Právní poradna · Společnost a společníci

Jak se zdaňují zaměstnanecké akcie a podíly (ESOP)?

Právní stav k 10. 9. 2026

Stručná odpověď

Samotné nabytí zaměstnanecké akcie nebo obchodního podílu může být od daně osvobozeno, pokud jsou splněny dvě podmínky — společnost nevyplácela podíly na zisku a akcie nebyly přijaty na regulovaný trh. Daň se tím však neodpouští, jen odkládá na výstup: při pozdějším prodeji si zaměstnanec nemůže uplatnit hodnotu takto nabytého podílu jako výdaj a neuplatní se ani osvobození do 500 eur. Skutečně zaplacená cena a další zákonem přípustné náklady se však posuzují samostatně.

Osvobození při nabytí

Zákon rozlišuje dvě skupiny příjemců s prakticky stejným režimem:

  • zaměstnanec — § 5 odst. 7 písm. q) zákona o dani z příjmů,
  • kontraktor, tedy poplatník s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 6 odst. 1 a 2 — § 9 odst. 1 písm. p).

Osvobozeno je nepeněžité plnění ve formě akcie oceněné v její nominální hodnotě nebo obchodního podílu v s.r.o. oceněného v hodnotě vkladu zjištěné podle § 25a zákona, které na poplatníka připadá v souvislosti s výkonem činnosti pro společnost, jejíž akcie nebo podíl takto získal.

Neoceňuje se tedy tržní hodnotou, ale nominální hodnotou akcie, resp. hodnotou vkladu. To je u rostoucí firmy podstatný rozdíl.

Dvě podmínky, které musí platit současně

Osvobození se uplatní, jen pokud:

  1. společnost nevyplácela podíly na zisku (dividendu) ze svého zisku ode dne registrace podle § 49a zákona, a to až do konce zdaňovacího období, ve kterém bylo plnění nabyto, a
  2. akcie nebyly a nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ani na obdobném zahraničním regulovaném trhu, a to do konce téhož období.

První podmínka je při návrhu ESOP zrádnější. Pokud společnost v minulosti byť jen jednou vyplatila podíl na zisku, osvobození pro plnění poskytnuté v daném období nepřipadá v úvahu. Dividendová politika a plán zaměstnaneckých podílů se proto musí navrhovat společně, nikoli odděleně.

Daň se neodpouští, jen přesouvá na výstup

Toto je část, která zaměstnance překvapí nejvíce. Osvobození při nabytí je vykoupeno tím, že při prodeji hodnotu takto nabytého podílu nelze uplatnit jako výdaj.

Vyplývá to přímo ze zákona:

  • podle § 8 odst. 5 písm. b) se cena cenného papíru zjištěná v době nabytí neuplatní, pokud jde o cenný papír nabytý jako nepeněžité plnění podle § 5 odst. 7 písm. q) a § 9 odst. 1 písm. p),
  • podle § 8 odst. 7 platí totéž pro obchodní podíl nabytý stejným způsobem.

Vyloučena je oceněná hodnota osvobozeného nepeněžitého plnění, nikoli automaticky každý výdaj. Samostatně se posuzuje skutečně zaplacená cena a u akcií také prokázané náklady související s nabytím a prodejem podle § 8 odst. 5 písm. e). Celá prodejní cena se zdaňuje jen tehdy, pokud neexistuje žádný zákonem uplatnitelný výdaj.

Neuplatní se ani drobné osvobození

Na tyto podíly a akcie se nepoužije ani osvobození podle § 9 odst. 1 písm. i), které jinak osvobozuje úhrn příjmů z převodu podílů a cenných papírů snížený o výdaje do 500 eur.

Stejně tak se neuplatní osvobození podle § 9 odst. 1 písm. k) pro cenné papíry přijaté na regulovaný trh po uplynutí jednoho roku od nabytí.

Obě vyloučení platí bez ohledu na to, zda podíl byl nebo nebyl v obchodním majetku poplatníka.

Co z toho vyplývá pro návrh ESOP

Prakticky shrnuto:

  • Nabytí podílu zaměstnancem je při splnění podmínek bez daně.
  • Výstup se zdaňuje bez odpočtu oceněné hodnoty osvobozeného plnění; skutečně přípustné výdaje se prověřují samostatně.
  • Pokud zaměstnanec za podíl něco zaplatil, je třeba prokazatelně zaplacenou částku posoudit jako výdaj; u akcií mohou být přípustné také související náklady podle § 8 odst. 5 písm. e).

To znamená, že ekonomiku ESOP nelze počítat bez daňového dopadu na výstupu. Zaměstnanec, kterému slíbíte podíl na budoucím prodeji firmy, dostane po zdanění výrazně méně, než říká čistá kupní cena — a je lepší, když to ví předem.

Nezapomeňte ani na doprovodné povinnosti zaměstnavatele: pokud se dodatečně ukáže, že podmínky osvobození splněny nebyly, zaměstnavatel je povinen zálohu na daň srazit dodatečně.

Kde to řešíme

Zaměstnanecké podíly nastavujeme v rámci služby ESOP a zaměstnanecké podíly — včetně toho, jak se podíly nabývají, co se děje při odchodu zaměstnance a jak se chovají při prodeji firmy. Vztahy mezi společníky k tomu patří prostřednictvím akcionářských a společnických dohod.

Jsme advokáti, nikoli daňoví poradci. Daňový dopad pojmenujeme a zohledníme jej v dokumentaci; výpočet konkrétní daňové povinnosti patří daňovému poradci.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 10. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Musím jako společník doplácet na ztráty firmy (příplatková povinnost)? Ze zákona automaticky ne. Příplatková povinnost — tedy povinnost přispět na úhradu ztrát nad rámec vkladu — vzniká jen tehdy, pokud ji umožňuje společenská smlouva. Pokud ano, valná hromada může společníkům uložit příplatek až do poloviny základního kapitálu podle výše jejich vkladů. Splnění této povinnosti nemění výši vkladu společníka a její porušení má stejné důsledky jako prodlení se splacením vkladu.
  2. Mohu založit s.r.o., když mám dluh na daních nebo exekuci? Osoba vedená v seznamu daňových dlužníků nebo s nedoplatky na sociálním pojištění může s.r.o. založit jen se souhlasem správce daně, který se přikládá k návrhu na zápis. Osoba vedená jako povinný v registru exekucí nemůže s.r.o. založit vůbec — dokud exekuce trvá. Na zahraniční osoby se tato omezení nevztahují.
  3. Mohu se nechat na valné hromadě zastoupit jednatelem společnosti? Zastoupit se nechat můžete — na základě písemné plné moci. Zmocněncem však podle zákona nesmí být jednatel ani člen dozorčí rady společnosti. Jednatele tedy zmocnit nemůžete; vybrat si musíte jinou osobu (například advokáta, rodinného příslušníka či jiného důvěrníka), které udělíte písemnou plnou moc.
  4. Jak odvolat jednatele s.r.o.? Jmenování a odvolání jednatele patří do působnosti valné hromady; v jednočlenné s.r.o. rozhoduje jediný společník. Potřebná je řádně svolaná valná hromada a rozhodnutí s předepsanou většinou podle společenské smlouvy; od 17. 8. 2026 musí být průběh s tímto bodem programu osvědčen notářským zápisem. Změna se následně zapisuje do obchodního rejstříku a odvoláním z funkce se neuzavírá otázka nároků ze smlouvy o výkonu funkce.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta