Právní poradna · Společnost a společníci

Musím jako společník doplácet na ztráty firmy (příplatková povinnost)?

Právní stav k 17. 8. 2026

Stručná odpověď

Ze zákona automaticky ne. Příplatková povinnost — tedy povinnost přispět na úhradu ztrát nad rámec vkladu — vzniká jen tehdy, pokud ji umožňuje společenská smlouva. Pokud ano, valná hromada může společníkům uložit příplatek až do poloviny základního kapitálu podle výše jejich vkladů. Splnění této povinnosti nemění výši vkladu společníka a její porušení má stejné důsledky jako prodlení se splacením vkladu.

Musím ze zákona doplácet na ztráty firmy?

Základním rysem společnosti s ručením omezeným je, že společník riskuje zpravidla jen svůj vklad. Proto příplatková povinnost — tedy povinnost přispět na úhradu ztrát společnosti nad výši vkladu — nevzniká automaticky ze zákona. Slovenský Obchodný zákonník ji jen umožňuje: podle § 121 odst. 1 může společenská smlouva určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na úhradu ztrát peněžitým plněním nad výši vkladu, a to až do poloviny základního kapitálu podle výše jejich vkladů. Bez takového ustanovení ve společenské smlouvě nemůže nikdo společníka přinutit doplácet.

Jak funguje, když ji společenská smlouva zakotví?

Pokud společenská smlouva příplatkovou povinnost připouští, konkrétní výši příplatku, způsob a lhůtu jeho splnění určí usnesení valné hromady. Důležité je, že splnění příplatkové povinnosti nemá vliv na výši vkladu společníka (§ 121 odst. 3) — nejde tedy o zvýšení základního kapitálu, ale o samostatné plnění ke krytí ztrát. Při porušení této povinnosti se obdobně použijí pravidla o prodlení se splacením vkladu (§ 113 odst. 2 až 4): společníkovi hrozí úrok z prodlení, výzva k dodatečnému splnění a v krajním případě vyloučení ze společnosti.

Proč na tom záleží

Příplatková povinnost je nástroj, který může firmě pomoci překonat ztrátové období bez vstupu cizího kapitálu — ale zároveň je citelným zásahem do rozpočtu společníka. Proto by neměla být ve společenské smlouvě „jen tak“, ale promyšleně, s jasnými limity. Nastavení (nebo naopak vyloučení) příplatkové povinnosti promítneme do společenské smlouvy, samotné uložení příplatku připravíme prostřednictvím valné hromady a pokud firma řeší ozdravení kapitálu jinak, pomůžeme i se změnami základního kapitálu.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 17. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Prodal jsem podíl — mám ještě nárok na podíl na zisku za předchozí rok? Zpravidla ne. Právo na podíl na zisku je vázáno na obchodní podíl, nikoli na osobu společníka. Převodem podílu přecházejí na nabyvatele všechna práva společníka včetně práva na dosud nevyplacený podíl na zisku za minulá období — ledaže si smluvní strany dohodly jinak nebo byl tento konkrétní nárok samostatně postoupen. Bývalý společník se proto vyplacení zisku za rok před převodem zpravidla domáhat nemůže.
  2. Jak probíhá likvidace s.r.o. a jak dlouho trvá, než firma zanikne? Likvidaci spouští rozhodnutí společníků o zrušení společnosti spojené s ustanovením likvidátora; před jeho zápisem je třeba složit u notáře zálohu 1 500 eur. Společnost vstupuje do likvidace zápisem likvidátora do obchodního rejstříku a ukončit ji lze nejdříve šest měsíců po zveřejnění oznámení o vstupu. Při daňovém nedoplatku nebo daňové kontrole se lhůta prodlužuje o dalších šest měsíců a při předlužení musí likvidátor podat návrh na konkurz. Při hladkém průběhu vychází celý proces zhruba na devět až dvanáct měsíců.
  3. Co smí prokurista podepsat a co prokura nepokrývá? Prokura kryje všechny právní úkony, ke kterým dochází při provozu podniku, včetně těch, ke kterým by jinak byla třeba zvláštní plná moc. Nepokrývá zcizování a zatěžování nemovitostí, pokud to v udělení není výslovně uvedeno, ani úkony, které s provozem podniku nesouvisejí. Rozsah určuje zákon a interní věcné či finanční limity vůči třetím osobám nepůsobí ani jejich uvedením do listiny. Lze zvolit společnou prokuru a zákonnou variantu pro nemovitosti. Na Slovensku je prokura účinná až zápisem do obchodního rejstříku, v Česku již udělením.
  4. Mohou společníci s.r.o. rozhodnout bez valné hromady, per rollam? Ano, slovenský Obchodný zákonník rozhodování mimo valnou hromadu připouští. Návrh usnesení rozešle jednatel nebo oprávněný společník spolu se lhůtou k písemnému vyjádření; o tom, kdo se ve lhůtě nevyjádří, platí, že nesouhlasí, a většina se počítá ze všech hlasů ve společnosti, nikoli jen z přítomných. U rozhodnutí, u kterých musí průběh valné hromady osvědčit notář, například u jmenování nebo odvolání jednatele, zákon per rollam výslovně neřeší; podle našeho výkladu se při něm notářský zápis nevyžaduje, postup však doporučujeme posoudit předem.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta