Odkladný účinek správní žaloby. Čím prokázat závažnou újmu

I po podání správní žaloby rozhodnutí úřadu zpravidla dále platí a lze je vykonat. Článek se věnuje slovenskému právu. Podání správní žaloby nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak (§ 184 slovenského Správneho súdneho poriadku). Pokud žalobce potřebuje do rozhodnutí soudu zastavit účinky napadeného rozhodnutí, musí požádat o odkladný účinek. Soud musí přesvědčit, že mu bez této ochrany hrozí závažná újma. Správní soud v Košicích v usnesení sp. zn. 3S/23/2026 ze dne 29. 7. 2026 takový návrh zamítl. V odůvodnění vysvětlil, co v něm chybělo.

Kdy soud odkladný účinek přizná

Podle obecné úpravy soud rozhoduje usnesením, na návrh žalobce a po vyjádření žalovaného. Je přitom třeba ověřit, zda zvláštní předpis nestanoví jinak. Podmínky upravuje § 185. Jeho písmeno b) se týká zvláštní situace, kdy má napadené rozhodnutí podklad v právně závazném aktu Evropské unie, o jehož platnosti lze mít vážné pochybnosti. V tomto článku se věnujeme podmínkám podle písmene a).

[…] ak by okamžitým výkonom alebo inými právnymi následkami napadnutého rozhodnutia orgánu verejnej správy alebo opatrenia orgánu verejnej správy hrozila závažná ujma, značná hospodárska škoda či finančná škoda, závažná ujma na životnom prostredí, prípadne iný vážny nenapraviteľný následok a priznanie odkladného účinku nie je v rozpore s verejným záujmom […]

§ 185 písm. a) Správneho súdneho poriadku

Obě podmínky musí být splněny současně. Hrozba musí být podle košického soudu přímá, nesmí jít jen o hypotetickou možnost a nesmí být nepatrná. Důkazní břemeno nese žalobce, protože účastníci jsou povinni prokázat svá tvrzení (§ 5 odst. 9). Již Ústavní soud Slovenské republiky v usnesení III. ÚS 364/2017, bod 11 vysvětlil, že prokázání hrozby je zvláštní náležitostí návrhu a samotné tvrzení nestačí. Košický soud na tento závěr výslovně navázal.

Pokud soud odkladný účinek přizná, účinky napadeného rozhodnutí se pozastaví a rozhodnutí nemůže být podkladem pro navazující rozhodnutí úřadů. Odkladný účinek zaniká nejpozději právní mocí rozhodnutí ve věci samé (§ 186). Soud jej může zrušit i dříve, pokud se ukáže, že důvody pro jeho přiznání nebyly dány nebo mezitím odpadly (§ 189).

O návrhu má soud rozhodnout do 30 dnů od doručení vyjádření žalovaného k tomuto návrhu, případně správních spisů, pokud byl návrh podán spolu se žalobou (§ 187 odst. 3). Přizná-li odkladný účinek podle písmene a), musí o samotné žalobě rozhodnout do šesti měsíců od vydání usnesení o přiznání odkladného účinku (§ 187 odst. 1). Kasační stížnost proti usnesení týkajícímu se odkladného účinku přípustná není (§ 439 odst. 2 písm. e)).

Proč návrh v Košicích neuspěl

Žalobce tvrdil, že pracuje jako řidič taxislužby. Napadené rozhodnutí dopravního inspektorátu mu uložilo absolvovat v určené lhůtě rehabilitační program u psychologa a další povinnosti v autoškole. Tvrdil, že pokud se jim nepodrobí, přijde o řidičské oprávnění, a tím o jediný příjem, a že nebude moci vozit příbuzné k lékaři. Soud mu nevyhověl z několika důvodů.

Odnětí řidičského oprávnění podle soudu nebylo přímým následkem napadeného rozhodnutí. O něm se rozhoduje samostatným rozhodnutím podle zákona o silničním provozu a v této věci navíc nastalo ještě před podáním žaloby. Tvrzená újma tedy nevyplývala přímo z rozhodnutí, které žalobce napadl.

Dále soud hodnotil předložené listiny. Dohoda o pracovní činnosti, která měla prokázat práci taxikáře, byla pouze fotokopií bez podpisu žalobce a nebylo z ní zřejmé, zda ji podepsal zaměstnavatel. Datována byla až po uplynutí lhůty pro absolvování programu a po odebrání oprávnění, proto se soudu jevila jako účelově vyhotovená. Soud nezpochybnil, že kurzy něco stojí, ale bez údajů o ekonomické situaci žalobce, například o jeho úsporách, z toho závažnou újmu nedovodil. Tvrzení o přepravě příbuzných zůstala neosvědčená, protože z lékařské zprávy potřeba doprovodu nevyplývala.

Veřejný zájem soud už nezkoumal, protože první podmínka splněna nebyla. Jde o usnesení jednoho správního soudu prvního stupně. Nároky, které klade na návrh, však vycházejí ze znění zákona a z usnesení Ústavního soudu, na které odkázal.

Jak návrh na odkladný účinek připravit

Z usnesení a ze znění § 185 lze pro návrh odvodit tato doporučení:

1. Pojmenovat následek, který vyvolá právě napadené rozhodnutí, a oddělit ho od následků jiných rozhodnutí nebo okolností.
2. Újmu vyčíslit a doložit hospodářskou situaci, u firmy například účetními údaji a smlouvami, o které firmě hrozí přijít.
3. Přikládat úplné a věrohodné listiny. U smlouvy, kterou se má doložit existující práce, mají význam také podpisy a datum. V uvedené věci soud hodnotil tyto nedostatky společně, nešlo o obecné pravidlo, že pozdější dokument je účelový.
4. Vysvětlit, proč by pozdější úspěch se žalobou újmu nenapravil.
5. Vyjádřit se i k veřejnému zájmu. Jde o samostatnou podmínku, ačkoli v uvedené věci se jí soud po neosvědčení hrozby újmy již nezabýval.

Odklad účinků v exekuci před Ústavním soudem

Podobnou úlohu plní dočasná ochrana v řízení o ústavní stížnosti. Odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí může Ústavní soud povolit, pokud by hrozila závažná újma a odklad není v rozporu s veřejným zájmem (§ 129 zákona č. 314/2018 Z. z.). V usnesení sp. zn. II. ÚS 389/2026 ze dne 1. 7. 2026 šlo o spotřebitele, který do 15 dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuce podal návrh na její zastavení. V této věci měl návrh odkladný účinek podle § 61k odst. 2 slovenského Exekučného poriadku. U jiných exekucí je třeba ověřit také výjimky v odstavci 4. Exekuční soud návrh zamítl a Ústavní soud přijal stížnost k dalšímu řízení.

Odklad vykonatelnosti by podle něj nedosáhl svého účelu, protože napadené usnesení neukládalo povinnost plnit. Návrh proto posoudil podle obsahu a s přiměřeným použitím slovenského Civilného sporového poriadku odložil účinky usnesení do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu ve věci samé. Po dobu této ochrany se měl návrh na zastavení exekuce považovat za nerozhodnutý a zachovat si odkladný účinek. Zvláštní dočasné opatření vůči exekutorovi proto Ústavní soud nepovažoval za potřebné.

O námitkách spotřebitele, že mu platební rozkaz nebyl doručen a smlouva obsahovala nepřijatelné podmínky, Ústavní soud v tomto usnesení nerozhodl. Pro věřitele šlo o dočasnou procesní překážku, nikoli o rozhodnutí o důvodnosti jeho nároku. Příklad popisuje ochranu přiznanou usnesením z 1. července 2026, nikoli dnešní stav konkrétní exekuce.

S čím pomůžeme

Pokud úřad uloží firmě pokutu nebo jiné opatření, které ji ohrožuje ještě před rozhodnutím soudu, připravíme správní žalobu i návrh na odkladný účinek s důkazy o újmě. Při kontrolách a pokutách inspektorátu práce to řeší služba kontrola inspektorátu práce, u ostatních sporů zastupování v soudních sporech. Věřitelům, jejichž exekuci brzdí návrh dlužníka na zastavení nebo jeho ústavní stížnost, pomůžeme v rámci exekučního vymáhání. Jak exekuce probíhá od platebního rozkazu, popisuje článek od platebního rozkazu k exekuci.