Právní poradna · Pracovní právo a HR

Stačí v evidenci docházky zapisovat, kolik hodin zaměstnanec odpracoval?

Právní stav k 3. 10. 2026

Stručná odpověď

Ne. Slovenský i český zákoník práce vyžadují evidenci, ze které je patrný začátek a konec každého úseku práce, a samostatně také práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Nejvyšší soud SR potvrdil, že kniha příchodů a odchodů, ve které nejsou odděleny přesčasy a noční práce, ani výplatní páska takovou evidenci nenahradí. Formu si zvolíte sami: papírovou nebo elektronickou. Evidence však musí být úplná, přehledná a průkazná.

Pokud se do evidence docházky píše jen „8“ u každého dne nebo měsíční součet hodin pro mzdovou účetní, při kontrole inspektorátu práce to nestačí. Na Slovensku i v Česku musí evidence ukázat, kdy zaměstnanec práci začal a skončil, a samostatně také přesčas, noční práci a pracovní pohotovost.

Co musí evidence obsahovat na Slovensku

Povinnost ukládá slovenský zákoník práce (zákon č. 311/2001 Z. z.):

Citace v původním znění:

Zamestnávateľ je povinný viesť evidenciu pracovného času, práce nadčas, nočnej práce, aktívnej časti a neaktívnej časti pracovnej pohotovosti zamestnanca tak, aby bol zaznamenaný začiatok a koniec časového úseku, v ktorom zamestnanec vykonával prácu alebo mal nariadenú alebo dohodnutú pracovnú pohotovosť.

§ 99 Zákonníka práce

Nejvyšší soud SR v rozsudku sp. zn. 3Asan/3/2018 ze dne 24. 10. 2018 zamítl kasační stížnost zaměstnavatele, kterému inspektorát práce uložil pokutu, protože v knize příchodů a odchodů evidoval jen čas příchodu a odchodu bez oddělení přesčasů a noční práce. Soud rozlišil evidenci docházky, tedy kdy je zaměstnanec v budově, a evidenci pracovní doby, tedy kdy pracuje. Přesčas a noční práce se podle něj evidují samostatně, se svým začátkem a koncem. Výplatní lístek evidenci nenahrazuje, protože z něj není zřejmé, zda zaměstnanec neodpracoval více. Způsob a formu evidence si zaměstnavatel volí sám. Může být papírová, elektronická nebo kombinovaná. Evidence však musí být správná, přehledná a průkazná a nemělo by být možné ji dodatečně měnit. Zaměstnavatel může od zaměstnanců vyžadovat součinnost, například aby si začátek a konec práce zaznamenali sami.

Soud uvedl i příklad. Pokud zaměstnanec s noční směnou od 22.00 do 6.00 zůstane v práci do 9.00, zapíše se pracovní doba s přestávkou, noční práce do 6.00 (§ 98 odst. 1) a přesčas od 6.00 do 9.00. Při dočasném přidělení se evidence vede v místě, kde dočasně přidělený zaměstnanec práci vykonává (§ 99 druhá věta).

Dohody, pružná pracovní doba a práce z domova

U dohody o pracovní činnosti a dohody o brigádnické práci studentů je třeba zapisovat začátek a konec práce, u dohody o provedení práce délku doby, po kterou zaměstnanec v jednotlivých dnech pracoval (§ 224 odst. 2 písm. e)). Pokud zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti nebo brigádnické práci studentů odpracuje v jednom dni více, než ukazuje evidence, o více než 10 %, nejméně však o 30 minut, jde o závažné porušení s pokutou od 1 000 do 200 000 eur (§ 19 odst. 2 písm. b) bod 1 a odst. 3 písm. b) zákona č. 125/2006 Z. z. o inspekci práce). Za jiné porušení pracovněprávních předpisů může inspektorát práce uložit pokutu až do 100 000 eur (§ 19 odst. 1 písm. a)).

Výjimku nemá ani pružná pracovní doba (§ 88), ani práce z domova. Odchylky, které platí, když si zaměstnanec při domácké práci nebo telepráci rozvrhuje pracovní dobu sám, vyjmenovává § 52 odst. 7 a evidence pracovní doby mezi nimi není. Pravidla práce z domova podrobněji rozebírá článek práce z domova a telepráce v pracovní smlouvě (připravujeme) (slovensky).

Česko

Český zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ukládá vést u každého zaměstnance evidenci se začátkem a koncem odpracované směny, práce přesčas, noční práce a doby práce během pracovní pohotovosti, jakož i pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 96 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.). Zaměstnanec může do své evidence nahlédnout a pořizovat si z ní výpisy na náklady zaměstnavatele (§ 96 odst. 2). Výjimky pro dohody o pracích mimo pracovní poměr v § 77 odst. 2 evidenci pracovní doby neuvádějí. Za nevedení evidence hrozí právnické osobě a podnikající fyzické osobě pokuta až do 400 000 Kč (§ 28 odst. 1 písm. k) a odst. 2 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce).

Před kontrolou s vámi evidenci projdeme a navrhneme její úpravy. Během kontroly vás zastoupíme v rámci služby kontrola inspektorátu práce. Směrnici o pracovní době, přesčasech a pracovní pohotovosti obsahuje Premium balíček služby pracovněprávní dokumentace pod dohledem. Limity přesčasů popisuje otázka kolik přesčasů lze nařídit.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Počítají se do stejného odměňování i bonusy, benefity a služební auto? Bonusy a benefity ano. Zákon o stejném odměňování rozumí odměnou nejen základní mzdu, ale i jiná peněžitá a věcná plnění, která zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje, a nazývá je doplňkové složky odměny. Služební auto používané i soukromě podle našeho názoru pod toto vymezení spadá, praxe k tomu však zatím není. Zpráva o odměňování je sleduje zvlášť a vstupují i do úrovně odměny, kterou zaměstnanec může žádat. Za odměnu se považuje i odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
  2. Dá se manažer odvolat z funkce bez výpovědi, nebo mu musíme dát výpověď? V Česku ano, pokud jste to s manažerem předem sjednali: odvolání z vedoucího místa v přímé řídicí působnosti statutárního orgánu (nebo o úroveň níže) je přípustné, pracovní poměr jím nekončí a firma mu musí nabídnout jinou vhodnou práci. Slovenský zákoník práce takový institut nemá: změnu pozice je třeba dohodnout, a pokud se pracovní poměr zakládal až po jmenování podle vnitřního předpisu, je odvolání jen důvodem k výpovědi. V obou zemích rozhoduje, co stojí v manažerské smlouvě už při nástupu.
  3. Manažer podal výpověď a do práce už nechodí. Můžeme od něj žádat náhradu za výpovědní dobu? Na Slovensku jen tehdy, pokud jste si peněžitou náhradu za nesetrvání během výpovědní doby písemně sjednali v pracovní smlouvě. Nejvýše může dosáhnout součinu průměrného měsíčního výdělku a délky výpovědní doby, a pokud ji manažer dobrovolně nezaplatí, její výši určí soud podle okolností. V Česku takovou sankci sjednat nelze, protože smluvní pokutu zákoník práce připouští jen tam, kde to sám stanoví.
  4. Může náš manažer vedle zaměstnání podnikat nebo působit v orgánu jiné firmy? Může, zákon vedlejší činnost obecně nezakazuje. Pokud však má konkurenční charakter vůči předmětu činnosti zaměstnavatele (český zákon hovoří o činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele), potřebuje manažer na Slovensku i v Česku předchozí písemný souhlas firmy. Slovenský zákon navíc považuje souhlas za udělený, pokud se zaměstnavatel k žádosti nevyjádří do 15 dnů, český takovou fikci nemá. Je-li manažer zároveň jednatelem, platí pro něj i přísnější zákaz konkurence podle obchodního práva.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta