Jako společník máte ze zákona právo žádat od jednatele informace o záležitostech společnosti a nahlížet do jejích dokladů. Na Slovensku se toto právo podle Nejvyššího soudu SR týká dokladů o hospodaření a významnějším majetku, nikoli každého běžného dokladu. Kopie si můžete pořídit na zařízení společnosti za náhradu nákladů, pokud je společnost má. Pokud společnost nahlédnutí odmítá, můžete je vymáhat žalobou. V české s. r. o. může jednatel informaci odmítnout pouze ze zákonem stanovených důvodů a odmítnutí je třeba napadnout u soudu do 1 měsíce od jeho oznámení.
Společník, který není jednatelem, často vidí jen účetní závěrku jednou za rok. Když začne pochybovat, zda se s penězi firmy zachází správně, a vyžádá si výpisy z účtu nebo smlouvy, jednatel nereaguje nebo pošle jen stručný přehled. Zákon vám právo na informace a na nahlížení do dokladů dává. Pokud vám společnost výkon tohoto práva neumožní, můžete se obrátit na soud. Platí to na Slovensku i v Česku, ačkoli rozsah práva se liší.
Na co máte právo podle slovenského zákona
Citace v původním znění:
Spoločníci majú najmä právo požadovať od konateľov informácie o záležitostiach spoločnosti a nahliadať do dokladov spoločnosti.
Informace slouží k tomu, abyste mohli informovaně hlasovat na valné hromadě a kontrolovat jednatele. Nejvyšší soud SR je spojil také s právem společníka uplatnit jménem společnosti nároky proti jednateli, které popisuje otázka společnická žaloba proti jednateli. Podle soudu se k tomu společník potřebuje seznámit s účetními doklady a s dokumenty, z nichž je zřejmé, jak jednatel nakládal s podstatným majetkem společnosti.
Část podkladů najdete i bez jednatele. Účetní závěrka se ukládá do sbírky dokumentů obchodního rejstříku (§ 34 písm. h) slovenského zákona č. 29/2026 Z. z.) a ta je přístupná každému bez prokazování právního zájmu (§ 6 odst. 1).
Kde má toto právo hranice
Nejvyšší soud SR v usnesení ze dne 29. května 2019, sp. zn. 3Obdo/21/2019, vyslovil, že právo společníka není neomezené. Vztahuje se na informace a doklady o hospodaření společnosti a o nakládání s jejím významnějším majetkem, které mohou ovlivnit její likviditu, hodnotu vašeho obchodního podílu nebo váš podíl na zisku. Nepatří sem doklady o běžném chodu firmy, jako je nákup spotřebního materiálu, pracovní smlouvy se zaměstnanci či plné moci. Přístup ke všem dokladům mají členové dozorčí rady (§ 138 odst. 2), a pokud ji společnost nezřídila, jejich oprávnění na společníka nepřecházejí.
Soud doplnil také praktická pravidla. Společnost vám musí umožnit pořídit si kopie dokladů na jejím zařízení za náhradu nákladů, pokud takové zařízení má. Pořizovat kopie za vás však nemusí. Právo nesmíte vykonávat šikanózně, tedy tak, abyste společnost omezovali v činnosti nebo jí ukládali nepřiměřené povinnosti. O důvěrných skutečnostech, které se dozvíte, musíte zachovávat mlčenlivost, pokud by jejich prozrazení mohlo společnosti uškodit.
Jak postupovat, když jednatel odmítá
Pošlete písemnou žádost a přesně v ní vymezte, co požadujete. Uveďte období a druhy dokladů, například bankovní výpisy, smlouvy nad určitou hodnotu, úvěry a zajištění či smlouvy se spřízněnými osobami, a navrhněte termín nahlédnutí. Takto vymezená žádost se pak stává podkladem žaloby. Ve sporu, o kterém rozhodoval nejvyšší soud, žalovala společnice o zpřístupnění dokladů přímo společnost.
Pokud váš vklad dosahuje 10 % základního kapitálu, můžete požádat o svolání valné hromady. Pokud ji jednatelé nesvolají tak, aby se konala do 1 měsíce od doručení žádosti, můžete ji svolat sami (§ 129 odst. 2). Na valné hromadě mohou společníci přijmout rozhodnutí, která spadají do jejich působnosti, včetně odvolání jednatele, jak popisuje otázka jak odvolat jednatele s. r. o..
Česká s. r. o.
V Česku má společník právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do jejích dokladů a kontrolovat údaje v nich. Může tak učinit i prostřednictvím zástupce, pokud je zástupce vázán alespoň stejnou mlčenlivostí jako společník a společnosti to doloží (§ 155 zákona č. 90/2012 Sb.). Jednatelé mohou poskytnutí informace odmítnout pouze tehdy, pokud jde o utajovanou informaci podle jiného předpisu nebo pokud je veřejně dostupná (§ 156 odst. 1). Ve sporu rozhodne na návrh společníka soud. K právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení odmítnutí se nepřihlíží (§ 156 odst. 2) a během řízení neběží promlčecí lhůta práv, která na požadovaných informacích závisejí (§ 156 odst. 3).
Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, uvedl, že společník může požadovat informace a doklady potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti, zejména o rozsahu a struktuře jejího majetku a o významnějších právních jednáních. Jednatelé je nemohou odmítnout ani proto, že jsou chráněny jako obchodní tajemství. Společník je však nesmí zpřístupnit třetím osobám, pokud by to společnosti mohlo způsobit újmu. Společenská smlouva může právo na informace upravit jinak, nesmí však společníkovi znemožnit vykonávat jeho zákonná práva.
S čím pomůžeme
V rámci služby spory mezi společníky připravíme žádost o informace a nahlédnutí tak, aby byla dostatečně určitá a mohla sloužit jako podklad žaloby. Pokud společnost nevyhoví, podáme žalobu u slovenského soudu nebo návrh u českého soudu v zákonné lhůtě. Po nahlédnutí do dokladů s vámi vyhodnotíme, zda z nich vyplývají nároky proti jednateli.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
