Právní poradna · IT, software a e-shopy

Dodavatel nedodržel SLA. Stačí nám kredit, nebo můžeme žádat i náhradu škody?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Záleží na tom, jak jsou kredity ve smlouvě postaveny. Pokud jde o smluvní pokutu, náhradu škody způsobené týmž porušením podle občanského zákoníku nedostanete, pokud smlouva výslovně nedovoluje žádat škodu přesahující pokutu. Pokud jsou kredity snížením ceny za nedodanou úroveň služby, náhradu škody samy nevylučují, smlouvy ji však často omezují doložkou o výlučném nároku. Úplné vzdání se náhrady škody předem obchodní zákoník nedovoluje a platnost limitů náhrady škody není jednoznačně vyřešena.

Systém, na kterém stojí fakturace, neběžel dva pracovní dny. Dodavatel podle SLA připíše kredit ve výši části měsíčního paušálu a považuje věc za vyřízenou. Firmě však vznikla škoda v nevystavených fakturách a v práci navíc. Zda může žádat víc, nerozhoduje název „kredit“, ale jeho právní povaha a to, co smlouva říká o vztahu kreditu k náhradě škody.

Kredit jako smluvní pokuta

Pokud smlouva formuluje kredit jako sankci za porušení povinnosti, například určitou částku za každou hodinu překročení reakční doby, jde zpravidla o smluvní pokutu. Tu lze sjednat jen písemně a s určenou výší nebo způsobem jejího určení (§ 544 odst. 2 slovenského Občianskeho zákonníka) a platí i tehdy, když škoda nevznikla. Pro náhradu škody je rozhodující toto pravidlo:

Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, pokud z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když je to mezi účastníky dohodnuto.

— Český překlad § 545 odst. 2 zákona č. 40/1964 Zb.

Pravidlo se uplatní i mezi podnikateli, protože obchodní zákoník upravuje smluvní pokutu jen částečně. Ten zároveň určuje, že okolnosti vylučující odpovědnost nemají na povinnost platit pokutu vliv (§ 300 slovenského obchodního zákoníku) a že nepřiměřeně vysokou pokutu může soud snížit (§ 301). V Česku platí stejné východisko, podle § 2050 občanského zákoníku nemá věřitel při sjednané smluvní pokutě právo na náhradu škody z porušení, na které se pokuta vztahuje. Obecně se smluvní pokutě věnuje otázka jak funguje smluvní pokuta.

Kredit jako snížení ceny

Mnohá SLA staví kredit jinak: paušál odpovídá dohodnuté úrovni služby a za měsíc, v němž dostupnost klesla pod závazek, se cena poměrně snižuje. Takový kredit je mechanismem ceny, pravidlo o vztahu pokuty a škody se na něj přímo nevztahuje a náhradu škody sám nevylučuje. Dodavatelé jej proto doplňují větou, že kredit je jediným a výlučným nárokem zákazníka při nedostupnosti služby.

Takovou větu je třeba číst spolu s kogentním pravidlem obchodního zákoníku, od kterého se strany nemohou odchýlit (§ 263 odst. 1):

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout.

— Český překlad § 386 odst. 1 zákona č. 513/1991 Zb.

Pokud by výlučný kredit ve skutečnosti znamenal, že se zákazník náhrady škody zcela vzdává, nebo by byl tak nízký, že by vzdání se jen zakrýval, je ve sporu zranitelný. Zda obstojí alespoň přiměřený limit náhrady škody, není ve slovenském právu jednoznačně vyřešeno a názory odborné literatury se rozcházejí. Bezpečnější je proto pracovat s rozsahem předvídatelné škody podle § 379 a s výslovně sjednanou smluvní pokutou, jejíž výši obě strany vědomě odhadly.

Co udělat ve sporu a u nové smlouvy

Nejprve zjistěte, zda smlouva kredit nazývá pokutou, nebo jej váže na cenu, a zda obsahuje doložku o kumulaci s náhradou škody nebo o výlučném nároku. Škodu zdokumentujte hned, včetně záznamů o incidentu, doby řešení a nákladů, které jste vynaložili. Kredit si uplatněte ve lhůtě podle smlouvy, abyste jej neztratili při sporu o větší nárok.

U nové smlouvy se vyplatí dohodnout, zda je kredit pokutou a zda vedle ní lze žádat škodu přesahující pokutu, strop sankcí, který dodavatel utáhne, a právo odstoupit při opakovaném neplnění. Servisní smlouvu se SLA, které se dá měřit i vymáhat, připravíme ve službě servisní smlouva a SLA. U služeb provozovaných dodavatelem je SLA součástí SaaS smlouvy a podmínek; jak omezit odpovědnost v podmínkách pro mnoho zákazníků, rozebírá článek omezení odpovědnosti v EULA a SaaS podmínkách.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Co musíme splnit, aby byly kamery v prodejně a na pracovišti legální? Kamerový systém je legální tehdy, když má předem zdokumentovaný právní základ — zpravidla oprávněný zájem podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR — a splněnou informační povinnost vůči každému, kdo vstupuje do záběru. Balanční test, který váš zájem porovná se zásahem do soukromí, musí existovat dříve, než kamery spustíte. Na slovenském pracovišti k tomu přibývá § 13 odst. 4 zákoníku práce: kontrolní mechanismus je třeba předem projednat se zástupci zaměstnanců a zaměstnance o něm informovat.
  2. Někdo si přihlásil ochrannou známku podobnou té naší. Jak a dokdy podáme námitky? Námitky se podávají u Úradu priemyselného vlastníctva SR do tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve věstníku úřadu. Lhůta je koncentrační: k doplnění a rozšíření námitek ani k důkazům předloženým po jejím uplynutí se nepřihlíží, takže podání musí být úplné od začátku. Přihlášky konkurence se proto vyplatí sledovat průběžně — po zápisu známky zůstává už jen delší cesta návrhu na prohlášení za neplatnou.
  3. Máme zapsanou ochrannou známku, ale nepoužíváme ji. Můžeme o ni přijít? Ano. Pokud se známka na území Slovenské republiky skutečně neužívá nepřetržitě nejméně pět let, úřad ji na návrh třetí osoby zruší — a zákon přitom stanoví domněnku neužívání, kterou musí vyvrátit majitel. Stejné pravidlo platí pro známku EU podle čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001. Neužívaná známka navíc slábne i jako zbraň: v námitkách může protistrana žádat důkaz o jejím skutečném užívání.
  4. Je cookie lišta „přijmout, nebo odejít“ legální? Ne. Souhlas s cookies musí splňovat náležitosti GDPR, tedy musí být svobodně udělený — a volba „přijmi, nebo odejdi“ žádnou volbou není. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů v pokynech k souhlasu výslovně uvádí, že přístup k obsahu nesmí být podmíněn souhlasem s cookies. Lišta proto potřebuje tlačítko odmítnutí rovnocenné s tlačítkem přijetí už v první vrstvě a web musí fungovat i po odmítnutí. Placená varianta „zaplať, nebo souhlas“ je zatím sporným tématem.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta