Právní poradna · Založení společnosti v ČR a na Slovensku

Máme pobočku v druhém státě. Může nás zákazník žalovat tam, nebo jen ve státě, kde má firma sídlo?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Může. Firmu se sídlem v Evropské unii lze podle nařízení Brusel I bis žalovat ve státě jejího sídla, ve sporech týkajících se činnosti pobočky však i u soudů podle místa pobočky. Stranou sporu je přitom vždy samotná firma, nikoli její organizační složka nebo odštěpný závod. V obchodních smlouvách pobočky lze příslušnost soudu sjednat, u spotřebitelů je však taková dohoda možná jen výjimečně.

Slovenská s. r. o. má odštěpný závod v Brně a její brněnští obchodníci uzavírají smlouvy s českými odběrateli. Česká akciová společnost má organizační složku v Bratislavě a ta dodává slovenským zákazníkům. Když se některá dodávka pokazí, zákazník se ptá, zda musí firmu žalovat ve státě jejího sídla, nebo může jít k soudu doma. Pro firmy se sídlem v Evropské unii o tom rozhoduje nařízení Brusel I bis a pobočka v něm má zvláštní místo.

Žalovaná je firma, nikoli pobočka

Organizační složka ani odštěpný závod nemají vlastní právní subjektivitu. Na Slovensku je složka organizačním útvarem podniku (§ 7 odst. 1 obchodního zákoníku), v Česku je pobočka částí závodu podnikatele (§ 503 odst. 1 českého občanského zákoníku). V civilním řízení proto vystupuje vždy firma jako celek:

Procesní subjektivitu má ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

— Český překlad § 61 zákona č. 160/2015 Z. z.

Před českým soudem platí stejné pravidlo: způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost (§ 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Žalobu proto je třeba směřovat proti zřizovateli a složku v ní uvést jen jako místo, odkud spor pochází. Rozsudek potom zavazuje celou společnost, nikoli pouze majetek, který slouží pobočce.

Kde lze firmu žalovat

Základním pravidlem je soud státu, ve kterém má žalovaný bydliště (čl. 4 odst. 1 nařízení); u společnosti je to místo registrovaného sídla, ústředí nebo hlavního místa podnikatelské činnosti (čl. 63 odst. 1). U pobočky nařízení přidává další možnost:

Osobu s bydlištěm na území členského státu lze žalovat v jiném členském státě: […] 5. ve sporech týkajících se činnosti organizační složky, obchodního zastoupení nebo jiné pobočky u soudů podle bydliště organizační složky, obchodního zastoupení nebo jiné pobočky;

— Český překlad čl. 7 bod 5 nařízení (EU) č. 1215/2012

Slovenskou firmu s odštěpným závodem v Brně tedy může český odběratel ve sporu o smlouvu, kterou uzavřel závod, žalovat před českým soudem. Stejně tak českou firmu se složkou v Bratislavě může slovenský zákazník žalovat na Slovensku. U smluv to často platí i bez pobočky, protože firmu lze žalovat i podle místa smluvního plnění, u zboží podle místa dodání a u služeb podle místa jejich poskytnutí (čl. 7 bod 1).

Zaměstnanci a spotřebitelé

Zaměstnanci pobočky mohou zaměstnavatele žalovat kromě státu jeho sídla i u soudů podle místa, kde nebo odkud obvykle vykonávají práci (čl. 21 odst. 1). Pracovní spory lidí ze složky se tak zpravidla vedou ve státě, kde složka působí. Spotřebitel může firmu, která podniká ve státě jeho bydliště nebo tam svou činnost směřuje, žalovat u soudů podle svého bydliště (čl. 17 a 18) a dohoda o jiném soudu je vůči němu možná jen výjimečně, například až po vzniku sporu (čl. 19).

Co s tím udělat

Ve smlouvách mezi podnikateli, které pobočka uzavírá, se vyplatí příslušnost soudu sjednat. Pokud se strany písemně dohodnou na soudech určitého členského státu, má pravomoc tento soud, a to výlučně, pokud se nedohodly jinak (čl. 25 odst. 1). Firma si tak může zvolit, zda chce spory vést ve státě sídla, nebo ve státě pobočky, a nečeká na to, kde ji protistrana zažaluje. U spotřebitelů s takovou doložkou nepočítejte, u zaměstnanců počítejte se spory ve státě, kde pracují, a na řízení ve státě pobočky se připravte předem, včetně jazyka a doručování.

Jak pobočku zřídit a co z jejího postavení vyplývá pro odpovědnost mateřské firmy, rozebíráme u služeb odštěpný závod v Česku a organizační složka na Slovensku. Jako kancelář s advokátem zapsaným v České i Slovenské advokátní komoře připravíme smluvní dokumentaci pobočky pro obě strany hranice.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Kolik musí mít česká akciová společnost základní kapitál a kolik z něj je třeba splatit před zápisem? Základní kapitál české akciové společnosti musí být alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR, pokud společnost vede účetnictví v eurech. Před zápisem jej není třeba splatit celý: nejpozději do podání návrhu na zápis musí každý zakladatel splatit případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií na účet, který zřídil správce vkladu. Zbytek se splácí ve lhůtě podle stanov, nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti.
  2. Jaké akcie má vydat nová česká akciová společnost: na jméno, na majitele, listinné nebo zaknihované? Formu a podobu akcií určují stanovy už při založení. Akcie na jméno mohou být listinné i zaknihované a stanovy mohou omezit jejich převoditelnost, například souhlasem představenstva. Akcie na majitele jsou neomezeně převoditelné a zákon je připouští jen jako zaknihované nebo imobilizované. Pro uzavřenou společnost s několika akcionáři bývá nejjednodušší listinná akcie na jméno s omezenou převoditelností.
  3. Musí mít česká akciová společnost vlastní webové stránky a co na nich musí být? Ano. Každá česká akciová společnost musí bez zbytečného odkladu po vzniku zveřejnit na internetových stránkách, bezplatně a jednoduše dostupných po zadání adresy, údaje, které uvádí na obchodních listinách, a průběžně i další údaje, které vyžaduje zákon. Jde zejména o pozvánky na valnou hromadu a účetní závěrku. Česká s.r.o. takovou povinnost nemá, pokud si web sama nezřídí.
  4. Chceme změnit s.r.o. na akciovou společnost, ale jeden společník nesouhlasí. Můžeme to udělat bez něj? Ano, pokud společenská smlouva nevyžaduje více. Ke schválení projektu změny právní formy stačí dvoutřetinová většina hlasů všech společníků. Společník, který byl na valné hromadě, hlasoval proti a dal to zapsat do zápisu spolu se žádostí o návrh smlouvy, může po zápisu žádat, aby od něj společnost akcie odkoupila za přiměřené peněžité protiplnění.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta