Podat ho můžete, pokud je dlužník v úpadku a zákonné podmínky dokážete doložit. Na Slovensku je zpravidla třeba pohledávku prokázat listinou, kterou zákon vyjmenovává, označit dalšího věřitele a předem zaplatit zálohu. V Česku je třeba s návrhem složit zálohu na náklady řízení. Návrh není nástrojem k vymožení jedné faktury od platebně schopného odběratele. Pokud dlužník osvědčí, že je platebně schopný, hrozí navrhovateli odpovědnost za škodu, v Česku i při odmítnutí návrhu jeho vinou a při zjevně bezdůvodném návrhu také pokuta.
Odběratel měsíce neplatí, výzvy ignoruje a věřitel zvažuje návrh na prohlášení konkursu. Zákon však návrh věřitele váže na úpadek dlužníka, nikoli na samotnou nezaplacenou fakturu. Navrhovatel musí podmínky doložit listinami, zaplatit zálohu a pokud návrh neobstojí, nese riziko náhrady škody. Slovenská a česká pravidla se v podstatných bodech liší.
Co musí věřitel doložit na Slovensku
Věřitel může podat návrh jen proti právnické osobě nebo fyzické osobě podnikateli (§ 11 odst. 1 slovenského zákona č. 7/2005 Z. z. o konkursu a restrukturalizaci). Musí přitom mít důvod předpokládat platební neschopnost dlužníka:
Citace v původním znění:
[…] Platobnú neschopnosť dlžníka možno odôvodnene predpokladať vtedy, ak je dlžník viac ako 90 dní v omeškaní s plnením aspoň dvoch peňažných záväzkov viac ako jednému veriteľovi a bol jedným z týchto veriteľov písomne vyzvaný na zaplatenie.
V návrhu je třeba uvést skutečnosti, z nichž lze předpokládat platební neschopnost dlužníka, a označit vlastní pohledávku i dalšího věřitele s pohledávkou, obě 90 dní po lhůtě splatnosti. Běžný obchodní věřitel svou pohledávku doloží jednou z těchto listin (§ 12 odst. 2 písm. a) až c)):
- písemným uznáním dlužníka s úředně ověřeným podpisem dlužníka,
- vykonatelným rozhodnutím nebo jiným podkladem, na jehož základě lze provést exekuci,
- u dlužníka, který je právnickou osobou, potvrzením auditora, správce nebo soudního znalce, že pohledávku účtujete v souladu s účetními předpisy.
Faktura ani uznání bez ověřeného podpisu tedy samy nestačí. Výjimka platí, pokud se úpadek dlužníka předpokládá proto, že v Obchodnom vestníku vyšlo oznámení podle zvláštního předpisu, například vyrozumění o zastavení exekuce proti právnické osobě pro nemajetnost. Tehdy věřitel tyto listiny ani dalšího věřitele neuvádí (§ 11 odst. 3 a § 12 odst. 3). Ještě před podáním návrhu je třeba na účet soudu zaplatit zálohu na odměnu a výdaje předběžného správce (§ 13 odst. 1).
Co následuje po podání návrhu na Slovensku
Zahájením konkursního řízení se dlužník musí omezit na běžné právní úkony a exekuce na jeho majetek se přerušují (§ 14 odst. 5). Soud poté dlužníka vyzve, aby osvědčil svou platební schopnost, a pokud tak neučiní, prohlásí konkurs (§ 19 odst. 1). Pokud dlužník do prohlášení konkursu prokáže, že zanikly všechny splatné pohledávky věřitelů, kteří jsou účastníky řízení, soud řízení zastaví (§ 17 odst. 1).
Pokud soud řízení zastaví proto, že dlužník osvědčil platební schopnost, věřitel odpovídá dlužníkovi i dalším osobám za škodu způsobenou účinky zahájení řízení, ledaže prokáže, že postupoval s odbornou péčí. Stejně odpovídá člen statutárního orgánu, který o podání návrhu rozhodl (§ 11 odst. 4). Pokud majetek dlužníka nepostačuje ani na úhradu nákladů konkursu, soud řízení zastaví, ledaže některý účastník složí zálohu na úhradu nákladů konkursu (§ 20 odst. 1 a 2). Po prohlášení konkursu se pohledávka uplatňuje přihláškou (§ 28 odst. 1), jak popisuje otázka jak a dokdy přihlásit pohledávku do konkursu.
Insolvenční návrh v Česku
Český insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.) považuje dlužníka za úpadce, pokud má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dní po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1). Dlužník, který je právnickou osobou nebo podnikatelem, je v úpadku i tehdy, pokud je předlužený (§ 3 odst. 4).
Věřitel musí doložit splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku. Pokud je dlužník právnickou osobou a věřitel vede účetnictví nebo daňovou evidenci, pohledávku doloží jednou z listin, které zákon vyjmenovává, například uznáním dlužníka s ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce, že o ní účtuje (§ 105 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.). Soud návrh zamítne, pokud není osvědčeno, že splatnou pohledávku má navrhovatel a alespoň jedna další osoba. Za ni se nepovažuje ten, na koho navrhovatel pohledávku nebo její část převedl v posledních 6 měsících před podáním návrhu nebo po zahájení řízení (§ 143 odst. 2).
S návrhem proti právnické osobě, která je podnikatelem, je třeba složit zálohu na náklady řízení 50 000 Kč, proti fyzické osobě nebo právnické osobě, která není podnikatelem, 10 000 Kč (§ 108 odst. 1).
Zjevně bezdůvodný návrh soud odmítne, například pokud jím navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka. Může mu uložit pokutu do 500 000 Kč a nový návrh proti témuž dlužníkovi lze podat nejdříve 6 měsíců od právní moci odmítnutí, pokud nebyl odmítnut jen pro nezaplacenou zálohu (§ 128a zákona č. 182/2006 Sb.). Pokud byl návrh odmítnut nebo řízení zastaveno vinou navrhovatele, odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou zahájení řízení způsobilo, a v pochybnostech se jeho zavinění předpokládá. Nárok může vzniknout i při zamítnutí návrhu, nikoli však tehdy, pokud byl zamítnut například proto, že dlužník po podání zaplatil nebo se s věřiteli dohodl. Za navrhovatele, který je právnickou osobou, zpravidla ručí i členové statutárního orgánu (§ 147 odst. 1 až 3).
S čím pomůžeme
Posoudíme podklady a doporučíme, zda podat návrh na konkurs, nebo zvolit žalobu, platební rozkaz či exekuci. Postup navrhneme v rámci vymáhání pohledávek, u českého dlužníka v rámci služby vymáhání pohledávek v České republice. Zašlete nám faktury, výzvy a vše, co víte o dalších věřitelích dlužníka.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
