Vymáháte tvrdě. Obstojí to při kontrole?

Protože se posuzují odděleně. Existence dluhu vám dává nárok, ale způsob, jakým ho uplatňujete vůči spotřebiteli, se hodnotí samostatně — a může být vyhodnocen jako nekalá nebo agresivní obchodní praktika bez ohledu na to, že pohledávka je oprávněná. Sankce za praktiku a osud pohledávky jsou dvě různé věci.

Slovenský zákon o ochraně spotřebitele má od roku 2024 samostatné ustanovení o zakázaných praktikách při vymáhání pohledávek. Zakazuje osobně navštěvovat dlužníka nebo jemu blízké osoby v domácnosti či na pracovišti bez jeho předchozího výslovného souhlasu a kontaktovat nebo obtěžovat je o sobotách, ve dnech pracovního klidu a v ostatní dny mezi osmnáctou hodinou a osmou hodinou následujícího dne. Dále omezuje účtování nákladů na účelně vynaložené a ukládá povinnost je na žádost bezplatně vyčíslit a odůvodnit.

Zákaz osobních návštěv, omezení času kontaktu a pravidla pro náklady se na výkon advokacie přímo nevztahují — stejně jako na exekutora a notáře. Není to však únikový ventil. Vy jako věřitel zůstáváte vázáni zákazem nekalých a agresivních obchodních praktik i povinností jednat v souladu s dobrými mravy, a u dohlížených subjektů platí, že vymáhání svěřené jinému se považuje za vaši vlastní činnost, za kterou nesete odpovědnost. Praktický důsledek je jiný, než se čeká — rozdíl netvoří to, kdo výzvu posílá, ale to, zda máte proces, který dokážete obhájit.

Že se jím odpovědnosti nezbavíte. Podle stanoviska Národní banky Slovenska se zastoupení advokátem nebo jakýmkoli jiným subjektem při správě a vymáhání pohledávek vaším jménem považuje za delegovanou činnost, která podléhá dohledu. Musíte zajistit dostupnost dokladů o tom, jak se vykonává, kontrolovat ji a zjednat nápravu, pokud probíhá v rozporu se zákonem nebo s vašimi pokyny.

Systémem. Pokud jsou výzvy prováděny podle vlastního systému upomínání, který je zdokumentovaný v interních předpisech, řádně uplatňovaný, podléhající vnitřní kontrole, předvídatelný a pravidelně přehodnocovaný z hlediska zákonnosti, efektivity a poznatků ze stížností, dohled je nevyhodnotí jako agresivní praktiku. Právě to je smyslem interního předpisu — vytvořit obhajitelný standard dříve, než přijde podnět.

To je přesně typ postupu, který se hodnotí jako agresivní praktika — zasílání vyplněného návrhu platebního rozkazu vytváří dojem, že soud již ve věci rozhodl. Do stejné kategorie patří vytváření dojmu, že začalo zvláštní řízení s vlastními náklady, ačkoli nezačalo, hrozba úkony, ke kterým nejste oprávněni, nebo uvádění konkrétní výše nákladů právního zastoupení předtím, než o nich soud rozhodl.

V úročení. Pokud splátková dohoda umožňuje při prodlení úročit nesplacený běžný úrok, může jít o nepřijatelnou smluvní podmínku. A pokud sečtete jistinu v prodlení s běžným úrokem a součet považujete za novou jistinu, kterou dále úročíte, lze takovou dohodu vyhodnotit jako nový spotřebitelský úvěr — což přináší celý další balík povinností, se kterým jste nepočítali.

Zákaz zakázaných praktik při vymáhání se vztahuje na vymáhání pohledávky vyplývající ze smlouvy vůči spotřebiteli — tedy i na e-shop, telco či energetiku, nejen na úvěry. Dohledová praxe Národní banky Slovenska dopadá na její dohlížené subjekty, ale jako měřítko toho, co je a není únosné, je použitelná šířeji. Ve vztazích mezi podnikateli se tato pravidla neuplatňují.