Kamerový systém je legální tehdy, když má předem zdokumentovaný právní základ — zpravidla oprávněný zájem podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR — a splněnou informační povinnost vůči každému, kdo vstupuje do záběru. Balanční test, který váš zájem porovná se zásahem do soukromí, musí existovat dříve, než kamery spustíte. Na slovenském pracovišti k tomu přibývá § 13 odst. 4 zákoníku práce: kontrolní mechanismus je třeba předem projednat se zástupci zaměstnanců a zaměstnance o něm informovat.
Kamera nad pokladnou, ve skladu a na chodbě je dnes běžným vybavením prodejny. Právně však nejde o jedno rozhodnutí, ale o dvě. Kamerový systém musí obstát podle GDPR vůči každému, kdo vstoupí do záběru, a na slovenském pracovišti navíc podle zákoníku práce vůči vlastním zaměstnancům.
Právním základem je zpravidla oprávněný zájem, nikoli souhlas
Souhlas od každého zákazníka by byl v prodejně nepoužitelný a většinou ani není potřebný. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů v pokynech 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerových zařízení počítá u kamer především s oprávněným zájmem správce podle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR); souhlas přichází v úvahu jen výjimečně. Oprávněný zájem může být právní, hospodářský i nemajetkový — typicky ochrana majetku před krádeží a vandalismem a bezpečnost osob.
Balanční test musí existovat dříve, než kamery spustíte
Oprávněný zájem je třeba před použitím kamer posoudit. Návod k takovému posouzení dává metodika českého Úřadu pro ochranu osobních údajů ke kamerovým systémům z února 2024 — a protože obě země uplatňují stejné nařízení, její logika poslouží i na Slovensku. Posouzení, pro které se vžil název balanční test, se provádí a dokumentuje ještě před zahájením zpracování. Prvním krokem je doložení skutečného ohrožení: historie krádeží, vloupání či poškozování zboží, nikoli obecný pocit rizika. Následuje otázka, zda stejného účelu nedosáhnete mírnějším opatřením, a nakonec poměřování vašeho zájmu se zásahem do soukromí lidí v záběru.
S tím souvisí minimalizace podle čl. 5 odst. 1 písm. c) GDPR: kamery míří na pokladnu, vstup a regály, nikoli do šaten, na toalety ani na celý chodník před prodejnou, a záznam se uchovává jen po nezbytnou dobu. Při systematickém monitorování veřejně přístupných míst ve velkém rozsahu vyžaduje čl. 35 odst. 3 písm. c) GDPR i posouzení vlivu na ochranu údajů.
Informační povinnost má dvě vrstvy
Pokyny EDPB pracují s vrstveným informováním. První vrstvou je varovné označení umístěné tak, aby si jej člověk všiml dříve, než do monitorovaného prostoru vstoupí, s nejdůležitějšími údaji o zpracování. Druhou vrstvou jsou úplné informace, které musí být snadno dostupné — například u pokladny nebo na webu. Kameru bez označení při kontrole obtížně obhájíte, i kdyby balanční test jinak seděl.
Na pracovišti přibývá § 13 slovenského zákoníku práce
Vůči zaměstnancům GDPR nestačí. Slovenský Zákonník práce (zákon č. 311/2001 Z. z.) připouští monitorování pracoviště jen z vážných důvodů a ukládá zvláštní postup. Český překlad slovenského ustanovení:
Zaměstnavatel nesmí bez vážných důvodů spočívajících ve zvláštní povaze činností zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že jej monitoruje […] aniž by jej na to předem upozornil. Pokud zaměstnavatel zavádí kontrolní mechanismus, je povinen projednat se zástupci zaměstnanců rozsah kontroly, způsob jejího provedení i dobu jejího trvání a informovat zaměstnance o rozsahu kontroly, způsobu jejího provedení i o době jejího trvání.
Pokud u vás zástupci zaměstnanců nepůsobí, zaměstnavatel může podle § 12 odst. 2 slovenského zákoníku práce jednat samostatně; povinnost předem informovat zaměstnance o rozsahu, způsobu a době kontroly však zůstává. V praxi se obojí spojuje do interní směrnice o monitorování, která je zároveň dokladem pro kontrolu. Širší povinnosti při zpracování údajů jsme rozebrali v otázce jaké povinnosti máme podle GDPR.
S čím vám pomůžeme
Balanční test, informační texty a nastavení doby uchovávání připravíme v rámci služby GDPR a ochrana osobních údajů. Směrnici o monitorování a projednání se zástupci zaměstnanců pokryjí interní předpisy a směrnice. Pokud zpracováváte údaje ve větším rozsahu, posoudíme i to, zda potřebujete pověřence pro ochranu osobních údajů.
Pokud kamery už běží a dokumentace k nim neexistuje, ozvěte se dříve, než přijde podnět nespokojeného zaměstnance nebo zákazníka.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
