Ano, statutární orgán zřizovatele patří mezi údaje, které se u složky zapisují. Pokud změnu oznámí český rejstřík přes systém propojení rejstříků, slovenský registrový soud ji zapíše i bez návrhu. Zákon vedle toho ukládá podat návrh na registraci změny do 30 dnů a za prodlení může soud uložit pořádkovou pokutu až do 4 000 eur, proto pokud se změna do slovenského výpisu v této lhůtě nepromítne sama, návrh je třeba podat.
Česká společnost vymění jednatele a v českém obchodním rejstříku se změna zapíše. Na slovenskou organizační složku přitom často nikdo nepomyslí, ačkoli slovenský rejstřík o ní vede i údaje o mateřské firmě. Od 17. 8. 2026 platí nový zákon o obchodním rejstříku a ten u pobočky zahraniční právnické osoby zapisuje kromě údajů o samotné složce i obchodní firmu, sídlo a právní formu zřizovatele, jeho zahraniční rejstřík a identifikátor a také jeho statutární orgán nebo členy statutárního orgánu (§ 21 odst. 1 písm. g) až j) zákona č. 29/2026 Z. z.).
Kdy změnu zapíše soud sám
Zákon počítá s tím, že rejstříky členských států si změny posílají navzájem:
Registrový soud i bez návrhu bezodkladně provede změnu zápisu u pobočky zahraniční právnické osoby, pokud zahraniční rejstřík oznámí prostřednictvím systému propojení rejstříků, že došlo ke změně zápisu u zřizovatele v rozsahu údajů a) obchodní firma, b) sídlo, c) identifikátor zřizovatele přidělený zahraničním rejstříkem společnosti, d) právní forma, e) statutární orgán nebo dozorčí orgán, pokud je zřízen.
— Český překlad § 86 odst. 2 zákona č. 29/2026 Z. z.
Při změně jednatele české mateřské firmy tedy slovenský registrový soud změnu zapíše, jakmile mu oznámení z českého rejstříku přijde; přijetí oznámení nejprve potvrdí (§ 86 odst. 3). Automatika však závisí na tom, že oznámení skutečně odejde a dorazí, a zákon s ní nespojuje výslovné osvobození od povinnosti podat návrh. Proto doporučujeme po každé změně v Česku zkontrolovat slovenský výpis složky.
Kdy musí jednat firma
Pokud se změna ve výpisu složky neobjeví, je třeba podat návrh. Návrh na registraci při změně zápisu podává zapsaná osoba (§ 46 odst. 8) a osoba oprávněná jednat za právnickou osobu jej má podat do 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky změny (§ 112 odst. 1). Za nesplnění této povinnosti může registrový soud uložit pořádkovou pokutu až do 4 000 eur, a to i opakovaně (§ 113 odst. 1 a 4). Soud může nesoulad odstranit i sám v řízení o všeobecném sladění, pokud údaj nebyl zapsán proto, že firma nesplnila povinnost podat návrh (§ 67 odst. 2 písm. b)).
Opožděný zápis má i praktické následky. Pro obchodní styk se složkou jsou při nesouladu rozhodující údaje a dokumenty zveřejněné o ní na Slovensku, nikoli ty, které o zřizovateli zveřejnil jeho domovský rejstřík (§ 7 odst. 8 zákona č. 29/2026 Z. z.). Slovenský zákazník nebo banka se tak může opřít o starý údaj o jednateli, dokud slovenský výpis není aktuální.
Co ještě patří do slovenské sbírky dokumentů
Změna jednatele se netýká jen zapsaných údajů. U pobočky zahraniční právnické osoby se do sbírky dokumentů ukládá i dokument o ustanovení do funkce a o skončení funkce statutárního orgánu zřizovatele (§ 35 odst. 1 písm. e)). Stejně tak se tam ukládá každá změna zakladatelského dokumentu zřizovatele spolu s úplným zněním (§ 35 odst. 1 písm. b)) a každoročně jeho účetní závěrka, kterou vyhotovuje a zveřejňuje podle práva svého státu (§ 35 odst. 1 písm. a)). Závěrku lze uložit i bez autorizace (§ 39 odst. 6). Dokument, který se ukládá mimo řízení o registraci, je třeba předložit do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení (§ 112 odst. 3); i zde hrozí pořádková pokuta.
Aktuální údaje musí sedět i navenek. Na obchodních dokumentech, v písemném úředním styku a na webovém sídle se uvádí údaj o zápisu složky a označení zahraničního rejstříku zřizovatele (§ 21 odst. 8 až 10 zákona č. 513/1991 Zb.); i porušení těchto povinností může být důvodem pořádkové pokuty (§ 113 odst. 1 písm. c) zákona o obchodním rejstříku).
Co doporučujeme
Zaveďte si jednoduché pravidlo: každá změna v české mateřské firmě, tedy jednatel, sídlo, obchodní firma i společenská smlouva, spustí kontrolu slovenské složky. Pokud se změna do slovenského výpisu nepromítne sama, podáme návrh na registraci a uložíme dokumenty do sbírky. Nastavení těchto povinností je součástí zřízení organizační složky na Slovensku; kdo může složku vést, rozebírá otázka vedoucí organizační složky a cizinec.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
