Kdy je smlouva neplatná?

Jaké náležitosti musí mít platný právní úkon?

Zákon klade na každý právní úkon základní požadavky: musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný (§ 37 odst. 1 slovenského Občianskeho zákonníka). Neplatný je i úkon, jehož předmětem je nemožné plnění (§ 37 odst. 2). Neplatnost způsobuje i nedostatek způsobilosti — úkon osoby, která nemá způsobilost k právním úkonům nebo jedná v duševní poruše, která ji činí k úkonu nezpůsobilou, je neplatný (§ 38).

Kdy je smlouva v rozporu se zákonem?

Nejčastějším důvodem neplatnosti je obsahový rozpor s právem. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, obchází ho nebo se příčí dobrým mravům (§ 39). Postihuje to nejen přímý rozpor se zákonem, ale i konstrukce, které zákon formálně obcházejí, a ujednání, která jsou v hrubém rozporu s mravními zásadami. Právě tato rizika odhalujeme při revizi a kontrole smlouvy před podpisem.

Jaký je rozdíl mezi absolutní a relativní neplatností?

Ne každá neplatnost působí stejně. Absolutní neplatnost (například rozpor se zákonem podle § 39) působí ze zákona a od počátku vůči každému a soud k ní přihlíží i bez návrhu. Relativní neplatnost se naopak uplatní jen tehdy, pokud se jí dotčená osoba dovolá; do té doby se úkon považuje za platný (§ 40a). Relativně neplatný je například úkon učiněný v omylu, který vychází z rozhodující skutečnosti a který druhá strana vyvolala nebo o něm musela vědět (§ 49a) — samotný omyl v pohnutce však úkon neplatným nečiní.

Důsledky a obrana

Z neplatné smlouvy vzniká povinnost vrátit si vzájemná plnění jako bezdůvodné obohacení. Posouzení, zda je smlouva neplatná a který druh neplatnosti se uplatní, bývá sporné — dobře napsaná smlouva rizikům předchází (obchodní smlouva na míru) a tam, kde již spor vznikl, klienta zastupujeme v soudním řízení.