Členem sdružení firma být může, zákon to výslovně připouští. Návrh na registraci však podávají nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden je starší 18 let, proto firma potřebuje lidi, kteří sdružení jako přípravný výbor založí. Sdružení je samostatná právnická osoba, k výdělečné činnosti není určeno a jeho vazbu na firmu je třeba nastavit ve stanovách.
Firmy zakládají občanská sdružení z různých důvodů: chtějí podporovat sport nebo kulturu v regionu, spojit se s jinými firmami v odvětví nebo oddělit neziskovou aktivitu od podnikání. Tehdy přichází otázka, zda může sdružení založit přímo společnost a jakou kontrolu nad ním bude mít. Zákon o sdružování rozlišuje mezi členstvím, které právnické osobě otevírá, a založením, které svěřuje občanům.
Členství právnické osoby
Zákon s členstvím firem výslovně počítá:
Členy sdružení mohou být i právnické osoby.
— Český překlad § 2 odst. 2 zákona č. 83/1990 Zb.
Práva a povinnosti člena upravují stanovy (§ 3 odst. 3). U firmy jako člena je proto užitečné, aby stanovy určily, kdo ji na členské schůzi zastupuje, jaký hlas má a zda mohou být členy jen právnické osoby, jen fyzické osoby, nebo obě skupiny. Zákon o sdružování neřeší ani to, co se stane s členstvím firmy, pokud zanikne, sloučí se s jinou společností nebo změní vlastníka. I tuto situaci je proto vhodné výslovně upravit ve stanovách.
Kdo podává návrh na registraci
Založení je však vyhrazeno občanům. Návrh na registraci podává přípravný výbor:
Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let […].
— Český překlad § 6 odst. 2 zákona č. 83/1990 Zb.
Členové přípravného výboru návrh podepisují a uvádějí svá jména, rodná čísla a bydliště, proto jimi mohou být jen fyzické osoby. Iniciuje-li sdružení firma, přípravný výbor tvoří zpravidla její společníci, jednatelé nebo jiní lidé, kteří s projektem souvisejí. Firma se členem stane po registraci způsobem, který určí stanovy.
Kde má vazba na firmu hranice
Sdružení je samostatná právnická osoba (§ 2 odst. 3) a zákon o sdružování se nevztahuje na sdružování k výdělečné činnosti (§ 1 odst. 3 písm. b)). Pokud by ze stanov vyplývalo, že sdružení má sloužit především k podnikání zakládající firmy, může jej registrový úřad posoudit jako sdružování k výdělečné činnosti a registraci odmítnout (§ 8 odst. 1 písm. a)). Cíl činnosti proto musí být vlastní a formulovaný tak, aby obstál i bez odkazu na firmu.
Firma také nemůže sdružení vlastnit tak, jako vlastní dceřinou společnost. Nikdo nesmí být nucen k členství a ze sdružení může každý svobodně vystoupit (§ 3 odst. 1). Vliv firmy tedy závisí na tom, jak stanovy nastaví orgány, volbu statutára a hlasování. Tato pravidla je třeba promyslet před podáním návrhu, protože pozdější změna stanov vyžaduje rozhodnutí orgánů sdružení a oznámení registrovému úřadu.
Pozor i na název. Nesmí být zaměnitelný s názvem právnické osoby, která už na Slovensku působí (§ 6 odst. 4). Zákon z tohoto pravidla nevyjímá ani firmu, která sdružení iniciuje, proto je bezpečnější název sdružení od obchodní firmy zřetelně odlišit.
Když občanské sdružení není správná forma
Rejstřík nevládních neziskových organizací kromě sdružení eviduje i nadace, neziskové organizace poskytující obecně prospěšné služby a neinvestiční fondy (§ 2 odst. 2 zákona č. 346/2018 Z. z.). Každá z těchto forem má vlastní zákon a jiná pravidla zakládání. Nechce-li firma budovat členskou základnu, ale chce vyčlenit majetek na určitý účel, je na místě porovnat je s občanským sdružením dříve, než se začnou psát stanovy.
Stanovy, které čistě oddělí neziskovou činnost od podnikání firmy a zároveň jí zajistí přiměřený vliv, připravíme v rámci služby založení občanského sdružení. Jak probíhá samotná registrace, popisujeme v článku registrace občanského sdružení.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
