Organizační složka na Slovensku

Až ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Oprávnění zahraniční právnické osoby podnikat na Slovensku vzniká dnem zápisu podniku nebo organizační složky podniku do obchodního rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání (§ 21 odst. 4 písm. b) slovenského Obchodného zákonníka). Fakturovat ze slovenské složky před zápisem tedy nelze a plánování první zakázky je třeba tomuto datu přizpůsobit.

Složka je levnější na zřízení i správu, nemá vlastní kapitál ani orgány a právně zůstává částí zřizovatele, který za její závazky odpovídá přímo. Dceřiná společnost riziko lokalizuje, působí vůči slovenským partnerům i bankám důvěryhodněji a snáze se prodává, nese však plnou korporátní administrativu. Rozhoduje rizikovost činnosti, kdo jsou vaši odběratelé a zda slovenskou větev plánujete jednou osamostatnit. Porovnání je první krok naší práce a není to formalita.

Fyzická osoba, která se zapisuje do obchodního rejstříku spolu se složkou a je oprávněná jednat za zřizovatele ve věcech složky. Nastavení rozsahu jejích oprávnění je klíčové: příliš široký rozsah ohrožuje centrálu, příliš úzký ochromí provoz. Počítejte i s tím, že vedoucím nemůže být osoba, které to zakazuje rozhodnutí o vyloučení; zákon takové osobě tuto funkci uzavírá stejně jako funkci jednatele (§ 13a slovenského Obchodného zákonníka).

Zpravidla výpis ze zahraničního rejstříku, zakladatelské dokumenty a rozhodnutí o zřízení složky, k tomu doklady k vedoucímu. Podstatná je forma: úřední překlady a předepsaná ověření. Přesný seznam připravíme podle země zřizovatele hned na začátku, protože právě formality zahraničních listin jsou nejčastější příčinou zdržení a nelze je dohnat později.

Ano a vyplatí se o tom vědět předem. Od 17. 8. 2026 platí nový slovenský zákon o obchodnom registri (zákon č. 29/2026 Z. z.) a ten tento útvar vede pod označením pobočka zahraniční právnické osoby; zapisované údaje jsou vyjmenované v § 21 tohoto zákona a patří mezi ně i vedoucí pobočky a prokurista, pokud je prokura udělena. Slovenský Obchodný zákonník přitom při podnikání zahraničních osob nadále hovoří o podniku a o organizační složce podniku. Jde tedy o tentýž institut pod dvěma názvy a nikoli o novou povinnost; v podáních a ve smlouvách je však třeba používat označení, které patří k danému předpisu.

Ano, rejstřík o něm chce vědět více. U zřizovatele se sídlem mimo členské státy se kromě běžných údajů zapisuje také právo státu, kterým se zřizovatel řídí, jeho předmět podnikání a výše jeho základního kapitálu, pokud jej vytváří (§ 21 odst. 2 zákona č. 29/2026 Z. z.). Na zjednodušený způsob zřízení takový zřizovatel nedosáhne.

Ano a je to častý nedostatek. Na obchodních dokumentech týkajících se složky je třeba uvádět údaj o jejím zápisu do obchodního rejstříku a tutéž informaci i na webu, pokud jej firma má; k tomu se uvádí označení zahraničního rejstříku zřizovatele a údaj o jeho zápisu (§ 21 odst. 8 až 10 slovenského Obchodného zákonníka). Při předání vám pošleme hotové znění patičky faktury i textu na web.

Ano, to je náš běžný případ. Jako advokáti zapsaní v České i Slovenské advokátní komoře umíme připravit rozhodnutí na straně českého zřizovatele i zápis složky na Slovensku bez předávání spisu další kanceláři. Opačný směr, tedy odštěpný závod slovenské firmy v Česku, vedeme stejně.

Cena závisí na zemi zřizovatele, počtu živností a na tom, kolik listin je třeba obstarat a přeložit. Potvrdíme ji předem a platí to, co jsme si dohodli. Ceny jsou konečné, kancelář není plátcem DPH.