Pokud se společnost zruší s likvidací, každý společník má nárok na podíl na majetkovém zůstatku, který z likvidace zbude — na tzv. podíl na likvidačním zůstatku. Rozděluje se však až poté, co se uspokojí všichni věřitelé; společníci jsou na řadě poslední. Ze zákona se podíl určuje poměrem splaceného vkladu společníka ke splaceným vkladům všech, pokud společenská smlouva neurčí jiný způsob.
- Jak se zdaňují zaměstnanecké akcie a podíly (ESOP)? Samotné nabytí zaměstnanecké akcie nebo obchodního podílu může být od daně osvobozeno, pokud jsou splněny dvě podmínky — společnost nevyplácela podíly na zisku a akcie nebyly přijaty na regulovaný trh. Daň se tím však neodpouští, jen odkládá na výstup: při pozdějším prodeji si zaměstnanec nemůže uplatnit hodnotu takto nabytého podílu jako výdaj a neuplatní se ani osvobození do 500 eur. Skutečně zaplacená cena a další zákonem přípustné náklady se však posuzují samostatně.
- Lze v s.r.o. vyměnit peněžitý vklad společníka za nepeněžitý? Přímý institut „záměny“ peněžitého vkladu za nepeněžitý slovenský Obchodný zákonník nezná, ale cíle dosáhnout lze. Postupuje se ve dvou krocích: nejprve se základní kapitál zvýší nepeněžitým vkladem (oceněným znaleckým posudkem) a poté, když je základní kapitál vyšší než zákonné minimum, se sníží a společníkovi se vrátí původní peněžitý vklad. Je přitom třeba dodržet minimální hranice základního kapitálu a vkladu a pravidla o zvyšování a snižování kapitálu.
- Lze k obchodnímu podílu v s.r.o. zřídit zástavní právo? Ano, k obchodnímu podílu lze zřídit zástavní právo, například jako zajištění úvěru. Smlouva musí být písemná s úředně ověřenými podpisy a zástavní právo vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Pokud společenská smlouva převod podílu vůbec nepřipouští, podíl nelze zastavit; pokud se k převodu vyžaduje souhlas valné hromady, je třeba souhlas i ke vzniku zástavního práva. Po dobu jeho trvání vykonává práva společníka nadále společník.
- Jak napadnout neplatné usnesení valné hromady s.r.o.? Usnesení, které je v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami, lze napadnout žalobou na určení jeho neplatnosti. Podat ji může společník, jednatel, likvidátor, správce konkurzní podstaty či člen dozorčí rady — a také bývalý společník nebo jednatel, pokud se ho usnesení týká. Právo je třeba uplatnit v prekluzivní lhůtě tří měsíců, jinak zaniká. Soud na návrh společníka určí neplatnost jen tehdy, pokud porušení mohlo omezit jeho práva.
- Odpovídá jednatel za dluhy s.r.o. vlastním majetkem? Za dluhy odpovídá společnost. Jednatel však odpovídá společnosti za škodu, kterou způsobí porušením povinnosti jednat s odbornou péčí — a této odpovědnosti se nelze předem zbavit žádnou dohodou. Nejtvrději dopadá odpovědnost při úpadku: návrh na prohlášení konkurzu je třeba podat do 30 dnů, jinak jednateli hrozí zákonná smluvní pokuta 12 500 eur, odpovědnost za škodu věřitelům v rozsahu jejich neuspokojených pohledávek a diskvalifikace z funkce.
- Má společník s.r.o. zákaz konkurence jako jednatel? Ze zákona zákaz konkurence zavazuje jednatele, nikoli společníka. Společník tedy může podnikat i v oboru firmy nebo být společníkem konkurenta — pokud mu omezení neuloží společenská smlouva nebo stanovy. Zákon výslovně umožňuje, aby si společnost rozšířila zákaz konkurence i na společníky; bez takové úpravy však společníka neváže.
- Chci odejít ze s.r.o., ale ostatní společníci nesouhlasí — jak to udělat? Ze společnosti s ručením omezeným nelze jednostranně vystoupit výpovědí. Účast můžete ukončit třemi způsoby: převodem obchodního podílu (za podmínek společenské smlouvy), dohodou o ukončení účasti nebo — pokud po vás nelze spravedlivě požadovat, abyste ve společnosti setrvali — návrhem, aby vaši účast zrušil soud. Při zrušení účasti soudem vám vzniká právo na vypořádací podíl.
- Zemřel jediný společník a jednatel s.r.o. a nemá dědice — co bude s firmou? Smrtí jediného společníka se společnost automaticky neruší a v jednočlenné s.r.o. nelze dědění podílu vyloučit. Pokud dědictví nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 slovenského Občianskeho zákonníka). Smrt jediného jednatele je třeba řešit samostatně: zajistit správu dědictví a obsazení statutárního orgánu. Samotná absence dědice není důvodem k likvidaci firmy.
- Musím jako společník doplácet na ztráty firmy (příplatková povinnost)? Ze zákona automaticky ne. Příplatková povinnost — tedy povinnost přispět na úhradu ztrát nad rámec vkladu — vzniká jen tehdy, pokud ji umožňuje společenská smlouva. Pokud ano, valná hromada může společníkům uložit příplatek až do poloviny základního kapitálu podle výše jejich vkladů. Splnění této povinnosti nemění výši vkladu společníka a její porušení má stejné důsledky jako prodlení se splacením vkladu.
- Mohu založit s.r.o., když mám dluh na daních nebo exekuci? Osoba vedená v seznamu daňových dlužníků nebo s nedoplatky na sociálním pojištění může s.r.o. založit jen se souhlasem správce daně, který se přikládá k návrhu na zápis. Osoba vedená jako povinný v registru exekucí nemůže s.r.o. založit vůbec — dokud exekuce trvá. Na zahraniční osoby se tato omezení nevztahují.
- Mohu se nechat na valné hromadě zastoupit jednatelem společnosti? Zastoupit se nechat můžete — na základě písemné plné moci. Zmocněncem však podle zákona nesmí být jednatel ani člen dozorčí rady společnosti. Jednatele tedy zmocnit nemůžete; vybrat si musíte jinou osobu (například advokáta, rodinného příslušníka či jiného důvěrníka), které udělíte písemnou plnou moc.
- Jak odvolat jednatele s.r.o.? Jmenování a odvolání jednatele patří do působnosti valné hromady; v jednočlenné s.r.o. rozhoduje jediný společník. Potřebná je řádně svolaná valná hromada a rozhodnutí s předepsanou většinou podle společenské smlouvy; od 17. 8. 2026 musí být průběh s tímto bodem programu osvědčen notářským zápisem. Změna se následně zapisuje do obchodního rejstříku a odvoláním z funkce se neuzavírá otázka nároků ze smlouvy o výkonu funkce.
- Mohu do firmy vložit svou práci místo peněz? Ne. Vkladem do základního kapitálu mohou být peníze nebo majetek, jehož hospodářskou hodnotu lze určit — závazek vykonat práce nebo poskytnout služby zákon jako vklad výslovně zakazuje (§ 59 odst. 2 slovenského Obchodného zákonníka). Odměna za budoucí práci se proto řeší jinak: rozdělením podílů, vestingem v dohodě společníků, opcemi nebo akciemi se zvláštními právy.
- Co je jednoduchá společnost na akcie a pro koho se hodí? Jednoduchá společnost na akcie (j. s. a.) je kapitálová společnost určená zejména startupům: základní kapitál stačí od 1 eura, založit ji může i jediná fyzická osoba a vydává akcie — včetně akcií se zvláštními právy na zisk, hlasy či informace. Vyžaduje notářský zápis, splacení celého kapitálu před vznikem a emisi zaknihovaných akcií prostřednictvím Centrálního depozitáře.
- Investor chce do smlouvy drag-along a tag-along. Co to znamená? Drag-along je právo požadovat převod akcií — většinový akcionář může při prodeji firmy přimět k prodeji i menšinu, aby kupující získal celek. Tag-along je zrcadlové právo menšiny přidat se k prodeji za stejných podmínek. U jednoduché společnosti na akcie mají obě ujednání zákonnou úpravu a lze je registrovat, čímž působí i vůči právním nástupcům; v s.r.o. fungují jen smluvně.
- Převádím podíl na bratra — potřebuji souhlas ostatních společníků? Ne. To, že nabyvatel je vaše blízká osoba (bratr, který je zároveň společníkem), na potřebě souhlasu nic nemění. Převod obchodního podílu na jiného společníka se standardně váže na souhlas valné hromady, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Pravidlo o předkupním právu blízkých osob ze slovenského Občianskeho zákonníka se na obchodní podíl neuplatní — režim převodu podílu upravuje zvlášť slovenský Obchodný zákonník.
- Může jeden obchodní podíl patřit více osobám? Ano, jeden obchodní podíl může patřit více osobám současně — například více dědicům nebo spoluinvestorům. Svá práva z takového podílu však mohou vykonávat jen prostřednictvím společného zástupce a ke splácení vkladu jsou zavázáni společně a nerozdílně. Do obchodního rejstříku se zapisuje společný zástupce i údaje o všech spoluvlastnících podílu.
- Mám jako společník nárok na odměnu za práci pro firmu i bez smlouvy? Ze samotného postavení společníka nárok na odměnu za práci nevzniká. Pokud však společník skutečně zařizuje záležitosti společnosti, může se podle § 66 odst. 6 slovenského Obchodného zákonníka přiměřeně uplatnit mandátní režim včetně obvyklé odměny, a to i bez zvláštní smlouvy o odměně. Rozhoduje povaha činnosti a dohodnutý režim; písemná úprava odměny předchází sporům.
- Firma nefunguje a hrozí jí výmaz soudem. Jsem jako společník postižitelný? Soud může společnost zrušit při zákonných důvodech podle § 68b slovenského Obchodného zákonníka, například pokud nemá ustanovené orgány déle než tři měsíce nebo je v prodlení s uložením účetní závěrky podle § 40 odst. 2 déle než šest měsíců. Nesvolání valné hromady samo není samostatným důvodem zrušení. Společník ručí podle § 106 jen do výše nesplaceného vkladu podle zápisu v rejstříku; samostatně se posuzuje jeho odpovědnost, pokud je také jednatelem nebo převzal osobní zajištění.
- Mohu podat návrh na vyloučení druhého společníka ze s.r.o.? Sám jako společník návrh podat nemůžete. Vyloučení společníka, který závažným způsobem porušuje své povinnosti, se u soudu domáhá společnost — jejím jménem jedná jednatel, ale s podáním návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují alespoň polovinu základního kapitálu. Podmínkou je, že porušitel byl k plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn. Vyloučenému společníkovi vzniká právo na vypořádací podíl.
- Změnil jsem příjmení — jaké doklady jsou třeba k zápisu změny do obchodního rejstříku? Změna jména nebo příjmení společníka či jednatele (například po svatbě) je změnou zapsaného údaje, kterou je třeba promítnout do obchodního rejstříku. Není při ní třeba předkládat citlivé osobní doklady jako oddací list či občanský průkaz — zpravidla postačí čestné prohlášení navrhovatele, ze kterého změna vyplývá. Od 17. 8. 2026 se rejstříková řízení řídí novým zákonem o obchodním rejstříku (č. 29/2026 Z. z.).
- Lze vést exekuci na obchodní podíl v s.r.o.? Ano, obchodní podíl je majetková hodnota a lze jej postihnout exekucí. Pokud nejde o jednočlennou s.r.o. a společenská smlouva převod podílu nepřipouští nebo k němu vyžaduje souhlas valné hromady, doručení exekučního příkazu společnosti má stejné účinky jako zrušení účasti společníka soudem — účast povinného zaniká a jeho vypořádací podíl se vyplatí oprávněnému. Podíl, který lze volně převádět, exekutor zpeněží.
- Jaké následky má prohlášení konkurzu na majetek společníka s.r.o.? Pokud nejde o jednočlennou s.r.o., prohlášení konkurzu na majetek společníka — stejně jako zastavení konkurzního řízení či zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku — má stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Účast společníka tedy zaniká a místo podílu mu (do konkurzní podstaty) vzniká právo na vypořádací podíl. Pokud se konkurz později zruší z jiných důvodů a společnost ještě nenaložila s podílem, účast se může obnovit.
- Prodal jsem podíl — mám ještě nárok na podíl na zisku za předchozí rok? Zpravidla ne. Právo na podíl na zisku je vázáno na obchodní podíl, nikoli na osobu společníka. Převodem podílu přecházejí na nabyvatele všechna práva společníka včetně práva na dosud nevyplacený podíl na zisku za minulá období — ledaže si smluvní strany dohodly jinak nebo byl tento konkrétní nárok samostatně postoupen. Bývalý společník se proto vyplacení zisku za rok před převodem zpravidla domáhat nemůže.
- Jak probíhá likvidace s.r.o. a jak dlouho trvá, než firma zanikne? Likvidaci spouští rozhodnutí společníků o zrušení společnosti spojené s ustanovením likvidátora; před jeho zápisem je třeba složit u notáře zálohu 1 500 eur. Společnost vstupuje do likvidace zápisem likvidátora do obchodního rejstříku a ukončit ji lze nejdříve šest měsíců po zveřejnění oznámení o vstupu. Při daňovém nedoplatku nebo daňové kontrole se lhůta prodlužuje o dalších šest měsíců a při předlužení musí likvidátor podat návrh na konkurz. Při hladkém průběhu vychází celý proces zhruba na devět až dvanáct měsíců.
- Co smí prokurista podepsat a co prokura nepokrývá? Prokura kryje všechny právní úkony, ke kterým dochází při provozu podniku, včetně těch, ke kterým by jinak byla třeba zvláštní plná moc. Nepokrývá zcizování a zatěžování nemovitostí, pokud to v udělení není výslovně uvedeno, ani úkony, které s provozem podniku nesouvisejí. Rozsah určuje zákon a interní věcné či finanční limity vůči třetím osobám nepůsobí ani jejich uvedením do listiny. Lze zvolit společnou prokuru a zákonnou variantu pro nemovitosti. Na Slovensku je prokura účinná až zápisem do obchodního rejstříku, v Česku již udělením.
- Mohou společníci s.r.o. rozhodnout bez valné hromady, per rollam? Ano, slovenský Obchodný zákonník rozhodování mimo valnou hromadu připouští. Návrh usnesení rozešle jednatel nebo oprávněný společník spolu se lhůtou k písemnému vyjádření; o tom, kdo se ve lhůtě nevyjádří, platí, že nesouhlasí, a většina se počítá ze všech hlasů ve společnosti, nikoli jen z přítomných. Rozhodnutí, u kterých musí průběh valné hromady osvědčit notář, například jmenování nebo odvolání jednatele, nelze per rollam spolehlivě přijmout.
- Můžeme si vyplatit podíl na zisku v hotovosti? Jen do 5 000 eur na jednoho společníka za jedno účetní období. Společnost je při výplatě vždy jednou ze stran, takže platí přísnější limit zákona o omezení plateb v hotovosti a vyšší hranice 15 000 eur mezi nepodnikateli se nepoužije. Rozdělení částky na více hotovostních splátek nepomáhá, hodnoty plateb z jednoho právního vztahu se sčítají. Podíl na zisku nad limit vyplácejte převodem na účet.
- Chci převést obchodní podíl na syna zdarma. Jaká jsou rizika? Převést podíl bezúplatně lze, smlouva o převodu však musí mít formu notářského zápisu nebo smlouvy autorizované advokátem a převod na syna, který není společníkem, musí připouštět společenská smlouva. Největším rizikem jsou věřitelé: bezúplatný převod na blízkou osobu mohou do tří let napadnout odpůrčí žalobou a uspokojit se z podílu, jako by k převodu nedošlo. Domyslet je třeba i rozdělení hlasů, aby nevznikl pat, prohlášení ve smlouvě a daňové souvislosti bezúplatného nabytí.
- Jak zvýšíme základní kapitál s.r.o. a kdy se to vyplatí? Rozhodnutím valné hromady přijatým alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů, a to novými vklady nebo z vlastních zdrojů společnosti na základě schválené závěrky ne starší než šest měsíců. Pokud se zvýšením mění poměr obchodních podílů, průběh valné hromady musí od 17. 8. 2026 osvědčit notář a rozhodnutí nelze přijmout per rollam. Zvýšení se vyplatí, když má firma prokázat kapitálovou sílu nebo když společník kapitalizuje půjčku.
- Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce a co se stane bez ní? Nemusí. Pokud smlouva o výkonu funkce chybí, vztah mezi společností a jednatelem se přiměřeně řídí ustanoveními o mandátní smlouvě: ta je ze zákona úplatná, ale o odměňování jednatelů rozhoduje valná hromada, takže bez jejího rozhodnutí je nárok na odměnu nejistý a vyplacená odměna napadnutelná. Benefity, odchodné, mlčenlivost po skončení funkce či přísnější zákaz konkurence nemají bez smlouvy žádnou oporu. Smlouva musí být písemná a schválená valnou hromadou, jinak se na ni nelze spolehnout.
Nenašli jste svou otázku? Položte nám ji — odpovíme e-mailem. Odpovědi v poradně jsou obecnými informacemi, nikoli právní službou.
Další oblasti poradny
- Založení společnosti v ČR a na Slovensku 6
- Cenné papíry a akcionáři 8
- Financování společnosti 22
- Prodej společnosti a M&A 7
- Obchodní smlouvy 18
- IT, software a e-shopy 22
- Pracovní právo a HR 13
- Compliance, registry a licence 16
- Převod nemovitosti 42
- Vlastnictví, pozemky a nájem 20
- Stavba a development 17
- Vymáhání pohledávek 23
- Soudní spory a náhrada škody 9
Řešíte něco z této oblasti?
Popište nám, co řešíte. Ozveme se do 24 hodin.
Odpověď v poradně popisuje pravidlo, konzultace řeší vaši situaci. U každého tématu dokážeme říct, co konkrétně je třeba udělat a dokdy.