Právní poradna · Obchodní smlouvy

Řešíme projekt s českou univerzitou z české veřejné podpory. Komu budou patřit výsledky?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Pokud projekt není veřejnou zakázkou, náleží práva k výsledkům podle § 16 zákona č. 130/2002 Sb. příjemci podpory. Jsou-li příjemci společně firma a výzkumná organizace, nabízí zákon tři modely: výzkumná organizace si ponechá práva ke svým výsledkům, práva se rozdělí podle rozsahu účasti, nebo za ně firma zaplatí tržní cenu. Model je třeba zvolit ve smlouvě mezi partnery a sladit jej s podmínkami poskytovatele.

Firma, která řeší projekt společně s českou univerzitou a financuje jej česká veřejná podpora výzkumu, podepisuje obvykle dvě smlouvy. Jednu s poskytovatelem podpory, druhou s partnery projektu. Otázka, komu budou patřit vynálezy, software či know-how, které z projektu vzniknou, se řeší v obou a obě musí vycházet z českého zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Základní pravidlo: výsledky patří příjemci

Pokud projekt není veřejnou zakázkou, náleží práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích příjemci. Příjemce, který není fyzickou osobou, upraví způsob nakládání s výsledky vnitřním předpisem (§ 16 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.). Univerzita tedy bude s výsledky, které jí patří, nakládat podle svých interních pravidel, a ta se vyplatí vyžádat ještě před podáním návrhu projektu.

Jiný režim platí, jde-li o veřejnou zakázku ve výzkumu. Výsledky, které nelze chránit jako vynález nebo dílo, tehdy patří poskytovateli. U chránitelných výsledků musí příjemce, pokud poskytovatel neurčí jinak, uplatnit práva, zajistit ochranu a po jejím udělení dát poskytovateli neomezený bezplatný přístup a třetím stranám nediskriminační přístup za tržních podmínek; zveřejnit výsledky před podáním přihlášky lze jen s písemným souhlasem poskytovatele (§ 16 odst. 1 a 2).

Firma a univerzita jako společní příjemci

Situace, kdy účelovou podporu projektu dostávají firma a výzkumná organizace společně, má v zákoně vlastní pravidlo. Podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. platí jeden ze tří modelů:

  1. Univerzitě její výsledky. Výsledky spolupráce, které nelze chránit jako vynález, dílo nebo obdobný výsledek tvůrčí činnosti, se mohou volně šířit a práva k výsledkům, které vycházejí z činnosti výzkumné organizace, náleží v plném rozsahu jí.
  2. Dělení podle účasti. Všechna práva k výsledkům projektu i související přístupová práva náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu.
  3. Tržní náhrada. Výzkumná organizace dostane od spolupracující firmy náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům, které vznikly její činností a které firma získá, nebo za přístupová práva k nim.

Pro firmu z toho vyplývá praktická volba. Pokud chce výsledky univerzitní části výlučně využívat, obvykle potřebuje třetí model a musí počítat s náhradou v tržní výši za práva, která na ni univerzita převede, nebo za přístup k nim. U druhého modelu budou práva rozdělena podle podílu na řešení, což vede ke spoluvlastnictví se všemi důsledky, které rozebíráme v odpovědi co smí každý spolumajitel patentu. První model ponechává univerzitě její výsledky a nechránitelné výsledky dovoluje volně šířit.

Kdo na projektu tvoří a podle jakého práva

I když práva k výsledkům směřují příjemci, nejprve je musí získat od lidí, kteří výsledky vytvořili. U zaměstnanců české univerzity se uplatní český zákon č. 527/1990 Sb.: právo na patent k vynálezu zaměstnance přechází na zaměstnavatele, pokud smlouva neurčí jinak, a zaměstnavatel je musí včas uplatnit (§ 9). U zaměstnanců slovenské firmy se zpravidla uplatní slovenský patentový zákon, který rovněž vyžaduje včasné uplatnění; postup vysvětlujeme v odpovědi vynález našeho zaměstnance ve společném projektu. Pokud by se do projektu zapojila slovenská veřejná vysoká škola, pozor na pravidlo účinné od 1. září 2026, podle kterého vynález jejího zaměstnance patří jemu, pokud se nedohodnou jinak (§ 11 odst. 11 zákona č. 435/2001 Z. z.).

Co udělat před podáním projektu

Přečtěte si podmínky programu a návrh smlouvy s poskytovatelem, zjistěte, který ze tří modelů poskytovatel připouští, a vyžádejte si vnitřní předpis univerzity o nakládání s výsledky. Poté uzavřete s partnery smlouvu, která zvolený model rozepíše: kdo bude vlastníkem kterých výsledků, jaká přístupová práva a licence dostanou ostatní, jak se určí tržní cena a kdo a kdy podá přihlášky. Rozpor mezi smlouvou partnerů a podmínkami podpory je zbytečné riziko. Smlouvu o spolupráci sladěnou s českými pravidly podpory připravíme v rámci služby smlouva o spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Podepsal jsem jako OSVČ zákaz konkurence na tři roky. Je vůbec vymahatelný? Tříletá doložka nese vážné riziko neplatnosti, výsledek však závisí na skutečném typu spolupráce, rozsahu zákazu a jeho přiměřenosti. U obchodního zastoupení platí přímo dvouletý limit § 672a; na jiné smlouvy soudy jeho kritéria použily analogicky v konkrétních případech. Není proto bezpečné tvrdit, že každý tříletý zákaz každé OSVČ automaticky neplatí. Je třeba prověřit také zajišťující pokutu a to, zda spolupráce nebyla závislou prací.
  2. Protistrana žádá „neodvolatelnou“ plnou moc jako pojistku obchodu. Můžeme ji dát? Dát ji můžete, „neodvolatelnost“ však fungovat nebude: zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoli odvolat. Plná moc proto není zajišťovacím nástrojem a konstrukce, ve které si má protistrana při nesplnění sama převést váš majetek, se navíc nebezpečně blíží zakázané propadné zástavě. Obchod se zajišťuje úschovou, zástavním právem nebo podmínkami přímo ve smlouvě.
  3. Kupuji jako firma od soukromé osoby. Chrání ji spotřebitelské právo proti mně? Samotné označení soukromé osoby za prodávajícího spotřebitelskou ochranu nevylučuje. Obecný § 52 slovenského Občianskeho zákonníka posuzuje, zda obchodník jedná v rámci podnikání a fyzická osoba mimo něj; neurčuje status pouze podle toho, kdo platí cenu. Zvláštní pravidla spotřebitelské koupě, odstoupení či informačních povinností však mohou mít užší rozsah. Při výkupu je proto třeba posoudit konkrétní smlouvu a každé pravidlo samostatně, nikoli předpokládat úplnou ochranu ani její úplné vyloučení.
  4. Kupuji auto z Česka. Co si ověřit a co musí být ve smlouvě? Nejprve ověřte auto v českých registrech podle VIN: technické údaje a stavy tachometru ze STK, pátrání policie, historii pojistných událostí a to, zda je vlastníkem skutečně prodávající, nikoli financující společnost. Poté ověřte prodávajícího, zejména exekuce a insolvenci. Do smlouvy patří prohlášení o původu a stavu vozidla a o nezatížení právy třetích osob, přesný okamžik přechodu vlastnictví a rizika, rozhodné právo a soud. Auto přihlašujete na Slovensku prostřednictvím uznání jednotlivě dovezeného vozidla; pokud je podle zákona o DPH nové, daň se platí na Slovensku.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta