Ano, soud to může udělat, pokud mu osvědčíte svůj nárok i konkrétní obavu, že exekuce bude ohrožena. U peněžité pohledávky je podle slovenského práva první volbou zajišťovací opatření, kterým soud zřídí na majetku dlužníka zástavní právo, a zákaz nakládat s určitými věcmi nařídí pouze tehdy, pokud účelu nelze dosáhnout jinak. Soud může rozhodnout bez slyšení dlužníka. Pokud však opatření zanikne jinak než vaším úspěchem ve věci nebo uspokojením nároku, nahradíte dlužníkovi škodu, kterou mu způsobilo. V Česku se podává návrh na předběžné opatření a navrhovatel musí zpravidla nejpozději v den podání složit jistotu.
Probíhá spor o zaplacení a dlužník mezitím inzeruje nemovitosti k prodeji nebo převádí majetek na jiné osoby. Než soud rozhodne, nemusí už mít z čeho zaplatit. Slovenský civilní sporný řád (zákon č. 160/2015 Z. z.) proto umožňuje požádat soud o dočasnou ochranu před zahájením řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení (§ 324 odst. 1). Podrobně oba nástroje včetně náležitostí návrhu rozebírá článek neodkladné opatření a zákaz nakládat s majetkem (připravujeme) (slovensky).
Zástavní právo nebo zákaz nakládat
U peněžité pohledávky soud nařídí neodkladné opatření pouze tehdy, pokud sledovaného účelu nelze dosáhnout zajišťovacím opatřením (§ 324 odst. 3). První volbou je tedy zástavní právo:
Citace v původním znění:
Zabezpečovacím opatrením môže súd zriadiť záložné právo na veciach, právach alebo na iných majetkových hodnotách dlžníka na zabezpečenie peňažnej pohľadávky veriteľa, ak je obava, že exekúcia bude ohrozená.
Zástavní právo vzniká zápisem do příslušného rejstříku, u nemovitosti do katastru, a vykonat je lze až po pravomocném přiznání pohledávky (§ 343 odst. 2 a 3). Jeho výhodou je, že při převodu zástavy zpravidla působí i vůči nabyvateli a při zápisu v katastru se nabyvatel nemůže bránit tím, že o něm nevěděl (§ 151h odst. 1, 3 a 4 slovenského občanského zákoníku). Neodkladným opatřením může soud dlužníkovi uložit například, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu nebo aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 325 odst. 2 písm. b) a c)). Pokud je usnesení podkladem pro zápis do rejstříku, soud je zašle i orgánu, který rejstřík vede (§ 331 odst. 3).
Co musíte soudu osvědčit
Návrh musí popsat skutečnosti, které odůvodňují obavu z ohrožení exekuce, a skutečnosti, které věrohodně osvědčují důvodnost a trvání vašeho nároku. Listiny, na které se odvoláváte, je třeba připojit (§ 326). Nestačí obecně tvrdit, že by dlužník mohl majetek převést. Popište a doložte jeho konkrétní kroky, například výpis z listu vlastnictví se změnou vlastníka, kopii kupní nebo darovací smlouvy či inzerát na prodej, a k tomu smlouvu, faktury a doklady o nároku.
O návrhu s předepsanými náležitostmi soud rozhodne nejpozději do 30 dní od jeho doručení (§ 328 odst. 2), může tak učinit bez výslechu stran a bez jednání (§ 329 odst. 1) a dlužníkovi doručí návrh až spolu s usnesením, kterým opatření nařídil (§ 331 odst. 1). Pokud opatření nařídí před podáním žaloby, může vám uložit, abyste ji podali ve stanovené lhůtě, jinak opatření zruší (§ 336 odst. 1 a 3). Riziko nese navrhovatel. Pokud opatření zanikne nebo je soud zruší z jiného důvodu než proto, že žalobě vyhověl nebo že bylo vaše právo uspokojeno, musíte dlužníkovi nahradit škodu a jinou újmu (§ 340 odst. 1 a § 344). Pokud dlužník majetek již převedl, opatření jej zpět nevrátí. Tehdy přichází v úvahu odpůrčí žaloba, kterou popisuje otázka dlužník převedl majetek na rodinu.
Předběžné opatření v Česku
Před českým soudem se stejného cíle dosahuje předběžným opatřením, před zahájením řízení i v jeho průběhu (§ 74 odst. 1 a § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.). Soud může dlužníkovi uložit zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 76 odst. 1 písm. d)). Navrhovatel musí nejpozději v den podání návrhu složit jistotu 10 000 Kč, ve věcech mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti 50 000 Kč, jinak český soud návrh odmítne (§ 75b odst. 1 a 2). Výjimky platí například při osvobození od soudních poplatků (§ 75b odst. 3). To platí i během probíhajícího řízení (§ 102 odst. 3). Za škodu z předběžného opatření odpovídá za obdobných podmínek i v Česku navrhovatel a přiznaná náhrada se uspokojí nejprve z jistoty (§ 77a odst. 1 a 4).
Návrh na zajišťovací, neodkladné nebo předběžné opatření připravíme spolu se žalobou nebo během probíhajícího sporu v rámci služby zastupování v soudních sporech. Pokud jde o nezaplacenou fakturu a spor ještě nebyl zahájen, navazuje na to vymáhání pohledávek. Pošlete nám doklady o pohledávce a vše, co víte o krocích dlužníka týkajících se majetku.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
