Protože formulář, který spojuje uznání dluhu s dalšími úkony a jehož skrytým cílem je prodloužit promlčecí dobu, soud posoudil jako nekalou obchodní praktiku a samotné uznání jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Navíc platí, že úkon má účinky uznání dluhu, jen pokud dlužník věděl o jeho promlčení — u promlčené pohledávky je proto třeba spotřebitele o promlčení a jeho následcích jasně poučit, nejlépe v téže listině.
Uznání bez vědomosti o promlčení není uznáním
Podle § 558 druhé věty slovenského občanského zákoníku má úkon účinky uznání dluhu, jen pokud dlužník věděl o jeho promlčení. Pokud tedy věřitel nechá spotřebitele podepsat uznání promlčené pohledávky, aniž by jej o promlčení informoval, nezískal to, co si myslel, že získává.
Národní banka Slovenska k tomu doplňuje, že pokud si je věřitel vědom, že pohledávka může být promlčena, měl by v připravené dokumentaci věnovat zvláštní pozornost poskytnutí podstatných informací o účincích promlčení a uznání dluhu. Tyto informace mají být podány transparentně, jasným, srozumitelným a jednoznačným způsobem — a nejvhodnější je uvést je v téže listině jako uznání.
Ochota spotřebitele dluh zaplatit totiž závisí na tom, zda rozumí tomu, že je jeho dluh promlčen. Zamlčení této informace proto není formálním nedostatkem, ale zásahem do jeho rozhodování.
Formulář, který spojuje více úkonů
Nejvyšší soud Slovenské republiky posuzoval dohodu uzavřenou na formuláři, který předem připravil věřitel a který obsahoval několik právních vztahů najednou — jednostranné uznání závazku, prohlášení o vědomosti o promlčení a jeho následcích, dohodu o splátkách a rozhodčí doložku.
Soud uzavřel, že skrytým cílem takové dohody bylo dosáhnout uznání závazku a tím prodloužit promlčecí dobu na deset let ode dne uznání. Tento záměr vyhodnotil jako nekalou obchodní praktiku — byly naplněny její znaky, tedy nedostatek odborné péče na straně dodavatele i potenciální riziko, že takové jednání naruší chování spotřebitele. Samotné uznání závazku posoudil za těchto okolností jako úkon v rozporu s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatný (rozhodnutí NS SR ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 2MCdo/5/2015).
Odtud pochází doporučení Národní banky Slovenska: úkon uznání dluhu má být ve smluvní dokumentaci odlišen tak, aby nevznikla pochybnost, že jeho začleněním do širšího dokumentu mohlo být narušeno chování spotřebitele do té míry, že si ani neuvědomí právní následky. Jako dobrou praxi NBS uvádí uvádění úkonu uznání dluhu v samostatném dokumentu.
Promlčené právo ze spotřebitelské smlouvy se nevymáhá
Podle § 54a slovenského občanského zákoníku nelze promlčené právo ze spotřebitelské smlouvy vymáhat. Podle důvodové zprávy se tím rozumí vymáhání v soudním, exekučním nebo rozhodčím řízení — má to však důsledky i pro mimosoudní fázi.
Od věřitele se očekává, že vynaloží odbornou péči k tomu, aby spolehlivě zjistil, zda je jeho pohledávka promlčena, a předešel tak upozorněním adresovaným spotřebiteli, která nemají oporu v platném právu. Mimosoudnímu vymáhání promlčených pohledávek věnuje dohled zvýšenou pozornost.
Co z toho vyplývá pro praxi
Pokud pracujete se staršími pohledávkami vůči spotřebitelům, vyplatí se mít předem vyřešené tři věci: spolehlivý způsob, jak u každé pohledávky zjistit stav promlčení; uznání dluhu jako samostatný dokument s jasným poučením o promlčení a jeho následcích; a dohodu o splátkách odděleně, aby ji nebylo možné vykládat jako nástroj k dosažení uznání.
Souvisí s tím i promlčení pohledávky obecně. Nastavení dokumentace řešíme ve službách uznání dluhu a splátkový kalendář a audit vymáhání a systém upomínání.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 9. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
